Mateus 26

Ġaġek Mewis (BZH) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yesu nër ġaġek pin sënë ggovek ya, log mëm nër vu yi hur maluh bë,
1 — ausente —
2 “Ham raḳ ni bë buk luu mu nahën lob Buk-ggöksën-yi* berup, lob mëm rëḳ denanër Mehönon Nalu ranġah bedengis yi jaḳ ḳelepeḳo*.”
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Vu buk sënë alam-deneḳo-seriveng hir ggev los alam teta desupin sir raḳ alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp Kayapas yi begganġ,
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 bedejoo ġaġek bë denadëġek bedenajom Yesu ahon gedengis yi menadiiḳ.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Rëḳ denër bë, “Hil su ġevonġ doḳ buk nos yi sënë in alam rëḳ degevonġ dedun.”
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Yesu nedo loḳ mehö sevuuḳnyë Simon yi begganġ vu Betania.
6 — ausente —
7 Medo negga nos, lob avëh ti ḳo nġaa reggu nivesa loḳ buayo ġelönġ veroo sën denenër arë nebë alabasta* lo ti, beya keseh raḳ Yesu yu. Alam Yuda debaġo nġaa reggu nivesa sënë raḳ monë böpata bedenerikin raḳ heljënġ.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Rëḳ yi hur maluh delë nġaa sënë, lob ahëj sengën gedenër bë, “Nevasap nġaa reggu nivesa sënë in va?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Bë hil ġevonġ balam debaġo, og hil rëḳ ġaḳo monë böpata jaḳ, lob hil adoḳ vu alam-ḳupeḳ-masën jaḳ.”
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Rëḳ Yesu raḳ hir ġaġek sënë ni, lob nër vu sir bë, “Ham nër avëh in va? Yö semu sa raḳ nġaa nivesa!
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Alam-ḳupeḳ-masën rëḳ demedo geving ham gesu rëḳ nama na rë. Gaḳ saḳ su rëḳ medo hus ading geving ham rë.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Avëh keseh nġaa reggu nivesa sënë raḳ sa vorot in gero sa naviġ namuġin in sëḳ nadiiḳ mededev sa.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Sa nanër vu ham yönon nabë rëḳ denanër Bengö Nivesa ranġah na menoh vu dob pin bedenanër nġaa sën avëh vonġ vu sa agi geving, in alam pin degenġo bekwaj bo.”
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Lob yi hur maluh nemadluho-bevidek-luu ti sën arë nebë Yudas Iskariot lo ya vu alam-deneḳo-seriveng hir ggev,
14 — ausente —
15 beloḳ tepëḳ in sir bë, “Ham rëḳ bo va vu sa log mëm sa ġevonġ Yesu doḳ na ham nemamin-a?” Lom devo monë seriva mehödahis ti benemadluho vu yi.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Lob vu buk saga Yudas medo mekwa nesero buk los aggata in bë gevonġ Yesu doḳ na nemaj.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Lob buk vabuung sën alam Yuda denegga brët sën yiist* nema in lo yi buk muġinsën verup, lob yi hur maluh deya vu yi bedenër bë, “He na ġero nyëġ vu tena in ġegwa nos los reggu ggöksën-yi dok-a?”
17 — ausente —
18 Lob nër vu sir bë, “Ham na nyëġ böp Yerusalem beham na vu mehö sën lo, beham nanër vu yi nabë, ‘Tatovaha nër bë, “Sa buk dus raḳ, om sa bë ġa nos los reggu ggöksën-yi geving sa hur maluh jaḳ honġ begganġ.” ’”
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Lob yi hur maluh devonġ yoh vu sën Yesu nër vu sir lo, bedesemu nos los reggu ggöksën-yi loḳ.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Loḳ sehuksën lob medo negga nos los reggu ving yi hur maluh nemadluho-bevidek-luu.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Medo denegga, lob nër vu sir bë, “Sa nanër vu ham yönon nabë: Ham sënë ti rëḳ gevonġ sa doḳ na alam Yuda nemaj.”
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Lob ayoj maggin rot, gesir ti ti deloḳ tepëḳ in yi bë, “Mehöböp, maḳ sa?”
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Rëḳ nër yah vu sir bë, “Mehö sën nema loḳ ya ġabum in nos ving sa lo rëḳ gevonġ sa doḳ na alam sën denelë sa paya lo nemaj.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Kë’! Mehönon Nalu rëḳ nadiiḳ nabë sën dekevu meneggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya lo. Rëḳ mu gëpin mehö sën rëḳ nanër Mehönon Nalu ranġah vu alam bedengis yi lo, ko nabë ata su geḳo yi!”
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Log Yudas mehö sën rëḳ nanër yi ranġah lo, nër ving bë, “Tatovaha, maḳ sa?” Rëḳ Yesu nër yah vu yi bë, “Yiḳ nġo ġenër yoh vu!”
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Medo denegga nos los reggu, lob Yesu ḳo brët gejom raḳ in los kwa vesa ya vu Anutu, log debu mevo ggelek yoh vu yi hur maluh pin genër bë, “Ham gweḳo nök begwa! Sa reggos sënë!”
26 — ausente —
27 Log ḳo wain kap ti raḳ, gejom raḳ in los kwa vesa ya vu Anutu gevo vu sir genër bë, “Ham pin nanum doḳ sënë!
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Sa ḳöḳ sënë in tato sa ġaġek mewis sën sejoo in doḳ vu ham lo nabë rëḳ anon jaḳ! Sa ḳeseh in alam nġahiseḳë in bë dahun hir nġaa nipaya na.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Sa nanër vu ham nabë sa su rëḳ nanum wain nabë sënë gökin nah rë. Rot bena berup doḳ buk sën hil nanum wain agga ngwë doḳ ti doḳ Amaġ yi Nyëġ.”
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Log devonġ raro ti beggovek, log to deyah dobnë bedeya Ḳedu Ḳele-oliv.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Lob Yesu nër vu sir bë, “Ham pin rëḳ gwevuu sa geham beya mena in sa pehi buk sënë. In dekevu wirek meneggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya nebë:
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Om rëḳ nabë saga, loḳ sëḳ ḳedi jaḳ nah gökin, lob sëḳ namuġin mena distrik Galilea, geham tamuin sa.”
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Lob Pita nër yah vu yi bë, “Sir pin sënë og maḳ rëḳ degevuu honġ bedebeya medena, gaḳ saḳ su rëḳ ġevonġ nabë sënë rë!”
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Lom Yesu nër yah vu yi bë, “Sa nanër vu honġ yönon nabë: Pehi sënë og ḳöḳrëëh su rëḳ ngu rë, log rëḳ ġedah sa vun natu beron löö!”
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Rëḳ Pita nër yah vu yi bë, “Seyoh vu bë sëḳ nadiiḳ geving honġ, gaḳ sa su rëḳ dah honġ vun rë, gerëḳ nama veröḳ yi!” Lob yi hur maluh pin denër nebë saga.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Lob Yesu ya nyëġ sën denenër arë nebë Getsemane lo, ving yi hur maluh lo, lob nër vu sir bë, “Ham medo sënë gesena najom jaḳ vu sagu!”
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Lob ḳo Pita ving Sebedi nalu luho. Lob ayo maggin rot gekwa ketuin yi.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Lob nër vu sir bë, “Sayoġ maggin rot bevonġin bë sa nadiiḳ. Om melöö naḳööḳ medo sënë bemedo malamin natum beġadu sa.
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Log tah ya teka, lob petev meneggëp dob, log jom raḳ meketaġ bë, “O Amaġ! Bë yoh vu og gweḳo nġaa maggin sënë bër in sa! Rëḳ mu su ġesepa doḳ sa ġaġek, gaḳ nġo kwam!”
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Log yah to vu lööho, rëḳ lë gedeneggëp yiing. Lob loḳ tepëḳ vu Pita bë, “Nebë va? Melöö su yoh vu bë rëḳ medo malamin natum dus ti geving sa rë?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Melöö malamin medo natum bemelöö najom jaḳ, in nġaa ti su kepë ham! Ëë-ë yönon! Ham ayomin niyes rëḳ mu navimin ni tebö!”
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Lob yah nejom raḳ beron netu luu bë, “Oo Amaġ! Bë nġaa maggin sënë natöḳ vu sa gesu yoh vu bë noh nenga in sa rë, og ggovek, sa ġevonġ noh vu kwam.”
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Loḳ yom to ggökin, rëḳ lë bë deneggëp yiing yah, in malaj neggëp lo.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Lob denedo geyah meya nejom raḳ netu beron löö, lob yiḳ nër ġaġek lo ggökin yah.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Log yah to vu yi hur maluh benër vu sir bë, “Ham sewah benġo nahën newëp-a? Ham lë! Buk sën Anutu tunġ in debo Mehönon Nalu doḳ na alam nij paya nemaj lo verup ggovek ya,
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 om ham kwedi jaḳ behil ana. Ham lë? Mehö sën gevonġ sa doḳ na nemaj lo yam dus raḳ!”
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Yesu nahën medo nenër bë saga, log Yudas verup. Yi sën hur maluh nemadluho-mevidek-luu lo ti, lob ḳo alam yu böpata ti medeyam los paëp yu anil gebeġö. Alam-deneḳo-seriveng hir ggev los Israel hir alam-teta devonġ sir yam.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Lob mehö sën bë tato Yesu ranġah vu sir lo, nër vu sir vorot bë, “Sëḳ tato Yesu vu ham nabë sënë, nabë sa ġemul* mehöti, og ham najom yi ahon.”
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Lob Yudas ya verup sesor meya vu Yesu pevis benër bë, “Buk Tatovaha!” Log mul* yi.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Rëḳ Yesu nër yah vu yi bë, “Sa mehö! Nġaa sën ġeyam in bë gwevonġ lo, og gwevonġ pevis!” Lob deyam dus bedejom Yesu ahon.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Rëḳ alam sën denare ving Yesu lo ti nema loḳ yah dadii yi paëp-yu-anil vër in newis, besap alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp yi hur ti nenga ris vahi ya.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Rëḳ Yesu nër vu bë, “Ġejöp honġ paëp doḳ nah newis. In alam sën denevonġ beġö lo, og mehö ngwë rëḳ dengis sir doḳ nah nyëvewen medenadiiḳ.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Bë sa ḳetaġ na vu Amaġ nabë gevonġ yi angër nġahiseḳë rot denam pevis mededoḳ vu sa, og ġekuung bë su rëḳ gevonġ nam rë?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Rëḳ bë sa ġevonġ nabë sënë, og su rëḳ Anutu yi ġaġek anon jaḳ rë. Sën dekevu meneggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya bë nġaa nabë sënë rëḳ natöḳ vu sa lo.”
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Log Yesu nër vu alam sënë bë, “Ham yam in bë sero mehö-beġö-hodeḳ-yi om sën ham ḳo paëp-yu-anil los beġö meyam in bë najom ahon-a? Sa netateḳin ġaġek vu ham loḳ dub-vabuung-böp yoh vu buk, rëḳ ham su nejom sa ahon rë?
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Rëḳ mu nġaa pin sënë netöḳ vu sa in ġaġek sën alam-denenër-ġaġek-ranġahsën dekevu meneggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya lo anon jaḳ.” Nebë saga lob yi hur maluh pin devuu yi gedeveya medeya.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Dejom Yesu ahon bedeḳo ya alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp Kayapas yi begganġ. Galam-horek-yi los alam-teta desupin sir bedenedo ggovek ya.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Lom Pita tamuin sir beneya, rëḳ nevun yi geneyam ggëp ading. Lob ya beloḳ ya alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp yi begganġ tete ayo, beya nare telig ving ahëvavu sën denare medenemalajin nyëġ lo, in bë jaḳ ġaġek lo degwa ni.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Lob alam-deneḳo-seriveng hir ggev los kaunsor pin denesero mehö la in bë denanër ġaġek kuungsën jaḳ Yesu in lob dengis yi menadiiḳ.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Lob alam nġahiseḳë denër ġaġek kuungsën raḳ yi, rëḳ su detöḳ vu degwa ti in bë dengis yi menadiiḳ rë. Loḳ mëm mehö luu deverup,
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 lob luho denër bë, “Mehö sënë nër bë, ‘Seyoh vu bë sa ḳevoh Anutu yi dub-vabuung-böp na gesedev nah buk löö mu!’”
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Lob alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp kedi nare geloḳ tepëḳ vu Yesu bë, “Su ġenenër ġaġek ti yom rë? Denenër ġaġek va sën raḳ honġ-ë?”
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Rëḳ Yesu su nër ġaġek ti yah rë. Loḳ alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp loḳ tepëḳ vu yi ggökin bë, “Seloḳ tepëḳ in honġ yönon raḳ Anutu mala-tumsën arë, om ġenanër vu he nabë honġ Kerisi*, Anutu nalu honġ ma ma?”
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Loḳ Yesu nër yah bë, “Ġenër yoh vu! Rëḳ mu sa nanër vu ham nabë: Nahub rëḳ ham gwelë Mehönon Nalu gemedo gëp Mehö Niwëëk nema vesa, gerëḳ jaḳ medo beggob vu yaġek benom!”
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Lob alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp kweeḳ yi röpröp ading getahi bë, “Ḳo yi raḳ besevöḳ Anutu! Ma hil medo nesero mehönon sën denanër ġaġek jaḳ yi lo in va? Ham nġo bë ḳo yi raḳ besevöḳ Anutu!
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Om ham kwamin nevo bë?” Lob denër yah niwëëk vu yi bë, “Vonġ paya om nadiiḳ!”
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Log depesuv nyëj ḳos raḳ mala gedepëëng yi, gela depetap nenga,
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 gedenër bë, “Honġ Kerisi*? Om ġenanër ranġah vu he nabë re sis honġ-a?”
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Log Pita nedo raḳ telig, lob Kayapas yi hur avëh ti yam dus vu yi benër bë, “Honġ sënëḳ melu Yesu sën vu Galilea lo nesepa ham.”
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Rëḳ Pita lah yi vun raḳ alam pin malaj bë, “Sa duġin ġaġek sën ġenër aga!”
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Log to meya nare ya tete avi, lob hur avëh ngwë lë yi ggökin, lob nër vu alam sën denedo lo bë, “Mehö sënë nedo ving Yesu Nasaret!”
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Rëḳ Pita lah yi vun ggökin bë, “Yönon vavunë, sa duġin mehö sënë!”
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Lob nedo teka, loḳ alam sën denare dus vu yi yam denër vu bë, “Yönon rot, alam sagu hir ti sën honġ agi. In ayem yö tato honġ ranġah bë honġ Galilea ti!”
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Lob Pita du ġaġek in yi benër niwëëk rot neggëp Anutu mala bë, “Yönon vavunë, sa duġin mehö sënë! Bë sa ġekuung jaḳ og Anutu ngis sa mesa nadiiḳ!” Nër ggovek log ḳöḳrëëh su.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Lob Pita kwa vo yah ġaġek sën Yesu nër lo bë, “Ḳöḳrëëh su rëḳ ngu rë, log rëḳ ġedah sa vun natu beron löö.” Lob Pita to meyah dobnë beya mesu böpata rot.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.