João 7
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs ARIB
1 Ámbīd e ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l, Yesuɛ akagéʼáá mebwɔ́g ne mebwɔ́g á mbwɔ́g e Galilia. Enkêndəŋgé akɛ á mbwɔ́g e Judeya áyə̄le bad bé Israɛl béhɛ́déʼáá mɔ́ awúu.
1 Depois disto andava Jesus pela Galiléia; pois não queria andar pela Judéia, porque os judeus procuravam matá-lo.
2 Bɔɔb-pɔɔ́, Ngande e Eʼbem e bad bé Israɛl embɛ́ bɛnbɛn.
2 Ora, estava próxima a festa dos judeus, a dos tabernáculos.
3 Hɛ́ɛ Yesuɛ baányaŋ bélâŋgɛɛ́ mɔ́ bán, “Etə́ŋgɛ́né ádɛ́n abwɔ́g á hǒm ahide, ékɛ á mbwɔ́g e Judeya âbɛl bad ábe béhíde wɛ bényîn menyáké ḿme ébɛlɛɛ́.
3 Disseram-lhe, então, seus irmãos: Retira-te daqui e vai para a Judéia, para que também os teus discípulos vejam as obras que fazes.
4 Mod eébɛ̄lɛ̄ɛ̄ nsɔ́n á eʼkoŋnéd-te, nzé ahɛde aá mɔ́byɛ́ɛn. Ngáne ébɛlɛɛ́ ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l ébɛl nkǒŋsé ńsyə̄ə̄l ḿbíi wɛ.”
4 Porque ninguém faz coisa alguma em oculto, quando procura ser conhecido. Já que fazes estas coisas, manifesta-te ao mundo.
5 (Ké Yesuɛ baányaŋ bénkêndúbɛ́ɛ́ mɔ́.)
5 Pois nem seus irmãos criam nele.
6 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Echem póndé eépédɛ́ɛ́. Boŋ ne nyé, echɛn póndé edé póndé ésyə̄ə̄l.
6 Disse-lhes, então, Jesus: Ainda não é chegado o meu tempo; mas o vosso tempo sempre está presente.
7 Nkǒŋsé méehɛlɛ́ɛ́-sɛ ńkɔ̄ɔ̄ nyé. Boŋ ńkɔ́ɔ́ mɛ áyə̄le mpanlad bɔ́ ḿmāb mewusé áte.
7 O mundo não vos pode odiar; mas ele me odeia a mim, porquanto dele testifico que as suas obras são más.
8 Nyébɔ́ nyékag á ngande. Méekaá áwed áyə̄le echem póndé eépédɛ́ɛ́.”
8 Subi vós à festa; eu não subo ainda a esta festa, porque ainda não é chegado o meu tempo.
9 Yesuɛ amaá-ʼaá ahɔ́b nɛ̂, abɛ́ abɛ́ á Galilia.
9 E, havendo-lhes dito isto, ficou na Galiléia.
10 Ámbīd e póndé áde Yesuɛ baányaŋ bémáá akɛ á Ngande e Eʼbem, mɔ́mpē ankɛ̌ áwed. Boŋ enkênlúmédté yə̌l. Ankɛ̌ nyaa echě bad bénkêmbííʼɛ́ ndín e mod echě ádíí.
10 Mas quando seus irmãos já tinham subido à festa, então subiu ele também, não publicamente, mas como em secreto.
11 Benkamlɛnɛ bé Israɛl béhɛ́déʼáá mɔ́ á ngande-tê, bésɛdté bánken, “Héé múmɔ́ ádíí?”
11 Ora, os judeus o procuravam na festa, e perguntavam: Onde está ele?
12 Átîntê e ndun e mod echě embɛ́ á ngande-tê wɛ̂, doŋge á bad béhɔ́béʼáá bán, “Adíi mod a bwâm,” ábíníí-ʼɛ bán, “Aáy, adoge bad dogɛ́n.”
12 E era grande a murmuração a respeito dele entre as multidões. Diziam alguns: Ele é bom. Mas outros diziam: não, antes engana o povo.
13 Boŋ bɔ́ modmod bénkêmbídédté yə̌l áwed áyə̄le bébááʼáá bad bémbáá bé Israɛl.
13 Todavia ninguém falava dele abertamente, por medo dos judeus.
14 Áde ngande ékwógé apɛ átîntê, Yesuɛ ankɛ̌ asɔ́l á Ndáb-e-Dyǒb, ábootéd ayə́ged.
14 Estando, pois, a festa já em meio, subiu Jesus ao templo e começou a ensinar.
15 Yə̌l enkɔ́m benkamlɛnɛ áte bwâmbwam tə̂ŋgɛne ádē ayə́ge. Né-ɔɔ́, bênsɛdéd bánken, “Chán anɛ́n mod ámwédé ḿmɛ́n mam mésyə̄ə̄l abíi áde éekiiʼɛ́ á esukɛ́lɛ é mbéndé?”
15 Então os judeus se admiravam, dizendo: Como sabe este letras, sem ter estudado?
16 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Ayə́ged áde ń'yə́gtɛɛ́ déesaá ádêm. Ádíi áde mod awě alómé mɛ.
16 Respondeu-lhes Jesus: A minha doutrina não é minha, mas daquele que me enviou.
17 Kénzɛ́ɛ́ awě awémtɛ́né abɛl ngáne Dyǒb áhɛdɛɛ́, ǎbīī ké ádêm ayə́ge ahúú ne Dyǒb kéʼɛ áhúú ne mměn.
17 Se alguém quiser fazer a vontade de Deus, há de saber se a doutrina é dele, ou se eu falo por mim mesmo.
18 Kénzɛ́ɛ́ awě ahɔ́bne echě kunze, abɛle nɛ̂ âhɛde eche yə̌l edúbé. Boŋ mod awě ahɛdteʼ mod awě alómé mɔ́ edúbé, asáá nlém á abum, eésaá mod a metóm.
18 Quem fala por si mesmo busca a sua própria glória; mas o que busca a glória daquele que o enviou, esse é verdadeiro, e não há nele injustiça.
19 Éesaá mbále nɛ́n bán, Mosɛɛ abagé nyé mbéndé-yɛ? Ké nɛ̂, nyé modmod eehídɛ́ɛ́ mbéndé éched. Cheé ékə́ə́ boŋ nyéhɛdé mɛ awúu?”
19 Não vos deu Moisés a lei? no entanto nenhum de vós cumpre a lei. Por que procurais matar-me?
20 Dɔ́ɔ ene ndun e mod ékwɛntanné mɔ́ bán, “Edəə́dəŋ é mbéb édé wɛ áte. Benzébádé béhɛde wɛ awúu?”
20 Respondeu a multidão: Tens demônio; quem procura matar-te?
21 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Nsɔ́n nhɔ́g ḿme ḿbɛ́lé, ńkɔ́mté nyé moosyəə́l yə̌l áte.
21 Replicou-lhes Jesus: Uma só obra fiz, e todos vós admirais por causa disto.
22 Mosɛɛ ambɛ̌ nyé mbéndé aá, nyéyage ábɛn bǎn (kénɛ́ɛ édíí bán, saké Mosɛɛ mɔ́ɔmbootéd. Ábɛ̄n betaa bɔ́ɔ bêmbootéd). Né-ɔɔ́, nyêyage bad á Mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.
22 Moisés vos ordenou a circuncisão {não que fosse de Moisés, mas dos pais}, e no sábado circuncidais um homem.
23 Nzé béyágé mod á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte, âbɛl béēbōōʼ mbéndé e Mosɛɛ, cheé ékə́ə́ boŋ nyéliŋné mɛ áyə̄le ńdídé mod bwâm á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.
23 Ora, se um homem recebe a circuncisão no sábado, para que a lei de Moisés não seja violada, como vos indignais contra mim, porque no sábado tornei um homem inteiramente são?
24 Nyéekáádté dyam áde ḿbɛ́lé ngáne nyényíné, nyékáad ngáne éhɛdnadté.”
24 Não julgueis pela aparência mas julgai segundo o reto juízo.
25 Hɛ́ɛ dɔ́ɔ doŋge á bad bé Jerusalɛm béhɔ́bɛɛ́ bánken, “Saá mod awě béhɛdɛɛ́ awúu mɔ̂ nɛ́n-ɛ?
25 Diziam então alguns dos de Jerusalém: Não é este o que procuram matar?
26 Nyénɔnéʼ, akanle bad á tə̂l e ékwɛ́ɛ, bad bémbáá béesaá-ʼaá mɔ́ dyamdyam aláa. Kapɔ́g bébíí bán ne mbále, mɔ̂dé Ane-awě-Béwɔ́gté-yōō!
26 E eis que ele está falando abertamente, e nada lhe dizem. Será que as autoridades realmente o reconhecem como o Cristo?
27 Boŋ éehɛlɛ́ɛ́-sɛ ébɛ́ nɛ̂, áyə̄le debíí bán póndé echě Ane-awě-Béwɔ́gté ápɛɛ́, modmod éebííʼɛ́ wɛ́ɛ ábídé. Debíí wɛ́ɛ anɛ́n mod ábídé.”
27 Entretanto sabemos donde este é; mas, quando vier o Cristo, ninguém saberá donde ele é.
28 Yesuɛ ambɛ́ áyə̄gtēʼ á Ndáb-e-Dyǒb. Áde áyə́gtɛɛ́ dɔ́ɔ áchə́gté ehɔ́b ámīn aá, “Ɛɛ, nyêbíí mɛ bwâm, nyêbíí-ʼɛ wɛ́ɛ ḿbídé. Meépedɛɛ́ hɛ́n ne mměn. Ane awě alómé mɛ adé mbále. Nyéebíiʼɛ́ mɔ́,
28 Jesus, pois, levantou a voz no templo e ensinava, dizendo: Sim, vós me conheceis, e sabeis donde sou; contudo eu não vim de mim mesmo, mas aquele que me enviou é verdadeiro, o qual vós não conheceis.
29 boŋ mɛ pɛn mbíí mɔ́ áyə̄le áwē dɔ́ɔ mbídé, mɔ́-ʼaá alómé me.”
29 Mas eu o conheço, porque dele venho, e ele me enviou.
30 Áde áhɔ́bé nɛ̂, béhɛ́déʼáá mɔ́ akób, boŋ modmod enkêmbánné mɔ́ ké ekáá á yə̌l, áyə̄le eche póndé enkêmpaá.
30 Procuravam, pois, prendê-lo; mas ninguém lhe deitou as mãos, porque ainda não era chegada a sua hora.
31 Ké nɛ̂ bad híin átîntê ene ndun e mod béndūbē mɔ́. Béhɔ́béʼáá bánken, “Áde Ane-awě-Béwɔ́gté ápɛɛ́, ǎbɛ̌l eʼchemléd bé menyáké, ḿme ńtómé ḿme anɛ́n mod ábɛ́lé-yɛ?”
31 Contudo muitos da multidão creram nele, e diziam: Será que o Cristo, quando vier, fará mais sinais do que este tem feito?
32 Befarisia bénwōg nɛ́ɛ bad bényoŋgɛɛ́ áte, béhɔ́bɛɛ́ ḿmɛ́n mekan tə̂ŋgɛne Yesuɛ. Né-ɔɔ́ bɔ́ɔbɛ beprisɛ bémbáá bénlōm bembəledɛ âkób mɔ́.
32 Os fariseus ouviram a multidão murmurar estas coisas a respeito dele; e os principais sacerdotes e os fariseus mandaram guardas para o prenderem.
33 Hɛ́ɛ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Ndíi ndé ne nyé, boŋ mwǎmpīn ḿ póndé mɛ̌sū ámbīd wɛ́ɛ ane awě alómé mɛ.
33 Disse, pois, Jesus: Ainda um pouco de tempo estou convosco, e depois vou para aquele que me enviou.
34 Ámbīd enɛ̂, nyɛ́ɛ̄hɛ̌d mɛ, boŋ nyéenyínné, wɛ́ɛ mɛ́bɛ̄ɛ̄-ʼɛ nyéehɛnlé apɛ áhed.”
34 Vós me buscareis, e não me achareis; e onde eu estou, vós não podeis vir.
35 Nɛ̂ dêmbɛ̌l benkamlɛnɛ bésɛdté nhɔ́g ne aníníí bánken, “Héé anɛ́n mod múmɔ́ áhɛdɛɛ́ akɛ, wɛ́ɛ syánē déehɛnlé mɔ́ anyín? Ahɛde akɛ á aloŋ á Grikia wɛ́ɛ ábɛ̄d bad bédíí á ebwɔ́g âyə́ged bad bé Grikia-yɛ?
35 Disseram, pois, os judeus uns aos outros: Para onde irá ele, que não o acharemos? Irá, porventura, à Dispersão entre os gregos, e ensinará os gregos?
36 Ahɔ́beʼ aá dɛɛ́hɛ̌d mɔ́ boŋ déenyínné mɔ́. Aá déehɛnlé-ʼɛ apɛ wɛ́ɛ mɔ́bɛ̄ɛ̄. Cheé nɛ̂ álûmtɛɛ́?”
36 Que palavra é esta que disse: Buscar-me-eis, e não me achareis; e, Onde eu estou, vós não podeis vir?
37 Epun é asóg é ngande éche éntōmtɛ̄n etógnɛ́n abɛ́ áyə̄le ene ngande émpɛ̌. Yesuɛ antyéém ámīn, dɔ́ɔ áchə́gté ehɔ́b ámīn, áhɔ̄bē aá, “kénzɛ́ɛ́ awě píd ékóbé áhyag áwêm áhyɛ ámwɛ̂ mendíb.
37 Ora, no seu último dia, o grande dia da festa, Jesus pôs-se em pé e clamou, dizendo: Se alguém tem sede, venha a mim e beba.
38 Kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé mɛ, Kálag e Dyǒb ehɔ́be aá, ‘eʼdíb bé mendíb mé aloŋgé bɛ́bīdē mɔ́ áte éʼsobpe.’ ”
38 Quem crê em mim, como diz a Escritura, do seu interior correrão rios de água viva.
39 Edəə́dəŋ éche Ésáá chɔ́ɔ Yesuɛ áhɔ́béʼáá. Chɔ́ɔ bad ábe béndūbē mɔ́ béntə̄ŋgɛ̄nnē akud. Ene póndé né Edəə́dəŋ éche Ésáá éēpēdɛ̄ɛ̄ wɛ́ɛ ábê bad áyə̄le ene póndé ne Dyǒb déēlūmtɛ̄ɛ̄ ehúmé éche Yesuɛ.
39 Ora, isto ele disse a respeito do Espírito que haviam de receber os que nele cressem; pois o Espírito ainda não fora dado, porque Jesus ainda não tinha sido glorificado.
40 Doŋge á bad átîntê ene ndun e mod ábe bénwōg nɛ́ɛ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ ḿmɛ́n mekan bénhɔ̄b bán, “Ne mbále, anɛ́n mod adíi nkal éʼdəə́dəŋ awě ǎpɛ̌.”
40 Então alguns dentre o povo, ouvindo essas palavras, diziam: Verdadeiramente este é o profeta.
41 Bad bémpēe béhɔ́béʼáá bán, “Mɔ̂dé Ane-awě-Béwɔ́gté awě ǎpɛ̌.” Ké nɛ̂, bémpēe béhɔ́béʼáá bán, “Ane-awě-Béwɔ́gté eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ abíd á Galilia.
41 Outros diziam: Este é o Cristo; mas outros replicavam: Vem, pois, o Cristo da Galiléia?
42 Éténlédé á Kálag e Dyǒb nɛ́n bán, Ane-awě-Béwɔ́gté ǎbīd á túmbé e Dabid á dyad á Bɛtɛlhɛm wɛ́ɛ Dabidɛ ámbīdtē.”
42 Não diz a Escritura que o Cristo vem da descendência de Davi, e de Belém, a aldeia donde era Davi?
43 Né-ɔɔ́, bad bênkabɛ́n áte á atɔ́n áde Yesuɛ.
43 Assim houve uma dissensão entre o povo por causa dele.
44 Doŋge á bad béhɛ́déʼáá mɔ́ akób boŋ modmod enkêmbánné mɔ́ ké ekáá á yə̌l.
44 Alguns deles queriam prendê-lo; mas ninguém lhe pôs as mãos.
45 Kə́ə́ŋne ásɔ̄g bembəledɛ bé Ndáb-e-Dyǒb bêntǐm wɛ́ɛ beprisɛ bémbáá ne Befarisia. Hɛ́ɛ beprisɛ bémbáá ne Befarisia bésɛdtɛɛ́ bɔ́ bánken, “Cheé ékə́ə́ boŋ nyéepɛɛne mɔ́ hɛ́n?”
45 Os guardas, pois, foram ter com os principais dos sacerdotes e fariseus, e estes lhes perguntaram: Por que não o trouxestes?
46 Hɛ́ɛ ábê bembəledɛ béhɔ́bɛɛ́ bán, “Modmod eéhɔ́bɛ́ɛ́ ndín é mam éche anɛ́n mod áhɔ́bɛɛ́.”
46 Responderam os guardas: Nunca homem algum falou assim como este homem.
47 Dɔ́ɔ Befarisia bésɛdtɛɛ́ bɔ́ bánken, “Nɛ́dē ane mod adogé kə́ə́ŋne nyémpē-yɛ?
47 Replicaram-lhes, pois, os fariseus: Também vós fostes enganados?
48 Nyêkényīn nɛ́ɛ mod ambáá kéʼɛ Farisia nhɔ́g ádúbpé mɔ̂? Ké nhɔ́g eédúbpɛ́ɛ́ mɔ́.
48 Creu nele porventura alguma das autoridades, ou alguém dentre os fariseus?
49 Enɛ́n ndun e mod eebíiʼɛ́ mbéndé e Mosɛ. Né-ɔɔ́ ebómán édé ne bɔ́.”
49 Mas esta multidão, que não sabe a lei, é maldita.
50 Farisia nhɔ́g awě béchə́géʼáá bán Nikodemusɛ awě ansébé Yesuɛ akɛ dé anyín, anláá bɔ́ aá,
50 Nicodemos, um deles, que antes fora ter com Jesus, perguntou-lhes:
51 “Eche syánē mbéndé eébagɛɛ́ kunze nɛ́n dékɔ́gsɛn mod áde déekáadtɛɛ́ mɔ́, âwóglɛn dyam áde ábɛ́lé.”
51 A nossa lei, porventura, julga um homem sem primeiro ouvi-lo e ter conhecimento do que ele faz?
52 Áde áhɔ́bé nɛ̂, bêntimtɛ́n mɔ́ bánken, “We ámpē ebídé á Galilia-yɛ? Hɛ̌d áte á Kálag e Dyǒb, wɛ̌nyīn nɛ́n wɛ̌ nkal éʼdəə́dəŋ eebídɛ́ɛ́ á Galilia.”
52 Responderam-lhe eles: És tu também da Galiléia? Examina e vê que da Galiléia não surge profeta.
53 Ámbīd enɛ̂ moosyəə́l ansú áwe ndáb.
53 {E cada um foi para sua casa.}
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.