João 9
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Áde Yesuɛ átómɛɛ́, dɔ́ɔ ányíné mod awě béchyááné ndím.
1 Jesus ia caminhando quando viu um homem que tinha nascido cego.
2 Dɔ́ɔ ábē bembapɛɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “A-meléed, mbéb ḿme nzɛ́ɛ́ ńkə́ə́ boŋ béchyáá anɛ́n mod ne ndím? Mbéb ḿmē mwěn-ɛ, káa ḿme sáá bɔ́ nyaŋ?”
2 Os seus discípulos perguntaram: — Mestre, por que este homem nasceu cego? Foi por causa dos pecados dele ou por causa dos pecados dos pais dele?
3 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Saké ḿme mbéb ńkə́ə́, saá-kaá ḿme sáá bɔ́ nyaŋ. Boŋ nɛ́n ábɛ́nlédé âbɛl ngíne e Dyǒb ébîd áwed áwē yə̌l.
3 Jesus respondeu:
4 Ngáne bǐn éʼdíi ényînnɛɛ́ ámīn, detə́ŋgɛ́né débɛl nsɔ́n ḿme ane awě álómé mɛ. Ehíntɛ́n ékwógé apɛ áde mod éehɛnlé nsɔ́n abɛl.
4 Precisamos trabalhar enquanto é dia, para fazer as obras daquele que me enviou. Pois está chegando a noite, quando ninguém pode trabalhar.
5 Bɔɔb áde ńdíí á nkǒŋsé, mɛ-ɛɛ́ ndé eʼnyínɛn bé ekíde bé nkǒŋsé.”
5 Enquanto estou no mundo, eu sou a luz do mundo.
6 Áde Yesuɛ ámáá ahɔ́b nɛ̂, ansob aléed á ndɔɔb, atɔ́b dɔ́ boŋ áwɔ̄gtē ane mod a ndím á mǐd,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, fez um pouco de lama com a saliva, passou a lama nos olhos do cego
7 álāŋgē mɔ́ aá, “Kǎg, éwobe eʼsó á etoŋ é Silom” (ádê dǐn ádé nɛ́n bán, “Bélómé”). Né-ɔɔ́, ane mod ankɛ̌, áwōbē-ʼɛ mǐd. Antǐm ámbīd, ányînneʼ.
7 e disse: O cego foi, lavou o rosto e voltou vendo.
8 Hɛ́ɛ bad ábe bémbīī mɔ́ ne bad ábe bényínáá ngáne áchɔ́mɛɛ́ bwěm, bésɛdtɛɛ́ bán, “Saá anɛ́n mod ayɔ̌gké adyɛɛ ásē, áchɔ̄mē bwěm-ɛ?”
8 Os seus vizinhos e as pessoas que costumavam vê-lo pedindo esmola perguntavam: — Não é este o homem que ficava sentado pedindo esmola?
9 Doŋge dénhɔ̄b bán, “Mɔ̂dé,” ábíníí-ʼɛ bán, “Aáy! Awágne mɔ́ wágnɛ́n.” Boŋ ane mod mwěn anhɔ́b aá, “Mměn-ɛɛ́ ndé.”
9 — É! — diziam alguns. — Não, não é. Mas é parecido com ele! — afirmavam outros. Porém ele dizia: — Sou eu mesmo.
10 Dɔ́ɔ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Chán-nɔ̄ émwédé abooted dé anyínɛn?”
10 — Como é que agora você pode ver? — perguntaram.
11 Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Mod awě béchəgɛɛ́ bán, Yesuɛ, antɔ́b elɔɔb, awɔ́géd mɛ chɔ́ á mǐd, aláá-ʼɛ mɛ aá ńkɛ á etoŋ é Silom, ńkɛ ńwobe mǐd. Né-ɔɔ́, menkɛ̌. Awobe áde ńwóbpé mǐd, ḿbootéd-tɛ anyínɛn.”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez um pouco de lama, passou a lama nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave o rosto.” Então eu fui, lavei o rosto e fiquei vendo.
12 Bênsɛdéd mɔ́ bán, “Héé ane mod adíí?” Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Meebíiʼɛ́.”
12 — Onde está esse homem? — perguntaram. — Não sei! — respondeu ele.
13 Bênkɛɛ́n ane mod awě ankwɛ̌ ndím wɛ́ɛ Befarisia.
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego.
14 Epun éche Yesuɛ ántɔ̄bpē elɔɔb ánēdē-ʼɛ ane mod mǐd áte, ébédɛ́ɛ Mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.
14 O dia em que Jesus havia feito lama e curado o homem da cegueira era um sábado.
15 Befarisia bênsɛdéd ane mod awě ankwɛ̌ ndím ámpē bánken, “Chán émwédé abootéd dé anyínɛn.” Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Antɔ́b elɔɔb awɔ́géd mɛ á mǐd. Áde ńwóbpé eʼsó, ḿbootéd-tɛ anyínɛn.”
15 Aí os fariseus também perguntaram como ele tinha sido curado. — Ele pôs lama nos meus olhos, eu lavei o rosto e agora estou vendo — respondeu o homem.
16 Hɛ̂ dɔ́ɔ doŋge á Befarisia béhɔ́bɛɛ́ nɛ́n bán, “Anɛ́n mod awě abɛlé ádɛ́n dyam, eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ abɛ́ mod awě Dyǒb álómé, áyə̄le eékoŋgɛɛ́ mbéndé e Mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.” Boŋ ábíníí-ʼɛ béhɔ́béʼáá bánken, “Chán mod a mbéb áhɛlɛsɛ ábɛléʼ échɛ́n ndín e menyáké?” Nɛ́n dêmpɛɛ́n nkabɛ́n átîntê echâb.
16 Alguns fariseus disseram: — O homem que fez isso não é de Deus porque não respeita a E outros perguntaram: — Como pode um pecador fazer milagres tão grandes? E por causa disso houve divisão entre eles.
17 Né-ɔɔ́, Befarisia bênsɛdéd ane mod ámpē bánken, “Ngáne éhɔ́bé wɛɛ́ mɔ̂bɛlé boŋ ényînneʼ, cheé éwóó ahɔ́b á yə̌l echê?” Hɛ́ɛ ane mod ákwɛntanné bɔ́ aá, “Adíi nkal éʼdəə́dəŋ.”
17 Então os fariseus tornaram a perguntar ao homem: — Você diz que ele curou você da cegueira. E o que é que você diz dele? — Ele é um
18 Ké nɛ̂, bad bé Israɛl bénkêndúbɛ́ɛ́ bán, ane mod ansébé ndím akwɛ. Nɛ̂ dêmbɛ̌l bénchɛ̄lē sáá bɔ́ nyaŋ.
18 Os líderes judeus não acreditavam que ele tinha sido cego e que agora podia ver. Por isso chamaram os pais dele
19 Bênsɛdéd bɔ́ bánken, “Nyɛ́ɛ̄ nyêchyáá anɛ́n mod awě nyéhɔ́bé bán, béchyáá ne ndím-ɛ? Chán-nɔ̄ ébɛ́nlédé boŋ ányīnnē bɔɔb?”
19 e perguntaram: — Esse homem é filho de vocês? Vocês dizem que ele nasceu cego. E como é que agora ele está vendo?
20 Dɔ́ɔ sáá bɔ́ nyaŋ békwɛntanné bán, “Sêbíí bán awɛd mwǎn mɔ̂dé, sêbíí-ʼɛ bán bénchyāā mɔ́ ne ndím.
20 Os pais responderam: — Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego.
21 Boŋ séēkooʼɛ́ abíi ngáne ámwédé anyínɛn, séebíi-ʼáa mod awě abɛlé boŋ ányīnneʼ. Nyésɛdte mɔ́, eésaá mwěndem, mwěn áhɔ̂b.”
21 Mas não sabemos como é que ele agora pode ver e não sabemos também quem foi que o curou. Ele é maior de idade; perguntem, e ele mesmo poderá explicar.
22 Bénhɔ̄b nɛ̂ áyə̄le bébááʼáá bad bé Israɛl. Bad bé Israɛl bénhɔ̄b bán, kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé aá Yesuɛ mɔ̂dé Ane-awě-Béwɔ́gté, bɛ́nan mɔ́ á ndáb e mekáne.
22 Os pais disseram isso porque estavam com medo, pois os líderes judeus tinham combinado expulsar da sinagoga quem afirmasse que Jesus era o Messias .
23 Nɛ̂ dɔ́ɔ dênkə̌ŋ boŋ sáá bɔ́ nyaŋ béhɔ́b bán, “Nyésɛdte mɔ́, eésaá mwěndem, mwěn áhɔ̂b.”
23 Foi por isso que os pais disseram: “Ele é maior de idade; perguntem a ele.”
24 Hɛ́ɛ ábê bad bé Israɛl béchɛ̂nlɛɛ́ ane mod awě Yesuɛ ândidté bwâm ngen échě élóntɛ́né ébɛ, boŋ bélāŋgē mɔ́ bán, “Kǎl echoŋ mbále á dǐn á Dyǒb. Sêbíí bán anɛ́n mod awě achǒŋté wɛ adíi mod a mbéb.”
24 Então os líderes judeus chamaram pela segunda vez o homem que tinha sido cego e disseram: — Jure por Deus que você vai dizer a verdade. Nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Dɔ́ɔ ane mod átimtanné bɔ́ aá, “Meebíiʼɛ́ mɛ ké adé mod a mbéb kéʼɛ eésaá. Dyam ahɔ́g áde ḿbíí, ádé nɛ́n, menkwɛ̌ ndím boŋ bɔɔb nnyînneʼ.”
25 Ele respondeu: — Se ele é pecador, eu não sei. De uma coisa eu sei: eu era cego e agora vejo!
26 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Cheé âmbɛnlé boŋ ébootéd anyínɛn?”
26 — O que foi que ele fez a você? Como curou você da cegueira? — tornaram a perguntar.
27 Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Mmaá nyé aláa boŋ kénɛ̂, nyéedúbpɛ́ɛ́ mɛ. Cheé nyéhɛdɛɛ́ bán ńláa nyé ámpē? Nyémpē nyêhɛdeʼ ábē bembapɛɛ abɛ́-yɛ?”
27 O homem respondeu: — Eu já disse, e vocês não acreditaram. Por que querem ouvir isso outra vez? Por acaso vocês também querem ser seguidores dele?
28 Hɛ́ɛ bésyə́əʼɛ́ mɔ́, béhɔ̄bē bán, “Wɛ-ɛɛ́ edé mbapɛɛ awě ane mod. Sêdíi bembapɛɛ ábe Mosɛɛ.
28 Então eles o xingaram e disseram: — Você é que é seguidor dele! Nós somos seguidores de Moisés.
29 Sêbíí bán, Dyǒb dénhɔ̄b wɛ́ɛ Mosɛɛ, boŋ séebíiʼɛ́ wɛ́ɛ anɛ́n mod pɛn ábídé.”
29 Sabemos que Deus falou com Moisés; mas este homem, nós nem mesmo sabemos de onde ele é.
30 Ane mod ankwɛntɛ́n aá, “Nɛ́n ádé nkɔ̂mtɛn ń yə̌l áte. Nyéebíiʼɛ́ wɛ́ɛ ábídé, boŋ kénɛ̂ abɛlé nnyînneʼ.
30 Ele respondeu: — Que coisa esquisita! Vocês não sabem de onde ele é, mas ele me curou.
31 Debíí bán, Dyǒb déekwɛntánné mekáne mé bad bé mbéb, boŋ akwɛntan mekáne ḿme bad ábe bébage mɔ́ edúbé, bébɛlé-ʼɛ mam ḿme áhɛdɛɛ́.
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas ele atende os que o respeitam e fazem a sua vontade.
32 Taasɛ nkǒŋsé ḿbootad mod eéwōgɛ̄ɛ̄ mbêd, bán mod abɛlé mod awě béchyááné ndím anyînneʼ.
32 Desde que o mundo existe, nunca se ouviu dizer que alguém tivesse curado um cego de nascença.
33 Nzé anɛ́n mod awě achǒŋté mɛ enkêmbɛ́ mod a Dyǒb, né eéhɛleʼaá-sɛ ábɛl enɛ́n ndín e dyam.”
33 Se esse homem não fosse enviado por Deus, não teria podido fazer nada.
34 Dɔ́ɔ ábê bad békwɛntanné mɔ́ bán, “Béchyáá wɛ á mbéb-te, ékwōg-kɛ á mbéb-te, boŋ bɔɔb éhɛdé sé ayə́ged-ɛ?” Hɛ́ɛ dɔ́ɔ bébídté mɔ́ á ndáb e mekáne.
34 Eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e é você que quer nos ensinar? E o expulsaram da sinagoga.
35 Áde Yesuɛ áwógé bán bébídté ane mod awě ânchoódté á ndáb e mekáne, anhɛd mɔ́. Áde ányíné mɔ́, ansɛdéd mɔ́ aáken, “Edúbpé Mwǎn-a-Moonyoŋ-ɛ?”
35 Jesus ficou sabendo que tinham expulsado o homem da sinagoga . Foi procurá-lo e, quando o encontrou, perguntou:
36 Ane mod antimtɛ́n mɔ́ aá, “A-Sáŋ nzɛ́ɛ́ adé Mwǎn-a-Moonyoŋ, láá mé âbɛl nɛ́n ńdúbe mɔ́?”
36 Ele respondeu: — Senhor, quem é o Filho do Homem para que eu creia nele?
37 Yesuɛ anláá mɔ́ aá, “Emaá mɔ́ anyín, nyúmɔ̄-ʼaá nyêkaleʼ nɛ́n.”
37 Jesus disse:
38 Hɛ́ɛ ane mod áhɔ́bɛɛ́ aá, “A-sáŋ, ndúbpé!” Abwɔ́g-kɛ mebóbóŋ âbɛ mɔ́ edúbé.
38 — Eu creio, Senhor! — disse o homem. E se ajoelhou diante dele.
39 Yesuɛ anhɔ́b aá, “Mpedé á nkǒŋsé wɛ́n, âkáad bad âbɛl nɛ́n bad ábe békwédé ndím bényínɛn, ábe bɔ́-ʼɛ bényînneʼ, békwɛ ndím.”
39 Então Jesus afirmou:
40 Áde doŋge á Befarisia ábe bɔ́ɔbɛ Yesuɛ bémbɛ̄ áhed béwógé nɛ̂, bênsɛdéd mɔ́ bánken, “Sêdúbpé bán, weehɔ́bɛ́ɛ́ wɛɛ́ sémpē sêkwedé ndím?”
40 Alguns fariseus que estavam com ele ouviram isso e perguntaram: — Será que isso quer dizer que nós também somos cegos?
41 Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nzé nyênkwɛ ndím, né mbéb méesaá nyé á yə̌l. Boŋ bɔɔb áde nyéhɔ́bɛɛ́ bán nyênyínneʼ, mbéb ńdíí ńdé nyé á yə̌l.”
41 — Se vocês fossem cegos, não teriam culpa! — respondeu Jesus. — Mas, como dizem que podem ver, então continuam tendo culpa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.