Atos 9
Ġaġek Mewis (BZH) vs ARIB
1 Log Saulus nahën nenër ġaġek los niwëëk bë gevonġ paya vu Mehöböp yi hur bengis sir medenadiiḳ. Lob ya vu alam-deneḳo-seriveng hir ggev böp,
1 Saulo, porém, respirando ainda ameaças e mortes contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote,
2 benër vu yi bë kevu ḳapiya noh vu alam Yuda hir dub-supinsën-yi pin sën denedo Damaskus lo bebo vu yi. Lob ggev böp kevu ġaġek loḳ ḳapiya saga nebë, “Nabë Saulus sënë natöḳ vu maluh ma avëh la gedenesepa loḳ Yesu yi aggata, og ġaġek ma genaduu sir megeḳo sir nam Yerusalem.”
2 e pediu-lhe cartas para Damasco, para as sinagogas, a fim de que, caso encontrasse alguns do Caminho, quer homens quer mulheres, os conduzisse presos a Jerusalém.
3 Log Saulus losho ahëvavu la deya raḳ beya deverup dus vu Damaskus, lob pevis benġaa ti vër vu yaġek nebë davës beluḳ yam jëh raḳ sir.
3 Mas, seguindo ele viagem e aproximando-se de Damasco, subitamente o cercou um resplendor de luz do céu;
4 Lob Saulus vës betetolin beya neggëp dob, log nġo ġaġek ti yam vu vavunë bë, “Saulus, Saulus! Ġëvo vanë vu sa in va?”
4 e, caindo por terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Rëḳ Saulus nër yah bë, “Mehöböp, honġ re?” Rëḳ ġaġek lo yom ggökin bë, “Sa Yesu sën ġenevonġ vanë vu sa lo.
5 Ele perguntou: Quem és tu, Senhor? Respondeu o Senhor: Eu sou Jesus, a quem tu persegues;
6 Rëḳ mu kwedi jaḳ meġena nyëġ böp sagu, genahub rëḳ mëm mehöti rëḳ nanër nġaa sën gwevonġ lo tato vu honġ!”
6 mas levanta-te e entra na cidade, e lá te será dito o que te cumpre fazer.
7 Galam sën deneya ving Saulus lo denare rëḳ denelëk besu deyoh vu bë debengwënġ rë. Log denġo ġaġek saga dedun rëḳ su delë bë mehöti nedo rë.
7 Os homens que viajavam com ele quedaram-se emudecidos, ouvindo, na verdade, a voz, mas não vendo ninguém.
8 Loḳ mëm Saulus kedi nare bemala netum rëḳ nahën mala nepengipin rot, lom maam dejom loḳ nema bedeli yi ya nyëġ böp Damaskus.
8 Saulo levantou-se da terra e, abrindo os olhos, não via coisa alguma; e, guiando-o pela mão, conduziram-no a Damasco.
9 Benedo buk löö, rëḳ mu yö nahën mala ḳenod rot, log su negga nos los nenum bël rë.
9 E esteve três dias sem ver, e não comeu nem bebeu.
10 Loḳ Anutu yi hur maluh ti nedo Damaskus arë nebë Ananias. Lob Mehöböp tato yi vu belë nebë pesepsën, genër vu yi bë, “Ananias!” Rëḳ bë, “Mehöböp, sa nado-ë!”
10 Ora, havia em Damasco certo discípulo chamado Ananias; e disse-lhe o Senhor em visão: Ananias! Respondeu ele: Eis-me aqui, Senhor.
11 Lob Mehöböp nër vu yi bë, “Kwedi ġena aggata ti sën denenër arë nebë Aggata Niröp agu. Ġena Yudas yi begganġ lob mëm ġedoḳ tepëḳ in Tarsus ti sën denenër arë nebë Saulus. Mehö sagi medo nejom raḳ
11 Ordenou-lhe o Senhor: Levanta-te, vai à rua chamada Direita e procura em casa de Judas um homem de Tarso chamado Saulo; pois eis que ele está orando;
12 genelë nġaa nebë pesepsën bë mehöti arë nebë Ananias neloḳ ya begganġ ayo mebë nema raḳ yi in bë gevonġ bemala natum megelë nyëġ gökin.”
12 e viu um homem chamado Ananias entrar e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Rëḳ Ananias nër yah vu bë, “Mehöböp, sa hanġo alam nġahiseḳë denenër mehö saga bë nevonġ huk agga nipaya rot vu honġ alam vabuung pin vu Yerusalem,
13 Respondeu Ananias: Senhor, a muitos ouvi acerca desse homem, quantos males tem feito aos teus santos em Jerusalém;
14 lob ḳo ġaġek vu alam-deneḳo-seriveng hir ggev in bë naduu alam sën ayej neloḳ honġ vu agi, in bë dena ḳarabus.”
14 e aqui tem poder dos principais sacerdotes para prender a todos os que invocam o teu nome.
15 Rëḳ Mehöböp nër yah vu bë, “Ġena! Mehö saga og sa hur ti. Sehooin yi raḳ ggovek ya in geḳo sa bengöġ bena nanër vu alam-yu-ngwë losho hir alam-los-bengöj, gevu alam Israel geving.
15 Disse-lhe, porém, o Senhor: Vai, porque este é para mim um vaso escolhido, para levar o meu nome perante os gentios, e os reis, e os filhos de Israel;
16 Log senġo rëḳ tato nivanë aggagga pin sën rëḳ natöḳ vu yi jaḳ sën nanër sarëġ ranġah lo vu yi.”
16 pois eu lhe mostrarei quanto lhe cumpre padecer pelo meu nome.
17 Lob Ananias ya raḳ. Ya verup beloḳ ya Yudas yi begganġ ayo log pevis mebë nema raḳ Saulus genër vu bë, “Arig Saulus! Mehöböp Yesu sën töḳ vu honġ loḳ aggata lo vonġ sa beseyam in bë malam natum gökin nah, gemëm Anon Vabuung doḳ nam gërin ayom.”
17 Partiu Ananias e entrou na casa e, impondo-lhe as mãos, disse: Irmão Saulo, o Senhor Jesus, que te apareceu no caminho por onde vinhas, enviou-me para que tornes a ver e sejas cheio do Espírito Santo.
18 Nġaa sën ggërin Saulus mala lo ni nebë ġël niḳepis mekehe ya pevis, log mala tum ggökin gemëm kedi beripek bël.
18 Logo lhe caíram dos olhos como que umas escamas, e recuperou a vista: então, levantando-se, foi batizado.
19 Log mëm Saulus gga nos bemëm niwëëk loḳ yah, benedo buk vahi ving Yesu yi hur vu nyëġ böp Damaskus.
19 E, tendo tomado alimento, ficou fortalecido. Depois demorou-se alguns dias com os discípulos que estavam em Damasco;
20 Log pevis meya meyoh vu alam Yuda hir dub-supinsën-yi ggëp nyëġ böp Damaskus benër Yesu yi ġaġek ranġah nebë, “Mehö saga yi Mehöböp Nalu!”
20 e logo nas sinagogas pregava a Jesus, que este era o filho de Deus.
21 Alam pin denġo yi ġaġek lob delëk panġsën beḳenuj ya gedeloḳ tepëḳ vu sir bë, “Mehö saga maḳ sën yiḳ nevonġ paya vu alam sën ayej neloḳ Yesu arë vu Yerusalem lo! Maḳ yiḳ yi saga sën gwëbeng verup agi in naduu sir sënë megeḳo nah vu alam-deneḳo-seriveng hir ggev-ë?”
21 Todos os seus ouvintes pasmavam e diziam: Não é este o que em Jerusalém perseguia os que invocavam esse nome, e para isso veio aqui, para os levar presos aos principais sacerdotes?
22 Rëḳ Saulus kedi menër ġaġek los niwëëk ata, lob alam Yuda sën denedo vu Damaskus lo denġo yi ġaġek, lom kwaj ya nġahi in tato vu sir yönon bë Yesu yi mehö sën Anutu ggooin yi raḳ netu Kerisi.
22 Saulo, porém, se fortalecia cada vez mais e confundia os judeus que habitavam em Damasco, provando que Jesus era o Cristo.
23 Buk nġahiseḳë ya ggovek ya lob alam Yuda vu nyëġ böp Damaskus dejoo ġaġek in bë dengis Saulus menadiiḳ.
23 Decorridos muitos dias, os judeus deliberaram entre si matá-lo.
24 Rëḳ nġo hir ġaġek saga bë vare deneġin yi loḳ aggata avi pin yoh vu buk los ranġah in bë dengis yi benadiiḳ.
24 Mas as suas ciladas vieram ao conhecimento de Saulo. E como eles guardavam as portas de dia e de noite para tirar-lhe a vida,
25 Rëḳ alam sën denġo yi ġaġek medenesepa loḳ lo deḳo yi buk medetunġ loḳ ḳadaḳaad medevonġ ggök ya ḳatum ġelönġ yu vavunë vu nyëġ böp saga nenga, medesejun aggis in yi geluḳ ya dobnë beya.
25 os discípulos, tomando-o de noite, desceram-no pelo muro, dentro de um cesto.
26 Saulus yah meya betöḳ yah Yerusalem, lom vonġin bë losho Yesu yi hur demedo jevuh ti, rëḳ deneggöneng in yi, in kwaj nevo bë su Yesu yi hur maluh yi yönon rë.
26 Tendo Saulo chegado a Jerusalém, procurava juntar-se aos discípulos; mas todos o temiam, não crendo que fosse discípulo.
27 Rëḳ Barnabas ḳo Saulus beya vu sinarë nyëdahis lo, getateḳin bë Saulus lë Mehöböp ggëp aggata benër ġaġek vu yi om sën ggërin yi menenër Yesu arë ranġah los niwëëk vu nyëġ böp Damaskus rot.
27 Então Barnabé, tomando-o consigo, o levou aos apóstolos, e lhes contou como no caminho ele vira o Senhor e que este lhe falara, e como em Damasco pregara ousadamente em nome de Jesus.
28 Ggovek lom mëm Saulus nedo ving sir medenesepa sir ggëp Yerusalem. Vonġ huk niwëëk benër Mehöböp arë ranġah gesu ggöneng rë.
28 Assim andava com eles em Jerusalém, entrando e saindo,
29 Nër ġaġek raḳ Yesu vu alam Yuda sën denevengwënġ Grik ayej lo ving, lob losho denemehoo sir in ġaġek saga, lom desero aggata in bë dengis yi benadiiḳ.
29 e pregando ousadamente em nome do Senhor. Falava e disputava também com os helenistas; mas procuravam matá-lo.
30 Rëḳ Kerisi-yi-alam vahi denġo, lob deḳo yi bedeluḳ medeya Sisarea, bedevonġ ya Tarsus.
30 Os irmãos, porém, quando o souberam, acompanharam-no até Cesaréia e o enviaram a Tarso.
31 Nebë saga lom mëm Kerisi-yi-alam pin vu distrik Yudea los Galilea geSamaria denedo nivesa gemaggin su netöḳ vu sir ggökin rë. Yesu yi huk saga niwëëk raḳ, lob yi alam pin deneggöneng in Mehöböp gedeneḳo arë raḳ, log Anon Vabuung vo niwëëk vu sir lob alam medo deneyam vu sir benġahijseḳë loḳ.
31 Assim, pois, a igreja em toda a Judéia, Galiléia e Samária, tinha paz, sendo edificada, e andando no temor do Senhor; e, pelo auxílio do Espírito Santo, se multiplicava.
32 Lob Pita ya meyoh vu nyëġ pin beya meto Luda benedo ving Anutu-yi-alam ggëp sagu.
32 E aconteceu que, passando Pedro por toda parte, veio também aos santos que habitavam em Lida.
33 Lob töḳ vu Luda ti arë nebë Ainias. Seḳë pin selönġin beneggëp loḳ begganġ ayo yoh vu ta nemadvahi-bevidek-löö.
33 Achou ali certo homem, chamado Enéias, que havia oito anos jazia numa cama, porque era paralítico.
34 Lob Pita nër vu yi bë, “Ainias! Yesu Kerisi vonġ benim vesa raḳ. Om kwedi ġebahinin honġ ḳanyë!” Lob Ainias kedi raḳ pevis.
34 Disse-lhe Pedro: Enéias, Jesus Cristo te cura; levanta e faze a tua cama. E logo se levantou.
35 Lob alam Luda los Saron pin delë yi, lob mëm deggërin sir yom vu Mehöböp.
35 E viram-no todos os que habitavam em Lida e Sarona, os quais se converteram ao Senhor.
36 Yesu yi hur avëh ti nedo Yopa arë nebë Tabita. Sën Grik ayej nenër nebë Dorkas lo. Lob nevonġ nivesa beneloḳ vu alam sën deneraḳ vu in nġaa lo yoh vu buk pin.
36 Havia em Jope uma discípula por nome Tabita, que traduzido quer dizer Dorcas, a qual estava cheia de boas obras e esmolas que fazia.
37 Lob loḳ buk saga niraḳ lob diiḳ. Lob deripek yi gedebë raḳ ya neggëp begganġ ayo vavunë ti.
37 Ora, aconteceu naqueles dias que ela, adoecendo, morreu; e, tendo-a lavado, a colocaram no cenáculo.
38 Lob Yopa neggëp dus vu Luda, gehur maluh denġo bë Pita nedo Luda, lob pevis medevonġ mehö luu deḳo dik ya vu yi bë, “Ġenam vu he pevis, gesu ġenaköpeḳ!”
38 Como Lida era perto de Jope, ouvindo os discípulos que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens, rogando-lhe: Não te demores em vir ter conosco.
39 Lob Pita nġo ġaġek meya ving luho medeyah deverup lob deḳo yi ya begganġ ayo vavunë. Lob avëh alov pin ya detetup loḳ yi gevare denesu medenetato tob los röpröp pin sën Dorkas semu vu sir loḳ buk sën yö nahën nedo mala vesa lo.
39 Pedro levantou-se e foi com eles; quando chegou, levaram-no ao cenáculo; e todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe as túnicas e vestidos que Dorcas fizera enquanto estava com elas.
40 Rëḳ Pita ruuk alam pin saga to deyah dobnë, log yun lus log jom raḳ. Log mëm peggirin mala ya vu heljënġ genër bë, “Tabita, kwedi jaḳ!” Lob avëh mala tum belë Pita gekedi nedo.
40 Mas Pedro, tendo feito sair a todos, pôs-se de joelhos e orou; e voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te. Ela abriu os olhos e, vendo a Pedro, sentou-se.
41 Pita jom loḳ Tabita nema beloḳ vu bekedi raḳ, log tahi Anutu-yi-alam los avëh alov saga deyam betato Dorkas vu sir bë vesa loḳ yah.
41 Ele, dando-lhe a mão, levantou-a e, chamando os santos e as viúvas, apresentou-lha viva.
42 Ġaġek saga yoh vu alam Yopa pin medenġo, lob sir nġahiseḳë ayoj neya timu vu Mehöböp.
42 Tornou-se isto notório por toda a Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Lob Pita nedo buk nġahiseḳë ggëp Yopa. Nedo ving Simon sën mehö nesemu ḳabi lu nġaa raḳ reggu navi lo.
43 Pedro ficou muitos dias em Jope, em casa de um curtidor chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.