João 8
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs ARA
1 Yesuɛ pɛn ankɛ̌ á Ekone é Menzab.
1 Jesus, entretanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé mbwɛmbwɛ, antǐm ámbīd á Ndáb-e-Dyǒb. Ndun e mod empɛ̌ áwē. Andyɛɛ́ ásē ábootéd bɔ́ ayə́ged.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo ia ter com ele; e, assentado, os ensinava.
3 Bemeléede bé mbéndé ne Befarisia bêmpɛɛ́n mmwaád nhɔ́g áwē, awě békóbé nɛ́ɛ ákábɛɛ́ asón á ndáb e eʼwóŋgé. Béntīī ane mmwaád átîntê echâb,
3 Os escribas e fariseus trouxeram à sua presença uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar de pé no meio de todos,
4 boŋ bélāŋgē Yesuɛ bán, “A-meléed, békóbé anɛ́n mmwaád nɛ́ɛ ákábɛɛ́ asón á ndáb e eʼwóŋgé.
4 disseram a Jesus: Mestre, esta mulher foi apanhada em flagrante adultério.
5 Á mbéndé eche syánē, Mosɛɛ anhɔ́b aá, enɛ́n ndín e mmwaád bélûm chɔ́ meláá kə́ə́ŋ áwɛ̂, chán-nɔ̄ wɛ-ʼɛ éhɔ́bé?”
5 E na lei nos mandou Moisés que tais mulheres sejam apedrejadas; tu, pois, que dizes?
6 Bênsɛdéd mɔ́ nɛ̂ âhíi mɔ́ melám, âbɛl nɛ́n békóbɛn mɔ́ awusé. Boŋ Yesuɛ anwúlɛ́n ásē, ábootéd bwěm atel á ndɔɔb-tê ne ábē eʼmii.
6 Isto diziam eles tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Áde bébádnɛ́né mɔ́ asɛded, antíí yə̌l ámīn, aláá bɔ́ aá, “Nyé ké ahéé awě eébɛ́lé mbéb ábɛ̂ mod aʼsó âlúm mɔ́ meláá.”
7 Como insistissem na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse: Aquele que dentre vós estiver sem pecado seja o primeiro que lhe atire pedra.
8 Anwúlɛ́n mɔ́ ásē ámpē áteléʼ ábē bwɛ̌m á ndɔɔb-tê.
8 E, tornando a inclinar-se, continuou a escrever no chão.
9 Áde ábɛ̂ bad béwógé nɛ̂ bêmbootéd ahide nhɔ́gē-nhɔ́gē. Bad bémbáá bɔ́ɔ bénsēbē akɛ, boŋ bésad béhīdēʼ. Kə́ə́ŋ ne á asóg Yesuɛ mwěmpɛn anlyə̌g, ane mmwaád-tɛ abɛ́ atyéém áhed.
9 Mas, ouvindo eles esta resposta e acusados pela própria consciência, foram-se retirando um por um, a começar pelos mais velhos até aos últimos, ficando só Jesus e a mulher no meio onde estava.
10 Áde Yesuɛ átíídé yə̌l ámīn, dɔ́ɔ ásɛdtɛɛ́ ane mmwaád aá, “Á-mmwaád nɛ́n, héé bad ábe bépɛ́ɛ́né wɛ hɛ́n bédíí? Modmod eélyəgɛɛ́ hɛ́n awě ahɔ́bé aá béwúu wɛ-yɛ?”
10 Erguendo-se Jesus e não vendo a ninguém mais além da mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão aqueles teus acusadores? Ninguém te condenou?
11 Ane mmwaád ankwɛntɛ́n aá, “A Sáŋ modmod.” Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Né mɛ̌mpē méehɔ́bpé mɛɛ́ béwúu wɛ. Kǎg wɛ, boŋ weébɛ̄lē mbéb ámpē.”
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor! Então, lhe disse Jesus: Nem eu tampouco te condeno; vai e não peques mais.]
12 Yesuɛ anláá ábê bad ámpē aá, “Mɛɛ́ ndé eʼnyínɛn bé ekíde éʼ bad bé nkǒŋsé. Kénzɛ́ɛ́ awě ahíde mɛ, éekaá á ehíntɛ́n-tê, boŋ ǎkǔd eʼnyínɛn bé ekíde ábe éʼbageʼ aloŋgé.”
12 De novo, lhes falava Jesus, dizendo: Eu sou a luz do mundo; quem me segue não andará nas trevas; pelo contrário, terá a luz da vida.
13 Dɔ́ɔ Befarisia bélâŋgɛɛ́ mɔ́ bán, “Ebíde echoŋ yə̌l mbóŋ, né-ɔɔ́ mbóŋ echôŋ eékobnedɛɛ́.”
13 Então, lhe objetaram os fariseus: Tu dás testemunho de ti mesmo; logo, o teu testemunho não é verdadeiro.
14 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Kénɛ́ɛ mměn ḿbídɛɛ́ echem yə̌l mbóŋ, echem mbóŋ edé mbále, áyə̄le mbíí wɛ́ɛ ḿbídé, mbíí-ʼɛ wɛ́ɛ ńkagké, boŋ nyé, nyéebíiʼɛ́ wɛ́ɛ mbídé, nyéebíi-ʼáa wɛ́ɛ ńkagké.
14 Respondeu Jesus e disse-lhes: Posto que eu testifico de mim mesmo, o meu testemunho é verdadeiro, porque sei donde vim e para onde vou; mas vós não sabeis donde venho, nem para onde vou.
15 Nyêkáadte bad á nyaa e moonyoŋ. Meekáádtɛ́ɛ́ modmod.
15 Vós julgais segundo a carne, eu a ninguém julgo.
16 Ké menkáád-tɛ ké káádtɛ́n, echêm mbakú edé mbále, áyə̄le meekáádtɛ́ɛ́ ne mměn, boŋ nkáadte, ne ane awě alómé mɛ.
16 Se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou eu só, porém eu e aquele que me enviou.
17 Nɛ́ɛ béhúde ké nɛ̂ áte, á mbéndé echɛ̂n, éténlédé nɛ́n bán nzé bad bébɛ bébídé dyam mbóŋ, boŋ béhɔ́bé melemlem mé dyam, né ene mbóŋ edé mbóŋ e mbále.
17 Também na vossa lei está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Nyébíi-ɔɔ́ nɛ́n bán nwóó mbóŋ ébɛ, mměn ne mod awě alómé mɛ, awě adé echem Sáŋ.”
18 Eu testifico de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também testifica de mim.
19 Hɛ́ɛ dɔ́ɔ Befarisia bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Héé sóó ádíí?” Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Nyéebíiʼɛ́ mɛ, nyéebíi-ʼáa ké echem Sáŋ. Nzé nyêmbíí mɛ, né nyêbíí kə́ə́ŋne echem Sáŋ.”
19 Então, eles lhe perguntaram: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não me conheceis a mim nem a meu Pai; se conhecêsseis a mim, também conheceríeis a meu Pai.
20 Yesuɛ anhɔ́b ábɛ́n eʼyale áde áyə́gtɛɛ́ á Ndáb-e-Dyǒb-te, bɛnbɛn ne wɛ́ɛ békoŋgɛɛ́ mɔné. Boŋ modmod enkênkóbpé mɔ́, áyə̄le eche póndé echě békóbɛɛ́ mɔ́ enkêmpaá.
20 Proferiu ele estas palavras no lugar do gazofilácio, quando ensinava no templo; e ninguém o prendeu, porque não era ainda chegada a sua hora.
21 Yesuɛ anláá ábê bad ámpē aá, “Mɛ̌kɛ̌, nzé mmaá-ʼɛ akɛ, nyɛ́ɛ̄hɛ̌d mɛ, boŋ nyéenyínné, né-ɔɔ́ nyɛ́ɛ̄wɛ̄ áwɛn mbéb-te. Wɛ́ɛ mɛ́bɛ̄ɛ̄, nyéehɛnlé apɛ áhed.”
21 De outra feita, lhes falou, dizendo: Vou retirar-me, e vós me procurareis, mas perecereis no vosso pecado; para onde eu vou vós não podeis ir.
22 Hɛ́ɛ bad bémbáá bé Israɛl bésɛdtɛɛ́ bán, “Ahɔ́beʼ aá, wɛ́ɛ mɔ́kɛɛ́ aá syánē déehɛnlé apɛ áhed, múmɔ́ ahɛde yə̌l awúu-yɛ?”
22 Então, diziam os judeus: Terá ele, acaso, a intenção de suicidar-se? Porque diz: Para onde eu vou vós não podeis ir.
23 Anláá bɔ́ aá, “Nyêdíi bad ábe bébídé ásē wɛ́n, boŋ mɛ pɛn, mbídé ámīn. Nyêbídé á nkǒŋsé wɛ́n, mɛ pɛn, meebídɛɛ́ á nkǒŋsé wɛ́n.”
23 E prosseguiu: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima; vós sois deste mundo, eu deste mundo não sou.
24 Nɛ̂ dɔ́ɔ ákə́ə́ boŋ ńlāŋgē nyé mɛɛ́, “Nyɛ́ɛ̄wɛ̄ áwɛn mbéb-te. Nzé nyéedúbpe bán, ‘Ndíi Mod Awě Ńdíí,’ né nyɛ́ɛ̄wɛ̄-ʼɛ áwɛn mbéb-te.”
24 Por isso, eu vos disse que morrereis nos vossos pecados; porque, se não crerdes que
25 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Nzɛ́-módɛ́ édíí?” Dɔ́ɔ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nyaa e mod echě ńláŋgé nyé se á mbooted mɛɛ́ ndé chɔ́ɔ ńdíí.
25 Então, lhe perguntaram: Quem és tu? Respondeu-lhes Jesus: Que é que desde o princípio vos tenho dito?
26 Nwóó mam híin ahɔ́b tə̂ŋgɛne nyé, ne ákáad nyé. Boŋ mod awě alómé mɛ adíí mod a mbále, mekan ḿmě ńlâŋge-ʼáa nyé hɛ́n á nkǒŋsé médíi mekan ḿmě ńwógé áwē.”
26 Muitas coisas tenho para dizer a vosso respeito e vos julgar; porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele tenho ouvido, essas digo ao mundo.
27 Áde Yesuɛ áhɔ́bé nɛ̂, bénkênsóŋtɛ́nné bán Sáá awě adé ámīn mɔ́ɔ áhɔ́bɛɛ́.
27 Eles, porém, não atinaram que lhes falava do Pai.
28 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Póndé echě nyɛ́madté Mwǎn-a-Moonyoŋ abane ámīn, dɔ́ɔ nyɛ́bīīʼɛ́ bán, ‘Ndé mod awě ńhɔ́bé mɛɛ́ ndé.’ Nyêbíí-ʼɛ bán, meébɛ̄lɛ̄ɛ̄ dyamdyam ne kunze echêm, boŋ dyam áde ńhɔ́bɛɛ́ ádíi dyam áde echem Sáŋ áyə́gté mɛ.
28 Disse-lhes, pois, Jesus: Quando levantardes o Filho do Homem, então, sabereis que
29 Ane awě alómé mɛ, adé-ʼɛ ne mɛ, eétɛdtɛɛ́ mměmpɛn, áyə̄le mbɛleʼ mekan ḿmě mébóŋnédé mɔ́.”
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Bad híin ábe bénwōg nɛ́ɛ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ ḿmɛ́n mekan, béndūbē mɔ́.
30 Ditas estas coisas, muitos creram nele.
31 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bad bé Israɛl ábe béndūbē mɔ́ aá, “Nzé nyêdíi nyêhídeʼ ádêm ayə́ge, né nyêkǒŋté ábêm bembapɛɛ abɛ́.
31 Disse, pois, Jesus aos judeus que haviam crido nele: Se vós permanecerdes na minha palavra, sois verdadeiramente meus discípulos;
32 Né nyɛ́ɛ̄bīī mbále, né ene mbále ěhūd-tɛ nyé á mehaŋ-tê.”
32 e conhecereis a verdade, e a verdade vos libertará.
33 Bênkwɛntɛ́n bán, “Sêdíi nchyáátɛ́n ḿme Abrahamɛ. Séēbédɛ́ɛ́-ʼáa ntâŋ a mod mbêd. Chán-nɔ̄ éhɛle éhɔ̄bē wɛɛ́ séebáá á mehaŋ-tê?”
33 Responderam-lhe: Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de alguém; como dizes tu: Sereis livres?
34 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě abɛle mbéb adíi ntâŋ a mbéb.
34 Replicou-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo o que comete pecado é escravo do pecado.
35 Ntâŋ eebágké á túmbé-te abɛ́ ne abɛ́, boŋ mwǎn a túmbé, adíi mwǎn a túmbé póndé ésyə̄ə̄l.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, para sempre.
36 Né-ɔɔ́, nzé Mwǎn ahúdé nyé á mehaŋ-tê, né dyamdyam déetédté nyé ntâŋ ámpē.
36 Se, pois, o Filho vos libertar, verdadeiramente sereis livres.
37 Mbíí mɛɛ́ nyêdíi nchyáátɛ́n ḿme Abrahamɛ, boŋ ké nɛ̂, nyêhɛde mɛ awúu, áyə̄le nyéēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ ádêm ayə́ge ahíd.
37 Bem sei que sois descendência de Abraão; contudo, procurais matar-me, porque a minha palavra não está em vós.
38 Nlâŋge nyé mekan ḿme echem Sáŋ álúmté mɛ. Nyé-ʼɛ nyêbɛle mekan ḿme echɛn sáŋ áláŋgé nyé.”
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vós, porém, fazeis o que vistes em vosso pai.
39 Bênkwɛntɛ́n mɔ́ bán, “Abrahamɛ adíi echɛd sáŋ.” Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nzé nyênkǒŋ bǎn ábe Abrahamɛ abɛ́, né nyêbɛleʼ mekan ḿme Abrahamɛ ábɛ́léʼáá.
39 Então, lhe responderam: Nosso pai é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se sois filhos de Abraão, praticai as obras de Abraão.
40 Mekan mésyə̄ə̄l ḿme ńkémbɛnlé ńdíi âláa nyé mbále echě ńwógé wɛ́ɛ Dyǒb. Kénɛ̂, nyêhɛde mɛ awúu. Abrahamɛ eébɛleʼaá, enɛ́n ndín e dyam.
40 Mas agora procurais matar-me, a mim que vos tenho falado a verdade que ouvi de Deus; assim não procedeu Abraão.
41 Nyêbɛle mekan ḿme echɛn sáŋ ábɛlɛɛ́.” Bênkwɛntɛ́n mɔ́ bán, “Dyǒb děmpɛn-ɛɛ́ séwóó nɛ́ɛ echɛd Sáŋ, béēchyáa-ʼáa sé á asón.”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Disseram-lhe eles: Nós não somos bastardos; temos um pai, que é Deus.
42 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nzé Dyǒb dênkǒŋ echɛn Sáŋ abɛ́, né nyêdəə́ mɛ, áyə̄le ḿbídé wɛ́ɛ Dyǒb ndé-ʼɛ hɛ́n bɔɔb. Meépedɛɛ́ ne mměn, boŋ mɔ́ alómé mɛ.
42 Replicou-lhes Jesus: Se Deus fosse, de fato, vosso pai, certamente, me havíeis de amar; porque eu vim de Deus e aqui estou; pois não vim de mim mesmo, mas ele me enviou.
43 Nzɔm echě ekəə́ boŋ nyéēhɛ̄dēʼ mɛ ehɔ́b awóg, edíi nyéēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ ábêm eʼyale awóg.
43 Qual a razão por que não compreendeis a minha linguagem? É porque sois incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Nyêdíi bǎn ábe echɛn sáŋ, Satanɛ, ḿme mewêmtɛn mɔ́-ʼaá nyédə́ə́ ahíd. Se á mbooted, adíi ane awě awúɛʼ bad, eékwógnédɛ́ɛ́ mbále mbêd, áyə̄le mbále eésaá mɔ́ áte. Nzé akale metóm, né abɛle ḿme nsɔ́n áyə̄le adíi nkal a metóm, abɛ́-ʼɛ sáá a metóm.
44 Vós sois do diabo, que é vosso pai, e quereis satisfazer-lhe os desejos. Ele foi homicida desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Nyéedúbpɛ́ɛ́ mɛ, áyə̄le nkanle nyé mbále.
45 Mas, porque eu digo a verdade, não me credes.
46 Nyé ahéé ahɛle alúméd aá, mbɛlé mbéb? Nzé nkanle nyé mbále, cheé-ɔ̄ ékə́ə́ boŋ nyéedúbpé mɛ?
46 Quem dentre vós me convence de pecado? Se vos digo a verdade, por que razão não me credes?
47 Kénzɛ́ɛ́ awě ahúú ne Dyǒb, awóge eyale é Dyǒb. Nzɔm echě ekəə́ boŋ nyéewóglán edíi, nyéesaá bǎn bé Dyǒb.”
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, não me dais ouvidos, porque não sois de Deus.
48 Hɛ́ɛ ábê bad bé Israɛl bétimtanné Yesuɛ bánken, “Éesaá mbále bán, sênkǎl mbále áde séhɔ́bé bán, edíi mod a Samaria, edəə́dəŋ é mbéb édé-ʼɛ wɛ áte-yɛ?”
48 Responderam, pois, os judeus e lhe disseram: Porventura, não temos razão em dizer que és samaritano e tens demônio?
49 Ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Edəə́dəŋ é mbéb eésaá mɛ áte. Mbage echem Sáŋ edúbé, boŋ nyépɛn nyéēbāgɛ̄ɛ̄ mɛ edúbé.
49 Replicou Jesus: Eu não tenho demônio; pelo contrário, honro a meu Pai, e vós me desonrais.
50 Mměn meéhɛ̄dtɛ̄ɛ̄ yə̌l edúbé, boŋ mod adé awě ahɛdeʼ aá ńkud edúbé, mɔ́-ʼaá, abage mbakú echě etə́ŋgɛ́né.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě abɛleʼ chǒm-ɛ́ɛ ń'yə́gtɛɛ́, éewáá mbêd.”
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte, eternamente.
52 Dɔ́ɔ ábê bad bélâŋgɛɛ́ mɔ́ bán, “Bɔɔb dɔ́ɔ sébíí bán, edəə́dəŋ é mbéb édé wɛ áte. Abrahamɛ anwɛ́, bekal béʼdəə́dəŋ bɔ́mpē bénwɛ̄. Boŋ bɔɔb éhɔ̄bē wɛɛ́ mod awě adúbpé wɛ, éewáá mbêd.
52 Disseram-lhe os judeus: Agora, estamos certos de que tens demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e tu dizes: Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte, eternamente.
53 Echɛd sáŋ Abrahamɛ anwɛ́. Ewémtɛ́né wɛɛ́ mɔ́tōmē mɔ́-yɛ? Bekal-bé-eʼdəə́dəŋ bɔ́mpē bénwɛ̄. Nzɛ́-módɛ́ wɛwɛ éwêmtanné wɛɛ́ mɔ́dē?”
53 És maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem, pois, te fazes ser?
54 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nzé nhɛdte echem yə̌l edúbé, né échê edúbé éesaá dyamdyam. Echem Sáŋ awě nyéhɔ́bɛɛ́ bán mɔ́ adé nyé sáá, mɔ́ abage mɛ edúbé.
54 Respondeu Jesus: Se eu me glorifico a mim mesmo, a minha glória nada é; quem me glorifica é meu Pai, o qual vós dizeis que é vosso Deus.
55 Nyéēbīīʼɛ́ mɔ́ mbêd, boŋ mbíí mɔ́. Nzé nhɔ́bé mɛɛ́ meebíiʼɛ́ mɔ́, né ndé nkal a metóm nɛ́ɛ nyé. Boŋ mbíí mɔ́, mbɛle-ʼɛ mam ḿme áhɔ́bɛɛ́.
55 Entretanto, vós não o tendes conhecido; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vós: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Echɛn sáŋ Abrahamɛ ambɛ́ menyiŋge aá, mɔ́ɔ̄nyīn epun éche mɛ́pɛɛ́, annyín-nɛ chɔ́, abɛ́-ʼɛ menyiŋge bwâmbwam.”
56 Abraão, vosso pai, alegrou-se por ver o meu dia, viu-o e regozijou-se.
57 Dɔ́ɔ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Áde wéēpēdɛ̄ɛ̄ móom mé mwɛ́ métáan, wɛɛ́ mɔ́nyīnē Abrahamɛ-yɛ?”
57 Perguntaram-lhe, pois, os judeus: Ainda não tens cinquenta anos e viste Abraão?
58 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, byánán bɛ́chyāā Abrahamɛ, ‘Ndé.’ ”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade eu vos digo: antes que Abraão existisse,
59 Áde ábê bad béwógé nɛ̂, dɔ́ɔ bébóótédé meláá ahɛd, âlúm mɔ́. Boŋ Yesuɛ ansɔɔ́m, abíd-tɛ á Ndáb-e-Dyǒb.
59 Então, pegaram em pedras para atirarem nele; mas Jesus se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.