Mateus 25

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yesuɛ ambɛnléd ngan empée, áhɔ̄bē nɛ́n aá, “Póndé eche Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́, nkamlɛn ḿ mín mɛ́bɛ̄ɛ̄ nɛ̂ŋgáne ngɔndérɛ dyôm éche éntēd ábab eʼtrúkáŋ âkɛ dé asin mod awě akude sɔ́mbé âkɛ dɛ́lyə́ged mɔ́.
1 Jesus disse:
2 Átîntê échê ngɔndérɛ dyôm, étáan émbɛ̄ eyɔ́kɛ́l, étáan-nɛ énwōŋ debyɛ́ɛ́.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Ábe bémbɛ̄ eyɔ́kɛ́l bénwālē eʼtrúkáŋ boŋ bénkênwálɛ́ɛ́ dyɔ̌g dé etrúkáŋ áde ákwógnédé.
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 Boŋ ábe bénwōŋ debyɛ́ɛ́ bénwalé ábab eʼtrúkáŋ ne dyɔ̌g démpēe á eʼpíd te.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 Mod awě akudéʼáá sɔ́mbé enkênkobɛ́ɛ́ apɛ, né-ɔɔ́ eʼchə́ éʼtágtéʼáá bɔ́, békún-nɛ.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 Melúde mé nkuu dɔ́ɔ esaád ébídé bán, ‘Mod awě akude sɔ́mbé mɔ́ ahúɛʼ nɛ́n! Nyéhyag-kɔɔ́ nyétân mɔ́.’
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 Dɔ́ɔ échê ngɔndérɛ dyôm ésyə́ŋgé ásē, échə́géd ábab eʼtrúkáŋ.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Hɛ́ɛ éche ébédé eyɔ́kɛ́l élâŋgɛɛ́ éche énwōŋ debyɛ́ɛ́ bán, ‘Nyéwôŋgɛn se ádɛ̄n dyɔ̌g dé etrúkáŋ áyə̄le eʼtrúkáŋ ábɛ̄d éʼdímmɛʼ.’
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Ngɔndérɛ éche énwōŋ debyɛ́ɛ́ entimtɛ́n bɔ́ nɛ́n bán, ‘Aáy! Dyɔ̌g áde séwóó déekwogké syánē moosyəə́l. Nyékɛ nyéchan ádɛ̄n wɛ́ɛ bésómɛɛ́.’
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 Né-ɔɔ́, ngɔndérɛ chê énkɛ̌ dyɔ̌g dé etrúkáŋ achan. Áde békíí nɛ̂, dɔ́ɔ mod awě akude sɔ́mbé ápédé. Échê ngɔndérɛ é debyɛ́ɛ́ étáan éche émbɛ̄ mboŋsɛ́n bɔ́ɔ̄bɔ̄ɔ bênkɛ̌ bésɔ́l á ndáb e ngande e eʼwóŋgé bédīb-pɛ ekob.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 Ámbīd e póndé dɔ́ɔ échíníí ngɔndérɛ épédé boŋ bélébpé bán, ‘A-Sáŋ dibnéd sé ekob!’
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 Dɔ́ɔ mod awě akude sɔ́mbé átimtanné bɔ́ aá, ‘Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ meebíiʼɛ́ nyé.’ ”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásógtɛɛ́ ene ngan nɛ́n aá, “Nyétêd póndé áyə̄le nyéebíiʼɛ́ póndé eche Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́.”
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 Yesuɛ ambád ámpē aá, “Ene póndé nkamlɛn ḿmīn mɛ́bɛ̄ nɛ̂ŋgáne mod nhɔ́g awě anlédé ekɛ akɛ, boŋ achɛ́lé ábē bembəledɛ alyə́g eche ngáb áwāb mekáá.
14 Jesus continuou:
15 Ambɛ bɔ́ mod tɛ́ tə̂ŋgɛne echě ngude. Ambɛ nhɔ́g eʼkə́lé éʼ kábpe éʼtáan, ábɛ aníníí eʼkə́lé éʼbɛ, ábɛ-ʼɛ aníníí ekə́lé ehɔ́g. Amaá-ʼaá bɔ́ abɛ boŋ ákag.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 Mbəledɛ awě ankǔd eʼkə́lé éʼtáan antéd ḿmē melemlem mé póndé ákɛ akábɛ́n nyoŋgé, ákudéʼ eʼkə́lé éʼtáan bémpēe nɛ́ɛ nsyə́ŋ.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Awě mɔ́mpē ankǔd eʼkə́lé éʼbɛ ambɛ̌l melemlem ákūd-tɛ eʼkə́lé bémpēe éʼbɛ nɛ́ɛ nsyə́ŋ.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Boŋ mbəledɛ awě ankǔd ekə́lé ehɔ́g ankɛ̌ echóg alím, atéd ḿmē mɔné ḿme awě sáŋgwɛ́ɛ́ ámbɛɛ́ mɔ́, ákóó mɔ́ áwēd-te.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 “Etûn é póndé ámbīd enɛ̂, sáŋgwɛ́ɛ́ awě ábê bembəledɛ anhúu, bɔ́ɔ̄bɔ̄ɔ bélúmtɛ́n áte ngáne bɔ́ mod tɛ́ɛ́ ábɛ́nlédé ḿmē mɔné.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Mbəledɛ awě âmbɛɛ́ eʼkə́lé éʼ kábpe éʼtáan ampɛ̌ wɛ́ɛ eche sáŋ, áhɔ̄bē nɛ́n aá, ‘A-Sáŋ, wembɛ̌ mɛ eʼkə́lé éʼtáan ábe ménkābɛ̄nnē nyoŋgé boŋ ńkud eʼkə́lé éʼtáan bémpēe nɛ́ɛ nsyə́ŋ, mɔ́ɔmɛ́n.’
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 Dɔ́ɔ eche sáŋ élâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, ‘Nɛ̂ ábóó, edíī mbəledɛ a bwâm, edé mod a mbále, ebɛlé bwâm. Ngáne éhɛ́lé nsoŋgé ńsad alyə́ged, mɛ̌bɛ̌ wɛ nsoŋgé ḿbáá âlyə́ged. Hyǎg-kɔ́, déwôg menyiŋge.’
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 “Mbəledɛ awě bêmbɛɛ́ eʼkə́lé éʼ kábpe éʼbɛ mɔ́-ʼɛ ampɛ̌, áhɔ̄bē nɛ́n aá, ‘A-Sáŋ, wembɛ̌ mɛ eʼkə́lé éʼbɛ ábē ménkābɛ̄nnē nyoŋgé boŋ ńkud eʼkə́lé éʼbɛ bémpēe nɛ́ɛ nsyə́ŋ, mɔ̂mɛ́n.’
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 Dɔ́ɔ echab sáŋ álâŋgɛɛ́ mɔ́mpē aá, ‘Ebɛlé dyam áde ábóó, edíi mbəledɛ a bwâm. Ngáne éhɛ́lé nsoŋgé ńsad alyə́ged, mɛ̌bɛ̌ wɛ nsoŋgé ḿbáá âlyə́ged. Hyǎg-kɔ́, déwôg menyiŋge.’
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 Dɔ́ɔ ane-ʼɛ awě bêmbɛɛ́ ekə́lé é kábpe ehɔ́g ápédé boŋ áhɔ̄bē nɛ́n aá, ‘A-Sáŋ, mbíí mɛɛ́ edíi mod awě alɛlé áte. Ehúdeʼ wɛ́ɛ wéēwénɛɛ́, épādē-ʼɛ wɛ́ɛ wéesobɛɛ́.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Menwóg mbwɔ́g, né-ɔɔ́, menkɛ̌ ḿmōŋ mɔné alíme á ndɔɔb-tê. Ḿmōŋ mɔné mɔ́ɔ ńdé, mɔ́-ʼɛ wɛ mɛ́n.’
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 “Hɛ́ɛ echab sáŋ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá ‘A-ebébtéd ne ewɔmwɔm é mbəledɛ! Wembíi wɛɛ́ ndíi mod awě ahúdeʼ wɛ́ɛ éewénɛɛ́, wɛɛ́ mpáde-ʼɛ wɛ́ɛ méesobɛɛ́.
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 Cheé-ɔ̄ ênkə̌ŋ boŋ weehéde ḿmêm mɔné á ndáb eche békoŋgɛɛ́ mɔné âbɛl nɛ́n á ehúu échêm ńtân nɛ́ɛ ńchyáá mɔné mémpēe ámīn?’
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 Dɔ́ɔ ane mod álâŋgɛɛ́ bembəledɛ bémpēe aá, ‘Nyékobɛn mɔ́ ḿmê mɔné nyébɛ wɛ́ɛ mod awě awóó eʼkə́lé éʼ kábpe dyôm.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 Kénzɛ́ɛ́ awě awóó, Dyǒb dɛ́bād mɔ́ abɛ, ǎbǔd-tɛ awóŋ bwâmbwam. Boŋ ane awě mɔ́-ʼɛ eewóo, Dyǒb dɛ́kobɛ́n mɔ́ kə́ə́ŋne mwǎmpīn awě awóó.
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 Né-ɔɔ́ anɛ́n mbəledɛ awě eésɛ̌ dyam dé abɛnled, bébwêm mɔ́ á ebwɔ́g-te, á ehíntɛ́n-tê. Áhed-taá áchyɛɛ́ʼɛ́, ádyāg-kɛ mesoŋ á nsəl.’ ”
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 Yesuɛ ambád ahɔ́b ámpē aá, “Á póndé echě Mwǎn-a-Moonyoŋ ápɛɛ́ nɛ́ɛ kə̂ŋ ne ángɛl é Dyǒb ésyə̄ə̄l ǎdyɛɛ́ á atii dé nkamlɛn âkáad bad.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 Bad bésyə̄ə̄l a nkǒŋsé bɛ́ladɛ́n áte áwē eʼsó. Ene póndé ǎkab bɔ́ áte moŋge mébɛ melemlem nɛ̂ŋgáne nnɔn-a-mbód ákabɛɛ́ éche mbód áte, ábānē ńdyɔŋ ḿ mbód pɛd pɔ́g, ábānē-ʼɛ tón é mbód échíníí epɛd.
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 Nɛ̂ dɔ́ɔ ene kə̂ŋ ébanɛ́ɛ́ bad ábe bésáá á ekáá émbáá, ábānē-ʼɛ bad ábe béesaá á ekáá é emwɛd.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 Áde nɛ́n dɛ́bɛnlédté, ǎlāā bad ábe bédé mɔ́ á ekáá émbáá aá, ‘Nyéhyag, nyé bad ábe echem Sáŋ ánámté! Nyéhyɛ nyékob nnam mé nkamlɛn ń Dyǒb ḿme ábóŋsɛ́né nyé bootya póndé eche áhə́gé nkǒŋsé.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Nyɛ́ɛ̄kǔd ḿmɛ́n nnam áyə̄le áde nzaa ékóbé mɛ, nyêmbɛɛ́ mɛ chǒm éche méndyɛ̄ɛ̄. Áde píd ékóbé mɛ nyênhɛ́ mɛ mendíb mɛ́mwɛ̄. Áde mpédé-ʼɛ nken, nyênkǒb mɛ bwâm.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Áde ménkênwóŋʼɛ́ chǒm éche ńwáaʼɛ́, nyêmbɛ̌ mɛ mbɔ́té. Áde ménkêndyɛ̌ʼɛ́ bwâm, nyêntɔgɛ́n mɛ. Áde ḿbédé-ʼɛ á mbwɔg, nyênhyɛ̌ mɛ anɔn.’
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 Hɛ́ɛ bad ábe bésáá bɛ́kwɛntɛ́nné mɔ́ bán, ‘A-Sáŋ póndé ehéé sénnyīnnē wɛ ne nzaa boŋ sébɛ̄ wɛ ndyééd, káa áde píd ékóbé wɛ boŋ sébɛ̄ wɛ mendíb?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 Póndé ehéé-ʼaá sénnyīnnē wɛ boŋ sɛ́kōb wɛ nken áwɛd mendáb, kéʼɛ sébɛ̄ wɛ mbɔ́té ádě wéēwóoʼɛ́ chǒm éche éhāgkē?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 Póndé ehéé wénkêndyɛɛ́ʼɛ́ bwâm, boŋ sétɔ̄gɛ̄n wɛ, ké-ʼɛ séhyɛ̄ sénɔ̄n wɛ ádě édíí á mbwɔg?’
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 Hɛ́ɛ ene kə̂ŋ étimtanné bɔ́ aá, ‘Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, póndé ké ehéé echě nyêmbɛnlé nɛ̂ ne mwǎnned ké ahéé, ké awě eésɛ̌ etógnɛ́n, né mɛɛ́ nyêmbɛlɛ́ɛ́.’
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 “Hɛ́-ʼaá álāāʼɛ́ bad ábe bédé mɔ́ á ekáá é emwɛd aá, ‘Nyésyəə mɛ á dǐd-te, nyé ábe nyékudé nkɔ́gsɛn ń Dyǒb. Nyékag á dǔ-á-muú ḿme méēdīmēʼ, ḿme Dyǒb ábóŋsɛ́né áyə̄l e Devəlɛ ne éche ángɛl.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Nzaa ewagéʼáá mɛ boŋ nyênkêmbaá mɛ chǒm éche ńdyágkē. Áde píd énkōbpē mɛ, nyênkêháá mɛ mendíb.
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 Mbédé nken, boŋ nyênkênkobpé mɛ áwɛn mendáb. Áde ménkênwóŋgé chǒm éche ńwáaʼɛ́, nyênkêmbaá mɛ mbɔ́té. Áde ménkêndyɛɛ́ʼɛ́ bwâm, mbɛ́-ʼɛ á mbwɔg nyéētɔgneʼaá mɛ.’
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 Hɛ̂ dɔ́ɔ bɛ́kwɛntɛ́nné mɔ́ bán, ‘A-Sáŋ, póndé ehéé sénnyīnnē nɛ́ɛ nzaa, kéʼɛ píd ékóbé wɛ, kéʼɛ nɛ́ɛ édíí nken, kéʼɛ áde wéēwóoʼɛ́ chǒm éche éwáaʼɛ́, kéʼɛ ádě ékonlɛɛ́, kéʼɛ édíí á mbwɔg boŋ séewôŋgɛne wɛ?’
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 Hɛ́ɛ ene kə̂ŋ étimtanné bɔ́ aá, ‘Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, póndé ké ehéé echě nyênkênwóŋgɛ́nné ábɛ́n bad ké ahéé awě eebéde etógnɛ́n, mɛ-ɛɛ́ nyénkênwóŋgɛ́nné.’
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 Ábɛ́n bɔ́-aá bɛ́kɛ̌ âkud nkɔ́gsɛn ḿme méemaáʼ. Bad ábe bésáá-ʼɛ bɛ́kɛ̌ á aloŋgé ádě déemaáʼ.”
46 E Jesus terminou assim:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.