Marcos 14
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NVI
1 Ênlyə̌g eʼpun éʼbɛ, Ngande e Nnyíme-ámīn ne e Ewɛle-é-Ngɛ̂n âpɛ áte. Beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé béhə́géʼáá mwane âkób Yesuɛ á mesɔɔm-tê, âwúu mɔ́.
1 Faltavam apenas dois dias para a Páscoa e para a festa dos pães sem fermento. Os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei estavam procurando um meio de flagrar Jesus em algum erro e matá-lo.
2 Boŋ bénhɔ̄b bán, “Deébɛ̄lē nɛ̂ á mbwɛ ń ngande áyə̄le né bad bɛ́pɛɛ́n epuutéd.”
2 Mas diziam: "Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo".
3 Yesuɛ ambɛ́ á Bɛtani á ndáb wɛ́ɛ Simɔnɛ awě ankwɛ̌ nkole mé meləŋ. Áde ádyágkē ndyééd nɛ̂, dɔ́ɔ mmwaád nhɔ́g ápédé ne apom á dyɔ̌g dé elod é bwâm áde dênlɛ̌l nkun bwâmbwam. Ádê dyɔ̌g bébɛ́nlé dɔ́ nâd. Hɛ̂ dɔ́ɔ ákɔ́gté nló mé epom boŋ ásyɔgé Yesuɛ ádê dyɔ̌g á nló.
3 Estando Jesus em Betânia, reclinado à mesa na casa de um homem conhecido como Simão, o leproso, aproximou-se dele certa mulher com um frasco de alabastro contendo um perfume muito caro, feito de nardo puro. Ela quebrou o frasco e derramou o perfume sobre a cabeça de Jesus.
4 Boŋ doŋge á bad ábe bébédé áhed bênlǐŋ bwâmbwam, bésɛdté nhɔ́g ne aníníí bánken, “Cheé ékə́ə́ boŋ anɛ́n mmwaád ábēbtēʼ enɛ́n ndín e dyɔ̌g?
4 Alguns dos presentes começaram a dizer uns aos outros, indignados: "Por que este desperdício de perfume?
5 Béhɛ́léʼáá-sɛ bésóm ádɛ́n dyɔ̌g nkun ḿme ńchábé ámīn, bétéd ḿmê mɔné bébɛ̄ betóótōkɛ̄ bé bad.” Né-ɔɔ́, bénhɔ̄bɛ̄n ane mmwaád bwâmbwam.
5 Ele poderia ser vendido por trezentos denários, e o dinheiro dado aos pobres". E a repreendiam severamente.
6 Boŋ Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nyéchene mɔ́. Cheé nyétagtɛɛ́ mɔ́? Abɛ̌nlé mɛ kəse e dyam echě eboó bwâmbwam.
6 "Deixem-na em paz", disse Jesus. "Por que a estão perturbando? Ela praticou uma boa ação para comigo.
7 Betóótōkɛ̄ bé bad bɛ́bē ne nyé póndé ésyə̄ə̄l, póndé ké ehéé echě nyédə́ə́-ʼɛ bɔ́ awôŋgɛn nyêhɛle nyêwóŋgɛ́n bɔ́, mɛ pɛn méebáá ne nyé póndé ésyə̄ə̄l.
7 Pois os pobres vocês sempre terão consigo, e poderão ajudá-los sempre que o desejarem. Mas a mim vocês nem sempre terão.
8 Abɛlé wɛ́ɛ mekáá mépédé mɔ́. Asyɔgé mɛ dyɔ̌g á nló âboŋsɛn nlíme ḿmêm áʼsō éʼ póndé.
8 Ela fez o que pôde. Derramou o perfume em meu corpo antecipadamente, preparando-o para o sepultamento.
9 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kéhéé áde nkalaŋ ḿ bwâm mɛ́kanlédté nkǒŋsé áte ńsyə̄ə̄l, bɛ́hɔ̄b dyam áde anɛ́n mmwaád ábɛ́lé âkamtɛn mɔ́.”
9 Eu lhes asseguro que onde quer que o evangelho for anunciado, em todo o mundo, também o que ela fez será contado em sua memória".
10 Ámbīd e nɛ̂, mbapɛɛ nhɔ́g átîntê e bembapɛɛ dyôm ne bébɛ awě béchə́géʼáá bán Judas Iskariɔdɛ ankɛ̌ beprisɛ bémbáá atán âbɛl boŋ ásôm Yesuɛ áwāb.
10 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, dirigiu-se aos chefes dos sacerdotes a fim de lhes entregar Jesus.
11 Beprisɛ bémbáá bémbɛ̄ menyiŋge ne dyam áde Judasɛ ánlāāʼɛ́ bɔ́, béhɔ́b-pɛ bán bɛ́bɛ̌ mɔ́ mɔné. Né-ɔɔ́, Judasɛ ambootéd nzii ahɛd âsóm Yesuɛ.
11 A proposta muito os alegrou, e lhe prometeram dinheiro. Assim, ele procurava uma oportunidade para entregá-lo.
12 Bɔɔb-pɔɔ́ póndé e ngande e Ewɛle-é-Ngɛ̂n empɛ̌. Mbwɛ méʼsō áde béwúɛ̄ʼáá bǎn bé ńdyɔŋ ḿ mbód âboŋsɛn ndyééd e Nnyíme-ámīn, bembapɛɛ ábe Yesuɛ béntān Yesuɛ, bésɛdté mɔ́ bánken, “Héé wɛ́dəŋgé wɛɛ́ séboŋsɛn wɛ ndyééd e Nnyíme-ámīn?”
12 No primeiro dia da festa dos pães sem fermento, quando se costumava sacrificar o cordeiro pascal, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: "Aonde queres que vamos e te preparemos a refeição da Páscoa? "
13 Dɔ́ɔ Yesuɛ álómɛɛ́ bembapɛɛ bébɛ ne nlyə́gtɛ́n nɛ́n aá, “Nyékag á dyad-tê, mod ǎbomɛ́n nyé awě apémé apom dé mendíb, nyéhíde mɔ́.
13 Então ele enviou dois de seus discípulos, dizendo-lhes: "Entrem na cidade, e um homem carregando um pote de água virá ao encontro de vocês. Sigam-no
14 Nzé nyêpedé, nyéláa nwóó-ndáb bán, ‘Meléede ahɔ́bé aáken, Héé toŋ e beken édíí echě mɔ́dyɛ̄ɛ̄ ndyééd e Nnyíme-ámīn áte ne ábɛ̄ bembapɛɛ?’
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar: ‘O Mestre pergunta: Onde é o meu salão de hóspedes, no qual poderei comer a Páscoa com meus discípulos? ’
15 Ǎlūmēd nyé toŋ echě ekəlé áte echě bémáá aboŋsɛn, bénábpé-ʼɛ áte. Ene toŋ edé ámīn á ndáb-te. Nyéboŋsɛn syáā ndyééd áhed.”
15 Ele lhes mostrará uma ampla sala no andar superior, mobiliada e pronta. Façam ali os preparativos para nós".
16 Hɛ́ɛ ábɛ̂ bembapɛɛ béhídté boŋ békǎg á dyad-tê. Béntān mekan mésyə̄ə̄l ngáne Yesuɛ ánlāāʼɛ́ bɔ́, bêmboŋsɛ́n-nɛ ndyééd e ngande e Nnyíme-ámīn.
16 Os discípulos se retiraram, entraram na cidade e encontraram tudo como Jesus lhes tinha dito. E prepararam a Páscoa.
17 Nɛ́ɛ ngukɛ́l épédé Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ dyôm ne bébɛ bêmpɛ̌ áhed.
17 Ao anoitecer, Jesus chegou com os Doze.
18 Bédyágéʼáá ndyééd á tébelɛ. Póndé echě bédyákē ndyééd nɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, nyé mod nhɔ́g ǎbɛ̌ mɛ á mekáá mé bad bé ekɔyí, nyé nhɔ́g awě adyâg ndyééd ne mɛ.”
18 Quando estavam comendo, reclinados à mesa, Jesus disse: "Digo-lhes que certamente um de vocês me trairá, alguém que está comendo comigo".
19 Nɛ́n dêmbɛ̌l bembapɛɛ bênsudɛ́n bwâmbwam. Bêmbootéd mɔ́ asɛded nhɔ́g ámbīd e aníníí bán, “Ndúbpé mɛɛ́ saké mɛ.”
19 Eles ficaram tristes e, um por um, lhe disseram: "Com certeza não sou eu! "
20 Dɔ́ɔ átimtanné bɔ́ aá, “Mod nhɔ́g átîntê nyé bad dyôm-ne-bébɛ, mod awě súmɔ̄ sɛ́ɛ̄tɔdé ewɛle á dǐsɛ-tê atɔde ahɔ́g.
20 Afirmou Jesus: "É um dos Doze, alguém que come comigo do mesmo prato.
21 Mwǎn-a-Moonyoŋ ǎwɛ̄ ngáne éténlédé boŋ medim ne ane mod awě ǎsōm mɔ́. Ébágáá bwâm ne ane mod nzé bénkêntɔgɛn mɔ́ achyáa.”
21 O Filho do homem vai, como está escrito a seu respeito. Mas ai daquele que trai o Filho do homem! Melhor lhe seria não haver nascido".
22 Áde Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bédyákē ndyééd nɛ̂, dɔ́ɔ átédé ewɛle, ásāgnān Dyǒb, boŋ ákabtáád áte, ábagé ábē bembapɛɛ áhɔ̄bē aá, “Nyékob nɛ́n, yə̌l echêm nɛ́n.”
22 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão, deu graças, partiu-o, e o deu aos discípulos, dizendo: "Tomem; isto é o meu corpo".
23 Ámbīd e nɛ̂, antéd mbwendé ḿ mǐm, ásāgnān Dyǒb, ábagé bɔ́. Bɔ́ moosyəə́l-lɛ bémwâg.
23 Em seguida tomou o cálice, deu graças, ofereceu-o aos discípulos, e todos beberam.
24 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Ḿmêm mekií mɔ̂mɛ́n ḿme ńsyɔ́gké á nló ḿ bad híin. Ḿmɛ́n mekií médíi mekií mé melɛ̌ mékɔ̄ɔ̄lē.
24 E lhes disse: "Isto é o meu sangue da aliança, que é derramado em favor de muitos.
25 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, méemwáá ḿmɛ́n mǐm ámpē kə́ə́ŋ ne epun éche mɛ́mwɛ̄ɛ̄ mɔ́ ekɔ́ɔ́lé á nkamlɛn ń Dyǒb.”
25 Eu lhes afirmo que não beberei outra vez do fruto da videira, até aquele dia em que beberei o vinho novo no Reino de Deus".
26 Bénkɔ̄n nkə́ŋgé mé nságnɛn. Nɛ́ɛ bémáá akɔ́n, bênkɛ̌ á Ekone é Menzab. Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bédyâg Ndyééd e Nnyíme-ámīn.|src="lb00320c.tif" size="span" ref="14.12-26"
26 Depois de terem cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Yesuɛ anláá ábē bembapɛɛ aá, “Nyé baásyə̄ə̄l nyɛ́ɛ̄nyəgéd, nyétɛ̄dē mɛ. Áyə̄le éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán,
27 Disse-lhes Jesus: "Vocês todos me abandonarão. Pois está escrito: ‘Ferirei o pastor, e as ovelhas serão dispersas’.
28 Dɔ́ɔ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Boŋ áde ápuúdté mɛ, mɛ̌kɛ̌ áʼsō á Galilia áwed-taá nyɛ́tānnē mɛ.”
28 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galiléia".
29 Dɔ́ɔ Petro áhɔ́bɛɛ́ aá, “Ké moosyəə́l annyəgéd átɛ̄dē wɛ, mɛ pɛn méetɛdɛ́ɛ́ wɛ.”
29 Pedro declarou: "Ainda que todos te abandonem, eu não te abandonarei! "
30 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ Petro aá, “Ne mbále, nlâŋge wɛ mɛɛ́, nkuu nɛ́n děn, nchóm-a-kúb adɛ̂hɔ́b aá mɔ́tōoʼ ngen ébɛ wɛ̌bāŋ mɛ á yə̌l ngen éláán.”
30 Respondeu Jesus: "Asseguro-lhe que ainda hoje, esta noite, antes que duas vezes cante o galo, três vezes você me negará".
31 Hɛ́ɛ Petro ábádtɛɛ́ mɔ́ áte aá, “Ké nkə́ŋ mɔ́ɔ bésɛ̄lɛ̄ɛ̄ mɛ, méebáŋgé wɛ áyə̄l mbêd.” Bembapɛɛ ábíníí bésyə̄ə̄l bɔ́mpē bénhɔ̄b melemlem.
31 Mas Pedro insistia ainda mais: "Mesmo que seja preciso que eu morra contigo, nunca te negarei". E todos os outros disseram o mesmo.
32 Ámbīd e nɛ̂ Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bênkɛ̌ á abwɔ́g á hǒm áde béchə́géʼáá bán Getsɛmani. Áde bépédé Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nyédyɛɛ hɛ́n, mɛ-ʼɛ ńkɛ ńkáne.”
32 Então foram para um lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse aos seus discípulos: "Sentem-se aqui enquanto vou orar".
33 Ankɛɛ́n Petro, Jemsɛ ne Jɔnɛ âkáne. Ndəŋge ne metake híin bêmpií mɔ́ á nlém-tê.
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João, e começou a ficar aflito e angustiado.
34 Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Ndəŋge echě edé mɛ á nlém, ehɛle-sɛ ewúú mɛ. Nyélyəg hɛ́n, nyédyɛɛn mɛ epin.”
34 E lhes disse: "A minha alma está profundamente triste, numa tristeza mortal. Fiquem aqui e vigiem".
35 Ansídé áʼsō, abwém yə̌l ásē, boŋ ákânneʼ aá nzé nzii edé echě ene póndé e metake éhɛlɛɛ́ se ébāmē mɔ́, ébame.
35 Indo um pouco mais adiante, prostrou-se e orava para que, se possível, fosse afastada dele aquela hora.
36 Anhɔ́b aá, “A-Tɛ̂, Titɛ́ɛ, ehɛle ébɛl kéchéé. Kobɛ́n mɛ ḿmɛ́n metuné. Boŋ ké nɛ̂, bɛ̌l ngáne ébóŋnédé wɛ, saké ngáne ébóŋnédé mɛ.”
36 E dizia: "Aba, Pai, tudo te é possível. Afasta de mim este cálice; contudo, não seja o que eu quero, mas sim o que tu queres".
37 Áde ámáá akáne, antǐm ámbīd wɛ́ɛ ábê bembapɛɛ béláán. Antán nɛ́ɛ békúnɛɛ́. Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ Petro aá, “A-Simɔn, ekúneʼ-ɛ? Cheé ékə́ə́ boŋ weéhɛle awɛsɛn âdyɛɛn mɛ epin ké háwa pɔ́g?
37 Então, voltou aos seus discípulos e os encontrou dormindo. "Simão", disse ele a Pedro, "você está dormindo? Não pôde vigiar nem por uma hora?
38 Nyédyɛɛ epin, nyékânne-ʼɛ âbɛl nɛ́n Dyǒb déemwǎg-sɛ mekəgsɛn mépiinéd nyé. Nlém ńdə́ə́ abɛl boŋ ekob é yə̌l édé mbwɔ́g.”
38 Vigiem e orem para que não caiam em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca. "
39 Antǐm ámbīd ámpē, ákɛ akáné melemlem ngáne ánsēbɛ̄ɛ̄ akáne.
39 Mais uma vez ele se afastou e orou, repetindo as mesmas palavras.
40 Áde átímé ámbīd ámpē, antán nɛ́ɛ békúnɛɛ́ áyə̄le eʼchó bémbɛ̄ bɔ́ á dǐd bwâmbwam. Né-ɔɔ́ bénkêmbííʼɛ́ chǒm éche bélâŋgɛɛ́ mɔ́.
40 Quando voltou, de novo os encontrou dormindo, porque seus olhos estavam pesados. Eles não sabiam o que lhe dizer.
41 Áde átímé ámbīd ngen éche élóntɛ́né éláán dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nyêlyəgé nyêkúneʼ nyêkɔ́mme-ʼɛ nyé áte-yɛ? Nɛ̂ ákwógé! Póndé epedé echě bɛ́bɛɛ́ Mwǎn-a-Moonyoŋ á mekáá mé bad bé mbéb.
41 Voltando pela terceira vez, ele lhes disse: "Vocês ainda dormem e descansam? Basta! Chegou a hora! Eis que o Filho do homem está sendo entregue nas mãos dos pecadores.
42 Nyépáde ásē dékag. Nyénɔneʼ, mod awě akií mɛ ntúrɛ́ mɔ́ ahúɛʼ nɛ́n.”
42 Levantem-se e vamos! Aí vem aquele que me trai! "
43 Ehɔ́b éepedɛɛ́ Yesuɛ amaa á nsəl boŋ Judasɛ ápag. Judasɛ abédɛ́ɛ mbapɛɛ nhɔ́g átîntê e bembapɛɛ dyôm-ne-bébɛ ábe Yesuɛ. Ampɛ̌ ne ndun e mod. Ábê bad bénwālē nkwáté ne mbid. Beprisɛ bémbáá, bemeléede bé mbéndé ne bad bémbáá bé Israɛl bɔ́ɔ bénlōm bɔ́.
43 Enquanto ele ainda falava, apareceu Judas, um dos Doze. Com ele estava uma multidão armada de espadas e varas, enviada pelos chefes dos sacerdotes, mestres da lei e líderes religiosos.
44 Bɔɔb-pɔɔ́, ntúrɛ́ awe Yesuɛ ammǎd bɔ́ eʼchemléd abɛ aá, “Kénzɛ́ɛ́ awě mɛ́hɛ̄ɛ̄ tə̂l, né mod awě nyéhɛdɛɛ́ mɔ̂ne. Nyékôb mɔ́, nyéchə́ə-ʼɛ mɔ́ bwâm boŋ nyékɛɛne mɔ́.”
44 O traidor havia combinado um sinal com eles: "Aquele a quem eu saudar com um beijo, é ele: prendam-no e levem-no em segurança".
45 Judasɛ apedé-ʼaá pɛɛ́n, átōmē-ʼɛ wɛ́ɛ Yesuɛ. Anhɔ́b aá, “A-meléed.” Ahɛ́-ʼɛ mɔ́ tə̂l.
45 Dirigindo-se imediatamente a Jesus, Judas disse: "Mestre! ", e o beijou.
46 Hɛ́ɛ ábê bad békóbé Yesuɛ, béwéd-tɛ mɔ́ achə́ə.
46 Os homens agarraram Jesus e o prenderam.
47 Dɔ́ɔ mod nhɔ́g átîntê e bad ábe bémbɛ̄ ne Yesuɛ ádólé nkwáté á abám, nɛ́ɛ átómté mɔ́, asɛ́l-lɛ ntâŋ awě prisɛ ambáámbáa etúu.
47 Então, um dos que estavam por perto puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
48 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aá, “Nchîb mɔ́ɔ ńdíi awě nyépɛ́ɛ́né nkwáté ne mbid ahyɛ dé akób-ɛ?
48 Disse Jesus: "Estou eu chefiando alguma rebelião, para que vocês venham me prender com espadas e varas?
49 Epun tɛ́ɛ́ mbédé á Ndáb-e-Dyǒb ne nyé, ń'yə̄gtē bad, nyéekóbe mɛ. Boŋ eʼyale éʼ kálag e Dyǒb éʼtə́ŋgɛ́né alón.”
49 Todos os dias eu estava com vocês, ensinando no templo, e vocês não me prenderam. Mas as Escrituras precisam ser cumpridas".
50 Hɛ̂ dɔ́ɔ bembapɛɛ bésyə̄ə̄l bétɛ́dté mɔ́, boŋ bétómé mehélé.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Kɔ́demod pɔ́g ebédé áhed, éhīdē Yesuɛ ámbīd. Anwáá dásɔ̄ esóŋ é abad chěmpɛn. Ábê bad bênkə̌g bán békôb mɔ́,
51 Um jovem, vestindo apenas um lençol de linho, estava seguindo a Jesus. Quando tentaram prendê-lo,
52 boŋ antóm mehélé ne nsôb, áchennéd-tɛ bɔ́ échê esóŋ é abad.
52 ele fugiu nu, deixando o lençol para trás.
53 Bad ábe bénkōb Yesuɛ bênkɛɛ́n mɔ́ wɛ́ɛ Prisɛ Ambáámbáa. Beprisɛ bémbáá, bad bémbáá bé Israɛl ne bemeléede bé mbéndé bêmpɛ̌ bélādɛ̄n áhed.
53 Levaram Jesus ao sumo sacerdote; e então se reuniram todos os chefes dos sacerdotes, os líderes religiosos e os mestres da lei.
54 Áde békɛɛnɛɛ́ Yesuɛ nɛ̂, Petro ahídéʼáá mɔ́ ámbīd mwǎ etûn kə́ə́ŋ asɔ́l á eyáde éche prisɛ ambáámbáa. Andyɛɛ́ áhed ne benɔn bé Ndáb-e-Dyǒb, áwālē muú.
54 Pedro o seguiu de longe até o pátio do sumo sacerdote. Sentando-se ali com os guardas, esquentava-se junto ao fogo.
55 Bɔɔb-pɔɔ́, beprisɛ bémbáá ne bad bé káánsɛl bésyə̄ə̄l béhɛ́déʼáá bad ábe bɛ́bīd mbóŋ é metóm á nló wɛ́ɛ Yesuɛ âbɛl nɛ́n béwúu mɔ́, boŋ bénkênkudté ké nhɔ́g.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Sinédrio estavam procurando depoimentos contra Jesus, para que pudessem condená-lo à morte, mas não encontravam nenhum.
56 Ekud é bad émbīd mɔ́ mbóŋ é metóm á yə̌l, boŋ béēbédɛɛ́ nsəl nhɔ́g.
56 Muitos testemunharam falsamente contra ele, mas as declarações deles não eram coerentes.
57 Hɛ́ɛ doŋge á bad bétyéémé ámīn, boŋ bébīdē mɔ́ mbóŋ é metóm bán,
57 Então se levantaram alguns e declararam falsamente contra ele:
58 “Sênwóg nɛ́ɛ áhɔ́bé aá, ‘Mɛ̌bootéd enɛ́n Ndáb-e-Dyǒb echě baányoŋ bélóó, nlóŋ empée, átîntê e eʼpun éʼláán echě béēlôŋnɛɛ́ mekáá.’ ”Ndáb-e-Dyǒb|src="hk00245c.tif" size="span" ref="14.58"
58 "Nós o ouvimos dizer: ‘Destruirei este templo feito por mãos humanas e em três dias construirei outro, não feito por mãos de homens’ ".
59 Boŋ ké nɛ̂, échab mbóŋ é metóm énkêmbáá nsəl nhɔ́g.
59 Mas, nem mesmo assim, o depoimento deles era coerente.
60 Dɔ́ɔ prisɛ ambáámbáa átyéémé ámīn átîntê e bad bé káánsɛl, boŋ ásɛdté Yesuɛ aáken, “Weewóoʼɛ́ dyamdyam ahɔ́b tə̂ŋgɛne dyam ádě ábɛ́n bad béhɔ́bé wɛ á yə̌l-ɛ?”
60 Depois o sumo sacerdote levantou-se diante deles e perguntou a Jesus: "Você não vai responder à acusação que estes lhe fazem? "
61 Boŋ Yesuɛ andyɛɛ́ mɔ́ ngɛ̂n, enkênkobɛ́ɛ́ dyamdyam. Dɔ́ɔ ene prisɛ ambáámbáa ésɛdtɛɛ́ mɔ́ ámpē aá, “Wɛ-ɛɛ́ edé Ane-awě-Béwɔ́gté, Mwǎn awě Dyǒb áde bad bébagɛɛ́ edúbé-yɛ?”
61 Mas Jesus permaneceu em silêncio e nada respondeu. Outra vez o sumo sacerdote lhe perguntou: "Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito? "
62 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné aá, “Mɛɛ́ ndé, nyɛ́ɛ̄nyīn-nɛ ngáne Mwǎn-a-Moonyoŋ ádyɛ́ɛ́ á ekáá émbáá é Dyǒb a Ngum. Nyɛ́ɛ̄nyīn-nɛ nɛ́ɛ áhúɛʼɛ́ á mbag-tê ámīn.”
62 "Sou", disse Jesus. "E vereis o Filho do homem assentado à direita do Poderoso vindo com as nuvens do céu".
63 Hɛ́ɛ prisɛ ambáámbáa ányábé mbɔ́té âlúmed nɛ́n aá mɔ́lií, boŋ áhɔ̄bē aá, “Mbóŋ éhéé émpēe déhɛdɛɛ́?
63 O sumo sacerdote, rasgando as próprias vestes, perguntou: "Por que precisamos de mais testemunhas?
64 Nyêwógé nɛ́ɛ ásyə́əʼɛ́ Dyǒb. Cheé nyéhɔ́bé á yə̌l echê?” Hɛ́ɛ bɔ́ moosyəə́l béhɔ́bɛɛ́ bán atə́ŋgɛ́né awɛ́.
64 Vocês ouviram a blasfêmia. Que acham? " Todos o julgaram digno de morte.
65 Doŋge á bad bêmbootéd mɔ́ meléed asob á yə̌l, békūtān mɔ́ mǐd, bébɔmé mɔ́, bélāŋgē-ʼɛ mɔ́ bán, “Láá-ʼɛ sé mod awě abɔmé wɛ.” Dɔ́ɔ bembəledɛ bétédé mɔ́, boŋ bébootéd-tɛ mɔ́ abɔmted.
65 Então alguns começaram a cuspir nele; vendaram-lhe os olhos e, dando-lhe murros, diziam: "Profetize! " E os guardas o levaram, dando-lhe tapas.
66 Wɛ́ɛ Petro ádyɛ́ɛ́ ásē nɛ̂ á eyáde-tê, dɔ́ɔ mbəledɛ nhɔ́g a mmwaád awě prisɛ ambáámbáa ápédé.
66 Estando Pedro em baixo, no pátio, uma das criadas do sumo sacerdote passou por ali.
67 Annyín Petro awále muú. Dɔ́ɔ ásímné mɔ́ boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Wɛ́mpē wembɛ́ ne Yesuɛ awě abídé á Nazarɛt.”
67 Vendo Pedro a aquecer-se, olhou bem para ele e disse: "Você também estava com Jesus, o Nazareno".
68 Boŋ Petro ambáŋ échê ehɔ́b á yə̌l, aá, “Meebíiʼɛ́, meesóŋtán-naá chǒm éche éhɔ́bɛɛ́.” Amaá-aá ahɔ́b nɛ̂ abíd-tɛ á mmwɛ. Ene póndé chěn nchóm-a-kúb antóŋ.
68 Contudo ele o negou, dizendo: "Não o conheço, nem sei do que você está falando". E saiu para o alpendre.
69 Dɔ́ɔ ane mbəledɛ ányíné mɔ́ ámpē boŋ ábootéd bad ábe bébédé bɛnbɛn aláa aá, “Anɛ́n mod adé nhɔ́g awě mɔ́mpē ahídéʼáá Yesuɛ.”
69 Quando a criada o viu lá, disse novamente aos que estavam por perto: "Esse aí é um deles".
70 Boŋ Petro ambáŋ á yə̌l ámpē. Éebemɛɛ́ áte ámpē dɔ́ɔ bad ábe béntyēēm áhed bélâŋgɛɛ́ Petro bán, “Mbále chɔ́ edé. Edé nhɔ́g awě ahídéʼáá Yesuɛ, áyə̄le ebídé á Galilia.”
70 De novo ele negou. Pouco tempo depois, os que estavam sentados ali perto disseram a Pedro: "Certamente você é um deles. Você é galileu! "
71 Boŋ Petro ambootéd yə̌l ebómán abɛ ámwāg-kɛ melɛ̌ aá, “Meebíiʼɛ́ anɛ́n mod awě nyétúbɛɛ́ dǐn nɛ̂.”
71 Ele começou a se amaldiçoar e a jurar: "Não conheço o homem de quem vocês estão falando! "
72 Melemlem mé póndé nchóm-a-kúb antóŋ ngen échě élóntɛ́né ébɛ. Hɛ́ɛ Petro ákámtɛ́né chǒm éche Yesuɛ ánlāāʼɛ́ mɔ́ aá, “Nchóm-a-kúb adɛ̂hɔ́b aá mɔ́tōoʼ ngen ébɛ wɛ̌bāŋ mɛ á yə̌l ngen éláán.” Hɛ́ɛ Petro ábə́nlé awɛ́, ábooted-tɛ achii.
72 E logo o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: "Antes que duas vezes cante o galo, você me negará três vezes". E se pôs a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.