Romanos 11
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs VC
1 Bɔɔb-pɔɔ́, ndəə́ asɛded nɛ́n mɛɛ́ken, Dyǒb ábáá ábē bad áyə̄l-ɛ? Éesaá nɛ̂. Mměn ndíi mod a Israɛl awě abídé á mbyaa ḿme Abrahamɛ, á túmbé e Bɛnjamin.
1 Pergunto, então: Acaso rejeitou Deus o seu povo? De maneira alguma. Pois eu mesmo sou israelita, descendente de Abraão, da tribo de Benjamim.
2 Dyǒb déebáaʼɛ́ ábē bad áyə̄l. Bédíi bad ábe ápwɛ́dé se á mbooted. Nyêbíí chǒm éche éténlédé á kálag e Dyǒb ngáne Elaijaa áchááʼáá Dyǒb, álāŋgē mɔ́ mekan ḿme bad bé Israɛl bébɛ́léʼáá.
2 Deus não repeliu o seu povo, que ele de antemão distinguiu! Desconheceis o que narra a Escritura, no episódio de Elias, quando este se queixava de Israel a Deus:
3 Anláá Dyǒb aá, “A-Sáŋ, ábɛ́n bad béwúú áboŋ bekal béʼdəə́dəŋ bésyə̄ə̄l, bépáŋtéd-tɛ ḿmôŋ menyán mé mendɛ. Mměmpɛn-ɛɛ́ nlyəgé, béhɛde-ʼɛ mɛ́mpē awúu.”
3 Senhor, mataram vossos profetas, destruíram vossos altares. Fiquei apenas eu, e ainda procuram tirar-me a vida {I Rs 19,10}?
4 Chán Dyǒb dênkwɛntɛ́nné mɔ́? Ankwɛntɛ́n mɔ́ aá, “Mbǎnné bad ekə́lé saámbé âbɛ́ ábêm bad. Bédíi bad ábe béebagé Baalɛ, dyǒb dé metóm, edúbé.”
4 Que lhe respondeu a voz divina? Reservei para mim sete mil homens, que não dobraram o joelho diante de Baal {I Rs 19,18}.
5 Nɛ̂ dɔ́ɔ édíí kə́ə́ŋ ne bɔɔb. Nguse é bad bé Israɛl édíi édé ábe Dyǒb ápwɛ́dé ne ḿmē nsimé.
5 É o que continua a acontecer no tempo presente: subsiste um resto, segundo a eleição da graça.
6 Apwɛd áde ápwɛ́dé bɔ́ ádíi áyə̄le ḿmē nsimé saké áyə̄le mekan ḿme bébɛ́lé. Nzé émbɛ̄ nɛ́n bán dyam áde bad bébɛ́lé dɔ́ɔ ákəə boŋ Dyǒb ápwɛd bɔ́, nɛ́dē né saké nsimé mɔ́ɔ̄ ápwɛ́dné bɔ́.
6 E se é pela graça, já não o é pelas obras; de outra maneira, a graça cessaria de ser graça.
7 Cheé-ɔ̄ nɛ́n álûmtɛɛ́? Bad bé Israɛl bénkênkudté chǒm éche békóó ahɛd. Bad ábe Dyǒb ápwɛ́dé bênkǔd chǒm éche béhɛ́déʼáá, boŋ ábíníí, nlém mênlɛ̌l bɔ́ á abum.
7 Conseqüência? Que Israel não conseguiu o que procura. Os escolhidos, estes sim, o conseguiram. Quanto aos mais, foram obcecados,
8 Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán
8 como está escrito: Deus lhes deu um espírito de torpor, olhos para que não vejam e ouvidos para que não ouçam, até o dia presente {Dt 29,3}.
9 Dabidɛ mɔ́mpē anhɔ́b aá,
9 Davi também o diz: A mesa se lhes torne em laço, em armadilha, em ocasião de tropeço, em justo castigo!
10 Nkânne nɛ́n mɛɛ́ Dyǒb ákwid bɔ́ ndím âbɛl boŋ béehɛlé anyínɛn.
10 A vista se lhes obscureça para não verem! Dobra-lhes o espinhaço sem cessar {Sl 68,23s}!
11 Né-ɔɔ́, nsɛdte nɛ́n mɛɛ́ ken áde bad bé Israɛl bênkɔdté ekuu boŋ békwɛ, bênkwɛ̌ ne akwɛ ásyə̄ə̄l-ɛ? Aáy éesaá nɛ̂. Abɛl áde bêmbɛnlé mbéb dêmbɛ̌l Dyǒb dêmbɛ̌ bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl etə́l âkud eʼsoósoŋ, âbɛl boŋ bad bé Israɛl bébɛ̂ kɔ́njí.
11 Pergunto ainda: Tropeçaram acaso para cair? De modo algum. Mas sua queda, tornando a salvação acessível aos pagãos, incitou-os à emulação.
12 Akwɛ áde bad bé Israɛl bênkwɛɛ́, ápíínédé bad bé nkǒŋsé ábíníí bésyə̄ə̄l nsimé híin. Abɛ́-ʼɛ áde bad bé Israɛl bémbɛ̄ɛ̄ atóg áyə̄l e mekan mé edəə́dəŋ dêmpiinéd bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl nsimé ń Dyǒb. Nzé Dyǒb áhɛle ápɛ̄ bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl anamed nɛ̂, áde bad bé Israɛl bébɛ́lé mbéb, né chán-nɔ̄ nnam mɛ́pɛɛ́ abɛ́ ḿme ábɛɛ́ áde bad bé Israɛl bésyə̄ə̄l békudté eʼsoósoŋ.
12 Ora, se o seu pecado ocasionou a riqueza do mundo, e a sua decadência a riqueza dos pagãos, que não fará a sua conversão em massa?!
13 Chǒm éche ńhɛdɛɛ́ ahɔ́b nɛ́n bɔɔb, nyé bad ábe nyéēsɛ̌ bad bé Israɛl, nyɛ́ɛ̄ ńlâŋgɛɛ́. Ndíi mbapɛɛ a nlómag a bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl, né-ɔɔ́ mbageʼ ḿmêm nsɔ́n edúbé ésyə̄ə̄l.
13 Declaro-o a vós, homens de origem pagã: como apóstolo dos pagãos, eu procuro honrar o meu ministério,
14 Kapɔ́g nhɛlé ḿbɛ̄l bǎnned bé Israɛl bébɛ̂ kɔ́njí bɔ́ doŋge á bad bɔ́mpē békud eʼsoósoŋ.
14 com o intuito de, eventualmente, excitar à emulação os homens da minha raça e salvar alguns deles.
15 Abáŋ áde Dyǒb démbāŋgē bad bé Israɛl á yə̌l dêmbɛ̌l Dyǒb dêntǐm ásē ne bad bé nkǒŋsé bésyə̄ə̄l. Bɔɔb-pɔɔ́, chán-nɔ̄ ébɛ̄ɛ̄ áde Dyǒb dɛ́kobpé bad bé Israɛl ámbīd ámpē nɛ́ɛ ábē bad? Ébɛ̄ byánán bad ábe béwédé bépúúdé ámbīd.
15 Porque, se de sua rejeição resultou a reconciliação do mundo, qual será o efeito de sua reintegração, senão uma ressurreição dentre os mortos?
16 Nzé bébágé Dyǒb epɛd é ewɛle éʼsō nɛ́ɛ mendɛ, nɛ̂ alûmte bán échê ewɛle ésyə̄ə̄l édíi échē. Nzé bébágé-ʼɛ Dyǒb nkaŋ ḿ bwɛl, né ngɛn chɔ́mpē edíi échē.
16 Se as primícias são santas, também a massa o é; e se a raiz é santa, os ramos também o são.
17 Bépagké doŋge á ngɛn á bwɛl é menzab ábe béwéné, bébādtē á ngɛn é bwɛl é menzab ábe éʼkwogeʼ á ahín-tê. Nyé bad ábe nyéēsɛ̌ bad bé Israɛl nyêdíi nɛ̂ŋgáne échê ngɛn é bwɛl bé ahín éche chɔ́mpē ekude mendíb ḿme mébídé á nkaŋ ḿ bwɛl éʼ bwâm.
17 Se alguns dos ramos foram cortados, e se tu, oliveira selvagem, foste enxertada em seu lugar e agora recebes seiva da raiz da oliveira,
18 Ngáne édíí-ʼaá nɛ̂, nyéetə̂ŋgɛnɛɛ́ nɛ́ɛ nyédíí kúmbe se nyénɔné échíníí ngɛn éche bésɛ́lé, nkóŋtéd. Nzé nyêdé kúmbe nyéēchatán nɛ́n bán saké nyé nyêchə́ŋgé nkaŋ boŋ nkaŋ mɔ́ɔ̄ ńchə́ŋgé nyé.
18 não te envaideças nem menosprezes os ramos. Pois, se te gloriares, sabe que não és tu que sustentas a raiz, mas a raiz a ti.
19 Nyêhɛle nyékumeʼ ekáá á tə̂l bán béhúdé échê ngɛn âbɛl boŋ bébáde nyé áhed.
19 Dirás, talvez: Os ramos foram cortados para que eu fosse enxertada.
20 Nɛ̂ ádé mbále. Béhúdé bɔ́ áhed áyə̄le bénkêndúbɛ́ɛ́, nyé-ʼɛ bétímté nyé áhed áyə̄le nyêdúbpé. Boŋ nyéebág kúmbe. Boŋ pɛn nyébɛ̂ mbwɔ́g.
20 Sem dúvida! É pela incredulidade que foram cortados, ao passo que tu é pela fé que estás firme. Não te ensoberbeças, antes teme.
21 Nɛ́ɛ Dyǒb dénkêmbáŋgé bad bé Israɛl akɔ́gsɛn, bɔ́ ábe bédé nɛ̂ŋgáne ngɛn éche énsēbē abɛ́, nyêwêmtan bán ǎbāŋ nyé akɔ́gsɛn-nɛ?
21 Se Deus não poupou os ramos naturais, bem poderá não poupar a ti.
22 Nyênyíne nɛ́n bán, pɛd pɔ́g Dyǒb ábóó nlém, pɛd eníníí-ʼɛ alɛlé áte. Alɛlé áte wɛ́ɛ bad ábe bépáné nzii boŋ abǒŋné nyé nlém nzé nyêdé nyêhídeʼ eche nzii. Boŋ nzé nyéehídé chɔ́, né ǎhūd nyémpē.
22 Considera, pois, a bondade e a severidade de Deus: severidade para com aqueles que caíram, bondade para contigo, suposto que permaneças fiel a essa bondade; do contrário, também tu serás cortada.
23 Nzé bad bé Israɛl ámpē bétɛ́dté ábab eʼwúu bé nló áte boŋ bétímné Dyǒb, Dyǒb dɛ́tēd bɔ́ ámbīd ámpē. Awóó ngíne âbɛl nɛ̂.
23 E eles, se não persistirem na incredulidade, serão enxertados; pois Deus é poderoso para enxertá-los de novo.
24 Nyé bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl, nyé ábe nyêdé nɛ̂ŋgáne ngɛn e bwɛl bé ahín-tê, nɛ́ɛ Dyǒb áhɛ́lé nyé ahúd á bwɛl bé ahín-tê, abádé nyé á bwɛl ábe béwéné, nyêwêmtan bán éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ atéd bad bé Israɛl átīmēd bɔ́ ámbīd áhed ámpē-yɛ? Bad bé Israɛl bɔ́ɔ bédé nɛ̂ŋgáne ngɛn e bwɛl echě ensébé abɛ́ áyə̄l e ábɛ̂ bwɛl.
24 Se tu, cortada da oliveira de natureza selvagem, contra a tua natureza foste enxertada em boa oliveira, quanto mais eles, que são naturais, poderão ser enxertados na sua própria oliveira!
25 A-baányaŋ, nhɛde mɛɛ́ nyésôŋtɛn dyam áde kə́ə́ŋne bɔɔb modmod éēsōŋtɛ̄nɛ̄ɛ̄, âbɛl boŋ nyéewémtán bán nyêtómtɛ́né debyɛ́ɛ́ awóŋ. Nhɛde mɛɛ́ nyésôŋtɛn bán eʼlɛl bé nlém á abum ábe doŋge á bad bé Israɛl bɛ́bē kə́ə́ŋ né bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl ábe bɛ́dūbē bésyə̄ə̄l, bédúbpé.
25 Não quero, irmãos, que ignoreis este mistério, para que não vos gabeis de vossa sabedoria: esta cegueira de uma parte de Israel só durará até que haja entrado a totalidade dos pagãos.
26 Nɛ́n dɛ́bɛnléd âbɛl boŋ bad bé Israɛl bésyə̄ə̄l békud eʼsoósoŋ. Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán,
26 Então Israel em peso será salvo, como está escrito: Virá de Sião o libertador, apartará de Jacó a impiedade.
27 Á póndé echě mɛ́bɔ̄dēdtē ḿmab mbéb dɔ́ɔ mɛ́pɛɛ́ á nchemtɛn ne bɔ́.”
27 E esta será a minha aliança com eles, quando eu tirar os seus pecados {Is 59,20s; 27,9}.
28 Bad bé Israɛl bédé bad bé ekɔyí bé Dyǒb bɔɔb áyə̄le béedúbpɛɛ́ nkalaŋ ḿ bwâm, nɛ́n ábɛ́nlédé âbɛl boŋ nyé bad ábe nyéēsɛ̌ bad bé Israɛl nyékud eʼsoósoŋ. Kénɛ́ɛ édíí nɛ̂ Dyǒb ápwɛ́dé bad bé Israɛl, adíi adəə́-ʼɛ bɔ́ áyə̄le melɛ̌ ḿme ámmwɛ̄ɛ̄ ne ábāb betaa.
28 Se, quanto ao Evangelho, eles são inimigos de Deus, para proveito vosso, quanto à eleição eles são muito queridos por causa de seus pais.
29 Nɛ́n ádé áyə̄le nzé Dyǒb apwɛ́dé mod boŋ anǎmté mɔ́, né apwɛdé, anǎmté-ʼɛ mɔ́.
29 Pois os dons e o chamado de Deus são irrevogáveis.
30 Bɔɔ́d, nyɛ́ɛ̄ nyênwúɛ́n Dyǒb nló áte, boŋ bɔɔb awúɛn áde bad bé Israɛl béwúɛ́né Dyǒb nló áte, ábɛ́lé Dyǒb áwógé nyé ngɔl, awóŋgɛ́n-nɛ nyé âwógɛn mɔ́.
30 Assim como vós antes fostes desobedientes a Deus, e agora obtivestes misericórdia com a desobediência deles,
31 Né-ɔɔ́ bɔɔb, bad bé Israɛl híin béwúɛ́né Dyǒb nló áte. Dyǒb dɛ́wōg bɔ́ ngɔl, awóŋgɛ́n-nɛ bɔ́ âwógɛn mɔ́mpē. Ǎbɛl nɛ̂ âbɛl boŋ áwôg bɔ́mpē ngɔl melemlem ngáne ánwōgkē nyé bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl.
31 assim eles são incrédulos agora, em conseqüência da misericórdia feita a vós, para que eles também mais tarde alcancem, por sua vez, a misericórdia.
32 Dyǒb ábɛ́lé eʼwúu bé nló áte éʼ bad éʼdé nɛ́ɛ éʼhɛ́dé bɔ́ á mbwɔg âbɛl boŋ áwôg bɔ́ baásyə̄ə̄l ngɔl.
32 Deus encerrou a todos esses homens na desobediência para usar com todos de misericórdia.
33 Nyénɔneʼ ngáne Dyǒb ápédé nhɔn abɛ́! Nyénɔneʼ ngáne ábíí mam mésyə̄ə̄l, awóŋ-ʼɛ debyɛ́ɛ́ áde áchábé ámīn. Modmod éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ asóŋtɛ́n ngáne Dyǒb ábɛlɛɛ́ mam. Modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ asóŋtɛ́n-nɛ nyaa eche Dyǒb ábɛlɛɛ́ mam.
33 Ó abismo de riqueza, de sabedoria e de ciência em Deus! Quão impenetráveis são os seus juízos e inexploráveis os seus caminhos!
34 Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán
34 Quem pode compreender o pensamento do Senhor? Quem jamais foi o seu conselheiro?
35 Nzɛ́-módɛ́ akɛ́bɛ̌ Dyǒb chǒm
35 Quem lhe deu primeiro, para que lhe seja retribuído?
36 Dyǒb dɔ́ɔ áhə́gé bwěm ésyə̄ə̄l. Mɔ́ akəə́ boŋ ábê bwěm éʼsyə̄ə̄l éʼbɛ́. Mɔ́-ʼaá awóó ábê bwěm éʼsyə̄ə̄l. Ehúmé ébɛ̂ ne Dyǒb á ngíndé ne á ngíndé. Ébê nɛ̂.
36 Dele, por ele e para ele são todas as coisas. A ele a glória por toda a eternidade! Amém.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.