Lucas 23
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NVT
1 Hɛ́ɛ belyə́ged bé dyad bésyə̄ə̄l bétyéémé ámīn, boŋ békɛɛné mɔ́ wɛ́ɛ Payledɛ.
1 Então todo o conselho levou Jesus a Pilatos.
2 Áwed-taá bébóótédé mɔ́ mekan abán áyə̄l bán, “Sêkóbé anɛ́n mod ngáne ápuutadté sé aloŋ áte. Áhɔ́bé nɛ́n aá, séēsaŋnád Kaisɛɛ táásɛ, áhɔ̄bē-ʼɛ nɛ́n aá, mɔ́ mwěn mɔ́ɔ̄ mɔ́dē Ane-awě-Béwɔ́gté, nɛ́dē ahɔ́beʼ aá mɔ́dē kə̂ŋ.”
2 Começaram a apresentar o caso: “Este homem corrompe o nosso povo, dizendo que não se deve pagar impostos ao governo romano e afirmando ser ele próprio o Cristo, o rei”.
3 Dɔ́ɔ Payledɛ ásɛdtɛɛ́ Yesuɛ aáken, “Wɛ-ɛɛ́ edé kə̂ŋ e bad bé Israɛl-lɛ?” Yesuɛ ankwɛntɛ́n mɔ́ aá, “Ngáne éhɔ́bé.”
3 Então Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
4 Boŋ Payledɛ álāŋgē beprisɛ bémbáá ne amute á bad nɛ́n aá, “Meenyínɛɛ́ atɔte ké ahɔ́g áde anɛ́n mod ákwɛ́ɛ́né.”
4 Pilatos se voltou para os principais sacerdotes e para a multidão e disse: “Não vejo crime algum neste homem!”.
5 Boŋ bémbɛ̄ békag áʼsō, béhɔ̄bē bán, “Anɛ́n mod akóne bad ne mam ḿme áyə́gtɛɛ́ á mbwɔ́g e Judeya esyəə́l. Ambootéd á Galilia, apedé-ʼɛ hɛ́n bɔɔb.”
5 Mas eles insistiam: “Ele provoca revoltas em toda a Judeia com seus ensinamentos, começando pela Galileia e agora aqui, em Jerusalém!”.
6 Nɛ́ɛ Payledɛ áwógé nɛ̂, ansɛdéd ké Yesuɛ adíī mod a Galilia.
6 “Então ele é galileu?”, perguntou Pilatos.
7 Bénlūmēd mɔ́ áte bán, nɛ̂ děn dɔ́ɔ édíí. Ngáne aloŋ á Galilia abédé ásē e nkamlɛn ḿme Hɛrɔdɛ, Payledɛ anlóm Yesuɛ áwē. Hɛrɔdɛ mwěn ámpē ambɛ́ á Jerusalɛm ene póndé.
7 Quando responderam que sim, Pilatos o enviou a Herodes Antipas, pois a Galileia ficava sob sua jurisdição, e naqueles dias ele estava em Jerusalém.
8 Ayɔ̌gké mewêmtɛn awóŋ ânyín Yesuɛ áyə̄le awógéʼáá mɔ́ dúu. Ahɛdéʼáá aá mɔ́nyîn menyáké ḿme ábɛlɛɛ́. Né-ɔɔ́ anwóg menyiŋge áde bépɛ́ɛ́né Yesuɛ áwē.
8 Herodes se animou com a oportunidade de ver Jesus, pois tinha ouvido falar a seu respeito e esperava, havia tempo, vê-lo realizar algum milagre.
9 Ansɛdéd Yesuɛ ekud é mekan, boŋ Yesuɛ enkêntimtɛ́nné mɔ́ dyamdyam.
9 Fez uma série de perguntas a Jesus, mas ele não lhe respondeu.
10 Beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé béntyēēm ámīn, bébāntād Yesuɛ mekan áyə̄l.
10 Enquanto isso, os principais sacerdotes e mestres da lei permaneciam ali, gritando acusações.
11 Hɛ́ɛ Hɛrɔdɛ, bɔ́ɔbɛ éche sə́nze bébóótédé mɔ́ awɔɔ, béwɛlé-ʼɛ mɔ́. Dɔ́ɔ béwāādtē mɔ́ kəse é bwěm, boŋ álōmē mɔ́ ámbīd wɛ́ɛ Payledɛ.
11 Então Herodes e seus soldados começaram a zombar de Jesus e ridicularizá-lo. Por fim, vestiram nele um manto real e o mandaram de volta a Pilatos.
12 Nɛ́n dênkə̌ŋ Hɛrɔdɛ bɔ́ Payledɛ bêntǐm ásē échê epun; édé apɛ nɛ̂, búmɔ̄ bénsēbē ekɔyí awoŋ.
12 Naquele dia, Herodes e Pilatos, que eram inimigos, tornaram-se amigos.
13 Hɛ̂ dɔ́ɔ Payledɛ áládé beprisɛ bémbáá áte nchoo ne belyə́ged, ne bad bémpēe,
13 Então Pilatos reuniu os principais sacerdotes e outros líderes religiosos, juntamente com o povo,
14 boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Nyênsébé anɛ́n mod apɛɛn áwêm. Nyé bán apuutad bad nló áte. Bɔɔb-pɔɔ́ nhɛdé áte áyə̄l échê wɛ́ɛ nyéběn nyédíí, boŋ meekóbnɛɛ́ mɔ́ dyam dé mbéb ké ahɔ́g áde nyéhɔ́bé bán abɛlé.
14 e anunciou seu veredicto: “Vocês me trouxeram este homem acusando-o de liderar uma revolta. Eu o interroguei minuciosamente a esse respeito na presença de vocês e vejo que não há nada que o condene.
15 Ké Hɛrɔdɛ ámpē eekóbnɛɛ́ mɔ́ awusé ké ahɔ́g, né-ʼaá ákə́ə́ boŋ álōmē mɔ́ ámbīd. Bɔɔb-pɔɔ́ dyam dé mbéb ké ahɔ́g déesaá áde ábɛ́lé áde álûmte bán atə́ŋgɛ́né kwééd.
15 Herodes chegou à mesma conclusão e o enviou de volta a nós. Nada do que ele fez merece a pena de morte.
16 Né-ɔɔ́ mɛ̌hɔ̄b békúdé mɔ́, ńtɛ̄dē mɔ́, ákag.”
16 Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
17 — ausente —
17 (Era necessário libertar-lhes um prisioneiro durante a festa da Páscoa.)
18 Dɔ́ɔ amute ásyə̄ə̄l ábónɛɛ́ bán, “Téd anɛ́n mod, éwúu mɔ́! Bídtéd sé Barabasɛ.”
18 Um grande clamor se levantou da multidão, e a uma só voz gritavam: “Mate-o! Solte-nos Barrabás!”.
19 (Barabasɛ abédɛ́ɛ mod awě bénhɛ̄ɛ̄ á mbwɔg áyə̄le bel ábe âmbootédté á dyad-tê ne awúu áde áwúɛ́ʼáá bad.)
19 Esse Barrabás estava preso por ter participado de uma revolta em Jerusalém contra o governo e ter cometido assassinato.
20 Ngáne Payledɛ ánwōŋgē mewêmtɛn âtɛde Yesuɛ, ambɛ́ aláá bɔ́ nɛ̂ ámpē.
20 Pilatos discutiu com eles, pois desejava soltar Jesus.
21 Boŋ bémbɛ̄ bébōnēʼ bán, “Bomé mɔ́ á awɔg! Bomé mɔ́ á awɔg!”
21 Eles, porém, continuaram gritando: “Crucifique-o! Crucifique-o!”.
22 Anláá bɔ́mpē ngen éche élóntɛ́né éláán aá, “Áyə̄le chán? Ebébtéd éhéé ábɛ́lé? Meekóbnɛɛ́ mɔ́ awusé ké ahɔ́g áde átə́ŋgɛ́né kwééd. Né-ɔɔ́, mɛ̌kūdē mɔ́, ńtɛ̄dē-ʼɛ mɔ́, ákag.”
22 Pela terceira vez, ele perguntou: “Por quê? Que crime ele cometeu? Não encontrei motivo para condená-lo à morte. Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
23 Ké nɛ̂ bémbɛ̄ bébōnēʼ bán ábome mɔ́ á awɔg. Kə́ə́ŋ ne á asóg, échab ehɔ́b ênkobnéd.
23 A multidão gritava cada vez mais alto, exigindo que Jesus fosse crucificado, e seu clamor prevaleceu.
24 Payledɛ ambídéd mbakú aá, mɔ́ɔ̄bɛ̌l nɛ̂ŋgáne béhɔ́bé.
24 Então Pilatos condenou Jesus à morte, conforme exigiam.
25 Antɛdé mod awě bénhɔ̄bpē, awě ambɛ́ á mbwɔg áyə̄le bel ne awúu áde áwúɛ́ʼáá bad, boŋ ábagé bɔ́ Yesuɛ aá, bétiméd mɔ́ ngáne bédə́ə́.
25 A pedido deles, libertou Barrabás, o homem preso por revolta e assassinato. Depois, entregou-lhes Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Áde sə́nze ékɛɛnɛɛ́ Yesuɛ á hǒm dé mpanag, êmbomɛ́n Simɔnɛ, mod a dyad á Sirinɛ. Anɛ́n mod ambíd á mwǎ dyad awě adé á ahə́ŋgé. Hɛ́ɛ békóbé mɔ́, bépémtéd mɔ́ awɔg áde Yesuɛ bán áhídne mɔ́ dɔ́ ámbīd.
26 Enquanto levavam Jesus, um homem chamado Simão, de Cirene, vinha do campo. Os soldados o agarraram, puseram a cruz sobre ele e o obrigaram a carregá-la atrás de Jesus.
27 Átîntê e ndun e mod echě enanáá Yesuɛ ámbīd, bebaád bémbɛ̄ áwed, béchyɛ́ʼáá, bélebe-ʼɛ mɔ́.
27 Uma grande multidão os seguia, incluindo muitas mulheres aflitas que choravam por ele.
28 Dɔ́ɔ Yesuɛ ánɔ́né ámbīd, álāŋgē bɔ́ nɛ́n aá, “A-bǎn bé bebaád bé Jerusalɛm, nyéēchyɛ̄ɛ̄ʼ mɛ, nyéchyɛʼ échɛn yə̌l ne ábɛn bǎn.
28 Mas Jesus, dirigindo-se a elas, disse: “Filhas de Jerusalém, não chorem por mim; chorem por si mesmas e por seus filhos.
29 Nhɔ́be nɛ̂ áyə̄le nɛ́n eʼpun éʼ bǐn éʼhúɛ, áde bad bɛ́hɔ̄bpē bán, ‘Nnam ne ábê ábe bédé ekɔm, ne ábê ábe béēchyāāʼ, ne ábê ábe béēmwāŋtē mbêd!’
29 Pois estão chegando os dias em que dirão: ‘Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos e os seios que nunca amamentaram!’.
30 Á póndé eched dɔ́ɔ bad bɛ́lāŋgɛ̄ɛ̄ mbɔɔd bán,
30 Suplicarão aos montes: ‘Caiam sobre nós!’ e pedirão às colinas: ‘Soterrem-nos!’.
31 Nzé bébɛleʼ ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l bɔɔb, áde bwɛl éʼlyə́gé éʼdíí mendíb áte, chán-náa bɛ́bɛnlé áde bwɛl bɛ́kīnnē-yɛ?”
31 Pois, se fazem estas coisas com a árvore verde, o que acontecerá com a árvore seca?”.
32 Bɔɔb-pɔɔ́ bênkɛɛ́n eʼbébtéd éʼ bad éʼbɛ, âpan bɔ́ nchoo ne Yesuɛ.
32 Dois outros homens, ambos criminosos, foram levados com ele a fim de também serem executados.
33 Áde bépédé hǒm áde béchəgɛɛ́ bán Ebóŋgɛ́l é Nló, bêmbomé Yesuɛ á awɔg, ne ábê eʼbébtéd éʼ bad éʼbɛ. Bêmbomé nhɔ́g á ekáá é emwɛd, aníníí-ʼɛ á ekáá émbáá.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Caveira, o pregaram na cruz. Os criminosos também foram crucificados, um à sua direita e outro à sua esquerda.
34 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákânnɛɛ́ nɛ́n aá, “A-Sáŋ, lagsɛ́n bɔ́ áyə̄le béēbíiʼɛ́ chǒm éche bébɛlɛɛ́.” Sə́nze ênsǐd mbambú, âkab mbɔ́té éche Yesuɛ.
34 Jesus disse: “Pai, perdoa-lhes, pois não sabem o que fazem”. E os soldados tiraram sortes para dividir entre si as roupas de Jesus.
35 Ndun e mod entyéém á nkəg, bénɔnéʼ chǒm éche ébɛnlad. Boŋ benkamlɛnɛ bé Israɛl béwɛ́láá mɔ́, béhɔ̄bē bán, “Achǒŋtéʼáá bad bémpēe, áchood-tɔɔ́ eche yə̌l, nzé ne mbále mɔ́ adé Ane awě Dyǒb Ápwɛ́dé, boŋ Áwɔ́géd-tɛ.”
35 A multidão observava, e os líderes zombavam. “Salvou os outros, salve a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus”, diziam.
36 Sə́nze chɔ́mpē éwɛ́láá mɔ́. Êmpiinéd mɔ́ ebɛ́ntéd é mǐm,
36 Os soldados também zombavam dele, oferecendo-lhe vinagre para beber.
37 élāŋgē mɔ́ bán, “Nzé wɛ́ɛ edé kə̂ŋ e bad bé Israɛl, ésōŋ echoŋ yə̌l!”
37 Diziam: “Se você é o Rei dos judeus, salve a si mesmo!”.
38 Bêntěl áwe nló ámīn nɛ́n bán, “Kə̂ŋ e bad bé Israɛl chɔ́ɔ nɛ́n.”
38 Uma tabuleta presa acima dele dizia: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Átîntê e ábɛ̂ eʼbébtéd éʼ bad éʼbɛ ábe bêmbomɛ́ɛ́ bɔ́ɔbɛ Yesuɛ á awɔg, nhɔ́g ansyə́ŋ mɔ́ aá, “Saá wɛ edé Ane awě Dyǒb Áwɔ́gté-yɛ? Sǒŋ-ɔ̄ échoŋ yə̌l, ésoŋ-ʼɛ sémpē!”
39 Um dos criminosos, dependurado ao lado dele, zombava: “Então você é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também!”.
40 Boŋ aníníí mod ankáné waáb áte aáken, “Weebááʼɛ́ Dyǒb-ɛ? Sóo bad bébɛ dekudé melemlem mé nkɔ́gsɛn ḿme mɔ́mpē ákúdé.
40 Mas o outro criminoso o repreendeu: “Você não teme a Deus, nem mesmo ao ser condenado à morte?
41 Boŋ pɛn, nkɔ́gsɛn ḿme dékúdé, ńtə́ŋgɛ́né ne ḿme sóo mbéb. Boŋ anɛ́n mod eébɛlɛɛ́ dyam dé mbéb ké ahɔ́g.”
41 Nós merecemos morrer por nossos crimes, mas este homem não cometeu mal algum”.
42 Hɛ́ɛ ane mod ábádɛɛ́ ahɔ́b aá, “A-Yesu, sôn, weéchatán mɛ á póndé eche wɛ́sɔ̄nlɛ̄ á nkamlɛn.”
42 Então ele disse: “Jesus, lembre-se de mim quando vier no seu reino”.
43 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Á mbále, nlâŋge wɛ mɛɛ́, chii nɛ́n děn wɛ̌bɛ̄ ne mɛ á Paradis.”
43 E Jesus lhe respondeu: “Eu lhe asseguro que hoje você estará comigo no paraíso”.
44 — ausente —
44 Já era cerca de meio-dia, e a escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 — ausente —
45 A luz do sol desapareceu, e a cortina do santuário do templo rasgou-se ao meio.
46 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ álébpé esaád aá, “A-Tɛ̂, áwôŋ mekáá dɔ́ɔ ńlyə́gé échem edəə́dəŋ!” Amaá-ʼaá ahɔ́b nɛ̂, ámīī-ʼɛ nlém, awɛ́-ʼɛ.
46 Então Jesus clamou em alta voz: “Pai, em tuas mãos entrego meu espírito!”. E, com essas palavras, deu o último suspiro.
47 Áde mod ambáá a sə́nze ányíné nɛ̂, ankéméd Dyǒb nɛ́n aá, “Á mbále, anɛ́n mod abédé-ʼɛ mod a bwâm.”
47 Quando o oficial romano que supervisionava a execução viu o que havia acontecido, adorou a Deus e disse: “Sem dúvida este homem era inocente”.
48 Nɛ́ɛ ndun e mod echě enhyɛ̌ anɔn, ényíné mekan mé ményáké ḿme mébɛ́nlédé, mod tɛ́ɛ́ ambán ekáá á nlém, ásūɛ̄ʼ á ndáb.
48 E, quando toda a multidão que tinha ido assistir à crucificação viu isso, voltou para casa entristecida e batendo no peito.
49 Yesuɛ ábe besón bésyə̄ə̄l ne bebaád ábe bêmbootéd mɔ́ anan ámbīd se á Galilia, béntyēēm etûn, bénɔné ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l.
49 Mas os amigos de Jesus, incluindo as mulheres que o seguiram desde a Galileia, olhavam de longe.
50 — ausente —
50 Havia um homem bom e justo chamado José, membro do conselho dos líderes do povo,
51 — ausente —
51 mas que não tinha concordado com a decisão e os atos dos outros líderes religiosos. Era da cidade de Arimateia, na Judeia, e esperava a vinda do reino de Deus.
52 Ankɛ̌ Payledɛ acháŋ aá, ábɛ mɔ́ ndim ḿme Yesuɛ.
52 José foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
53 Nɛ́ɛ ákúdé kunze, anhúd mɔ́ á awɔg, ákāān mɔ́ kəse e mbɔ́m, ákɛ alímé mɔ́ á soŋ echě bépwɔ́gé á eláá-tê, éche béēsēbpɛɛ́ mod alíme áte.
53 Desceu o corpo da cruz, enrolou-o num lençol de linho e o colocou num túmulo novo, escavado na rocha.
54 Nɛ́n démbɛ̄ á Mbwɛ mé mboŋsɛ́n, áde mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte ńhɛ́déʼáá abooted.
54 Isso aconteceu na sexta-feira à tarde, no dia da preparação, quando o sábado estava para começar.
55 Bebaád ábe bêmbootéd Yesuɛ anan ámbīd se á Galilia, bénhīd Josɛbɛ, bényín soŋ, bényín-nɛ ngáne bénáŋté mɔ́ ndim á soŋ-tê.
55 As mulheres da Galileia seguiram José e viram o túmulo onde o corpo de Jesus foi colocado.
56 Dɔ́ɔ bétímé ámbīd á dyad-tê, béboŋsán mɔ̌g ne mekún ḿme bénabnadté ndim. Á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte bénkɔ̄mē áte ngáne mbéndé e bad bé Israɛl étíídé.
56 Depois, foram para casa e prepararam especiarias e perfumes para ungir o corpo. No sábado, descansaram, conforme a lei exigia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.