Mateus 26
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Áde Yesuɛ ámáá ḿmê mam mésyə̄ə̄l ayə́ged, dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ ábē bembapɛɛ aá,
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “Nyêbíí nɛ́n bán, ámbīd e eʼpun éʼbɛ Ngande e Nnyíme-ámīn ěbɛ̄. Échê epun dɔ́ɔ bɛ́bɛɛ́ Mwǎn-a-Moonyoŋ á mekáá mé bad ábe bɛ́bomé mɔ́ á awɔg.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Beprisɛ bémbáá ne bad bémbáá bé dyad bêmbǒm á ndáb wɛ́ɛ Kaifasɛ, prisɛ ambáámbáa.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Áhed dɔ́ɔ bébɛ́léʼáá ntíi âkób Yesuɛ á mesɔɔm-tê, âwúu mɔ́.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Boŋ bénhɔ̄b bán, “Deébɛ̄lē nɛ̂ á mbwɛ ń ngande, áyə̄le nɛ́n bad bɛ́pɛɛ́n epuutéd.”
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Yesuɛ ambɛ́ á Bɛtani á ndáb wɛ́ɛ Simɔnɛ awě akɛ́kolé nkole mé meləŋ.
6 — ausente —
7 Áde ádyágkɛ̄ ndyééd nɛ̂, dɔ́ɔ mmwaád nhɔ́g ápédé áwē ne apom á dyɔ̌g dé elod é bwâm áde dênlɛ̌l nkun, ásyɔg mɔ́ dɔ́ á nló.
7 — ausente —
8 Nɛ́ɛ ábē bembapɛɛ bényíné nɛ̂, bénlǐŋ, bésɛdté-ʼɛ bánken, “Cheé ékə́ə́ boŋ anɛ́n mmwaád ábēbtē, enɛ́n nyaa e dyɔ̌g?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Béhɛ́léʼáá se bésóm ádɛ́n dyɔ̌g nkun mbáá, béwóŋgɛ́n betóótōkɛ̄ bé bad.”
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Yesuɛ ambíí mam ḿme ábê bembapɛɛ béhɔ́béʼáá. Né-ɔɔ́ anláá bɔ́ aá, “Cheé nyétagtɛɛ́ anɛ́n mmwaád? Dyam ádě ábɛ́nlé mɛ átómtɛ́né aboŋ.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Betóótōkɛ̄ bé bad bɛ́bē ne nyé póndé ésyə̄ə̄l, boŋ mɛ pɛn méebáá ne nyé póndé ésyə̄ə̄l.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Asyɔgé mɛ ádɛ́n dyɔ̌g á nló âboŋsɛn mɛ áyə̄le nlíme ḿmêm.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ kéhéé ádě ḿmɛ́n nkalaŋ ḿ bwâm mɛ́kanlédté nkǒŋsé áte ńsyə̄ə̄l, bɛ́hɔ̄b dyam ádě anɛ́n mmwaád ábɛ́lé, âkamtɛn mɔ́.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Ámbīd e nɛ̂, mbapɛɛ nhɔ́g átîntê e dyôm ne bébɛ ábe Yesuɛ, awě béchə́géʼáá bán, Judas Iskariɔdɛ ankɛ̌ beprisɛ bémbáá atán.
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 Hɛ́ɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aá, “Cheé nyɛ́bɛɛ́ mɛ nzé mbagé Yesuɛ áwɛn mekáá âbɛl nyékób mɔ́?” Dɔ́ɔ bétóó móom mé kábpe méláán boŋ bébagé mɔ́.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Bootya ene póndé dɔ́ɔ ábóótédé nzii ahɛd âsóm mɔ́ áwāb.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Bɔɔb-pɔɔ́, póndé e Ngande e Ewɛle-é-Ngɛ̂n empɛ̌. Á epun éʼsō é ngande, bembapɛɛ ábē Yesuɛ béntān mɔ́, bésɛdté mɔ́ bánken, “Héé wɛ́dəŋgé wɛɛ́ séboŋsɛn wɛ ndyééd e Nnyíme-ámīn?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Dɔ́ɔ Yesuɛ álómɛɛ́ bɔ́ á dyad-tê wɛ́ɛ mod nhɔ́g aá, béláa mɔ́ bán meléede ahɔ́bé nɛ́n aá, “Echem póndé emaá apɛ. Áwôŋ ndáb dɔ́ɔ syáābe ábêm bembapɛɛ sɛ́dyɛ̄ɛ̄ ndyééd e ngande e Nnyíme-ámīn.”
18 Ele respondeu:
19 Né-ɔɔ́ bembapɛɛ bêmbɛ̌l ngáne Yesuɛ ánlāāʼɛ́ bɔ́, bêmboŋsɛ́n-nɛ ndyééd e Ngande e Nnyíme-ámīn.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Ene ngukɛ́l Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bêndyɛɛ́ ásē, bédyāg ene ndyééd.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Á ndyééd mîn wɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ nyé mod nhɔ́g ǎbɛ̌ mɛ á mekáá mé bad bé ekɔyí.”
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Nɛ́n dénwōgēd bembapɛɛ ndutul bwâmbwam. Bêmbootéd mɔ́ asɛded nhɔ́g ámbīd aníníí, bán, “A-Sáŋ, ndúbpé mɛɛ́ saké mɛ.”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Dɔ́ɔ Yesuɛ átimtanné bɔ́ aá, “Mod awě súmɔ̄ sɛ́ɛ̄tɔdé ewɛle á dǐsɛ-tê atɔde ahɔ́g mɔ́ɔ̄sōm mɛ.
23 Jesus respondeu:
24 Mwǎn-a-Moonyoŋ ǎwɛ̄ ngáne éténlédé, boŋ medim ne ane mod awě ǎsōm mɔ́. Ébágéʼáá bwâm ne ane mod nzé bénkêntɔgɛn mɔ́ achyáa.”
24 Pois o
25 Hɛ́ɛ Judasɛ awě ankwɛntɛ́n Yesuɛ asóm ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aá, “A-meléed, mɛ-yɛ?” Hɛ́ɛ Yesuɛ átimtanné mɔ́ aá, “Ngáne éhɔ́bé.”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Áde bédyákē ndyééd nɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ átédé ewɛle, ásāgnān Dyǒb, boŋ ákabtáád áte, ábagé ábē bembapɛɛ áhɔ̄bē nɛ́n aá, “Nyékob, nyédyɛ̂, echem yə̌l nɛ́n.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Ámbīd e nɛ̂, antéd mbwendé ḿ mǐm, ásāgnān Dyǒb, ábagé bɔ́, boŋ áhɔ̄bē nɛ́n aá, “Nyé moosyəə́l nyémwɛ̂.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Ḿmêm mekií mɔ̂mɛ́n. Ḿmɛ́n mekií médíi melɛ̌ mékɔ̄ɔ̄lē. Ḿmɛ́n mekií mésyɔ́gké á nló ḿ bad híin, âbɛl nɛ́n Dyǒb álagsɛn bɔ́ mbéb.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, méemwáá ḿmɛ́n mǐm ámpē kə́ə́ŋ ne epun éche mɛ́mwɛ̄ɛ̄ mɔ́ ekɔ́ɔ́lé ne nyé á nkamlɛn ḿmē echem Sáŋ.”
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Bénkɔ̄n nkə́ŋgé mé nságnɛn. Nɛ́ɛ bémáá akɔ́n, bênkɛ̌ á Ekone é menzab.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Áde bépédé á ekone mîn, dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ábē bembapɛɛ aá, “Nkuu nɛ́n děn, nyé baásyə̄ə̄l nyɛ́ɛ̄nyəgéd, nyétɛ̄dē mɛ. Nyɛ́ɛ̄nyəgéd, áyə̄le dyam áde dɛ́bɛnléd ne mɛ. Éténlédé nɛ́n bán, ‘Mɛ̌wūū nnɔn-a-mbód, éche mbód ésyə̄ə̄l épáŋtéd áte.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Boŋ ádě echem Sáŋ ápuúdté mɛ, mɛ̌kɛ̌ áʼsō á Galilia, áwed-taá nyɛ́tānnē mɛ.’ ”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Áde Yesuɛ ámáá ahɔ́b nɛ̂, dɔ́ɔ Petro áhɔ́bɛɛ́ aá, “Ké moosyəə́l ambáŋ wɛ áyə̄l, mɛ pɛn méetɛdɛ́ɛ́ wɛ mbêd.”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Dɔ́ɔ Yesuɛ átimtanné mɔ́ aá, “A-Petro, ńláa wɛ mɛɛ́, nchóm-a-kúb adɛ̂hɔ́b aá mɔ́tōoʼ nkuu nɛ́n, wɛ̌bāŋ mɛ áyə̄l ngen éláán.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Dɔ́ɔ Petro ábádtɛɛ́ mɔ́ áte aá, “Ké nkə́ŋ mɔ́ɔ bésɛ̄lɛ̄ɛ̄ mɛ, méebáŋgé wɛ áyə̄l mbêd.” Ábíníí bembapɛɛ bésyə̄ə̄l bɔ́mpē bénhɔ̄b melemlem.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Ámbīd e nɛ̂, Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bênkɛ̌ á abwɔ́g á hǒm áde béchə́géʼáá bán Getsɛmani. Áde bépédé, Yesuɛ anláá bɔ́ aá bédyɛɛ áhed, aá mɔ́-ʼɛ mɔ́sīdteʼ áʼsō, âkáne.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Áde ákagké, ankɛɛ́n Petro ne bǎn ábe Zɛbɛdiɛ bébɛ. Ndəŋge ne metake híin bébédé mɔ́ á nlém-tê.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Ndəŋge echě edé mɛ á nlém ehɛle-sɛ ewúú mɛ. Nyélyəg hɛ́n, nyédyɛɛn mɛ epin.”
38 e disse a eles:
39 Dɔ́ɔ Yesuɛ ásídté áʼsō ámpē boŋ ábwēmē yə̌l ásē. Ankúdɛ́n ásē, ákānnē aá, “A-Tɛ̂, nzé ébóŋnédé wɛ, ékóbɛ́n mɛ ḿmɛ́n metuné. Boŋ ké nɛ̂, bɛ̌l ngáne ébóŋnédé wɛ, saké ngáne ébóŋnédé mɛ.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Áde ámáá akáne, antǐm ámbīd wɛ́ɛ ábê bembapɛɛ béláán. Antán nɛ́ɛ békúnɛɛ́, boŋ álāŋgē Petro aá, “Cheé ékə́ə́ boŋ nyéēhɛle awɛsɛn âdyɛɛn mɛ epin ké háwa pɔ́g?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Nyédyɛɛ epin, nyékânne âbɛl nɛ́n Dyǒb déemwǎg-sɛ mekəgsɛn mépiinéd nyé. Nlém ńdə́ə́, boŋ ekob é yə̌l édé mbwɔ́g.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Yesuɛ ankɛ akáne ámpē, áhɔ̄bē nɛ́n, aá, “A-Tɛ̂, nzé édé nɛ́n bán, weéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ékōbɛ̄n mɛ ḿmɛ́n nted mé metuné, ésebán mpémé mɔ́, ébɛl ngáne ébóŋnédé wɛ.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Nɛ́ɛ átímé ámbīd ámpē, antán nɛ́ɛ ábê bembapɛɛ bédíi békúnɛɛ́ áyə̄le eʼchə́ bémbɛ̄ bɔ́ á dǐd bwâmbwam.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Yesuɛ antǐm ámbīd á mekáne ámpē ngen éche élóntɛ́ne éláán, áhɔ̄bē melemlem mé eʼyale.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ átímé ámbīd ámpē wɛ́ɛ ábê bembapɛɛ, boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Nyêlyəgé nyêkúneʼ, nyêkɔ́mme-ʼɛ nyé áte-yɛ? Nyénɔneʼ, póndé-ʼaá epedé nɛ́n eche bɛ́bɛɛ́ Mwǎn-a-Moonyoŋ á mekáá mé bad bé mbéb.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Nyépáde ásē dékag. Nyénɔneʼ, mod awě akií mɛ ntúrɛ́ mɔ́ ahúɛʼ nɛ́n.”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Ehɔ́b éepedɛɛ́ Yesuɛ amaa á nsəl boŋ Judasɛ ápag. Judasɛ, mbapɛɛ nhɔ́g átîntê e bembapɛɛ dyôm-ne-bébɛ ábe Yesuɛ, ampɛ̌ ne amute ádě dénwālē nkwáté ne mbid. Beprisɛ bémbáá ne bad bémbáá bé Israɛl bɔ́ɔ bénlōm ábê bad.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Ntúrɛ́ awě Yesuɛ amad bɔ́ eʼchemléd abɛ aá, “Kénzɛ́ɛ́ awě mɛ́hɛ̄ɛ̄ tə̂l, né mod awě nyéhɛdɛɛ́ mɔ̂ne, nyékôb mɔ́.”
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Nɛ́ɛ Judasɛ ápédé pɛɛ́n, atóm-mɛ wɛ́ɛ Yesuɛ, álɛ̄lēd mɔ́ aá, “A-meléed, nsaŋ ḿbɛ̂ ne wɛ.” Ahɛ́-ʼɛ mɔ́ tə̂l.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Yesuɛ antimtɛ́n mɔ́ aá, “Amúɛ̄, wéebɛlɛ́ɛ́ chǒm éche éhyédé abɛl-ɛ?” Hɛ̂ dɔ́ɔ ábê bad bésídté áʼsō, boŋ békōbēʼ Yesuɛ, béwéd-tɛ mɔ́ achə́ə.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Hɛ̂ dɔ́ɔ mod nhɔ́g átîntê e bad ábe bémbɛ̄ ne Yesuɛ ádólé nkwáté á abám, nɛ́ɛ átómté mɔ́ boŋ asɛ́l-lɛ ntâŋ awě prisɛ ambáámbáa etúu.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ane mod aá, “Timéd ḿmoŋ nkwáté á abám. Kénzɛ́ɛ́ awě awanne nkwáté, nkwáté mɔ́ɔ bɛ́wūɛ̄nnē mɔ́.
52 Aí Jesus disse:
53 Weebíiʼɛ́ nɛ́n wɛɛ́ nzé nhɛ̌dné echem Sáŋ nwôŋgɛn, wɛɛ́ né ábwɔ̄g-ábwɔ̄g, ǎlōmē mɛ eʼchoŋ ne eʼchoŋ é ángɛl âwóŋgɛn mɛ-yɛ?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Boŋ nzé mbɛlé nɛ̂, né chán-nɔ̄ kálag e Dyǒb echě ehɔ́bé nɛ́n aá, nɛ́n átə́ŋgɛ́né abɛnled élōnnē?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ádê amute aá, “Nchîb mɔ́ɔ ńdíí awě nyéhyédé akób ne mbid ne nkwáté-yɛ? Epun tɛ́ɛ́ mbédé á Ndáb-e-Dyǒb, ń'yə̄gtē bad, boŋ nyéekóbe mɛ.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Boŋ ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l mébɛ́nlédé âlóned mam ḿme bekal béʼdəə́dəŋ bétélé á kálag e Dyǒb.” Hɛ̂ dɔ́ɔ bembapɛɛ bésyə̄ə̄l bétɛ́dté mɔ́, boŋ bétómé mehélé.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Hɛ̂ dɔ́ɔ bad ábe bénkōb Yesuɛ békɛ́ɛ́né mɔ́ á ndáb wɛ́ɛ Kaifasɛ awě ambɛ́ Prisɛ Ambáámbáa. Áhed dɔ́ɔ bemeléede bé mbéndé ne bad bémbáá bé Israɛl bémpēe bênladɛ́nné áte.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Áde békɛɛnɛɛ́ Yesuɛ nɛ̂, Petro ahídéʼáá mɔ́ ámbīd mwǎ etûn kə́ə́ŋ bépɛ nchiitɛn ne eyáde éche Kaifasɛ. Nɛ́ɛ ápédé áhed ansɔ́l á eyáde-tê, ádyɛ̄ ásē ne benɔn bé Ndáb-e-Dyǒb, âbɛl nɛ́n ányîn ngáne nkáásé ḿme Yesuɛ mɛ́sōgkē.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Bɔɔb-pɔɔ́, beprisɛ bémbáá ne bad bé káánsɛl bésyə̄ə̄l béhɛ́déʼáá bad ábe bɛ́bīd mbóŋ é metóm á nló wɛ́ɛ Yesuɛ âbɛl nɛ́n béwúu mɔ́.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ké nɛ̂ŋgáne ekud é bad ênhyɛ̌ mbóŋ é metóm abíd áwe nló, bénkênkóbɛ́nné mɔ́ awusé ké ahɔ́g. Kə́ə́ŋ ne á asóg, dɔ́ɔ mbóŋ ébɛ ébídé, éhɔ̄bē nɛ́n bán,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 “Anɛ́n mod anhɔ́b aá, mɔ́hɛle mɔ́bōōtēd Ndáb-e-Dyǒb aá mɔ́lōŋ-ʼɛ chɔ́ ámbīd ámpē átîntê e eʼpun éʼláán.”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Áde Prisɛ Ambáámbáa éwógé nɛ̂, dɔ́ɔ átyéémé ámīn boŋ ásɛdté Yesuɛ aáken, “Weewóoʼɛ́ dyamdyam âhɔ́b tə̂ŋgɛne dyam ádě ábén bad béhɔ́bé wɛ á yə̌l-ɛ?”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Boŋ Yesuɛ enkênkədɛ́nné mɔ́. Hɛ̂ dɔ́ɔ Prisɛ Ambáámbáa álâŋgɛɛ́ mɔ́ ámpē aá, “Ne melɛ̌ á dǐn á Dyǒb áde ádé á aloŋgé, láá sé mbále, wɛ-ɛɛ́ edé Ane-awě-Béwɔ́gté, Mwǎn a Dyǒb-ɛ?”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ ákwɛntanné mɔ́ aá, “Ngáne éhɔ́bé.” Yesuɛ ambád-tɛ ámpē aá, “Á mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ bootya enɛ́n póndé, nyɛ́ɛ̄nyīn nɛ́ɛ Mwǎn-a-Moonyoŋ ádyɛ́ɛ́ á ekáá émbáá é Dyǒb a Ngum. Nyɛ́ɛ̄nyīn-nɛ nɛ́ɛ ádyɛ́ɛ́ á mbag mîn, ásudɛɛ́ á nkǒŋsé.”
64 Jesus respondeu:
65 Dɔ́ɔ Prisɛ Ambáámbáa ányábé mbɔ́té âlúmed nɛ́n aá mɔ́lií, boŋ álāŋgē bad bé kóte aá, “Asyə́ə́ Dyǒb! Mbóŋ éhéé émpēe déhɛdɛɛ́? Nyé baásyə̄ə̄l nyêwógé bɔɔb ngáne ásyə́ə́ Dyǒb!”
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Dɔ́ɔ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aáken, “Chán nyéwémtɛ́né?” Hɛ́ɛ békwɛ́ntɛ́né bán, “Akwedé nkáá, atə́ŋgɛ́né-ʼɛ awɛ́.”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Dɔ́ɔ doŋge á bad bébóótédé mɔ́ meléed asobted áʼsō, bébɔmé-ʼɛ mɔ́. Ábíníí-ʼɛ bébɔmé mɔ́ mebɛ́n,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 béhɔ́bé-ʼɛ bán, “Á-mod awě ahɔ́bé aá mɔ́ɔ mɔ́dē Krǐstəə, láá-ʼɛ sé mod awě abɔmé wɛ.”
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Ene póndé Petro andyɛɛ́ ásē á eyáde é kóte-tê. Hɛ̂ dɔ́ɔ ngɔndérɛ e mbəledɛ pɔ́g épédé áwē, boŋ éhɔ̄bē aá, “Wɛ nɛ́n, edé nhɔ́g awě awǒŋnéʼáá Yesuɛ, ane mod awě abídé á mbwɔ́g e Galilia.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Boŋ Petro antáŋ áʼsō wɛ́ɛ ábê bad bésyə̄ə̄l, ákwɛntɛ́n aá, “Meebíiʼɛ́ dyam áde éhɔ́bɛɛ́.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Áde ámáá ahɔ́b nɛ̂, antǐm á mmwɛ mé eyáde é kóte. Áhed dɔ́ɔ mbəledɛ a ngɔndérɛ ampée ányíné mɔ́, boŋ álāŋgē bad ábe bébédé áhed aá, “Anɛ́n mod abédé ne Yesuɛ, mod a dyad á Nazarɛt.”
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Boŋ Petro antáŋ ámpē, áhɔ̄bē nɛ́n aá, “Mmwâg melɛ̌ nɛ́n mɛɛ́ meebíiʼɛ́ mɛ ane mod.”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Éebemɛɛ́ áte, bad ábe béntyēēm áhed bêmpɛ̌ wɛ́ɛ Petro, boŋ béhɔ̄bē nɛ́n bán, “Etáa ngɛ̂n, edé nhɔ́g awě ahídéʼáá ane mod. Mbwɛ́d e ehɔ́b echôŋ epanle wɛ áte, nɛ́n ebídé á mbwɔ́g e Galilia.”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Dɔ́ɔ Petro ámwākē melɛ̌ aá, “Dyǒb ákɔ́gsɛn mɛ nzé nkale metóm! Meebíiʼɛ́ ane mod!” Áde ámáá ahɔ́b nɛ̂ hɔ́bɛ́n, nchóm-a-kúb antóŋ.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Dɔ́ɔ Petro ákámtɛ́né ehɔ́b éche Yesuɛ ánlāāʼɛ́ mɔ́ aá, “Nchóm-a-kúb adɛ̂hɔ́b aá mɔ́tōoʼ, wɛ̌bāŋ mɛ áyə̄l ngen éláán.” Dɔ́ɔ Petro ábídé á ebwɔ́g-te, boŋ ábə̄nlē awé. Anchií bwâmbwam.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.