Tiago 5
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs BKJ
1 Nyé behɔn bé bad, nyéwóglan mɛ! Nyéchyɛʼ, nyéhágke eʼsaád áyə̄l e metake ḿme mɛ́pií nyé.
1 Ide, pois, agora vós, ricos, chorai e pranteai, por vossas misérias, que hão de vir sobre vós.
2 Ḿmɛ́n nhɔn ḿme nyékúmé ḿmáá abɔɔ, síi-ʼɛ émáá nyé asaŋ adyɛ́.
2 As vossas riquezas estão corrompidas, e as vossas vestes estão comidas por traça.
3 Échɛn gôl ne sílva éche nyélímmé ásē, émáá ngag akób. Ene ngag eche ekóbé ábɛ̂ bwěm, chɔ́ɔ ěbɛ̌l boŋ Dyǒb ákɔ́gsɛ́n nyé, ěmǎd-tɛ nyé ásē nɛ́ɛ muú. Nyêkúmmé yə̌l nhɔn enɛ́n póndé echě edé bɛnbɛn ne eʼpun bé asóg.
3 O vosso ouro e a vossa prata estão corroídos; e a sua ferrugem dará testemunho contra vós, e comerá a vossa carne como se fosse fogo. Amontoastes tesouros para os últimos dias.
4 Nɔnéʼ, weesábpɛɛ́ bad ábe bébɛ́nlé wɛ nsɔ́n á nzag-tê. Etimé edogé bɔ́ dogɛ́n. Nɛ́n ábɛ́lé ábɛ̂ bad ábe wéēsābpɛɛ́ ádab awɛ́ áwógnad áʼsō wɛ́ɛ Titɛ́ɛ, Dyǒb á Ngum.
4 Eis que o pagamento dos trabalhadores que ceifaram os vossos campos, e que por vós foi retido por fraude, clama; e os clamores daqueles que ceifaram entraram nos ouvidos do Senhor Sabaoth.
5 Abɛ́ áde nyédíí á nkǒŋsé hɛ́n ádíi âchog aloŋgé, nyêbɛle-ʼɛ kéchéé éche nyédə́ə́. Nyêkódte ḿmɛn mewêmtɛn, kénɛ́ɛ nyébíí bán epun éche Dyǒb dɛ́kɔ̄gsɛ̄nnē ábē bad bé ekɔyí ékwɔ́gé apɛ.
5 Vivestes em prazer sobre a terra, e vos deleitastes; nutristes os vossos corações, como em um dia de matança.
6 Nyêhɔ́bé bán bad ábe bébɛle mekan ḿme métə́ŋgɛ́né áʼsō éʼ Dyǒb bédé bad bé mbéb, nyêwúú-ʼɛ bɔ́. Béehɛlɛɛ́ nyé atyéemɛn.
6 Condenastes e matastes o justo; e ele não vos resistiu.
7 Né-ɔɔ́ a-baányaŋ, nyéwɛsɛn kə́ə́ŋ Sáŋgwɛ́ɛ́ ápɛ. Nyétêd eláŋsɛ́n ne mod awě abɛle nzag. Abɛlé ásin kə́ə́ŋ ne póndé echě ápādtē mbote é bwâm. Awɛsan kə́ə́ŋ ne á póndé eche mbúú eʼsó ébootadté achó, ne áde édimtanné achó.
7 Sede, pois, pacientes, irmãos, até a vinda do Senhor. Eis que o lavrador espera o precioso fruto da terra, e o aguarda com longa paciência, até que receba a chuva temporã e serôdia.
8 Nyémpē nyéwɛsɛn, nyéwéd-tɛ nlém á abum, nyésineʼ epɛ éche Sáŋgwɛ́ɛ́, édé bɛnbɛn.
8 Sede vós também pacientes, fortalecei os vossos corações; porque a vinda do Senhor está próxima.
9 A-baányaŋ, nyéēnyoŋgé áte tə̂ŋgɛne nhɔ́g ne aníníí âbɛl boŋ Dyǒb déēhɔ̄bē aá nyêdé bad bé mbéb. Nyébíi nɛ́n bán mod awě akáadteʼ adé nyé bɛnbɛn.
9 Irmãos, não vos queixeis uns contra os outros, a fim de que não sejais condenados. Contemplai o juiz que está à porta.
10 A-baányaŋ, nyétêde eʼchemléd ne bekal béʼdəə́dəŋ. Békáléʼáá nkalaŋ á dǐn áde Sáŋgwɛ́ɛ́, békudé metake, béwɛsán-nɛ ḿmê metake.
10 Tomai, meus irmãos, os profetas que falaram em nome do Senhor por exemplo de aflição e paciência.
11 Ne mbále, syáā dechəge bad ábe béwɛ́sɛ́né bán bad ábe békúdé nnam. Nyêwógé ngáne Jobɛ ânwɛsɛ́nné áde ákúdé metake, nyênyín-nɛ ngáne Dyǒb dêmbɛnlé mɔ́ bwâm á asóg. Sáŋgwɛ́ɛ́ aboó nlém bwâmbwam awóó-ʼɛ nlém ń ngɔl.
11 Eis que temos por felizes os que sofrem. Ouvistes sobre a paciência de Jó, e vistes o fim que o Senhor lhe deu; porque o Senhor é muito compassivo, e de terna misericórdia.
12 Ámīn e ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l, a-baányaŋ, nyéēbɛnlád dǐn dé nkoŋ ḿmín, kéʼɛ dé nkǒŋ ńsé, kéʼɛ chǒm émpēe âmwɛ́ melɛ̌. Boŋ pɛn, nzé ehɔ́bé“Ɛɛ” abɛ́ ɛɛ, nzé ehɔ́bé-ʼɛ “Aáy” abɛ́ aáy. Nzé nyêbɛlé nɛ́n, né Dyǒb déekɔ́gsɛ́nné nyé.
12 Mas, sobretudo, meus irmãos, não jureis, nem pelo céu, nem pela terra, nem façais qualquer outro juramento; mas que o vosso sim seja sim, e o vosso não, não; para que não caiais em condenação.
13 Kénzɛ́ɛ́ awě adé á metake tê, ákânne. Kénzɛ́ɛ́ awě awóge menyiŋge, ákɔ́ne ákɛné-ʼɛ Dyǒb.
13 Está alguém entre vós aflito? Que ore. Está alguém feliz? Que cante salmos.
14 Kénzɛ́ɛ́ awě eédyɛɛ bwâm, áchəg belyə́ged bé mwembé, békânned mɔ́. Nzé békânnad mɔ́ béwɔ̄gtē mɔ́ dyɔ̌g á dǐn áde Sáŋgwɛ́ɛ́.
14 Está alguém entre vós doente? Que chame os anciãos da igreja, e orem sobre ele, ungindo-o com óleo em nome do Senhor.
15 Nzé édé bán békánnédé mɔ́ ne nlém nhɔ́g, né Dyǒb dɛ́wōg bɔ́ mekáne, nê dɛ́bɛ̌l-lɛ mod a nkole ádyɛ̄ɛ̄ bwâm. Sáŋgwɛ́ɛ́ ǎbɛ̌l áhīdē á anoŋ dé nkole, ádyɛ̄ɛ̄ bwâm, ké mbéb-pɛ mɔ́ɔ âmbɛnlé Dyǒb dɛ́lagsɛ́n mɔ́.
15 E a oração da fé salvará o doente, e o Senhor o levantará; e se ele houver cometido pecados, ser-lhe-ão perdoados.
16 Né-ɔɔ́, nyépale mbéb áte wɛ́ɛ nhɔ́g ne aníníí, mod tɛ́ɛ́ ákânned-tɛ mwǎnyaŋ, âbɛl boŋ nyédyɛɛ bwâm. Mekáne ḿme mod awě abɛle mam ḿme métə́ŋgɛ́né áʼsō eʼ Dyǒb, médé ngíne bwâmbwam, mébɛle-ʼɛ nsɔ́n.
16 Confessai as vossas culpas uns aos outros, e orai uns pelos outros, para que possais ser curados. A oração eficaz e fervorosa de um homem justo vale muito.
17 Elaijaa abédɛ́ɛ moonyoŋ melemlem ngáne syánē. Póndé pɔ́g ankáné bwâmbwam aá mbúú eechɔ́g, mbúú enkênchó-ʼaá á etûn é mwɛ̌ ńláán ne epɛd.
17 Elias era homem sujeito às mesmas paixões que nós, e ele orou fervorosamente pedindo que não chovesse, e não choveu sobre a terra por um espaço de três anos e seis meses.
18 Ámbīd enɛ̂ ankáné ámpē, Dyǒb ábɛ̄l mbúú echó, bwěm éʼbootéd-tɛ akwog.
18 E ele orou outra vez, e o céu deu chuva, e a terra produziu o seu fruto.
19 A-baányaŋ, nzé nyé ké ahéé atɛ̌dté âhíd nzii e mbále e Dyǒb, boŋ mod ampée abɛlé atǐmné mbíd,
19 Irmãos, se algum dentre vós se tem desviado da verdade, e alguém o converter,
20 ábíi nɛ́n aá, kénzɛ́ɛ́ awě abɛlé boŋ mod awě abɛlé mbéb asóg mbéb abɛl, né asoó aloŋgé áde mod awě abɛlé mbéb. Nɛ́n dɛ́bɛ̌l-lɛ mbéb híin ḿme ane mod ákɛ́bɛnlé, Dyǒb déenɔnné mɔ́ á dǐd.
20 saiba ele que, aquele que converte um pecador do erro do seu caminho, salvará da morte uma alma, e cobrirá uma multidão de pecados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.