Mateus 25
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NVT
1 Yesuɛ ambɛnléd ngan empée, áhɔ̄bē nɛ́n aá, “Póndé eche Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́, nkamlɛn ḿ mín mɛ́bɛ̄ɛ̄ nɛ̂ŋgáne ngɔndérɛ dyôm éche éntēd ábab eʼtrúkáŋ âkɛ dé asin mod awě akude sɔ́mbé âkɛ dɛ́lyə́ged mɔ́.
1 “Então o reino dos céus será como as dez virgens que pegaram suas lamparinas e saíram para encontrar-se com o noivo.
2 Átîntê échê ngɔndérɛ dyôm, étáan émbɛ̄ eyɔ́kɛ́l, étáan-nɛ énwōŋ debyɛ́ɛ́.
2 Cinco delas eram insensatas, e cinco, prudentes.
3 Ábe bémbɛ̄ eyɔ́kɛ́l bénwālē eʼtrúkáŋ boŋ bénkênwálɛ́ɛ́ dyɔ̌g dé etrúkáŋ áde ákwógnédé.
3 As cinco insensatas não levaram óleo suficiente para as lamparinas,
4 Boŋ ábe bénwōŋ debyɛ́ɛ́ bénwalé ábab eʼtrúkáŋ ne dyɔ̌g démpēe á eʼpíd te.
4 mas as outras cinco tiveram o bom senso de levar óleo de reserva.
5 Mod awě akudéʼáá sɔ́mbé enkênkobɛ́ɛ́ apɛ, né-ɔɔ́ eʼchə́ éʼtágtéʼáá bɔ́, békún-nɛ.
5 Como o noivo demorou a chegar, todas ficaram sonolentas e adormeceram.
6 Melúde mé nkuu dɔ́ɔ esaád ébídé bán, ‘Mod awě akude sɔ́mbé mɔ́ ahúɛʼ nɛ́n! Nyéhyag-kɔɔ́ nyétân mɔ́.’
6 “À meia-noite, foram acordadas pelo grito: ‘Vejam, o noivo está chegando! Saiam para recebê-lo!’.
7 Dɔ́ɔ échê ngɔndérɛ dyôm ésyə́ŋgé ásē, échə́géd ábab eʼtrúkáŋ.
7 “Todas as virgens se levantaram e prepararam suas lamparinas.
8 Hɛ́ɛ éche ébédé eyɔ́kɛ́l élâŋgɛɛ́ éche énwōŋ debyɛ́ɛ́ bán, ‘Nyéwôŋgɛn se ádɛ̄n dyɔ̌g dé etrúkáŋ áyə̄le eʼtrúkáŋ ábɛ̄d éʼdímmɛʼ.’
8 Então as cinco insensatas pediram às outras: ‘Por favor, deem-nos um pouco de óleo, pois nossas lamparinas estão se apagando’.
9 Ngɔndérɛ éche énwōŋ debyɛ́ɛ́ entimtɛ́n bɔ́ nɛ́n bán, ‘Aáy! Dyɔ̌g áde séwóó déekwogké syánē moosyəə́l. Nyékɛ nyéchan ádɛ̄n wɛ́ɛ bésómɛɛ́.’
9 “As outras, porém, responderam: ‘Não temos o suficiente para todas. Vão e comprem óleo para vocês’.
10 Né-ɔɔ́, ngɔndérɛ chê énkɛ̌ dyɔ̌g dé etrúkáŋ achan. Áde békíí nɛ̂, dɔ́ɔ mod awě akude sɔ́mbé ápédé. Échê ngɔndérɛ é debyɛ́ɛ́ étáan éche émbɛ̄ mboŋsɛ́n bɔ́ɔ̄bɔ̄ɔ bênkɛ̌ bésɔ́l á ndáb e ngande e eʼwóŋgé bédīb-pɛ ekob.
10 “Quando estavam fora comprando óleo, o noivo chegou. Então as cinco que estavam preparadas entraram com ele no banquete de casamento, e a porta foi trancada.
11 Ámbīd e póndé dɔ́ɔ échíníí ngɔndérɛ épédé boŋ bélébpé bán, ‘A-Sáŋ dibnéd sé ekob!’
11 Mais tarde, quando as outras cinco voltaram, ficaram do lado de fora, chamando: ‘Senhor! Senhor! Abra-nos a porta!’.
12 Dɔ́ɔ mod awě akude sɔ́mbé átimtanné bɔ́ aá, ‘Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ meebíiʼɛ́ nyé.’ ”
12 “Mas ele respondeu: ‘A verdade é que não as conheço’.
13 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásógtɛɛ́ ene ngan nɛ́n aá, “Nyétêd póndé áyə̄le nyéebíiʼɛ́ póndé eche Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́.”
13 “Portanto, vigiem, pois não sabem o dia nem a hora da volta.”
14 Yesuɛ ambád ámpē aá, “Ene póndé nkamlɛn ḿmīn mɛ́bɛ̄ nɛ̂ŋgáne mod nhɔ́g awě anlédé ekɛ akɛ, boŋ achɛ́lé ábē bembəledɛ alyə́g eche ngáb áwāb mekáá.
14 “O reino dos céus também pode ser ilustrado com a história de um homem que estava para fazer uma longa viagem. Ele reuniu seus servos e lhes confiou seu dinheiro,
15 Ambɛ bɔ́ mod tɛ́ tə̂ŋgɛne echě ngude. Ambɛ nhɔ́g eʼkə́lé éʼ kábpe éʼtáan, ábɛ aníníí eʼkə́lé éʼbɛ, ábɛ-ʼɛ aníníí ekə́lé ehɔ́g. Amaá-ʼaá bɔ́ abɛ boŋ ákag.
15 dividindo-o de forma proporcional à capacidade deles: ao primeiro entregou cinco talentos; ao segundo, dois talentos; e ao último, um talento. Então foi viajar.
16 Mbəledɛ awě ankǔd eʼkə́lé éʼtáan antéd ḿmē melemlem mé póndé ákɛ akábɛ́n nyoŋgé, ákudéʼ eʼkə́lé éʼtáan bémpēe nɛ́ɛ nsyə́ŋ.
16 “O servo que recebeu cinco talentos começou a investir o dinheiro e ganhou outros cinco.
17 Awě mɔ́mpē ankǔd eʼkə́lé éʼbɛ ambɛ̌l melemlem ákūd-tɛ eʼkə́lé bémpēe éʼbɛ nɛ́ɛ nsyə́ŋ.
17 O servo que recebeu dois talentos também se pôs a trabalhar e ganhou outros dois.
18 Boŋ mbəledɛ awě ankǔd ekə́lé ehɔ́g ankɛ̌ echóg alím, atéd ḿmē mɔné ḿme awě sáŋgwɛ́ɛ́ ámbɛɛ́ mɔ́, ákóó mɔ́ áwēd-te.
18 Mas o servo que recebeu um talento cavou um buraco no chão e ali escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Etûn é póndé ámbīd enɛ̂, sáŋgwɛ́ɛ́ awě ábê bembəledɛ anhúu, bɔ́ɔ̄bɔ̄ɔ bélúmtɛ́n áte ngáne bɔ́ mod tɛ́ɛ́ ábɛ́nlédé ḿmē mɔné.
19 “Depois de muito tempo, o senhor voltou de viagem e os chamou para prestarem contas de como haviam usado o dinheiro.
20 Mbəledɛ awě âmbɛɛ́ eʼkə́lé éʼ kábpe éʼtáan ampɛ̌ wɛ́ɛ eche sáŋ, áhɔ̄bē nɛ́n aá, ‘A-Sáŋ, wembɛ̌ mɛ eʼkə́lé éʼtáan ábe ménkābɛ̄nnē nyoŋgé boŋ ńkud eʼkə́lé éʼtáan bémpēe nɛ́ɛ nsyə́ŋ, mɔ́ɔmɛ́n.’
20 O servo ao qual ele havia confiado cinco talentos se apresentou com mais cinco: ‘O senhor me deu cinco talentos para investir, e eu ganhei mais cinco’.
21 Dɔ́ɔ eche sáŋ élâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, ‘Nɛ̂ ábóó, edíī mbəledɛ a bwâm, edé mod a mbále, ebɛlé bwâm. Ngáne éhɛ́lé nsoŋgé ńsad alyə́ged, mɛ̌bɛ̌ wɛ nsoŋgé ḿbáá âlyə́ged. Hyǎg-kɔ́, déwôg menyiŋge.’
21 “O senhor disse: ‘Muito bem, meu servo bom e fiel. Você foi fiel na administração dessa quantia pequena, e agora lhe darei muitas outras responsabilidades. Venha celebrar comigo’.
22 “Mbəledɛ awě bêmbɛɛ́ eʼkə́lé éʼ kábpe éʼbɛ mɔ́-ʼɛ ampɛ̌, áhɔ̄bē nɛ́n aá, ‘A-Sáŋ, wembɛ̌ mɛ eʼkə́lé éʼbɛ ábē ménkābɛ̄nnē nyoŋgé boŋ ńkud eʼkə́lé éʼbɛ bémpēe nɛ́ɛ nsyə́ŋ, mɔ̂mɛ́n.’
22 “O servo que havia recebido dois talentos se apresentou e disse: ‘O senhor me deu dois talentos para investir, e eu ganhei mais dois’.
23 Dɔ́ɔ echab sáŋ álâŋgɛɛ́ mɔ́mpē aá, ‘Ebɛlé dyam áde ábóó, edíi mbəledɛ a bwâm. Ngáne éhɛ́lé nsoŋgé ńsad alyə́ged, mɛ̌bɛ̌ wɛ nsoŋgé ḿbáá âlyə́ged. Hyǎg-kɔ́, déwôg menyiŋge.’
23 “O senhor disse: ‘Muito bem, meu servo bom e fiel. Você foi fiel na administração dessa quantia pequena, e agora lhe darei muitas outras responsabilidades. Venha celebrar comigo’.
24 Dɔ́ɔ ane-ʼɛ awě bêmbɛɛ́ ekə́lé é kábpe ehɔ́g ápédé boŋ áhɔ̄bē nɛ́n aá, ‘A-Sáŋ, mbíí mɛɛ́ edíi mod awě alɛlé áte. Ehúdeʼ wɛ́ɛ wéēwénɛɛ́, épādē-ʼɛ wɛ́ɛ wéesobɛɛ́.
24 “Por último, o servo que havia recebido um talento veio e disse: ‘Eu sabia que o senhor é homem severo, que colhe onde não plantou e ajunta onde não semeou.
25 Menwóg mbwɔ́g, né-ɔɔ́, menkɛ̌ ḿmōŋ mɔné alíme á ndɔɔb-tê. Ḿmōŋ mɔné mɔ́ɔ ńdé, mɔ́-ʼɛ wɛ mɛ́n.’
25 Tive medo de perder seu dinheiro, por isso o escondi na terra. Aqui está ele’.
26 “Hɛ́ɛ echab sáŋ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá ‘A-ebébtéd ne ewɔmwɔm é mbəledɛ! Wembíi wɛɛ́ ndíi mod awě ahúdeʼ wɛ́ɛ éewénɛɛ́, wɛɛ́ mpáde-ʼɛ wɛ́ɛ méesobɛɛ́.
26 “O senhor, porém, respondeu: ‘Servo mau e preguiçoso! Se você sabia que eu colho onde não plantei e ajunto onde não semeei,
27 Cheé-ɔ̄ ênkə̌ŋ boŋ weehéde ḿmêm mɔné á ndáb eche békoŋgɛɛ́ mɔné âbɛl nɛ́n á ehúu échêm ńtân nɛ́ɛ ńchyáá mɔné mémpēe ámīn?’
27 por que não depositou meu dinheiro? Pelo menos eu teria recebido os juros.
28 Dɔ́ɔ ane mod álâŋgɛɛ́ bembəledɛ bémpēe aá, ‘Nyékobɛn mɔ́ ḿmê mɔné nyébɛ wɛ́ɛ mod awě awóó eʼkə́lé éʼ kábpe dyôm.
28 “Em seguida, ordenou: ‘Tirem o dinheiro deste servo e deem ao que tem os dez talentos.
29 Kénzɛ́ɛ́ awě awóó, Dyǒb dɛ́bād mɔ́ abɛ, ǎbǔd-tɛ awóŋ bwâmbwam. Boŋ ane awě mɔ́-ʼɛ eewóo, Dyǒb dɛ́kobɛ́n mɔ́ kə́ə́ŋne mwǎmpīn awě awóó.
29 Pois ao que tem, mais lhe será dado, e terá em grande quantia; mas do que nada tem, mesmo o que não tem lhe será tomado.
30 Né-ɔɔ́ anɛ́n mbəledɛ awě eésɛ̌ dyam dé abɛnled, bébwêm mɔ́ á ebwɔ́g-te, á ehíntɛ́n-tê. Áhed-taá áchyɛɛ́ʼɛ́, ádyāg-kɛ mesoŋ á nsəl.’ ”
30 Agora lancem este servo inútil para fora, na escuridão, onde haverá choro e ranger de dentes’.”
31 Yesuɛ ambád ahɔ́b ámpē aá, “Á póndé echě Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́ nɛ́ɛ kə̂ŋ ne ángɛl é Dyǒb ésyə̄ə̄l ǎdyɛɛ́ á atii dé nkamlɛn âkáad bad.
31 “Quando o Filho do Homem vier em sua glória, acompanhado de todos os anjos, ele se sentará em seu trono glorioso.
32 Bad bésyə̄ə̄l a nkǒŋsé bɛ́ladɛ́n áte áwē eʼsó. Ene póndé ǎkab bɔ́ áte moŋge mébɛ melemlem nɛ̂ŋgáne nnɔn-a-mbód ákabɛɛ́ éche mbód áte, ábānē ńdyɔŋ ḿ mbód pɛd pɔ́g, ábānē-ʼɛ tón é mbód échíníí epɛd.
32 Todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará as pessoas como um pastor separa as ovelhas dos bodes.
33 Nɛ̂ dɔ́ɔ ene kə̂ŋ ébanɛ́ɛ́ bad ábe bésáá á ekáá émbáá, ábānē-ʼɛ bad ábe béesaá á ekáá é emwɛd.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os bodes à sua esquerda.
34 Áde nɛ́n dɛ́bɛnlédté, ǎlāā bad ábe bédé mɔ́ á ekáá émbáá aá, ‘Nyéhyag, nyé bad ábe echem Sáŋ ánámté! Nyéhyɛ nyékob nnam mé nkamlɛn ń Dyǒb ḿme ábóŋsɛ́né nyé bootya póndé eche áhə́gé nkǒŋsé.
34 “Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: ‘Venham, vocês que são abençoados por meu Pai. Recebam como herança o reino que ele lhes preparou desde a criação do mundo.
35 Nyɛ́ɛ̄kǔd ḿmɛ́n nnam áyə̄le áde nzaa ékóbé mɛ, nyêmbɛɛ́ mɛ chǒm éche méndyɛ̄ɛ̄. Áde píd ékóbé mɛ nyênhɛ́ mɛ mendíb mɛ́mwɛ̄. Áde mpédé-ʼɛ nken, nyênkǒb mɛ bwâm.
35 Pois tive fome e vocês me deram de comer. Tive sede e me deram de beber. Era estrangeiro e me convidaram para a sua casa.
36 Áde ménkênwóŋʼɛ́ chǒm éche ńwáaʼɛ́, nyêmbɛ̌ mɛ mbɔ́té. Áde ménkêndyɛ̌ʼɛ́ bwâm, nyêntɔgɛ́n mɛ. Áde ḿbédé-ʼɛ á mbwɔg, nyênhyɛ̌ mɛ anɔn.’
36 Estava nu e me vestiram. Estava doente e cuidaram de mim. Estava na prisão e me visitaram’.
37 Hɛ́ɛ bad ábe bésáá bɛ́kwɛntɛ́nné mɔ́ bán, ‘A-Sáŋ póndé ehéé sénnyīnnē wɛ ne nzaa boŋ sébɛ̄ wɛ ndyééd, káa áde píd ékóbé wɛ boŋ sébɛ̄ wɛ mendíb?
37 “Então os justos responderão: ‘Senhor, quando foi que o vimos faminto e lhe demos de comer? Ou sedento e lhe demos de beber?
38 Póndé ehéé-ʼaá sénnyīnnē wɛ boŋ sɛ́kōb wɛ nken áwɛd mendáb, kéʼɛ sébɛ̄ wɛ mbɔ́té ádě wéēwóoʼɛ́ chǒm éche éhāgkē?
38 Ou como estrangeiro e o convidamos para a nossa casa? Ou nu e o vestimos?
39 Póndé ehéé wénkêndyɛɛ́ʼɛ́ bwâm, boŋ sétɔ̄gɛ̄n wɛ, ké-ʼɛ séhyɛ̄ sénɔ̄n wɛ ádě édíí á mbwɔg?’
39 Quando foi que o vimos doente ou na prisão e o visitamos?’.
40 Hɛ́ɛ ene kə̂ŋ étimtanné bɔ́ aá, ‘Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, póndé ké ehéé echě nyêmbɛnlé nɛ̂ ne mwǎnned ké ahéé, ké awě eésɛ̌ etógnɛ́n, né mɛɛ́ nyêmbɛlɛ́ɛ́.’
40 “E o Rei dirá: ‘Eu lhes digo a verdade: quando fizeram isso ao menor destes meus irmãos, foi a mim que o fizeram’.
41 “Hɛ́-ʼaá álāāʼɛ́ bad ábe bédé mɔ́ á ekáá é emwɛd aá, ‘Nyésyəə mɛ á dǐd-te, nyé ábe nyékudé nkɔ́gsɛn ń Dyǒb. Nyékag á dǔ-á-muú ḿme méēdīmēʼ, ḿme Dyǒb ábóŋsɛ́né áyə̄l e Devəlɛ ne éche ángɛl.
41 “Em seguida, o Rei se voltará para os que estiverem à sua esquerda e dirá: ‘Fora daqui, malditos, para o fogo eterno preparado para o diabo e seus anjos.
42 Nzaa ewagéʼáá mɛ boŋ nyênkêmbaá mɛ chǒm éche ńdyágkē. Áde píd énkōbpē mɛ, nyênkêháá mɛ mendíb.
42 Pois tive fome, e vocês não me deram de comer. Tive sede, e não me deram de beber.
43 Mbédé nken, boŋ nyênkênkobpé mɛ áwɛn mendáb. Áde ménkênwóŋgé chǒm éche ńwáaʼɛ́, nyênkêmbaá mɛ mbɔ́té. Áde ménkêndyɛɛ́ʼɛ́ bwâm, mbɛ́-ʼɛ á mbwɔg nyéētɔgneʼaá mɛ.’
43 Era estrangeiro, e não me convidaram para a sua casa. Estava nu, e não me vestiram. Estava doente e na prisão, e não me visitaram’.
44 Hɛ̂ dɔ́ɔ bɛ́kwɛntɛ́nné mɔ́ bán, ‘A-Sáŋ, póndé ehéé sénnyīnnē nɛ́ɛ nzaa, kéʼɛ píd ékóbé wɛ, kéʼɛ nɛ́ɛ édíí nken, kéʼɛ áde wéēwóoʼɛ́ chǒm éche éwáaʼɛ́, kéʼɛ ádě ékonlɛɛ́, kéʼɛ édíí á mbwɔg boŋ séewôŋgɛne wɛ?’
44 “Então eles dirão: ‘Senhor, quando o vimos faminto, sedento, como estrangeiro, nu, doente ou na prisão, e não o ajudamos?’.
45 Hɛ́ɛ ene kə̂ŋ étimtanné bɔ́ aá, ‘Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, póndé ké ehéé echě nyênkênwóŋgɛ́nné ábɛ́n bad ké ahéé awě eebéde etógnɛ́n, mɛ-ɛɛ́ nyénkênwóŋgɛ́nné.’
45 “Ele responderá: ‘Eu lhes digo a verdade: quando se recusaram a ajudar o menor destes meus irmãos e irmãs, foi a mim que se recusaram a ajudar’.
46 Ábɛ́n bɔ́-aá bɛ́kɛ̌ âkud nkɔ́gsɛn ḿme méemaáʼ. Bad ábe bésáá-ʼɛ bɛ́kɛ̌ á aloŋgé ádě déemaáʼ.”
46 “E estes irão para o castigo eterno, mas os justos irão para a vida eterna”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.