João 8
Ġaġek Mewis (BZH) vs NVI
1 [Log Yesu yah meya Ḳedu Ḳele-oliv.
1 Jesus, porém, foi para o monte das Oliveiras.
2 Log kedi monbuk anon meyah dub-vabuung-böp ḳatum ayo ggökin. Lob alam pin deya vu yi, lom to nedo getateḳin ġaġek vu sir.
2 Ao amanhecer ele apareceu novamente no templo, onde todo o povo se reuniu ao seu redor, e ele se assentou para ensiná-lo.
3 Lob alam-horek-yi los alam Parisai* delë bë avëh ti vonġ baggëb, lom deḳo medevarah ya alam pin malaj
3 Os mestres da lei e os fariseus trouxeram-lhe uma mulher surpreendida em adultério. Fizeram-na ficar em pé diante de todos
4 gedenër vu Yesu bë, “Tatovaha! Avëh sënë vonġ baggëb lom alam detöḳ vu yi.
4 e disseram a Jesus: "Mestre, esta mulher foi surpreendida em ato de adultério.
5 Moses vo horek vu hil bë hil tengwa avëh nabë sënë jaḳ ġelönġ menadiiḳ. Ma honġ og rëḳ ġenanër nabë va?”
5 Na Lei, Moisés nos ordena apedrejar tais mulheres. E o senhor, que diz? "
6 Denër bë saga in bë deseggi yi, bedenatöḳ vu ġaġek ti berup avi bedegevonġ ġaġek vu yi. Rëḳ Yesu dudeḳ bemedo neseröö dob raḳ nema deggis.
6 Eles estavam usando essa pergunta como armadilha, a fim de terem uma base para acusá-lo. Mas Jesus inclinou-se e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Deloḳ tepëḳ panġsën rot, lob mëm vër yu raḳ benër vu sir bë, “Bë ham ti su nevonġ nġaa nipaya rë, og mëm namuġin betengwa avëh sënë jaḳ ġelönġ ti.”
7 Visto que continuavam a interrogá-lo, ele se levantou e lhes disse: "Se algum de vocês estiver sem pecado, seja o primeiro a atirar pedra nela".
8 Log dudeḳ yah bemedo neseröö dob ggökin.
8 Inclinou-se novamente e continuou escrevendo no chão.
9 Denġo nebë sënë, lom sir ti ti to medo deneya dobnë vër vër. Alam ggev to deya muġin, log sir vahi detamu. Devuu Yesu geyö ti nedo gavëh nahën nare loḳ mala.
9 Os que o ouviram foram saindo, um de cada vez, começando com os mais velhos. Jesus ficou só, com a mulher em pé diante dele.
10 Lob Yesu vër mala raḳ benër vu avëh bë, “Avëh, sir tena? Maḳ mehöti su vonġin bë ngis honġ rë?”
10 Então Jesus pôs-se de pé e perguntou-lhe: "Mulher, onde estão eles? Ninguém a condenou? "
11 Rëḳ bë, “Mehöböp, ma-o!” Lob Yesu nër bë, “Sa ving, sa su hevonġin bë ngis honġ rë. Om ġena, gesu gwevonġ nġaa nipaya gökin nah!”]
11 "Ninguém, Senhor", disse ela. Declarou Jesus: "Eu também não a condeno. Agora vá e abandone sua vida de pecado".
12 Lob Yesu nër vu sir ggökin yah bë, “Sa og setu dob yi ranġah. Mehöti bë tamuin sa, og su rëḳ ketul doḳ in aggata rë, gaḳ rëḳ nama. In ranġah rëḳ geli yi mena medo mala-tumsën.”
12 Falando novamente ao povo, Jesus disse: "Eu sou a luz do mundo. Quem me segue, nunca andará em trevas, mas terá a luz da vida".
13 Nebë saga lob alam Parisai* denër yah vu yi bë, “Nġo ġenetateḳin honġ degwa, om honġ ġaġek saga su anon rë.”
13 Os fariseus lhe disseram: "Você está testemunhando a respeito de si próprio. O seu testemunho não é válido! "
14 Loḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Yönon, senġo netateḳin sa degwa. Rëḳ sa ġaġek saga yönon, in seraḳ nyëġ sën sa nado meseyam gesëḳ nah lo ni. Rëḳ ham duġin sa nyëġ sën sa nado meseyam gesëḳ nah mena medo lo.
14 Respondeu Jesus: "Ainda que eu mesmo testemunhe em meu favor, o meu testemunho é válido, pois sei de onde vim e para onde vou. Mas vocês não sabem de onde vim nem para onde vou.
15 Ham nġo nevo nyëvewen loḳ yah vu mehönon yoh vu ham alam-dob-yi nġo kwamin, rëḳ sa, og sa su navo nyëvewen loḳ yah vu mehöti rë.
15 Vocês julgam por padrões humanos; eu não julgo ninguém.
16 Gaḳ nabë sa ġevonġ nyëvewen vu mehöti, og sëḳ ġevonġ noh vu, in su senġo ti rë. Gaḳ Mehö sën vonġ sa meseyam lo neloḳ vu sa, om sëḳ ġevonġ niröp.
16 Mesmo que eu julgue, as minhas decisões são verdadeiras, porque não estou sozinho. Eu estou com o Pai, que me enviou.
17 Yönon, ham horek ti neggëp nebë sënë: Bë mehö luu denanër ġaġek gëp ti, og luho hir ġaġek saga yönon.
17 Na Lei de vocês está escrito que o testemunho de dois homens é válido.
18 Log yiḳ sa, og senġo netateḳin sa degwa ranġah, gAmaġ sën vonġ sa meseyam lo netateḳin sa degwa ranġah ving.”
18 Eu testemunho acerca de mim mesmo; a minha outra testemunha é o Pai, que me enviou".
19 Nër nebë saga lob deloḳ tepëḳ in bë, “Amam tena?” Loḳ Yesu nër yah bë, “Ham su raḳ sa niġ rë, geham su raḳ Amaġ ni rë. Bë ham jaḳ sa niġ, og ham rëḳ jaḳ Amaġ ni geving.”
19 Então lhe perguntaram: "Onde está o seu pai? " Respondeu Jesus: "Vocês não conhecem nem a mim nem a meu Pai. Se me conhecessem, também conheceriam a meu Pai".
20 Netateḳin ġaġek sënë vu alam loḳ dub-vabuung-böp ḳatum ayo, genenër vu sir loḳ dub ayo ti sën monë ben lo rëḳ mehöti su jom yi ahon rë, in yi buk yö nahën.
20 Ele proferiu essas palavras enquanto ensinava no templo, perto do lugar onde se colocavam as ofertas. No entanto, ninguém o prendeu, porque a sua hora ainda não havia chegado.
21 Log Yesu nër yah vu sir ggökin bë, “Sëḳ na geham rëḳ sero sa, rëḳ nama beham nadiiḳ los ham nipaya. Geham su yoh vu bë rëḳ nök nyëġ sën sena-ë rë.”
21 Mais uma vez, Jesus lhes disse: "Eu vou embora, e vocês procurarão por mim, e morrerão em seus pecados. Para onde vou, vocês não podem ir".
22 Lob alam Yuda denër bë, “Nër bë hil su ayoh vu bë rëḳ ana nyëġ sën na lo rë! Maḳ nër sënë in bë yö rëḳ ngis yi menadiiḳ-a?”
22 Isso levou os judeus a perguntarem: "Será que ele irá matar-se? Será por isso que ele diz: ‘Para onde vou, vocês não podem ir’? "
23 Loḳ nër yah vu sir bë, “Ham vu dob sënë, gesa vu vavunë. Om ham nesepa loḳ aggata-dob-yi, gaḳ saḳ su nesepa loḳ aggata-dob-yi rë.
23 Mas ele continuou: "Vocês são daqui de baixo; eu sou lá de cima. Vocês são deste mundo; eu não sou deste mundo.
24 Om sën senër vu ham ggovek bë ham rëḳ nadiiḳ los ham nipaya. Bë ham su gwevonġ geving nabë sa Mehö sënë lo rë, og ham nġaa nipaya rëḳ gëp vu ham, beham nadiiḳ los.”
24 Eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Se vocês não crerem que Eu Sou, de fato morrerão em seus pecados".
25 Lom deloḳ tepëḳ yah vu yi bë, “Honġ re?” Loḳ Yesu tateḳin yah vu sir bë, “Yiḳ sa Mehö lo sënë, nebë sën sa nanër vu ham wirek wirek lo.
25 "Quem é você? ", perguntaram eles. "Exatamente o que tenho dito o tempo todo", respondeu Jesus.
26 Sa ġaġek nġahiseḳë nahën neggëp besa bë nanër jaḳ ham beseggi ham. Rëḳ Mehö sën vonġ sa meseyam lo yi Mehö ġaġek anon degwa, om ġaġek pin sën sa nehanġo vu yi lo, yiḳ sën sa nanër vu alam pin vu dob.”
26 "Tenho muitas coisas para dizer e julgar a respeito de vocês. Pois aquele que me enviou merece confiança, e digo ao mundo aquilo que dele ouvi".
27 Nenër Ama Anutu vu sir rëḳ su deraḳ ni rë.
27 Eles não entenderam que lhes estava falando a respeito do Pai.
28 Log Yesu nër vu sir ggökin bë, “Nahub rëḳ ham ngis Mehönon Nalu jaḳ ḳelepeḳo*, lob mëm ham rëḳ jaḳ ni doḳ buk saga nabë yiḳ sa Mehö lo sënë. Lob ham rëḳ jaḳ ni nabë sa su nehevonġ nġaa ti yoh vu senġo kwaġ rë. Gaḳ sa nanër ġaġek yoh vu sën Amaġ tato vu sa lo. Log Mehö sën vonġ sa meseyam lo neloḳ vu sa.
28 Então Jesus disse: "Quando vocês levantarem o Filho do homem, saberão que Eu Sou, e que nada faço de mim mesmo, mas falo exatamente o que o Pai me ensinou.
29 Su nevuu sa besenġo ti nado rë. In sa nehevonġ nġaa sën ahë neving lo yoh vu buk pin.”
29 Aquele que me enviou está comigo; ele não me deixou sozinho, pois sempre faço o que lhe agrada".
30 Nër nebë sënë lob alam nġahiseḳë ayoj ya timu vu yi.
30 Tendo dito essas coisas, muitos creram nele.
31 Lob Yesu nër vu alam Yuda sën ayoj neya timu vu yi ggovek lo bë, “Bë ham medo doḳ sa ġaġek, og ham rëḳ natu sa alam yönon,
31 Disse Jesus aos judeus que haviam crido nele: "Se vocês permanecerem firmes na minha palavra, verdadeiramente serão meus discípulos.
32 beham rëḳ jaḳ ġaġek anon ni, lob ġaġek anon saga rëḳ geḳo ham vër.”
32 E conhecerão a verdade, e a verdade os libertará".
33 Loḳ denër yah vu yi bë, “Abraham yi mewis he, om he su nado loḳ mehö ngwë nema benehevonġ huk ḳarabus vu yi rë! Rëḳ nebë va sën ġenër bë honġ ġaġek rëḳ geḳo he vër-ë?”
33 Eles lhe responderam: "Somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres? "
34 Loḳ mëm Yesu tateḳin yi ġaġek vu sir bë, “Sa nanër vu ham yönon rot nabë: Alam pin sën denevonġ nġaa nipaya lo, og denedo loḳ nġaa nipaya, benġaa nipaya neġin sir.
34 Jesus respondeu: "Digo-lhes a verdade: Todo aquele que vive pecando é escravo do pecado.
35 Alam sën denedo loḳ mehö ngwë nema meneġin sir lo, og su rëḳ demedo degwata geving yi rë. Gaḳ yi yö nalu og mëm rëḳ medo doḳ yi begganġ degwata geving yi.
35 O escravo não tem lugar permanente na família, mas o filho pertence a ela para sempre.
36 Om Nalu bë geḳo ham vër in nġaa nipaya, og rëḳ geḳo ham vër yönon, beham medo nivesa anon.
36 Portanto, se o Filho os libertar, vocês de fato serão livres.
37 Seraḳ ni bë Abraham yi mewis ham! Rëḳ sa ġaġek su nedo loḳ ham ayomin rë, om sën ham bë ngis sa mesa nadiiḳ.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão. Contudo, estão procurando matar-me, porque em vocês não há lugar para a minha palavra.
38 Sa nanër ġaġek raḳ nġaa sën Amaġ tato vu sa ggovek lo, rëḳ ham nesepa loḳ nġaa sën ham amamin netato vu ham lo!”
38 Eu lhes estou dizendo o que vi na presença do Pai, e vocês fazem o que ouviram do pai de vocês".
39 Lom denër yah bë, “He degwa vu Abraham!” Rëḳ Yesu nër vu sir bë, “Bë ham degwa vu Abraham yönon, og ham rëḳ gwevonġ nġaa nabë sën Abraham nevonġ lo.
39 "Abraão é o nosso pai", responderam eles. Disse Jesus: "Se vocês fossem filhos de Abraão, fariam as obras que Abraão fez.
40 Senër ġaġek anon pin sën sa hanġo vu Anutu lo vu ham, lom ham bë ngis sa mesa nadiiḳ, rëḳ Abraham su vonġ nebë sënë rë.
40 Mas vocês estão procurando matar-me, sendo que eu lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não agiu assim.
41 Gaḳ ham nġo nesepa loḳ amamin vaha!” Loḳ denër yah bë, “He atamin su deḳo he duum rë! He amamin Anutu timu.”
41 Vocês estão fazendo as obras do pai de vocês". Protestaram eles: "Nós não somos filhos ilegítimos. O único Pai que temos é Deus".
42 Rëḳ Yesu nër yah bë, “Bë ham amamin Anutu yönon, og rëḳ ham ahëmin geving sa, in sa nado ving Anutu besën seyam. Sa su yam yoh vu senġo kwaġ rë, gaḳ Anutu vonġ sa meseyam.
42 Disse-lhes Jesus: "Se Deus fosse o Pai de vocês, vocês me amariam, pois eu vim de Deus e agora estou aqui. Eu não vim por mim mesmo, mas ele me enviou.
43 Ma nebë va sën ham su raḳ sa ġaġek degwa ni rë-ë? Sënë degwa nebë ham ayomin nilëlin sa ġaġek.
43 Por que a minha linguagem não é clara para vocês? Porque são incapazes de ouvir o que eu digo.
44 Ham amamin Satan genalu ham, om ham nimin wëëk panġsën bë ham sepa doḳ amamin kwa. Vu muġinsën yi mehö beġö degwa menesis alam medenediiḳ. Rot begwëbeng. Gesu nesepa loḳ ġaġek anon rë, in ġaġek anon su neggëp vu yi rë. Bë nanër ġaġek ti, og rëḳ nanër ġaġek kuungsën, in yö yi nġaa nebë saga. Yi mehö ġaġek kuungsën, lob ġaġek kuungsën ala los degwa yi.
44 "Vocês pertencem ao pai de vocês, o diabo, e querem realizar o desejo dele. Ele foi homicida desde o princípio e não se apegou à verdade, pois não há verdade nele. Quando mente, fala a sua própria língua, pois é mentiroso e pai da mentira.
45 Gaḳ saḳ nanër ġaġek anon mu, om sën ham su nevonġ ving sa rë.
45 No entanto, vocês não crêem em mim, porque lhes digo a verdade!
46 Ham ti tena yoh vu bë rëḳ natöḳ vu nġaa nipaya ti gegëp vu sa? Ma! Sa nanër ġaġek anon mu, rëḳ nebë va sën ham su nevonġ ving rë-ë?
46 Qual de vocês pode me acusar de algum pecado? Se estou falando a verdade, porque vocês não crêem em mim?
47 Anutu nalu lo, og denebë nengaj vu Anutu yi ġaġek. Gaḳ su Anutu nalu ham rë, om sën ham su nebë nengamin vu yi ġaġek rë.”
47 Aquele que pertence a Deus ouve o que Deus diz. Vocês não ouvem porque não pertencem a Deus".
48 Lob alam Yuda denër yah vu yi bë, “He raḳ nim bë honġ Samaria* ti, rëḳ memö nipaya ti gwanġ ya ayom. Sagaḳ yönon!”
48 Os judeus lhe responderam: "Não estamos certos em dizer que você é samaritano e está endemoninhado? "
49 Rëḳ Yesu nër yah bë, “Su memö nipaya gwanġ yam sayoġ rë. Gaḳ sa nehaḳo Amaġ raḳ, rëḳ ham nedahun sa.
49 Disse Jesus: "Não estou endemoninhado! Pelo contrário, honro o meu Pai, e vocês me desonram.
50 Sa su nehevonġin bë ġaḳo arëġ jaḳ rë. Gaḳ Mehöti nedo beyö rëḳ kwa bo meseggi sa ġaġek begeḳo sarëġ jaḳ.
50 Não estou buscando glória para mim mesmo; mas, há quem a busque e julgue.
51 Sa nanër vu ham yönon rot nabë: Bë mehöti sepa doḳ sa ġaġek, og su rëḳ mala nama na veröḳ yi rë.”
51 Asseguro-lhes que, se alguém guardar a minha palavra, jamais verá a morte".
52 Lob alam Yuda denër bë, “Gwëbeng he raḳ ni ggovek ya bë memö nipaya ti gwanġ ya ayom meneloḳ vu honġ. Abraham diiḳ ggovek, galam-denenër-ġaġek-ranġahsën dediiḳ bemaya, loḳ ġenër bë, ‘Bë mehöti sepa doḳ sa ġaġek, og su rëḳ mala nama na veröḳ yi rë.’
52 Diante disso, os judeus exclamaram: "Agora sabemos que você está endemoninhado! Abraão morreu, bem como os profetas, mas você diz que se alguém guardar a sua palavra, nunca experimentará a morte.
53 In ġekuung bë kwesuu hil dobahë Abraham sën diiḳ wirek lo? Ġekwesuu alam-denenër-ġaġek-ranġahsën sën dediiḳ wirek lo ving-a? Log bë gweḳo honġ jaḳ meġenatu re?”
53 Você é maior do que o nosso pai Abraão? Ele morreu, bem como os profetas. Quem você pensa que é? "
54 Lob Yesu nër yah bë, “Bë senġo ġaḳo arëġ jaḳ, og serëḳ natu nġaa meris. Rëḳ Amaġ neḳo sarëġ raḳ, Mehö sën ham nër bë ham amamin yi lo.
54 Respondeu Jesus: "Se glorifico a mim mesmo, a minha glória nada significa. Meu Pai, que vocês dizem ser o Deus de vocês, é quem me glorifica.
55 Rëḳ ma geham su raḳ ni rë. Gaḳ sa, og seraḳ ni. Bë sa nanër nabë sa duġin yi, og rëḳ sa mehö ġaġek kuungsën nabë ham. Rëḳ seraḳ ni ggovek ya besa nesepa loḳ yi ġaġek nivesa rot.
55 Vocês não o conhecem, mas eu o conheço. Se eu dissesse que não o conheço, seria mentiroso como vocês, mas eu de fato o conheço e guardo a sua palavra.
56 Ham dobahë Abraham sën kwa vesa anon rot in bë gelë sa huk sënë, lob lë ggovek ya, lob ayo nivesa rot.”
56 Abraão, pai de vocês, regozijou-se porque veria o meu dia; ele o viu e alegrou-se".
57 Lob alam Yuda denër bë, “Su honġ ta mehödahis luu menemadluho rë geyö nahën, log maḳ ġelë Abraham-a?”
57 Disseram-lhe os judeus: "Você ainda não tem cinqüenta anos, e viu Abraão? "
58 Rëḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Sa nanër vu ham yönon rot nabë: Vu muġinsën gAbraham su nedo rë, vu buk saga sa nado.”
58 Respondeu Jesus: "Eu lhes afirmo que antes de Abraão nascer, Eu Sou! "
59 Denġo ġaġek saga lom deḳo ġelönġ raḳ in bë detengwa yi menadiiḳ, rëḳ Yesu vun yi loḳ alam ggëp dub ayo, beto meyah dobnë.
59 Então eles apanharam pedras para apedrejá-lo, mas Jesus escondeu-se e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.