João 8
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Yesuɛ pɛn ankɛ̌ á Ekone é Menzab.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé mbwɛmbwɛ, antǐm ámbīd á Ndáb-e-Dyǒb. Ndun e mod empɛ̌ áwē. Andyɛɛ́ ásē ábootéd bɔ́ ayə́ged.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Bemeléede bé mbéndé ne Befarisia bêmpɛɛ́n mmwaád nhɔ́g áwē, awě békóbé nɛ́ɛ ákábɛɛ́ asón á ndáb e eʼwóŋgé. Béntīī ane mmwaád átîntê echâb,
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 boŋ bélāŋgē Yesuɛ bán, “A-meléed, békóbé anɛ́n mmwaád nɛ́ɛ ákábɛɛ́ asón á ndáb e eʼwóŋgé.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Á mbéndé eche syánē, Mosɛɛ anhɔ́b aá, enɛ́n ndín e mmwaád bélûm chɔ́ meláá kə́ə́ŋ áwɛ̂, chán-nɔ̄ wɛ-ʼɛ éhɔ́bé?”
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Bênsɛdéd mɔ́ nɛ̂ âhíi mɔ́ melám, âbɛl nɛ́n békóbɛn mɔ́ awusé. Boŋ Yesuɛ anwúlɛ́n ásē, ábootéd bwěm atel á ndɔɔb-tê ne ábē eʼmii.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Áde bébádnɛ́né mɔ́ asɛded, antíí yə̌l ámīn, aláá bɔ́ aá, “Nyé ké ahéé awě eébɛ́lé mbéb ábɛ̂ mod aʼsó âlúm mɔ́ meláá.”
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Anwúlɛ́n mɔ́ ásē ámpē áteléʼ ábē bwɛ̌m á ndɔɔb-tê.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Áde ábɛ̂ bad béwógé nɛ̂ bêmbootéd ahide nhɔ́gē-nhɔ́gē. Bad bémbáá bɔ́ɔ bénsēbē akɛ, boŋ bésad béhīdēʼ. Kə́ə́ŋ ne á asóg Yesuɛ mwěmpɛn anlyə̌g, ane mmwaád-tɛ abɛ́ atyéém áhed.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Áde Yesuɛ átíídé yə̌l ámīn, dɔ́ɔ ásɛdtɛɛ́ ane mmwaád aá, “Á-mmwaád nɛ́n, héé bad ábe bépɛ́ɛ́né wɛ hɛ́n bédíí? Modmod eélyəgɛɛ́ hɛ́n awě ahɔ́bé aá béwúu wɛ-yɛ?”
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Ane mmwaád ankwɛntɛ́n aá, “A Sáŋ modmod.” Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Né mɛ̌mpē méehɔ́bpé mɛɛ́ béwúu wɛ. Kǎg wɛ, boŋ weébɛ̄lē mbéb ámpē.”
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Yesuɛ anláá ábê bad ámpē aá, “Mɛɛ́ ndé eʼnyínɛn bé ekíde éʼ bad bé nkǒŋsé. Kénzɛ́ɛ́ awě ahíde mɛ, éekaá á ehíntɛ́n-tê, boŋ ǎkǔd eʼnyínɛn bé ekíde ábe éʼbageʼ aloŋgé.”
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Dɔ́ɔ Befarisia bélâŋgɛɛ́ mɔ́ bán, “Ebíde echoŋ yə̌l mbóŋ, né-ɔɔ́ mbóŋ echôŋ eékobnedɛɛ́.”
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Kénɛ́ɛ mměn ḿbídɛɛ́ echem yə̌l mbóŋ, echem mbóŋ edé mbále, áyə̄le mbíí wɛ́ɛ ḿbídé, mbíí-ʼɛ wɛ́ɛ ńkagké, boŋ nyé, nyéebíiʼɛ́ wɛ́ɛ mbídé, nyéebíi-ʼáa wɛ́ɛ ńkagké.
14 Jesus respondeu:
15 Nyêkáadte bad á nyaa e moonyoŋ. Meekáádtɛ́ɛ́ modmod.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Ké menkáád-tɛ ké káádtɛ́n, echêm mbakú edé mbále, áyə̄le meekáádtɛ́ɛ́ ne mměn, boŋ nkáadte, ne ane awě alómé mɛ.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Nɛ́ɛ béhúde ké nɛ̂ áte, á mbéndé echɛ̂n, éténlédé nɛ́n bán nzé bad bébɛ bébídé dyam mbóŋ, boŋ béhɔ́bé melemlem mé dyam, né ene mbóŋ edé mbóŋ e mbále.
17 Na
18 Nyébíi-ɔɔ́ nɛ́n bán nwóó mbóŋ ébɛ, mměn ne mod awě alómé mɛ, awě adé echem Sáŋ.”
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Hɛ́ɛ dɔ́ɔ Befarisia bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Héé sóó ádíí?” Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Nyéebíiʼɛ́ mɛ, nyéebíi-ʼáa ké echem Sáŋ. Nzé nyêmbíí mɛ, né nyêbíí kə́ə́ŋne echem Sáŋ.”
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Yesuɛ anhɔ́b ábɛ́n eʼyale áde áyə́gtɛɛ́ á Ndáb-e-Dyǒb-te, bɛnbɛn ne wɛ́ɛ békoŋgɛɛ́ mɔné. Boŋ modmod enkênkóbpé mɔ́, áyə̄le eche póndé echě békóbɛɛ́ mɔ́ enkêmpaá.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Yesuɛ anláá ábê bad ámpē aá, “Mɛ̌kɛ̌, nzé mmaá-ʼɛ akɛ, nyɛ́ɛ̄hɛ̌d mɛ, boŋ nyéenyínné, né-ɔɔ́ nyɛ́ɛ̄wɛ̄ áwɛn mbéb-te. Wɛ́ɛ mɛ́bɛ̄ɛ̄, nyéehɛnlé apɛ áhed.”
21 Jesus disse outra vez:
22 Hɛ́ɛ bad bémbáá bé Israɛl bésɛdtɛɛ́ bán, “Ahɔ́beʼ aá, wɛ́ɛ mɔ́kɛɛ́ aá syánē déehɛnlé apɛ áhed, múmɔ́ ahɛde yə̌l awúu-yɛ?”
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Anláá bɔ́ aá, “Nyêdíi bad ábe bébídé ásē wɛ́n, boŋ mɛ pɛn, mbídé ámīn. Nyêbídé á nkǒŋsé wɛ́n, mɛ pɛn, meebídɛɛ́ á nkǒŋsé wɛ́n.”
23 Jesus continuou:
24 Nɛ̂ dɔ́ɔ ákə́ə́ boŋ ńlāŋgē nyé mɛɛ́, “Nyɛ́ɛ̄wɛ̄ áwɛn mbéb-te. Nzé nyéedúbpe bán, ‘Ndíi Mod Awě Ńdíí,’ né nyɛ́ɛ̄wɛ̄-ʼɛ áwɛn mbéb-te.”
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Nzɛ́-módɛ́ édíí?” Dɔ́ɔ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nyaa e mod echě ńláŋgé nyé se á mbooted mɛɛ́ ndé chɔ́ɔ ńdíí.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Nwóó mam híin ahɔ́b tə̂ŋgɛne nyé, ne ákáad nyé. Boŋ mod awě alómé mɛ adíí mod a mbále, mekan ḿmě ńlâŋge-ʼáa nyé hɛ́n á nkǒŋsé médíi mekan ḿmě ńwógé áwē.”
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Áde Yesuɛ áhɔ́bé nɛ̂, bénkênsóŋtɛ́nné bán Sáá awě adé ámīn mɔ́ɔ áhɔ́bɛɛ́.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Póndé echě nyɛ́madté Mwǎn-a-Moonyoŋ abane ámīn, dɔ́ɔ nyɛ́bīīʼɛ́ bán, ‘Ndé mod awě ńhɔ́bé mɛɛ́ ndé.’ Nyêbíí-ʼɛ bán, meébɛ̄lɛ̄ɛ̄ dyamdyam ne kunze echêm, boŋ dyam áde ńhɔ́bɛɛ́ ádíi dyam áde echem Sáŋ áyə́gté mɛ.
28 Por isso Jesus disse:
29 Ane awě alómé mɛ, adé-ʼɛ ne mɛ, eétɛdtɛɛ́ mměmpɛn, áyə̄le mbɛleʼ mekan ḿmě mébóŋnédé mɔ́.”
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Bad híin ábe bénwōg nɛ́ɛ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ ḿmɛ́n mekan, béndūbē mɔ́.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bad bé Israɛl ábe béndūbē mɔ́ aá, “Nzé nyêdíi nyêhídeʼ ádêm ayə́ge, né nyêkǒŋté ábêm bembapɛɛ abɛ́.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Né nyɛ́ɛ̄bīī mbále, né ene mbále ěhūd-tɛ nyé á mehaŋ-tê.”
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Bênkwɛntɛ́n bán, “Sêdíi nchyáátɛ́n ḿme Abrahamɛ. Séēbédɛ́ɛ́-ʼáa ntâŋ a mod mbêd. Chán-nɔ̄ éhɛle éhɔ̄bē wɛɛ́ séebáá á mehaŋ-tê?”
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě abɛle mbéb adíi ntâŋ a mbéb.
34 Jesus disse a eles:
35 Ntâŋ eebágké á túmbé-te abɛ́ ne abɛ́, boŋ mwǎn a túmbé, adíi mwǎn a túmbé póndé ésyə̄ə̄l.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Né-ɔɔ́, nzé Mwǎn ahúdé nyé á mehaŋ-tê, né dyamdyam déetédté nyé ntâŋ ámpē.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Mbíí mɛɛ́ nyêdíi nchyáátɛ́n ḿme Abrahamɛ, boŋ ké nɛ̂, nyêhɛde mɛ awúu, áyə̄le nyéēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ ádêm ayə́ge ahíd.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Nlâŋge nyé mekan ḿme echem Sáŋ álúmté mɛ. Nyé-ʼɛ nyêbɛle mekan ḿme echɛn sáŋ áláŋgé nyé.”
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Bênkwɛntɛ́n mɔ́ bán, “Abrahamɛ adíi echɛd sáŋ.” Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nzé nyênkǒŋ bǎn ábe Abrahamɛ abɛ́, né nyêbɛleʼ mekan ḿme Abrahamɛ ábɛ́léʼáá.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Mekan mésyə̄ə̄l ḿme ńkémbɛnlé ńdíi âláa nyé mbále echě ńwógé wɛ́ɛ Dyǒb. Kénɛ̂, nyêhɛde mɛ awúu. Abrahamɛ eébɛleʼaá, enɛ́n ndín e dyam.
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Nyêbɛle mekan ḿme echɛn sáŋ ábɛlɛɛ́.” Bênkwɛntɛ́n mɔ́ bán, “Dyǒb děmpɛn-ɛɛ́ séwóó nɛ́ɛ echɛd Sáŋ, béēchyáa-ʼáa sé á asón.”
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nzé Dyǒb dênkǒŋ echɛn Sáŋ abɛ́, né nyêdəə́ mɛ, áyə̄le ḿbídé wɛ́ɛ Dyǒb ndé-ʼɛ hɛ́n bɔɔb. Meépedɛɛ́ ne mměn, boŋ mɔ́ alómé mɛ.
42 Jesus disse a eles:
43 Nzɔm echě ekəə́ boŋ nyéēhɛ̄dēʼ mɛ ehɔ́b awóg, edíi nyéēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ ábêm eʼyale awóg.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Nyêdíi bǎn ábe echɛn sáŋ, Satanɛ, ḿme mewêmtɛn mɔ́-ʼaá nyédə́ə́ ahíd. Se á mbooted, adíi ane awě awúɛʼ bad, eékwógnédɛ́ɛ́ mbále mbêd, áyə̄le mbále eésaá mɔ́ áte. Nzé akale metóm, né abɛle ḿme nsɔ́n áyə̄le adíi nkal a metóm, abɛ́-ʼɛ sáá a metóm.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Nyéedúbpɛ́ɛ́ mɛ, áyə̄le nkanle nyé mbále.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Nyé ahéé ahɛle alúméd aá, mbɛlé mbéb? Nzé nkanle nyé mbále, cheé-ɔ̄ ékə́ə́ boŋ nyéedúbpé mɛ?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Kénzɛ́ɛ́ awě ahúú ne Dyǒb, awóge eyale é Dyǒb. Nzɔm echě ekəə́ boŋ nyéewóglán edíi, nyéesaá bǎn bé Dyǒb.”
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Hɛ́ɛ ábê bad bé Israɛl bétimtanné Yesuɛ bánken, “Éesaá mbále bán, sênkǎl mbále áde séhɔ́bé bán, edíi mod a Samaria, edəə́dəŋ é mbéb édé-ʼɛ wɛ áte-yɛ?”
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Edəə́dəŋ é mbéb eésaá mɛ áte. Mbage echem Sáŋ edúbé, boŋ nyépɛn nyéēbāgɛ̄ɛ̄ mɛ edúbé.
49 Jesus respondeu:
50 Mměn meéhɛ̄dtɛ̄ɛ̄ yə̌l edúbé, boŋ mod adé awě ahɛdeʼ aá ńkud edúbé, mɔ́-ʼaá, abage mbakú echě etə́ŋgɛ́né.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě abɛleʼ chǒm-ɛ́ɛ ń'yə́gtɛɛ́, éewáá mbêd.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Dɔ́ɔ ábê bad bélâŋgɛɛ́ mɔ́ bán, “Bɔɔb dɔ́ɔ sébíí bán, edəə́dəŋ é mbéb édé wɛ áte. Abrahamɛ anwɛ́, bekal béʼdəə́dəŋ bɔ́mpē bénwɛ̄. Boŋ bɔɔb éhɔ̄bē wɛɛ́ mod awě adúbpé wɛ, éewáá mbêd.
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 Echɛd sáŋ Abrahamɛ anwɛ́. Ewémtɛ́né wɛɛ́ mɔ́tōmē mɔ́-yɛ? Bekal-bé-eʼdəə́dəŋ bɔ́mpē bénwɛ̄. Nzɛ́-módɛ́ wɛwɛ éwêmtanné wɛɛ́ mɔ́dē?”
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nzé nhɛdte echem yə̌l edúbé, né échê edúbé éesaá dyamdyam. Echem Sáŋ awě nyéhɔ́bɛɛ́ bán mɔ́ adé nyé sáá, mɔ́ abage mɛ edúbé.
54 Ele respondeu:
55 Nyéēbīīʼɛ́ mɔ́ mbêd, boŋ mbíí mɔ́. Nzé nhɔ́bé mɛɛ́ meebíiʼɛ́ mɔ́, né ndé nkal a metóm nɛ́ɛ nyé. Boŋ mbíí mɔ́, mbɛle-ʼɛ mam ḿme áhɔ́bɛɛ́.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Echɛn sáŋ Abrahamɛ ambɛ́ menyiŋge aá, mɔ́ɔ̄nyīn epun éche mɛ́pɛɛ́, annyín-nɛ chɔ́, abɛ́-ʼɛ menyiŋge bwâmbwam.”
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Dɔ́ɔ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Áde wéēpēdɛ̄ɛ̄ móom mé mwɛ́ métáan, wɛɛ́ mɔ́nyīnē Abrahamɛ-yɛ?”
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, byánán bɛ́chyāā Abrahamɛ, ‘Ndé.’ ”
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Áde ábê bad béwógé nɛ̂, dɔ́ɔ bébóótédé meláá ahɛd, âlúm mɔ́. Boŋ Yesuɛ ansɔɔ́m, abíd-tɛ á Ndáb-e-Dyǒb.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.