Romanos 11

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Bɔɔb-pɔɔ́, ndəə́ asɛded nɛ́n mɛɛ́ken, Dyǒb ábáá ábē bad áyə̄l-ɛ? Éesaá nɛ̂. Mměn ndíi mod a Israɛl awě abídé á mbyaa ḿme Abrahamɛ, á túmbé e Bɛnjamin.
1 Digo, pois: porventura, rejeitou Deus o seu povo? De modo nenhum! Porque também eu sou israelita, da descendência de Abraão, da tribo de Benjamim.
2 Dyǒb déebáaʼɛ́ ábē bad áyə̄l. Bédíi bad ábe ápwɛ́dé se á mbooted. Nyêbíí chǒm éche éténlédé á kálag e Dyǒb ngáne Elaijaa áchááʼáá Dyǒb, álāŋgē mɔ́ mekan ḿme bad bé Israɛl bébɛ́léʼáá.
2 Deus não rejeitou o seu povo, que antes conheceu. Ou não sabeis o que a Escritura diz de Elias, como fala a Deus contra Israel, dizendo:
3 Anláá Dyǒb aá, “A-Sáŋ, ábɛ́n bad béwúú áboŋ bekal béʼdəə́dəŋ bésyə̄ə̄l, bépáŋtéd-tɛ ḿmôŋ menyán mé mendɛ. Mměmpɛn-ɛɛ́ nlyəgé, béhɛde-ʼɛ mɛ́mpē awúu.”
3 Senhor, mataram os teus profetas e derribaram os teus altares; e só eu fiquei, e buscam a minha alma?
4 Chán Dyǒb dênkwɛntɛ́nné mɔ́? Ankwɛntɛ́n mɔ́ aá, “Mbǎnné bad ekə́lé saámbé âbɛ́ ábêm bad. Bédíi bad ábe béebagé Baalɛ, dyǒb dé metóm, edúbé.”
4 Mas que lhe diz a resposta divina? Reservei para mim sete mil varões, que não dobraram os joelhos diante de Baal.
5 Nɛ̂ dɔ́ɔ édíí kə́ə́ŋ ne bɔɔb. Nguse é bad bé Israɛl édíi édé ábe Dyǒb ápwɛ́dé ne ḿmē nsimé.
5 Assim, pois, também agora neste tempo ficou um resto, segundo a eleição da graça.
6 Apwɛd áde ápwɛ́dé bɔ́ ádíi áyə̄le ḿmē nsimé saké áyə̄le mekan ḿme bébɛ́lé. Nzé émbɛ̄ nɛ́n bán dyam áde bad bébɛ́lé dɔ́ɔ ákəə boŋ Dyǒb ápwɛd bɔ́, nɛ́dē né saké nsimé mɔ́ɔ̄ ápwɛ́dné bɔ́.
6 Mas, se é por graça, já não é pelas obras; de outra maneira, a graça já não é graça.
7 Cheé-ɔ̄ nɛ́n álûmtɛɛ́? Bad bé Israɛl bénkênkudté chǒm éche békóó ahɛd. Bad ábe Dyǒb ápwɛ́dé bênkǔd chǒm éche béhɛ́déʼáá, boŋ ábíníí, nlém mênlɛ̌l bɔ́ á abum.
7 Pois quê? O que Israel buscava não o alcançou; mas os eleitos o alcançaram, e os outros foram endurecidos.
8 Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán
8 Como está escrito: Deus lhes deu espírito de profundo sono: olhos para não verem e ouvidos para não ouvirem, até ao dia de hoje.
9 Dabidɛ mɔ́mpē anhɔ́b aá,
9 E Davi diz: Torne-se-lhes a sua mesa em laço, e em armadilha, e em tropeço, por sua retribuição;
10 Nkânne nɛ́n mɛɛ́ Dyǒb ákwid bɔ́ ndím âbɛl boŋ béehɛlé anyínɛn.
10 escureçam-se-lhes os olhos para não verem, e encurvem-se-lhes continuamente as costas.
11 Né-ɔɔ́, nsɛdte nɛ́n mɛɛ́ ken áde bad bé Israɛl bênkɔdté ekuu boŋ békwɛ, bênkwɛ̌ ne akwɛ ásyə̄ə̄l-ɛ? Aáy éesaá nɛ̂. Abɛl áde bêmbɛnlé mbéb dêmbɛ̌l Dyǒb dêmbɛ̌ bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl etə́l âkud eʼsoósoŋ, âbɛl boŋ bad bé Israɛl bébɛ̂ kɔ́njí.
11 Digo, pois: porventura, tropeçaram, para que caíssem? De modo nenhum! Mas, pela sua queda, veio a salvação aos gentios, para os incitar à emulação.
12 Akwɛ áde bad bé Israɛl bênkwɛɛ́, ápíínédé bad bé nkǒŋsé ábíníí bésyə̄ə̄l nsimé híin. Abɛ́-ʼɛ áde bad bé Israɛl bémbɛ̄ɛ̄ atóg áyə̄l e mekan mé edəə́dəŋ dêmpiinéd bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl nsimé ń Dyǒb. Nzé Dyǒb áhɛle ápɛ̄ bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl anamed nɛ̂, áde bad bé Israɛl bébɛ́lé mbéb, né chán-nɔ̄ nnam mɛ́pɛɛ́ abɛ́ ḿme ábɛɛ́ áde bad bé Israɛl bésyə̄ə̄l békudté eʼsoósoŋ.
12 E, se a sua queda é a riqueza do mundo, e a sua diminuição, a riqueza dos gentios, quanto mais a sua plenitude!
13 Chǒm éche ńhɛdɛɛ́ ahɔ́b nɛ́n bɔɔb, nyé bad ábe nyéēsɛ̌ bad bé Israɛl, nyɛ́ɛ̄ ńlâŋgɛɛ́. Ndíi mbapɛɛ a nlómag a bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl, né-ɔɔ́ mbageʼ ḿmêm nsɔ́n edúbé ésyə̄ə̄l.
13 Porque convosco falo, gentios, que, enquanto for apóstolo dos gentios, glorificarei o meu ministério;
14 Kapɔ́g nhɛlé ḿbɛ̄l bǎnned bé Israɛl bébɛ̂ kɔ́njí bɔ́ doŋge á bad bɔ́mpē békud eʼsoósoŋ.
14 para ver se de alguma maneira posso incitar à emulação os da minha carne e salvar alguns deles.
15 Abáŋ áde Dyǒb démbāŋgē bad bé Israɛl á yə̌l dêmbɛ̌l Dyǒb dêntǐm ásē ne bad bé nkǒŋsé bésyə̄ə̄l. Bɔɔb-pɔɔ́, chán-nɔ̄ ébɛ̄ɛ̄ áde Dyǒb dɛ́kobpé bad bé Israɛl ámbīd ámpē nɛ́ɛ ábē bad? Ébɛ̄ byánán bad ábe béwédé bépúúdé ámbīd.
15 Porque, se a sua rejeição é a reconciliação do mundo, qual será a sua admissão, senão a vida dentre os mortos?
16 Nzé bébágé Dyǒb epɛd é ewɛle éʼsō nɛ́ɛ mendɛ, nɛ̂ alûmte bán échê ewɛle ésyə̄ə̄l édíi échē. Nzé bébágé-ʼɛ Dyǒb nkaŋ ḿ bwɛl, né ngɛn chɔ́mpē edíi échē.
16 E, se as primícias são santas, também a massa o é; se a raiz é santa, também os ramos o são.
17 Bépagké doŋge á ngɛn á bwɛl é menzab ábe béwéné, bébādtē á ngɛn é bwɛl é menzab ábe éʼkwogeʼ á ahín-tê. Nyé bad ábe nyéēsɛ̌ bad bé Israɛl nyêdíi nɛ̂ŋgáne échê ngɛn é bwɛl bé ahín éche chɔ́mpē ekude mendíb ḿme mébídé á nkaŋ ḿ bwɛl éʼ bwâm.
17 E se alguns dos ramos foram quebrados, e tu, sendo zambujeiro, foste enxertado em lugar deles e feito participante da raiz e da seiva da oliveira,
18 Ngáne édíí-ʼaá nɛ̂, nyéetə̂ŋgɛnɛɛ́ nɛ́ɛ nyédíí kúmbe se nyénɔné échíníí ngɛn éche bésɛ́lé, nkóŋtéd. Nzé nyêdé kúmbe nyéēchatán nɛ́n bán saké nyé nyêchə́ŋgé nkaŋ boŋ nkaŋ mɔ́ɔ̄ ńchə́ŋgé nyé.
18 não te glories contra os ramos; e, se contra eles te gloriares, não és tu que sustentas a raiz, mas a raiz a ti.
19 Nyêhɛle nyékumeʼ ekáá á tə̂l bán béhúdé échê ngɛn âbɛl boŋ bébáde nyé áhed.
19 Dirás, pois: Os ramos foram quebrados, para que eu fosse enxertado.
20 Nɛ̂ ádé mbále. Béhúdé bɔ́ áhed áyə̄le bénkêndúbɛ́ɛ́, nyé-ʼɛ bétímté nyé áhed áyə̄le nyêdúbpé. Boŋ nyéebág kúmbe. Boŋ pɛn nyébɛ̂ mbwɔ́g.
20 Está bem! Pela sua incredulidade foram quebrados, e tu estás em pé pela fé; então, não te ensoberbeças, mas teme.
21 Nɛ́ɛ Dyǒb dénkêmbáŋgé bad bé Israɛl akɔ́gsɛn, bɔ́ ábe bédé nɛ̂ŋgáne ngɛn éche énsēbē abɛ́, nyêwêmtan bán ǎbāŋ nyé akɔ́gsɛn-nɛ?
21 Porque, se Deus não poupou os ramos naturais, teme que te não poupe a ti também.
22 Nyênyíne nɛ́n bán, pɛd pɔ́g Dyǒb ábóó nlém, pɛd eníníí-ʼɛ alɛlé áte. Alɛlé áte wɛ́ɛ bad ábe bépáné nzii boŋ abǒŋné nyé nlém nzé nyêdé nyêhídeʼ eche nzii. Boŋ nzé nyéehídé chɔ́, né ǎhūd nyémpē.
22 Considera, pois, a bondade e a severidade de Deus: para com os que caíram, severidade; mas, para contigo, a benignidade de Deus, se permaneceres na sua benignidade; de outra maneira, também tu serás cortado.
23 Nzé bad bé Israɛl ámpē bétɛ́dté ábab eʼwúu bé nló áte boŋ bétímné Dyǒb, Dyǒb dɛ́tēd bɔ́ ámbīd ámpē. Awóó ngíne âbɛl nɛ̂.
23 E também eles, se não permanecerem na incredulidade, serão enxertados; porque poderoso é Deus para os tornar a enxertar.
24 Nyé bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl, nyé ábe nyêdé nɛ̂ŋgáne ngɛn e bwɛl bé ahín-tê, nɛ́ɛ Dyǒb áhɛ́lé nyé ahúd á bwɛl bé ahín-tê, abádé nyé á bwɛl ábe béwéné, nyêwêmtan bán éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ atéd bad bé Israɛl átīmēd bɔ́ ámbīd áhed ámpē-yɛ? Bad bé Israɛl bɔ́ɔ bédé nɛ̂ŋgáne ngɛn e bwɛl echě ensébé abɛ́ áyə̄l e ábɛ̂ bwɛl.
24 Porque, se tu foste cortado do natural zambujeiro e, contra a natureza, enxertado na boa oliveira, quanto mais esses, que são naturais, serão enxertados na sua própria oliveira!
25 A-baányaŋ, nhɛde mɛɛ́ nyésôŋtɛn dyam áde kə́ə́ŋne bɔɔb modmod éēsōŋtɛ̄nɛ̄ɛ̄, âbɛl boŋ nyéewémtán bán nyêtómtɛ́né debyɛ́ɛ́ awóŋ. Nhɛde mɛɛ́ nyésôŋtɛn bán eʼlɛl bé nlém á abum ábe doŋge á bad bé Israɛl bɛ́bē kə́ə́ŋ né bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl ábe bɛ́dūbē bésyə̄ə̄l, bédúbpé.
25 Porque não quero, irmãos, que ignoreis este segredo (para que não presumais de vós mesmos): que o endurecimento veio em parte sobre Israel, até que a plenitude dos gentios haja entrado.
26 Nɛ́n dɛ́bɛnléd âbɛl boŋ bad bé Israɛl bésyə̄ə̄l békud eʼsoósoŋ. Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán,
26 E, assim, todo o Israel será salvo, como está escrito: De Sião virá o Libertador, e desviará de Jacó as impiedades.
27 Á póndé echě mɛ́bɔ̄dēdtē ḿmab mbéb dɔ́ɔ mɛ́pɛɛ́ á nchemtɛn ne bɔ́.”
27 E este será o meu concerto com eles, quando eu tirar os seus pecados.
28 Bad bé Israɛl bédé bad bé ekɔyí bé Dyǒb bɔɔb áyə̄le béedúbpɛɛ́ nkalaŋ ḿ bwâm, nɛ́n ábɛ́nlédé âbɛl boŋ nyé bad ábe nyéēsɛ̌ bad bé Israɛl nyékud eʼsoósoŋ. Kénɛ́ɛ édíí nɛ̂ Dyǒb ápwɛ́dé bad bé Israɛl, adíi adəə́-ʼɛ bɔ́ áyə̄le melɛ̌ ḿme ámmwɛ̄ɛ̄ ne ábāb betaa.
28 Assim que, quanto ao evangelho, são inimigos por causa de vós; mas, quanto à eleição, amados por causa dos pais.
29 Nɛ́n ádé áyə̄le nzé Dyǒb apwɛ́dé mod boŋ anǎmté mɔ́, né apwɛdé, anǎmté-ʼɛ mɔ́.
29 Porque os dons e a vocação de Deus são sem arrependimento.
30 Bɔɔ́d, nyɛ́ɛ̄ nyênwúɛ́n Dyǒb nló áte, boŋ bɔɔb awúɛn áde bad bé Israɛl béwúɛ́né Dyǒb nló áte, ábɛ́lé Dyǒb áwógé nyé ngɔl, awóŋgɛ́n-nɛ nyé âwógɛn mɔ́.
30 Porque assim como vós também, antigamente, fostes desobedientes a Deus, mas, agora, alcançastes misericórdia pela desobediência deles,
31 Né-ɔɔ́ bɔɔb, bad bé Israɛl híin béwúɛ́né Dyǒb nló áte. Dyǒb dɛ́wōg bɔ́ ngɔl, awóŋgɛ́n-nɛ bɔ́ âwógɛn mɔ́mpē. Ǎbɛl nɛ̂ âbɛl boŋ áwôg bɔ́mpē ngɔl melemlem ngáne ánwōgkē nyé bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl.
31 assim também estes, agora, foram desobedientes, para também alcançarem misericórdia pela misericórdia a vós demonstrada.
32 Dyǒb ábɛ́lé eʼwúu bé nló áte éʼ bad éʼdé nɛ́ɛ éʼhɛ́dé bɔ́ á mbwɔg âbɛl boŋ áwôg bɔ́ baásyə̄ə̄l ngɔl.
32 Porque Deus encerrou a todos debaixo da desobediência, para com todos usar de misericórdia.
33 Nyénɔneʼ ngáne Dyǒb ápédé nhɔn abɛ́! Nyénɔneʼ ngáne ábíí mam mésyə̄ə̄l, awóŋ-ʼɛ debyɛ́ɛ́ áde áchábé ámīn. Modmod éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ asóŋtɛ́n ngáne Dyǒb ábɛlɛɛ́ mam. Modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ asóŋtɛ́n-nɛ nyaa eche Dyǒb ábɛlɛɛ́ mam.
33 Ó profundidade das riquezas, tanto da sabedoria, como da ciência de Deus! Quão insondáveis são os seus juízos, e quão inescrutáveis, os seus caminhos!
34 Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán
34 Porque quem compreendeu o intento do Senhor? Ou quem foi seu conselheiro?
35 Nzɛ́-módɛ́ akɛ́bɛ̌ Dyǒb chǒm
35 Ou quem lhe deu primeiro a ele, para que lhe seja recompensado?
36 Dyǒb dɔ́ɔ áhə́gé bwěm ésyə̄ə̄l. Mɔ́ akəə́ boŋ ábê bwěm éʼsyə̄ə̄l éʼbɛ́. Mɔ́-ʼaá awóó ábê bwěm éʼsyə̄ə̄l. Ehúmé ébɛ̂ ne Dyǒb á ngíndé ne á ngíndé. Ébê nɛ̂.
36 Porque dele, e por ele, e para ele são todas as coisas; glória, pois, a ele eternamente. Amém!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.