Lucas 17
Chipaya NT (CAP_SBB) vs NTLH
1 Nekztanaqui Jesusaqui niiz̈ tjaajinta z̈oñinacz̈quiz cjichic̈ha: —Ujquiz tjojtskatñi z̈oñinaca z̈ejlñipantac̈ha. Pero Yoozqui nii ujquiz tjojtskatñi z̈oñinacaqui anawaliz̈ watkataquic̈ha.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Jakzilta z̈oñit Yoozquin kuzziz z̈oñi ujquiz tjojtskatac̈haj niiqui, niz̈ta ana zum z̈oñinacaqui koz kot kjazquin tjojttaz̈ waquizic̈ha, tsjii pajk taj maztan jorquiz mokz̈inta. Jalla nuz̈ tsjan cusaz̈ cjesac̈ha nii ujquiz tjojtskatñi z̈oñz̈taqui.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 ‛Niz̈ta z̈oñinacz̈quiztan anc̈hucqui walja cwitassa, ana ujquiz tjojtsjapa. Tsjii am jilanacz̈quiztan am quintra uj paac̈haj niiqui, jalla niiz̈quiz z̈umpacha chiiz̈ina, niiz̈ kuz campiita cjeyajo. Nekztan niiz̈ kuz campiita cjec̈haja, jalla nii uj paañi z̈oñz̈quiz pertunaquic̈ha amqui.
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Zapa wiltami nii am quintra uj paañi z̈oñiqui pertuna mayizic̈haj niiqui, amqui pertunaquic̈ha, tsjii nooj pakallawk wilta am quintra uj paanami.
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Wiruñaqui Jesusiz̈ illzta z̈oñinacaqui Jesusa jilirz̈quiz paljaychic̈ha tuz̈ cjican: —Juc'anti Yoozquin kuzziz cjisjapa yanapalla.
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Nuz̈ maytiquiztan Jesusaqui kjaazic̈ha, tuz̈ cjican: —Tsjii mostaz semillaqui aunqui koltallami wali pakji pakñic̈ha. Jalla niz̈ta iratac̈ha anc̈hucqui. Yoozquin walja kuzzizc̈hucc̈halaj niiqui, milajrunacami zakaz paasac̈ha. Walja Yoozquin kuzziz z̈elanaqui, tii sicómoro cjita muntiquiz cjesac̈ha, tuz̈ cjican, “Tekztan pajlta cjee, niz̈aza kotquin tjojtta cjee”. Jalla nuz̈ chiitiquiztan niz̈tapachaz̈ cjesac̈ha.
6 E ele respondeu:
7 Jesusaqui cjichizakazza: —Tsjilla chiyasac̈ha. Anc̈hucaquiztan piyunchiz z̈oñi z̈elasac̈ha. Piyunaqui joch yokquiztan tjonasac̈ha, uywanaca itzcu, niz̈aza zkala yoka kjullz̈cu. Jalla nuz̈ langzquiztan tjontanaqui, anapanz̈ anc̈hucqui cjesac̈ha, “Watz̈ca, julzna, tiic̈ha lujlzna” cjicanaqui.
7 Jesus disse:
8 Anc̈hucqui antiz piyunz̈quiz cjesac̈ha, “C̈hjeriz̈ apura kisna. Niz̈aza wejr atintisjapa, zumpacha tjaczna. Wejrqui lulac̈ha, licac̈ha. Nekztanz̈ amqui lulaquic̈ha, niz̈aza licaquic̈ha”. Jalla nuz̈ tsjii piyunz̈quiz cjesac̈ha.
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Jakzilta piyunat niiz̈ patrunz̈ mantitanaca paac̈haj niiqui, patrunaqui sparaquiz̈ cjesajo?
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Anc̈hucqui Yooz piyunaz̈takazza. Jalla niz̈tiquiztan tjapa Yooz mantitacama kamcan, anc̈hucalaqui chiiz waquizic̈ha, tuz̈ cjican, “Wejrnacqui am piyunitc̈ha. Inakaztc̈ha wejrnacqui. Jaknuz̈t paaz waquizic̈haja, jalla niikaz paayinc̈ha”.
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Jalla nekztanaqui Jesusaqui Jerusalén watja ojkcan, Samaria cjita yoka Galilea cjita yoka nii taypiquin watchic̈ha.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Nekztanaqui tsjii watjallquiz, waj irantawc cjen, tuncaltan mojkchi janchichiz z̈oñinacaqui Jesusiz̈quin zali tjonchic̈ha. Az̈kquiztan Jesusiz̈quiz chiiz̈inchic̈ha.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Altu tawkz̈tan tuz̈ cjichic̈ha: —¡Jesusa, Jiliri, wejtnacaquiz okznalla!
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Jalla nii laanaca cherz̈cu, Jesusaqui cjichic̈ha: —Icliz jilirz̈quin persun janchi tjeezñi oka. Jalla nuz̈ ojkcan, laanacaqui z̈ejtchi quirchic̈ha.
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Tsjii tsjiiqui persun janchi z̈ejtchi cherz̈cu cuttichic̈ha, Jesusiz̈ kjutñi, altu jorz̈tan Yooz honora waytican quejpc̈hic̈ha.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 Jalla nuz̈ Jesusiz̈quin wilta zalz̈cu, niiz̈ yujcquiz quillzic̈ha, niz̈aza tuzi t'okzic̈ha yoka iranta. Jesusiz̈quiz ancha sparaquiz̈ cjichic̈ha. Nii z̈oñiqui Samaria wajtchiz z̈oñitac̈ha.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Nekztanaqui Jesusaqui cjichic̈ha: —¿Anc̈hucqui anataj tuncaltanpacha z̈ejtchinc̈hucjo, tii laaquiztanajo? ¿Jakziquint tsjii partinacajo?
17 Jesus disse:
18 Amqui anaz̈ tii wajtchiz z̈oñila. Am zinakaz quejpz̈quila Yoozquin honora wayticanaqui.
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Nekztan Jesusaqui nii z̈oñz̈quiz cjichic̈ha: —Tsijtsna, oka. Amiz̈ tjapa kuz criitiquiztan, jaziqui c̈hjetintamc̈ha.
19 E Jesus disse a ele:
20 Nekztanaqui fariseo z̈oñinacaqui Jesusiz̈quiz pewczic̈ha, tuz̈ cjican: —¿C̈hjulorat Yooz Epiz̈ mantiz tjuñi irantiz̈caquiya? Nekztanaqui Jesusaqui kjaazic̈ha, tuz̈ cjican: —Yooz Epiz̈ mantiz tjuñiqui anac̈ha cherchuca.
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 Anac̈ha “tekzipan” cjican nii tjuñi tjeeznasac̈ha. Niz̈aza anac̈ha “nii nawjk” cjican nii tjuñi tjeeznasac̈ha. Yooz mantizqui z̈oñinacz̈ kuzquizpachac̈ha. Jalla niz̈tiquiztanac Yooz mantizqui anaz̈ cherchuca cjesac̈ha.
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Jalla nekztanaqui Jesusaqui niiz̈ tjaajintanacz̈quiz cjichic̈ha: —Tsjii sufris timpuqui irantiz̈caquic̈ha anc̈hucaquiz. Jalla nekztanac anc̈hucqui wejr arajpachquiztan quejpsquiñi cherz pecaquic̈ha, tsjii noojillami. Pero weriz̈ arajpachquin z̈elan, anaz̈ wejr cheri atasac̈ha. Wejrqui tsewctan cuchanz̈quita Yooz Z̈oñtc̈ha.
22 Então ele disse aos discípulos:
23 Niz̈aza nii sufris timpuquiziqui z̈oñiqui Cristuz̈ puntuquiztan parlaquic̈ha, tuz cjican: “Arajpachquiztan chjijwz̈quichic̈ha. Tekzi z̈ejlc̈ha”. Tsjiizti zakaz chiyaquic̈ha, “Nii nacjuc̈ha Cristuqui” cjican. Pero anc̈hucqui anaz̈ nicju okaquic̈ha, niz̈aza nii chiita taku anaz̈ criyaquicha.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Tsjii liwjliwjñi rayu cjita tjonñila, jantey, jalla nuz liwjtayz̈caquic̈ha, liwjpacha irantaz̈ kjanz̈naquic̈ha. Jalla niz̈ta irata wejrqui arajpachquiztan wilta tjonac̈ha. Weriz̈ tjonan, tjappacha zizasac̈ha. Jalla niz̈taz̈ wejt tjonz tjuñiz̈ cjequic̈ha.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Anziqui primiraqui wejrqui walja sufristanc̈ha. Niz̈aza tii timpuquiz kamñi z̈oñinacz̈quiztan anapan criital cjeec̈ha. Ana werj cherz pecaquic̈ha.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Jaknuz̈t Noez̈ kamta timpuquiz watc̈haja, jalla niz̈tazakaz wataquic̈ha ima weriz̈ tjonan. Wejrqui tsewctan cuchanz̈quita Yooz Z̈oñtc̈ha.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Noez̈ timpuquiz jalla tuz̈ kamñitac̈ha z̈oñinacaqui. Zuma c̈hjeri lujlñitac̈ha, niz̈aza licñitac̈ha. Niz̈aza zalzñitac̈ha, niz̈aza zalzjapa tjaañitac̈ha. Jalla nuz̈ z̈oñinacaqui kamchic̈ha asta Noez̈ pajk warcu kjuyquiz luzcama. Yooz kamañquiz kamzqui ana importayñitac̈ha. Jalla nekztanaqui kjaz juyzuqui tjonchicha. Jalla nii juyzuquiziqui tjappacha anawali kamñi z̈oñinacaqui ticzic̈ha.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 Niz̈aza jaknuz̈t Lot cjita z̈oñz̈ timpuquiziqui watc̈haja, jalla niz̈tazakaz wataquic̈ha ima weriz̈ tjonan. Lujlñitac̈ha, licñitac̈ha, kjayñitac̈ha, tuyñitac̈ha, c̈hjacñitac̈ha, y niz̈aza kjuya kjuyñitac̈ha. Yooz kamañquiz kamzqui ana importayñitac̈ha.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Jalla Lotz̈ Sodoma cjita wajtquiztan ulantan, tiripintit uj azupri chijñi tjonchic̈ha. Nuz̈ chijintiquiztan tjappacha ujz̈cu ticzic̈ha.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 Wejt tjonz tjuñquiziqui niz̈ta iratazakaz wataquic̈ha. Wejrqui tsewctan cuchanz̈quita Yooz Z̈oñtc̈ha.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 ‛Nii wejt tjonz tjuñquiziqui jakziltat kjuy zawncu z̈elac̈haja, anaz̈ kjuy cusasanaca aptiñi luz waquizic̈ha. Niz̈aza jakziltat joch yokquin z̈elac̈haja, anaz̈ wajt kjuya cuttis waquizic̈ha.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Lotz̈ tjuna puntuquiztan cjuñzna.
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 Jakziltat persun kamañquiztan ana jaytac̈haja, jalla niiqui anaz̈ arajpachquin kamaquic̈ha. Niz̈aza jakziltat persun kamañ wira jaytic̈haja, jalla niiqui arajpachquin wiñaya kamaquic̈ha.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 ‛Niz̈aza wejrqui cjiwc̈ha. Weriz̈ tjonan nii arama pucultan tsjii kjuyquiz tjajaquic̈ha. Jalla nuz̈ tjajan, tsjiiqui arajpach kjutñi waytiz̈cu chjichtaz̈ cjequic̈ha, tsjiizti pachpiquiz nii kjuyquiz ectaz̈ cjequic̈ha.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Niz̈aza pucultan maatakanaca chica jawuncan, tsjaaqui arajpach kjutñi waytiz̈cu chjichtaz̈ cjequicha. Tsjaazuñzti pachpiquiz ectaz̈ cjequic̈ha.
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Niz̈aza pucultan luctakanaca joch yokquin z̈elan, tsjiiqui arajpach kjutñi waytiz̈cu chjichtaz̈ cjequic̈ha, tsjiizuñzti nii joch yokquinpacha ectaz̈ cjequic̈ha.
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Jalla niz̈ta tjaajinta takunaca nonz̈cu, niiz̈ tjaajinta z̈oñinacaqui pewczic̈ha, tuz̈ cjican: —Wejt Jiliri, ¿jakziquin tiz̈tanaca wataquiya? Jalla nekztanaqui Jesusaqui kjaazic̈ha, tuz̈ cjican: —Jakziquin ticzi janchi z̈ejlc̈haja, jalla nicju cunturinacaqui muzpa ajcsñic̈ha. Jalla niz̈ta irata jakziquin ana wali paañinacaqui z̈ejlc̈haja, jalla nicju ana walinaca wataquic̈ha.
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.