João 1
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NVT
1 Á mbooted, byánán Dyǒb dɛ́hə̌g nkǒŋsé Eyale êmmad abɛ́. Eyale émbɛ̄ ne Dyǒb. Échê Eyale ébédɛ́ɛ Dyǒb.
1 No princípio, aquele que é a Palavra já existia. A Palavra estava com Deus, e a Palavra era Deus.
2 Kə́ə́ŋse á mbooted Eyale émbɛ̄ hǒm ahɔ́g ne Dyǒb.
2 Ele existia no princípio com Deus.
3 Dyǒb dêmbɛnléd échê Eyale âhəg bwěm éʼsyə̄ə̄l. Chǒm ké ehɔ́g éesaá éche Dyǒb dênhəgké ésebɛ́ ne Eyale.
3 Por meio dele Deus criou todas as coisas, e sem ele nada foi criado.
4 Aloŋgé ásyə̄ə̄l dénhūū ne Eyale, ádê aloŋgé dɔ́-ʼaá ápíínédé baányoŋ eʼnyínɛn bé ekíde.
4 Aquele que é a Palavra possuía a vida, e sua vida trouxe luz a todos.
5 Ábɛ̂ eʼnyínɛn bé ekíde éʼpɛneʼ á ehíntɛ́n-tê, ehíntɛ́n éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄ bɔ́ abɔ́ded.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão nunca conseguiu apagá-la.
6 Mod nhɔ́g ampɛ̌ awě Dyǒb dénlōmmē. Dǐn démbɛ̄ mɔ́ bán Jɔnɛ.
6 Deus enviou um homem chamado João
7 Jɔnɛ ampɛ̌ âláa bad tə̂ŋgɛne ábê eʼnyínɛn bé ekíde, âbɛl nɛ́n bad bésyə̄ə̄l béwôg, bédúbe-ʼɛ.
7 para falar a respeito da luz, a fim de que, por meio de seu testemunho, todos cressem.
8 Saké mwěn abédé ábê eʼnyínɛn bé ekíde. Ampɛ̌ âbíd mbóŋ tə̂ŋgɛne ábê eʼnyínɛn bé ekíde.
8 Ele não era a luz, mas veio para falar da luz.
9 Eyale chɔ́ɔ ébédé eʼnyínɛn bé ekíde éʼ mbále ábe éʼnyînteʼ moonyoŋ asyəə́l ekíde. Mɔ́-ʼaá apagéʼáá á nkǒŋsé-te.
9 Aquele que é a verdadeira luz, que ilumina a todos, estava chegando ao mundo.
10 Abédé á nkǒŋsé-te, boŋ kénɛ́ɛ Dyǒb dênhəgké nkǒŋsé ne mɔ́, nkǒŋsé ménkênchemmé mɔ́.
10 Veio ao mundo que ele criou, mas o mundo não o reconheceu.
11 Ampɛ̌ áwē dyad boŋ ábē bad bénkênkobpé mɔ́.
11 Veio a seu próprio povo, e eles o rejeitaram.
12 Ké nɛ̂, ambɛ̌ doŋge á bad kunze âbɛ́ bǎn bé Dyǒb. Ábé bad bébédɛ́ɛ bad ábe bênkob mɔ́ ne adúbe áde béndūbɛ̄ɛ̄ mɔ́.
12 Mas, a todos que creram nele e o aceitaram, ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Béesaá bǎn bé Dyǒb nyaa echě moonyoŋ áchyáaʼɛ́ mwǎn. Bénkêmbáá bǎn bé Dyǒb byánán moonyoŋ mɔ́ achyáá bɔ́. Dyǒb děn dɔ́ɔ ádé awâb Titɛ́ɛ.
13 Estes não nasceram segundo a ordem natural, nem como resultado da paixão ou da vontade humana, mas nasceram de Deus.
14 Eyale êntǐm moonyoŋ, édyɛ̄ɛ̄ átîntê echɛ̂d. Anlón ne nsimé, anlúméd-tɛ syánē ngáne mbále e Dyǒb ékóó abɛ́. Dennyín échē ehúmé, ehúmé éche sáá ábágé mɔ́ nɛ́ɛ ḿmē mpɔm ḿ mwǎn.
14 Assim, a Palavra se tornou ser humano, carne e osso, e habitou entre nós. Ele era cheio de graça e verdade. E vimos sua glória, a glória do Filho único do Pai.
15 Jɔnɛ anhɔ́b mam áyə̄l echê, anhə́ə́d aá, “Anɛ́n mod mɔ́ɔ ńláŋgéʼáá nyé mɛɛ́, ‘Mod ahúɛʼ ámbīd echêm awě atómé mɛ, áyə̄le bédɛ̂chyáá mɛ, né adé ámīn.’ ”
15 João deu testemunho dele quando disse em alta voz: “Este é aquele a quem eu me referia quando disse: ‘Alguém virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’”.
16 Alón áde álóné ne nsimé ábɛ́lé syáā moosyəə́l dekudé nnam ámbīd e nnam.
16 De sua plenitude todos nós recebemos graça sobre graça.
17 Wɛ́ɛ Mosɛɛ dɔ́ɔ Dyǒb dêmpoódté mbéndé. Boŋ nsimé ne mbále béhúú ne Yesu Krǐstəə.
17 Pois a lei foi dada por meio de Moisés, mas a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Modmod eényīnɛ̄ɛ̄ Dyǒb mbêd, éetómɛɛ́ ḿmē mpɔm ḿ mwǎn awě adé Dyǒb abɛ́-ʼɛ mɔ́ á akéb. Mwěmpɛn mɔ́ akidényīn mɔ́. Mɔ́ abɛlé boŋ Titɛ̂ Dyǒbɛ abyɛ́ɛn.
18 Ninguém jamais viu a Deus, mas o Filho único, que mantém comunhão íntima com o Pai, o revelou.
19 Baámbáá bé Israɛl bé dyad á Jerusalɛm bénlōm beprisɛ ne bad bémpēe bé túmbé e Levi wɛ́ɛ Jɔnɛ, bán békɛ bésɛded mɔ́ bánken nzɛ́-módɛ́ ádíí.
19 Este foi o testemunho de João quando os líderes judeus enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para lhe perguntar: “Quem é você?”.
20 Enkêmbaŋgé ahɔ́b, boŋ ampanléd bɔ́ áte aá, “Saké mɛ ndé Ane-awě-Béwɔ́gté.”
20 Ele respondeu com toda franqueza: “Eu não sou o Cristo”.
21 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Nzé-ɔ̄ édíí? Wɛ-ɛɛ́ edé Elaijaa?” Ankwɛntɛ́n aá, “Aáy, meésaá mɔ́.” Bênsɛdéd mɔ́ ámpē bánken, “Wɛ-ɛɛ́ edé nkal éʼdəə́dəŋ awe bésinɛɛ́-yɛ?” Antimtɛ́n bɔ́ aá, “Aáy.”
21 “Então quem é você?”, perguntaram eles. “É Elias?” “Não”, respondeu ele. “É o Profeta por quem temos esperado?” “Não.”
22 Kə́ə́ŋne á asog dɔ́ɔ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Nzé-ɔ̄ édíí? Láá sé âbɛl sétim ámbīd âláa bad ábe bélómé sé. Nzɛ́-módɛ́ wɛwɛ ehɔ́bé wɛɛ́ mɔ́dé?”
22 “Afinal, quem é você? Precisamos de uma resposta para aqueles que nos enviaram. O que você tem a dizer de si mesmo?”
23 Hɛ́ɛ Jɔnɛ átimtanné bɔ́ ne eʼyale ábe nkal éʼdəə́dəŋ Yesayaa ánhɔ̄bpē aá,
23 João respondeu com as palavras do profeta Isaías: “Eu sou uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor!’”.
24 Bɔɔb-pɔɔ́ Befarisia bɔ́ɔ bénlōm ábê bad ábe bémpɛ̌ wɛ́ɛ Jɔnɛ.
24 Então os fariseus que tinham sido enviados
25 Bênsɛdéd mɔ́ ámpē bánken, “Nzé weésɛ̌ Ane-awě-Béwɔ́gté, weésɛ̌-ʼɛ Elaijaa káa Nkal éʼdəə́dəŋ awe bésinɛɛ́, cheé-ɔ̄ édusanné bad?”
25 lhe perguntaram: “Se você não é o Cristo, nem Elias, nem o Profeta, que direito tem de batizar?”.
26 Hɛ́ɛ Jɔnɛ átimtanné bɔ́ aá, “Ndusan ne mendíb, boŋ mod adé átîntê echɛ̂n awě nyéēbíiʼɛ́.
26 João lhes disse: “Eu batizo com água, mas em seu meio há alguém que vocês não reconhecem.
27 Mɔ́ adé ane awě ǎpɛ̌ ámbīd echêm. Meékwognedɛɛ́ âhune ké ḿmē nkɔɔd mé metámbé.”
27 Embora ele venha depois de mim, não sou digno de desamarrar as correias de sua sandália”.
28 Ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l mêmbɛnléd á dyad á Bɛtani á múde mé edíb é Jodan ḿmíníí wɛ́ɛ Jɔnɛ ádúsánnáá bad.
28 Esse encontro aconteceu em Betânia, um povoado a leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, Jɔnɛ anyín nɛ́ɛ Yesuɛ áhúɛʼɛ́ níníí. Hɛ́ɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Nyénɔneʼ, Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód a Dyǒb mɔ̂nɛ. Mɔ́ ahúdeʼ mbéb ḿ bad bé nkǒŋsé.
29 No dia seguinte, João viu Jesus caminhando em sua direção e disse: “Vejam! É o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Anɛ́n mod mɔ́ɔ ńláŋgéʼáá nyé áde ménhɔ̄bpē mɛɛ́ ‘Mod ǎpɛ̌ ámbīd echêm awě atómé mɛ, áyə̄le bédɛ̂chyáá mɛ, né adé ámīn.’
30 Era a ele que eu me referia quando disse: ‘Um homem virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’.
31 Ké mměn menkêmbííʼɛ́ mɔ́, boŋ mempɛ̌ ńdusán bad ne mendíb âbɛl bad bé Israɛl bébíi mɔ́.”
31 Eu não o conhecia, mas vim batizando com água para que ele fosse revelado a Israel”.
32 Hɛ́ɛ Jɔnɛ ábídɛɛ́ mbóŋ nɛ́n aá, “Menyín nɛ̂ŋgáne Edəə́dəŋ é Dyǒb ébídé ádyōb nɛ́ɛ élə̄ə̄, ésud mɔ́ á nló mîn, ébɛ́-ʼɛ ne mɔ́.
32 Então João deu o seguinte testemunho: “Vi o Espírito Santo descer do céu na forma de uma pomba e permanecer sobre ele.
33 Ké nɛ̂, menkênsóŋtɛ́nné mɛɛ́ mɔ̂ nɛ. Boŋ Dyǒb áde dénlōm mɛ aá ńdusan bad ne mendíb dêmmǎd mɛ aláa aá, ‘Mod awě wɛ́nyīnnē nɛ́ɛ edəə́dəŋ é Dyǒb ésúdé á nló mîn, boŋ étyéém áhed, mɔ́ɔ̄dusɛ́n bad ne Edəə́dəŋ éche Ésáá.’
33 Eu não sabia quem ele era, mas, quando Deus me enviou para batizar com água, disse-me: ‘Aquele sobre o qual você vir o Espírito descer e permanecer, esse é o que batizará com o Espírito Santo’.
34 Nnyíné ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l, mbíde-ʼɛ mbóŋ nɛ́n mɛɛ́ mɔ́ adé Mwǎn a Dyǒb.”
34 Eu vi isso acontecer e, portanto, dou testemunho de que ele é o Filho de Deus”.
35 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé ámpē, Jɔnɛ ambɛ́ áhed ne ábē bembapɛɛ bébɛ.
35 No dia seguinte, João estava novamente com dois de seus discípulos.
36 Annyín nɛ́ɛ Yesuɛ átómɛɛ́. Ádě ányíné mɔ́, anhɔ́b aá, “Nyénɔneʼ, Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód a Dyǒb mɔ̂ nɛ.”
36 Quando viu Jesus passar, olhou para ele e declarou: “Vejam! É o Cordeiro de Deus!”.
37 Ádě ábê bembapɛɛ bébɛ béwógé nɛ̂, bêmbootéd Yesuɛ ahíd.
37 Ao ouvirem isso, os dois discípulos de João seguiram Jesus.
38 Áde Yesuɛ ánɔ́né ámbīd boŋ anyín nɛ̂ŋgáne béhídɛɛ́ mɔ́ ansɛdéd bɔ́ aáken, “Cheé nyéhɛdɛɛ́?” Bêntimtɛ́n mɔ́ bán, “Rabai” (awě adé bán meléede) “Héé édyɛʼɛ́?”
38 Jesus olhou em volta e viu que o seguiam. “O que vocês querem?”, perguntou. Eles responderam: “Rabi (que significa ‘Mestre’), onde o senhor está hospedado?”.
39 Anláá bɔ́ aá, “Nyéhyag, nyényîn wɛ́ɛ ńdyɛɛʼɛ́.” Né-ɔɔ́, bênkɛ̌ anyín wɛ́ɛ ádyɛɛʼɛ́. Áde bépédé áhed ébédé dyam ngə́ŋ éniin é ngukɛ́l. Bêndyɛɛ́-ʼɛ áhed kə́ə́ŋ bǐn éʼhíntɛ́n bɔ́.
39 “Venham e vejam”, disse ele. Eram cerca de quatro horas da tarde quando o acompanharam até o lugar onde Jesus estava hospedado, e passaram o resto do dia com ele.
40 Átîntê e ábê bembapɛɛ bébɛ ábe bénwōg dyam áde Jɔnɛ ánhɔ̄bpē boŋ béhíd-tɛ Yesuɛ, nhɔ́g abédé dǐn bán Andreya. Andreya abédɛ́ɛ Simɔn Petro mwǎnyaŋ.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que ouviram o que João tinha dito e seguiram Jesus.
41 Né-ɔɔ́ dyam déʼsō, ankɛ̌ mwǎnyaŋ Simɔnɛ ahɛd. Anyíné-ʼaá mɔ́ boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Sênyíné Ane-awě-Béwɔ́gté” (nɛ́dē Krǐstəə).
41 André foi procurar seu irmão, Simão, e lhe disse: “Encontramos o Messias (isto é, o Cristo)”.
42 Dɔ́ɔ Andreya ápɛ́ɛ́né Simɔnɛ wɛ́ɛ Yesuɛ. Yesuɛ anɔné-ʼaá Simɔnɛ chóóŋ, boŋ áhɔ̄bē aá, “Edíi Simɔnɛ, mwǎn awě Jɔnɛ. Bɛ́chəgé wɛ bɔɔb bán Sɛpasɛ.” (Ádɛ́n dǐn ádíi melemlem nɛ́ɛ Petro, nɛ̂ ádé ndim e aláá.)
42 Então André levou Simão para conhecer Jesus. Olhando para ele, Jesus disse: “Você é Simão, filho de João, mas será chamado Cefas (isto é, Pedro)”.
43 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, Yesuɛ ammǎd aá mɔ́kag á mbwɔ́g e Galilia. Dɔ́ɔ ákíí Filibɛ atán boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Hídé mɛ.”
43 No dia seguinte, Jesus decidiu ir à Galileia. Encontrou Filipe e lhe disse: “Siga-me”.
44 Filibɛ abédɛ́ɛ mod a dyad á Betsaida, melemlem mé dyad ádě Andreya bɔ́ Petro bémbīdtē.
44 Filipe era de Betsaida, cidade natal de André e Pedro.
45 Filibɛ anyín Nataniɛlɛ. Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ nɛ́n aá, “Sênyíné ane mod awě Mosɛɛ ântenlé mam áyə̄l echê áwe mbéndé-te. Mɔ́ɔ kə́ə́ŋne bekal-bé-eʼdəə́dəŋ bêntenlé mam á yə̌l. Adíi Yesuɛ mod a dyad á Nazarɛt, mwǎn awě Josɛbɛ.”
45 Filipe foi procurar Natanael e lhe disse: “Encontramos aquele sobre quem Moisés, na lei, e os profetas escreveram! Seu nome é Jesus de Nazaré, filho de José”.
46 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Dyam á bwâm áhéé áhɛle ábíd á Nazarɛt?” Dɔ́ɔ Filibɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Hyɛ̌ ényîn.”
46 “Nazaré!”, exclamou Natanael. “Pode vir alguma coisa boa de Nazaré?” “Venha e veja você mesmo”, respondeu Filipe.
47 Áde Yesuɛ ányíné Nataniɛlɛ ahúɛʼ, dɔ́ɔ áhɔ́bɛɛ́ áyə̄l echê aá, “Nyénɔne, mwǎn a Israɛl nɛ́n sóm-sóm, awě mbɛltéd ńtyéémé!”
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse: “Aí está um verdadeiro filho de Israel, um homem totalmente íntegro”.
48 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Chán émwédé mɛ abíi?” Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné aá, “Filibɛ adɛ̂hɔ́b aá mɔ́chəge wɛ, nnyíné wɛ á alín á ngəl sé.”
48 “Como o senhor sabe a meu respeito?”, perguntou Natanael. Jesus respondeu: “Vi você sob a figueira antes que Filipe o chamasse”.
49 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “A meléed, edíi Mwǎn a Dyǒb. Wɛ-ɛɛ́ edé kə̂ŋ e bad bé Israɛl.”
49 Então Natanael exclamou: “Rabi, o senhor é o Filho de Deus, o Rei de Israel!”.
50 Yesuɛ antimtɛ́n mɔ́ aá, “Edúbpé áyə̄le ńláŋgé wɛ mɛɛ́ nnyíné wɛ á alín á ngəl sé. Wɛɛ́nyīn mam ḿmě métómé nɛ́n.”
50 Jesus lhe perguntou: “Você crê nisso porque eu disse que o vi sob a figueira? Você verá coisas maiores que essa”.
51 Hɛ́ɛ ábádɛɛ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, nyɛ́ɛ̄nyīn nɛ́ɛ dyǒb ánédnédé nyênyín-nɛ nɛ́ɛ ángɛl é Dyǒb échə́gkɛɛ́ ésudé-ʼɛ Mwǎn-a-Moonyoŋ ámīn.”
51 E acrescentou: “Eu lhes digo a verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.