Romanos 10
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NVI
1 A-baányaŋ, ndəə́ ne ḿmêm nlém ńsyə̄ə̄l nɛ́n mɛɛ́ ábêm bad bé Israɛl békud eʼsoósoŋ, nkânnad-tɛ bɔ́ mɛɛ́ nɛ̂ abɛnled.
1 Irmãos, o desejo do meu coração e a minha oração a Deus pelos israelitas é que eles sejam salvos.
2 Mbíde bɔ́ mbóŋ nɛ́n mɛɛ́ bédə́ə́ Dyǒb abɛle ne nlém ńsyə̄ə̄l. Boŋ béekooʼɛ́ asôŋtɛn ngáne bétə́ŋgɛ́né mɔ́ abɛle.
2 Pois posso testemunhar que eles têm zelo por Deus, mas o seu zelo não se baseia no conhecimento.
3 Béēsōŋtɛ̄nɛ̄ɛ̄ ngáne Dyǒb ábɛlɛɛ́ boŋ bad békobnéd áwe eʼsó. Bétímé béhɛde nzii echâb chěn echě ěbɛ̌l boŋ békobnéd áʼsō éʼ Dyǒb. Né-ɔɔ́, béesudtɛɛ́ yə̌l âhíd nzii echě Dyǒb átíídé âbɛl bad békobned áwē eʼsó.
3 Porquanto, ignorando a justiça que vem de Deus e procurando estabelecer a sua própria, não se submeteram à justiça de Deus.
4 Krǐstəə abɛlé nsɔ́n ḿme mbéndé éntə̄ŋgɛ̄nnē abɛl, né-ɔɔ́, kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé mɔ́, akobnad áʼsō éʼ Dyǒb.
4 Porque o fim da lei é Cristo, para a justificação de todo o que crê.
5 Seʼ bɔɔ́d, Mosɛɛ antěl tə̂ŋgɛne akobned áde mod ákobnadté áʼsō eʼ Dyǒb áyə̄le áhídɛɛ́ mbéndé. Anhɔ́b aá, “Kénzɛ́ɛ́ awě abɛle chǒm ésyə̄ə̄l éche mbéndé éhɔ́bɛɛ́, ǎkǔd aloŋgé áde déemaáʼ.”
5 Moisés descreve desta forma a justiça que vem da lei: "O homem que fizer estas coisas viverá por meio delas".
6 Boŋ éténlédé á kálag e Dyǒb bán nyaa eche adúbe ábɛlɛɛ́ boŋ mod ákobnéd áʼsō éʼ Dyǒb edíi, “Weehɔ́bé áwoŋ nlém-tê nɛ́n wɛɛ́, nzɛ́-módɛ́ ǎkɛ̌ ámīn, ádyōb.” (Nɛ́dē, âhúd Krǐstəə ámīn, âsuded mɔ́ ásē.)
6 Mas a justiça que vem da fé diz: "Não diga em seu coração: ‘Quem subirá ao céu? ’ ( isto é, para fazer Cristo descer )
7 Ké-ʼɛ “Nzɛ́-módɛ́ ǎkɛ̌ ásē á echóg éche éewóo asóg?” (Nɛ́dē âhúd Krǐstəə á echóg éche éewóo asóg âpɛɛn mɔ́ ámbīd á aloŋgé.)
7 ou ‘Quem descerá ao abismo? ’ " ( isto é, para fazer subir Cristo dentre os mortos ).
8 Chǒm-ɛ́ɛ kálag e Dyǒb éhɔ́bé édíi nɛ́n aá “Eyale é Dyǒb édé wɛ bɛnbɛn. Edé ekale chɔ́, édé-ʼɛ wɛ á nlém-tê.” Ḿmê nkalaŋ ńdíi nkalaŋ ḿme sékalɛɛ́ nɛ́n bán nyêtə́ŋgɛ́né adúbe awóŋ.
8 Mas o que ela diz? "A palavra está perto de você; está em sua boca e em seu coração", isto é, a palavra da fé que estamos proclamando:
9 Nzé ehɔ́bné nsəl nɛ́n wɛɛ́, Yesuɛ adíi Sáŋgwɛ́ɛ́, edúbpé-ʼɛ awôŋ nlém-tê nɛ́n wɛ̌ Dyǒb dêmpuúd mɔ́, né wɛ̌kǔd eʼsoósoŋ.
9 Se você confessar com a sua boca que Jesus é Senhor e crer em seu coração que Deus o ressuscitou dentre os mortos, será salvo.
10 Áyə̄le nɛ́n nzé edúbpé á nlém-tê, Dyǒb ábɛleʼ ékobnéd áwe éʼsō. Nzé ehɔ́bné nsəl ne wɛɛ́ mɔ́dūbpē, ebɛlé ékūd eʼsoósoŋ.
10 Pois com o coração se crê para justiça, e com a boca se confessa para salvação.
11 Kálag e Dyǒb ehɔ́bé nɛ́n aá “Kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé mɔ́, éehúúʼɛ́ ne mekáá mé ngɛ̂n.”
11 Como diz a Escritura: "Todo o que nele confia jamais será envergonhado".
12 Nɛ́n ádé ne moosyəə́l, ken mod adé mod a Israɛl, ken mod eésaá mod a Israɛl. Dyǒb ádíi Sáŋgwɛ́ɛ́ a moosyəə́l nyaa pɔ́g, abude-ʼɛ kénzɛ́ɛ́ anamed awě ahɛ̌dné mɔ́ nwôŋgɛn.
12 Não há diferença entre judeus e gentios, pois o mesmo Senhor é Senhor de todos e abençoa ricamente todos os que o invocam,
13 Kálag e Dyǒb ehɔ́be aá, “Kénzɛ́ɛ́ awě achəgé dǐn áde Sáŋgwɛ́ɛ́ aá ásoŋ mɔ́, ǎkǔd eʼsoósoŋ.”
13 porque "todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo".
14 Boŋ chán béhɛle béchəg mɔ́ bán ásoŋ ádāb aloŋgé áde béedúbpɛɛ́ mɔ́? Chán-nɛ béhɛle bédúbé mɔ́, nzé béewóge ḿmē nkalaŋ? Chán-nɔ̄ béhɛle béwóg ḿmē nkalaŋ nzé bad béekanle bɔ́ mɔ́?
14 Como, pois, invocarão aquele em quem não creram? E como crerão naquele de quem não ouviram falar? E como ouvirão, se não houver quem pregue?
15 Chán-nɛ bad béhɛle békɛ békanlé bad ḿmē nkalaŋ áde mod éelómɛɛ́ bɔ́? Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán, “Nzé mod apɛɛ́né nkalaŋ ḿ bwâm, ébɛlé épɛ̄ɛ̄n enyiŋge.”
15 E como pregarão, se não forem enviados? Como está escrito: "Como são belos os pés dos que anunciam boas novas! "
16 Boŋ saké moosyəə́l akobé nkalaŋ ḿ bwâm. Nkal éʼdəə́dəŋ Yesayaa mwěn anhɔ́b tə̂ŋgɛne nɛ̂ aá, “A-Sáŋ, bɔ́ ahéé adúbpé nkalaŋ ḿme sékálé?”
16 No entanto, nem todos os israelitas aceitaram as boas novas. Pois Isaías diz: "Senhor, quem creu em nossa mensagem? "
17 Né-ɔɔ́, adúbe ápag ne awóg áde mod áwógé nkalaŋ, bad bétə́ŋgɛ́né-ʼɛ nkalaŋ ḿme Krǐstəə akal boŋ bad bɛ́dūbē mɔ́.
17 Conseqüentemente, a fé vem por ouvir a mensagem, e a mensagem é ouvida mediante a palavra de Cristo.
18 Boŋ ndəə́ asɛded nɛ́n mɛɛ́ ken, édé mbále nɛ́n bán bénkênwógké ḿmê nkalaŋ-ɛ? Bénwōg mɔ́ bwâm. Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán,
18 Mas eu pergunto: Eles não a ouviram? Claro que sim: "A sua voz ressoou por toda a terra, e as suas palavras, até os confins do mundo".
19 Ndəə́ asɛded nɛ́n mɛɛ́ ken, bad bé Israɛl bénkênsóŋtɛ́nné ḿmê nkalaŋ-ɛ? Mosɛɛ mɔ́ɔ asébpé ahɔ́b nɛ́n aá Dyǒb áhɔ́bé aá,
19 Novamente pergunto: Será que Israel não entendeu? Moisés foi o primeiro que disse: "Farei que tenham ciúmes de quem não é meu povo; eu os provocarei à ira por meio de um povo sem entendimento".
20 Nkal éʼdəə́dəŋ Yesayaa mɔ́mpē ankwɛntɛ́n ahɔ́b ngáne Dyǒb dénhɔ̄bpē. Anhɔ́b á tə̂l e ékwɛ́ɛ aá,
20 E Isaías diz ousadamente: "Fui achado por aqueles que não me procuravam; revelei-me àqueles que não perguntavam por mim".
21 Boŋ Yesayaa anhɔ́b tə̂ŋgɛne bad bé Israɛl aá Dyǒb áhɔ́bé aá, “Bootya mbwɛmbwɛ kə́ə́ŋ ne ngukɛ́l, nlyə́gé mekáá mɛɛ́ ábêm bad bétim ámbīd áwêm, boŋ béwúú nló áte, béēwógné-ʼaá mɛ.”
21 Mas a respeito de Israel, ele diz: "O tempo todo estendi as mãos a um povo desobediente e rebelde".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.