João 1
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Á mbooted, byánán Dyǒb dɛ́hə̌g nkǒŋsé Eyale êmmad abɛ́. Eyale émbɛ̄ ne Dyǒb. Échê Eyale ébédɛ́ɛ Dyǒb.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Kə́ə́ŋse á mbooted Eyale émbɛ̄ hǒm ahɔ́g ne Dyǒb.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Dyǒb dêmbɛnléd échê Eyale âhəg bwěm éʼsyə̄ə̄l. Chǒm ké ehɔ́g éesaá éche Dyǒb dênhəgké ésebɛ́ ne Eyale.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Aloŋgé ásyə̄ə̄l dénhūū ne Eyale, ádê aloŋgé dɔ́-ʼaá ápíínédé baányoŋ eʼnyínɛn bé ekíde.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Ábɛ̂ eʼnyínɛn bé ekíde éʼpɛneʼ á ehíntɛ́n-tê, ehíntɛ́n éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄ bɔ́ abɔ́ded.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Mod nhɔ́g ampɛ̌ awě Dyǒb dénlōmmē. Dǐn démbɛ̄ mɔ́ bán Jɔnɛ.
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 Jɔnɛ ampɛ̌ âláa bad tə̂ŋgɛne ábê eʼnyínɛn bé ekíde, âbɛl nɛ́n bad bésyə̄ə̄l béwôg, bédúbe-ʼɛ.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 Saké mwěn abédé ábê eʼnyínɛn bé ekíde. Ampɛ̌ âbíd mbóŋ tə̂ŋgɛne ábê eʼnyínɛn bé ekíde.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 Eyale chɔ́ɔ ébédé eʼnyínɛn bé ekíde éʼ mbále ábe éʼnyînteʼ moonyoŋ asyəə́l ekíde. Mɔ́-ʼaá apagéʼáá á nkǒŋsé-te.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 Abédé á nkǒŋsé-te, boŋ kénɛ́ɛ Dyǒb dênhəgké nkǒŋsé ne mɔ́, nkǒŋsé ménkênchemmé mɔ́.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Ampɛ̌ áwē dyad boŋ ábē bad bénkênkobpé mɔ́.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Ké nɛ̂, ambɛ̌ doŋge á bad kunze âbɛ́ bǎn bé Dyǒb. Ábé bad bébédɛ́ɛ bad ábe bênkob mɔ́ ne adúbe áde béndūbɛ̄ɛ̄ mɔ́.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Béesaá bǎn bé Dyǒb nyaa echě moonyoŋ áchyáaʼɛ́ mwǎn. Bénkêmbáá bǎn bé Dyǒb byánán moonyoŋ mɔ́ achyáá bɔ́. Dyǒb děn dɔ́ɔ ádé awâb Titɛ́ɛ.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Eyale êntǐm moonyoŋ, édyɛ̄ɛ̄ átîntê echɛ̂d. Anlón ne nsimé, anlúméd-tɛ syánē ngáne mbále e Dyǒb ékóó abɛ́. Dennyín échē ehúmé, ehúmé éche sáá ábágé mɔ́ nɛ́ɛ ḿmē mpɔm ḿ mwǎn.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 Jɔnɛ anhɔ́b mam áyə̄l echê, anhə́ə́d aá, “Anɛ́n mod mɔ́ɔ ńláŋgéʼáá nyé mɛɛ́, ‘Mod ahúɛʼ ámbīd echêm awě atómé mɛ, áyə̄le bédɛ̂chyáá mɛ, né adé ámīn.’ ”
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Alón áde álóné ne nsimé ábɛ́lé syáā moosyəə́l dekudé nnam ámbīd e nnam.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Wɛ́ɛ Mosɛɛ dɔ́ɔ Dyǒb dêmpoódté mbéndé. Boŋ nsimé ne mbále béhúú ne Yesu Krǐstəə.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Modmod eényīnɛ̄ɛ̄ Dyǒb mbêd, éetómɛɛ́ ḿmē mpɔm ḿ mwǎn awě adé Dyǒb abɛ́-ʼɛ mɔ́ á akéb. Mwěmpɛn mɔ́ akidényīn mɔ́. Mɔ́ abɛlé boŋ Titɛ̂ Dyǒbɛ abyɛ́ɛn.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Baámbáá bé Israɛl bé dyad á Jerusalɛm bénlōm beprisɛ ne bad bémpēe bé túmbé e Levi wɛ́ɛ Jɔnɛ, bán békɛ bésɛded mɔ́ bánken nzɛ́-módɛ́ ádíí.
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Enkêmbaŋgé ahɔ́b, boŋ ampanléd bɔ́ áte aá, “Saké mɛ ndé Ane-awě-Béwɔ́gté.”
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Nzé-ɔ̄ édíí? Wɛ-ɛɛ́ edé Elaijaa?” Ankwɛntɛ́n aá, “Aáy, meésaá mɔ́.” Bênsɛdéd mɔ́ ámpē bánken, “Wɛ-ɛɛ́ edé nkal éʼdəə́dəŋ awe bésinɛɛ́-yɛ?” Antimtɛ́n bɔ́ aá, “Aáy.”
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Kə́ə́ŋne á asog dɔ́ɔ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bánken, “Nzé-ɔ̄ édíí? Láá sé âbɛl sétim ámbīd âláa bad ábe bélómé sé. Nzɛ́-módɛ́ wɛwɛ ehɔ́bé wɛɛ́ mɔ́dé?”
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Hɛ́ɛ Jɔnɛ átimtanné bɔ́ ne eʼyale ábe nkal éʼdəə́dəŋ Yesayaa ánhɔ̄bpē aá,
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 Bɔɔb-pɔɔ́ Befarisia bɔ́ɔ bénlōm ábê bad ábe bémpɛ̌ wɛ́ɛ Jɔnɛ.
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 Bênsɛdéd mɔ́ ámpē bánken, “Nzé weésɛ̌ Ane-awě-Béwɔ́gté, weésɛ̌-ʼɛ Elaijaa káa Nkal éʼdəə́dəŋ awe bésinɛɛ́, cheé-ɔ̄ édusanné bad?”
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Hɛ́ɛ Jɔnɛ átimtanné bɔ́ aá, “Ndusan ne mendíb, boŋ mod adé átîntê echɛ̂n awě nyéēbíiʼɛ́.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Mɔ́ adé ane awě ǎpɛ̌ ámbīd echêm. Meékwognedɛɛ́ âhune ké ḿmē nkɔɔd mé metámbé.”
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l mêmbɛnléd á dyad á Bɛtani á múde mé edíb é Jodan ḿmíníí wɛ́ɛ Jɔnɛ ádúsánnáá bad.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, Jɔnɛ anyín nɛ́ɛ Yesuɛ áhúɛʼɛ́ níníí. Hɛ́ɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Nyénɔneʼ, Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód a Dyǒb mɔ̂nɛ. Mɔ́ ahúdeʼ mbéb ḿ bad bé nkǒŋsé.
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Anɛ́n mod mɔ́ɔ ńláŋgéʼáá nyé áde ménhɔ̄bpē mɛɛ́ ‘Mod ǎpɛ̌ ámbīd echêm awě atómé mɛ, áyə̄le bédɛ̂chyáá mɛ, né adé ámīn.’
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Ké mměn menkêmbííʼɛ́ mɔ́, boŋ mempɛ̌ ńdusán bad ne mendíb âbɛl bad bé Israɛl bébíi mɔ́.”
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 Hɛ́ɛ Jɔnɛ ábídɛɛ́ mbóŋ nɛ́n aá, “Menyín nɛ̂ŋgáne Edəə́dəŋ é Dyǒb ébídé ádyōb nɛ́ɛ élə̄ə̄, ésud mɔ́ á nló mîn, ébɛ́-ʼɛ ne mɔ́.
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 Ké nɛ̂, menkênsóŋtɛ́nné mɛɛ́ mɔ̂ nɛ. Boŋ Dyǒb áde dénlōm mɛ aá ńdusan bad ne mendíb dêmmǎd mɛ aláa aá, ‘Mod awě wɛ́nyīnnē nɛ́ɛ edəə́dəŋ é Dyǒb ésúdé á nló mîn, boŋ étyéém áhed, mɔ́ɔ̄dusɛ́n bad ne Edəə́dəŋ éche Ésáá.’
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Nnyíné ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l, mbíde-ʼɛ mbóŋ nɛ́n mɛɛ́ mɔ́ adé Mwǎn a Dyǒb.”
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé ámpē, Jɔnɛ ambɛ́ áhed ne ábē bembapɛɛ bébɛ.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Annyín nɛ́ɛ Yesuɛ átómɛɛ́. Ádě ányíné mɔ́, anhɔ́b aá, “Nyénɔneʼ, Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód a Dyǒb mɔ̂ nɛ.”
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 Ádě ábê bembapɛɛ bébɛ béwógé nɛ̂, bêmbootéd Yesuɛ ahíd.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Áde Yesuɛ ánɔ́né ámbīd boŋ anyín nɛ̂ŋgáne béhídɛɛ́ mɔ́ ansɛdéd bɔ́ aáken, “Cheé nyéhɛdɛɛ́?” Bêntimtɛ́n mɔ́ bán, “Rabai” (awě adé bán meléede) “Héé édyɛʼɛ́?”
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Anláá bɔ́ aá, “Nyéhyag, nyényîn wɛ́ɛ ńdyɛɛʼɛ́.” Né-ɔɔ́, bênkɛ̌ anyín wɛ́ɛ ádyɛɛʼɛ́. Áde bépédé áhed ébédé dyam ngə́ŋ éniin é ngukɛ́l. Bêndyɛɛ́-ʼɛ áhed kə́ə́ŋ bǐn éʼhíntɛ́n bɔ́.
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Átîntê e ábê bembapɛɛ bébɛ ábe bénwōg dyam áde Jɔnɛ ánhɔ̄bpē boŋ béhíd-tɛ Yesuɛ, nhɔ́g abédé dǐn bán Andreya. Andreya abédɛ́ɛ Simɔn Petro mwǎnyaŋ.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Né-ɔɔ́ dyam déʼsō, ankɛ̌ mwǎnyaŋ Simɔnɛ ahɛd. Anyíné-ʼaá mɔ́ boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Sênyíné Ane-awě-Béwɔ́gté” (nɛ́dē Krǐstəə).
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 Dɔ́ɔ Andreya ápɛ́ɛ́né Simɔnɛ wɛ́ɛ Yesuɛ. Yesuɛ anɔné-ʼaá Simɔnɛ chóóŋ, boŋ áhɔ̄bē aá, “Edíi Simɔnɛ, mwǎn awě Jɔnɛ. Bɛ́chəgé wɛ bɔɔb bán Sɛpasɛ.” (Ádɛ́n dǐn ádíi melemlem nɛ́ɛ Petro, nɛ̂ ádé ndim e aláá.)
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, Yesuɛ ammǎd aá mɔ́kag á mbwɔ́g e Galilia. Dɔ́ɔ ákíí Filibɛ atán boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Hídé mɛ.”
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Filibɛ abédɛ́ɛ mod a dyad á Betsaida, melemlem mé dyad ádě Andreya bɔ́ Petro bémbīdtē.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Filibɛ anyín Nataniɛlɛ. Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ nɛ́n aá, “Sênyíné ane mod awě Mosɛɛ ântenlé mam áyə̄l echê áwe mbéndé-te. Mɔ́ɔ kə́ə́ŋne bekal-bé-eʼdəə́dəŋ bêntenlé mam á yə̌l. Adíi Yesuɛ mod a dyad á Nazarɛt, mwǎn awě Josɛbɛ.”
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Dyam á bwâm áhéé áhɛle ábíd á Nazarɛt?” Dɔ́ɔ Filibɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Hyɛ̌ ényîn.”
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Áde Yesuɛ ányíné Nataniɛlɛ ahúɛʼ, dɔ́ɔ áhɔ́bɛɛ́ áyə̄l echê aá, “Nyénɔne, mwǎn a Israɛl nɛ́n sóm-sóm, awě mbɛltéd ńtyéémé!”
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Chán émwédé mɛ abíi?” Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné aá, “Filibɛ adɛ̂hɔ́b aá mɔ́chəge wɛ, nnyíné wɛ á alín á ngəl sé.”
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Hɛ́ɛ Nataniɛlɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “A meléed, edíi Mwǎn a Dyǒb. Wɛ-ɛɛ́ edé kə̂ŋ e bad bé Israɛl.”
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Yesuɛ antimtɛ́n mɔ́ aá, “Edúbpé áyə̄le ńláŋgé wɛ mɛɛ́ nnyíné wɛ á alín á ngəl sé. Wɛɛ́nyīn mam ḿmě métómé nɛ́n.”
50 Jesus respondeu:
51 Hɛ́ɛ ábádɛɛ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, nyɛ́ɛ̄nyīn nɛ́ɛ dyǒb ánédnédé nyênyín-nɛ nɛ́ɛ ángɛl é Dyǒb échə́gkɛɛ́ ésudé-ʼɛ Mwǎn-a-Moonyoŋ ámīn.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.