Lucas 19
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Yesuɛ ampǒŋ á dyad á Jeriko, boŋ atóméʼáá tómɛ́n.
1 Jesus entrou em Jericó e estava atravessando a cidade.
2 Mod nhɔ́g-kɛ abédé áwed bán Sakio, abédé-ɛɛ́ nlad-é-táásɛ ambáá, abɛ́-ʼɛ nhɔn ḿ mod.
2 Morava ali um homem rico, chamado Zaqueu, que era chefe dos cobradores de impostos.
3 Ahɛdéʼáá aá mɔ́nyîn ane mod awe béchəgɛɛ́ Yesuɛ, boŋ nzii enkêmbagnédté mɔ́, ngáne amute démbɛ̄ɛ̄ áhed, mɔ́-ʼɛ ambɛ́ esóŋ.
3 Ele estava tentando ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, pois Zaqueu era muito baixo.
4 Hɛ́ɛ ányə́gté áʼsō boŋ áchə̄gkē bwɛl éʼ sikamɔ âbɛl boŋ ányîn Yesuɛ. Yesuɛ ahúɛ́ʼáá ene pɛd.
4 Então correu adiante da multidão e subiu numa figueira brava para ver Jesus, que devia passar por ali.
5 Apedé-ʼaá áhed, boŋ aá mɔ́sad dǐd ámīn, ányīnē Sakiosɛ. Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Á-Sakios, sǔd ásē á mehélé-te. Ntə́ŋgɛ́né nken abɛ́ áwôŋ ndáb chii.”
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e disse a Zaqueu:
6 Hɛ̂ dɔ́ɔ Sakiosɛ ásúdé ásē ésebán abébte póndé, boŋ ákobé Yesuɛ nken ne menyiŋge mésyə̄ə̄l.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu na sua casa, com muita alegria.
7 Bad bésyə̄ə̄l ábe bényīn nɛ̂, bényóŋgéʼáá áte bán, “Akií nken abɛ á ndáb wɛ́ɛ mod awe adé mbɛlé-mbéb.”
7 Todos os que viram isso começaram a resmungar: — Este homem foi se hospedar na casa de um pecador!
8 Sakiosɛ antyéém ámīn, álāŋgē Sáŋgwɛ́ɛ́ aá, “Nɔnéʼ, a-Sáŋ, mɛ̌tēd nhɔn ḿmêm, ńkab mɔ́ áte eʼpɛd éʼbɛ, ḿbɛ́ epɛd ehɔ́g wɛ́ɛ betóótōkɛ̄ bé bad. Nzé édé-ʼɛ bán nkǒbné mod kéchéé á edoké-te, mɛ̌timtéd mɔ́ chɔ́ ámbīd ngen éniin.”
8 Zaqueu se levantou e disse ao Senhor: — Escute, Senhor, eu vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguém, vou devolver quatro vezes mais.
9 Boŋ Yesuɛ mɔ́-ʼɛ anláá mɔ́ nɛ́n aá “Á epun é bǐn éʼ chii, eʼsoósoŋ éʼbágnédé ne enɛ́n ndáb. Anɛ́n mod mɔ́mpē adíī mwǎn a Abraham.
9 Então Jesus disse:
10 Mwǎn-a-Moonyoŋ apedé âbɛl boŋ âhɛd bad ábe bébɔ́ɔ́, âchood-tɛ bɔ́.”
10 Porque o
11 Bad béwóglánnáá chǒm-ɛ́ɛ Yesuɛ áhɔ́béʼáá. Yesuɛ ammǎd apɛ bɛnbɛn ne dyad á Jerusalɛm. Né-ɔɔ́ béwēmtān bán nkamlɛn ń Dyǒb mɛ́pɛ̌ ábwɔ̄g-ábwɔ̄g.
11 Jesus contou uma parábola para os que ouviram o que ele tinha dito. Agora ele estava perto de Jerusalém, e por isso eles estavam pensando que o Reino de Deus ia aparecer logo.
12 Hɛ́-ʼaá áhɔ́bɛɛ́ aá, “Kunze e mod pɔ́g eladéʼáá yə̌l âkɛ ekɛ á aloŋ áde áchábnédé âbɛl nɛ́n béwɔ́ged mɔ́ kə̂ŋ, boŋ ásūɛʼ.
12 Então Jesus disse:
13 Áde ákagké, anchɛ́lé ábē bembəledɛ dyôm, ábagé nhɔ́g tɛ́ɛ́ ekə́lé é kábpe dyôm aá, ‘Nyétêd nɛ́n, nyékábe nyoŋgé kə́ə́ŋ ne á póndé echě mɛ́hūūʼɛ́.’
13 Antes de viajar, chamou dez dos seus empregados, deu a cada um uma moeda de ouro e disse: “Vejam o que vocês conseguem ganhar com este dinheiro, até a minha volta.”
14 Boŋ ádē aloŋ á bad dénkêndəŋgé mɔ́. Bénlōm mésɛ́nzɛ âhíd mɔ́ âláa ngɔ́menaa bán, ‘Séēkobɛɛ́ bán anɛ́n mod ábɛ̂ echɛd kə̂ŋ.’
14 — Acontece que o povo do seu país o odiava e por isso mandou atrás dele uma comissão para dizer que não queriam que aquele homem fosse feito rei deles.
15 “Ké nɛ̂ bêmbɛl mɔ́ kə̂ŋ, átīm-mɛ ámbīd áwē dyad. Áde áhúú, ábwɔ̄g-ábwɔ̄g anlóm ábē bembəledɛ ábe âmbagké ngáb achəg âbɛl boŋ ábíi nsyə́ŋ ḿme békúdé á nyoŋgé-te.
15 — O homem foi feito rei e voltou para casa. Aí mandou chamar os empregados a quem tinha dado o dinheiro, para saber quanto haviam conseguido ganhar.
16 Aʼsó ampɛ̌ ahɔ́b aá, ‘A-Sáŋ, échoŋ ekə́lé dyôm échyáá nsyə́ŋ ḿme ńdé ngen dyôm.’
16 O primeiro chegou e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei dez.”
17 Ane mod anláá mɔ́ aá, ‘Nɛ̂ ábóó, edíī mbəledɛ a bwâm! Ngáne éhɛ́lé mekan mésad alyə́ged ngáne éhɛdnadté, mbage wɛ ngíne âkamlɛn myad dyôm.’
17 — “Muito bem!” — respondeu ele. — “Você é um bom empregado! E, porque foi fiel em coisas pequenas, você vai ser o governador de dez cidades.”
18 Mbəledɛ awě alóntɛ́né bébɛ mɔ́mpē ampɛ̌ ahɔ́b aá, ‘A-Sáŋ, échoŋ ekə́lé dyôm échyáá nsyə́ŋ ḿme ńdé ngen éʼtáan.’
18 — O segundo empregado veio e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei cinco.”
19 Ane mod anláá ane ámpē aá, ‘Wɛ̌kamlɛ́n myad métáan.’
19 — “Você vai ser o governador de cinco cidades!” — disse o patrão.
20 “Dɔ́ɔ mbəledɛ ampée ápédé boŋ áhɔ̄bē aá, ‘A-Sáŋ, áboŋ eʼkə́lé dyôm wɛ bɛ́n. Menkaŋ bɔ́ á wáŋgesɛ-tê, ńkoo.
20 — O outro empregado chegou e disse: “Patrão, aqui está a sua moeda. Eu a embrulhei num lenço e a escondi.
21 Mbááʼáá mɛ ngɛ́, ngáne mbíí bwâm mɛɛ́, échoŋ chǒm éhūnɛ̄ɛ̄ á ndɔɔb. Weébɛ̄lɛ̄ɛ̄ boŋ edyâg, ehúde-ʼɛ wɛ́ɛ wéēwēnɛɛ́.’
21 Tive medo do senhor, porque sei que é um homem duro, que tira dos outros o que não é seu e colhe o que não plantou.”
22 Hɛ́ɛ ane mod átimtanné ane mbəledɛ aá, ‘Ḿmōŋ nsəl měn mɔ́ɔ̄ mɛ́wūū wɛ. Ebébtéd é mbəledɛ nɛ́ɛ wɛ. Nɛ́ɛ emǒŋ émáá abíi wɛɛ́, échêm chǒm éēhūnɛ̄ɛ̄ á ndɔɔb, ebíí-ʼɛ wɛɛ́, meébɛ̄lɛ̄ɛ̄ boŋ ńdyâg. Nɛ́ɛ ébíí wɛɛ́ nhúde-ʼɛ wɛ́ɛ méēwēnɛ̄ɛ̄,
22 — Ele respondeu: “Você é um mau empregado! Vou usar as suas próprias palavras para julgá-lo. Você sabia que sou um homem duro, que tiro dos outros o que não é meu e colho o que não plantei.
23 cheé-ɔ̄ ênkə̌ŋ boŋ weehéde echem ngáb á ndáb echě bad békoŋgɛɛ́ ngáb, âbɛl boŋ nzé ńhúú ńkob chɔ́ ne nsyə́ŋ ámīn?’
23 Então por que você não pôs o meu dinheiro no banco? Assim, quando eu voltasse da viagem, receberia o dinheiro com juros.”
24 “Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ bad ábe béntyēēm á nkəg áhed aá, ‘Nyékobɛn mɔ́ ábê eʼkə́lé dyôm, nyébag bɔ́ wɛ́ɛ mod awě awóó mbwɔ́kɛl e ekə́lé.’
24 — E disse para os que estavam ali: “Tirem dele a moeda e deem ao que tem dez.”
25 Ábê bad bɔ́-ʼɛ bénlāā mɔ́ bán, ‘A-Sáŋ, ane mod amaá mbwɔ́kɛl e ekə́lé awóŋ!’
25 Eles responderam:
26 Hɛ́ɛ ane mod átimtanné bɔ́ aá ‘Ńláa nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě awóó, Dyǒb dɛ́bād mɔ́ abɛ. Boŋ ane awě mɔ́-ʼɛ eewóo, Dyǒb dɛ́kobɛ́n mɔ́ kə́ə́ŋne mwǎmpīn awě awóó.
26 — E o patrão disse:
27 Boŋ bad ábe békɔ́ɔ́ mɛ, ábe béehɛdeʼaá bán ḿbɛ̂ echab kə̂ŋ, nyéhyɛɛne bɔ́ hɛ́n. Béwúu bɔ́ áwem eʼsó hɛ́n.’ ”
27 E agora tragam aqui os meus inimigos, que não queriam que eu fosse o rei deles, e os matem na minha frente.”
28 Yesuɛ amaá-ʼaá enɛ́n pɔ́le akal, abwɔ́gé ásē ámpē, âkɛ á Jerusalɛm.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante deles para Jerusalém.
29 Áde ákwógé apɛ á myad mé Bɛtpeg ne Bɛtani á Ekone é Menzab, anlóm bembapɛɛ bébɛ aá,
29 Quando iam chegando aos povoados de Betfagé e Betânia, que ficam perto do monte das Oliveiras, enviou dois discípulos na frente,
30 “Nyékɛ á dyad áde ádé á mǔdɛ ḿmíníí. Nzé nyêpedé á nló ń dyad nyɛ́ɛ̄nyīn ngáne bétə́ŋgé mwǎn a ésɛl awě mod éēdīīdɛ̄ɛ̄ mbêd. Nyéhune mɔ́, nyéhyɛɛne hɛ́n.
30 com a seguinte ordem:
31 Nzé mod asɛ̌dté nyé aáken, cheé ékə́ə́ boŋ nyéhunné chɔ́, nyéláa mɔ́ nɛ́n bán, ‘Sáŋgwɛ́ɛ́ atógnɛ́né chɔ́.’ ”
31 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele.
32 Bad ábe ánlōmmē békíí-ʼaá, bétān-nɛ chɔ́ melemlem ngáne ánlāāʼɛ́ bɔ́.
32 Eles foram e acharam tudo como Jesus tinha dito.
33 Áde béhunnɛɛ́ ésɛl, bewóŋ bênsɛdéd bɔ́ bánken, “Cheé ékə́ə́ boŋ nyéhunné échê ésɛl?”
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os donos perguntaram: — Por que é que vocês estão desamarrando o animal?
34 Bɔ́-ʼɛ bénhɔ̄b bán, “Sáŋgwɛ́ɛ́ atógnɛ́né chɔ́.”
34 Eles responderam: — O Mestre precisa dele.
35 Hɛ́ɛ bépɛ́ɛ́né chɔ́ wɛ́ɛ Yesuɛ. Bêntǎl échab mbɔ́té áwedé-mîn, boŋ béchə̄gtē Yesuɛ áwedé-mîn.
35 Então eles levaram o jumentinho para Jesus, puseram as suas capas sobre o animal e ajudaram Jesus a montar.
36 Áde ábóótédé akɛ, bad bétánléʼáá mɔ́ échab mbɔ́té á nzii-tê.
36 Conforme ele ia passando, o povo estendia as suas capas no caminho.
37 Áde ábóótédé Ekone é Menzab asyɔge âsɔ́l á Jerusalɛm, ndun e bembapɛɛ embootéd abwɛɛn ámīn ne menyiŋge, békɛné Dyǒb ne esaád áyə̄le ndəle é mekan ésyə̄ə̄l éche bényíné,
37 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém, na descida do monte das Oliveiras, uma grande multidão de seguidores ia com ele. E eles, cheios de alegria, começaram a louvar a Deus em voz alta por tudo o que tinham visto.
38 Béhɔ̄bē bán,
38 Eles diziam: — Que Deus abençoe o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e
39 Nguse é Befarisia éche énsɔ̄blɛ̄n amute á bad áte bénlāā Yesuɛ bán, “A-meléed, láá ábôŋ bembapɛɛ bélâm!”
39 Aí alguns fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: — Mestre, mande que os seus seguidores calem a boca!
40 Mɔ́-ʼɛ antimtɛ́n bɔ́ aá, “Ne mbále, nzé ábén bad bédíbé nsəl, né meláá múmɔ́ mɛ́bootéd abón.”
40 Jesus respondeu:
41 Áde Yesuɛ ápédé á nkəg ń dyad á Jerusalɛm, annyín dyad áʼsō. Dɔ́ɔ mésɔd mébóótédé mɔ́ abíd á mǐd, áchyɛɛ́ʼ Jerusalɛm
41 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém e viu a cidade, chorou com pena dela
42 aá, “Êmbǒŋ bán nyébíi mekan ḿme mépɛɛne nsaŋ. Boŋ bɔɔb, nyéēhɛ̄lɛ̄ɛ̄ mɔ́ anyín.
42 e disse:
43 Eʼpun éʼ bǐn éʼhúɛ nyé áʼsō á póndé echě bad ábe békɔ́ɔ́ nyé bɛ́ləŋnédté nyé nkúmbág nɛ́ɛ eʼkɛ́, bébentɛ́n-nɛ nyé pɛd ésyə̄ə̄l,
43 Pois chegarão os dias em que os inimigos vão cercá-la com rampas de ataque, e vão rodeá-la, e apertá-la de todos os lados.
44 boŋ bémad nyé, nyáābe ábɛn bǎn moosyəə́l. Aláá ké ahɔ́g déelyəgké ásē áyə̄le nyênkênchemmé póndé echě Dyǒb ápédé âsoŋ ádɛ́n aloŋgé.”
44 Eles destruirão completamente você e todos os seus moradores. Não ficará uma pedra em cima da outra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio para salvá-la.
45 Yesuɛ ansɔ́l á Ndáb-e-Dyǒb, ábootéd bad ábe bésóméʼáá bwěm áwēd-te ananted,
45 Jesus entrou no pátio do Templo e começou a expulsar dali os vendedores.
46 álāŋgē bɔ́ aá, “Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán Dyǒb áhɔ́bé aá ‘Echem ndáb ěbɛ̄ ndáb e mekáne.’ Boŋ nyêtimté chɔ́ mbwɔg mé bechîb.”
46 Ele lhes disse:
47 Bootya nɛ̂, Yesuɛ ayə́gtéʼáá bad á Ndáb-e-Dyǒb. Beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé bɔ́ɔbɛ belyə́ged bé dyad, bɔ́-ʼɛ béhɛdé nzii eche béwúɛʼɛ́ mɔ́.
47 Jesus ensinava no pátio do Templo todos os dias. Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes do povo queriam matá-lo.
48 Nzii-ʼɛ eebédɛɛ́ bɔ́ âbɛl dyam ádíi dyam, áyə̄le moosyəə́l andə̌ŋ eʼyale ábe Yesuɛ awóg ne kə́n esyəə́l.
48 Mas não achavam jeito de fazer isso, pois todos o escutavam com muita atenção.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.