João 18

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Áde Yesuɛ amáá akáne, bɔ́ɔbɛ ábē bembapɛɛ bênhidé, béchābē mwǎ edíb a Kidrɔn ámīn. Nzag embɛ́ áhed, bénsɔ̄l áwēd-te.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu juntamente com os seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim; e aí entrou com eles.
2 Judasɛ, ntúrɛ́ awě Yesuɛ ambíí ádê abwɔ́g á hǒm, áyə̄le Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bêmmɛntɛ́n aladɛn áhed.
2 Judas, o traidor, também conhecia aquele lugar, porque Jesus muitas vezes havia se reunido ali com os seus discípulos.
3 Né-ɔɔ́, Judasɛ antómɛ́n echoŋ é sə́nze ne bembəledɛ bé Ndáb-e-Dyǒb ábe beprisɛ bémbáá ne Befarisia bénlōmmē, békɛ̄ wɛ́ɛ Yesuɛ ábédé. Ábê bad bênchǒd eʼkag, béwálé eʼtrúkáŋ ne bwěm éʼ nzum.
3 Tendo, pois, Judas recebido a escolta e alguns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou a esse lugar com lanternas, tochas e armas.
4 Yesuɛ ammǎd mam mésyə̄ə̄l ḿme mɛ́bɛnléd ne mɔ́ abíi, ké nɛ̂, ambídéd yə̌l áwed, ásɛ̄dēd bɔ́ aáken, “Nzɛ́ nyéhɛdɛɛ́?”
4 Então Jesus, sabendo de tudo o que ia acontecer com ele, adiantou-se e perguntou-lhes:
5 Bênkwɛntɛ́n mɔ́ bán, “sêhɛde Yesuɛ, mod a dyad á Nazarɛt.” Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Mɛ-ɛɛ́ ndé mɔ́.” Judasɛ ntúrɛ́ awě Yesuɛ ambɛ́ áhed ne ábê bad.
5 Eles responderam: — A Jesus, o Nazareno. Então Jesus lhes disse: Ora, Judas, o traidor, também estava com eles.
6 Áde Yesuɛ áhɔ́bé aá, “Mɛ-ɛɛ́ ndé mɔ́,” bêntimɛ́n mbíd, békwɛ̄ ásē.
6 Quando Jesus lhes disse: “Sou eu”, recuaram e caíram por terra.
7 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ ámpē aáken, “Nzɛ́ nyéhɛdɛɛ́?” Bênkwɛntɛ́n bán, “Yesuɛ a dyad á Nazarɛt.”
7 Jesus, de novo, lhes perguntou: Responderam: — A Jesus, o Nazareno.
8 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nláŋgé nyé mɛɛ́, mɛ-ɛɛ́ ndé mɔ́. Né-ɔɔ́, nzé nyêhɛde mɛ, nyétɛ̄dē ábén bad ábe bédé ne mɛ, békag.”
8 Então Jesus disse:
9 Nɛ́n dêmbɛnléd âlóned eʼyale ábe ánhɔ̄bpē aá, “A-Sáŋ, átîntê e bad ábe wêmbɛɛ́ mɛ, meebɔ́dɛɛ́ ké nhɔ́g.”
9 Ele disse isso para se cumprir a palavra que tinha dito anteriormente: “Não perdi nenhum dos que me deste.”
10 Simɔn Petro anwálé nkwáté. Hɛ́ɛ ádólé ḿmê nkwáté boŋ átōmtēʼ, ásɛ̄lē etúu é ekáá é mbáá é mbəledɛ awě prisɛ ambáámbáa. Ane mbəledɛ abédé dǐn bán, Malkusɛ.
10 Então Simão Pedro puxou da espada que trazia e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. E o nome do servo era Malco.
11 Yesuɛ anláá Petro aá, “Timéd nkwáté á abám. Nɛ́dē, meetêŋgɛnɛɛ́ metuné ḿme echem Sáŋ átíínédé mɛ akud-ɛ?”
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Hɛ́ɛ échê echoŋ é sə́nze ne awâb mod ambáá nchoo ne bembəledɛ bé bad bé Israɛl békóbé Yesuɛ béhaŋ mɔ́.
12 Assim, a escolta, o comandante e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o amarraram.
13 Bénsēbē mɔ́ akɛɛn wɛ́ɛ Anasɛ. Anasɛ abédɛ́ɛ sáŋ-kə́lé awě Kaifasɛ awě abédé prisɛ ambáámbáa ḿmê mwɛ̌.
13 Então o levaram primeiramente a Anás, sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Kaifasɛ ne, mɔ́ ambɛ̌ bad bémbáá bé Israɛl elébé aá ébóó bán mod nhɔ́g áwɛ̂ á nló ḿ bad bésyə̄ə̄l.
14 Ora, Caifás era quem havia declarado aos judeus ser conveniente morrer um homem pelo povo.
15 Simɔn Petro ne mbapɛɛ ampée béhídéʼáá Yesuɛ. Prisɛ ambáámbáa ambíí ane mbapɛɛ, né-ɔɔ́ ane mbapɛɛ ansɔ́l eyáde éche prisɛ ambáámbáa wɛ́ɛ bénsɔ̄lɛ̄nnē Yesuɛ.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam Jesus. Esse discípulo era conhecido do sumo sacerdote e, por isso, conseguiu entrar no pátio da casa deste com Jesus.
16 Petro pɛn anlyə̌g á mmwɛ mé eʼkɛ́. Dɔ́ɔ ane mbapɛɛ awě prisɛ ambáámbáa ámbīīʼɛ́ átímé ámbīd á mmwɛ, ákālɛ̄n ngɔndérɛ echě enɔnéʼáá mmwɛ boŋ ásɔ̄ltē Petro á eyáde-tê.
16 Pedro, porém, ficou de fora, junto à porta. O outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, saiu, falou com a encarregada da porta e levou Pedro para dentro.
17 Ene ngɔndérɛ ansɛdéd Petro aáken “Kíné wɛ́mpē weésaá mbapɛɛ nhɔ́g awě ane mod-ɛ?” Petro ankwɛntɛ́n mɔ́ aá, “Aáy, meésaá.”
17 Então a empregada, encarregada da porta, perguntou a Pedro: — Você também não é um dos discípulos desse homem? Ele respondeu: — Não, não sou.
18 Bɔɔb-pɔɔ́, ahéb démbɛ̄. Né-ɔɔ́, bembəledɛ ábe prisɛ ambáámbáa ne bembəledɛ bé Ndáb-e-Dyǒb bênkonéd muú bétyéém áhed béwāleʼ. Petro mɔ́mpē ambɛ́ áhed, atyéém áwālē muú.
18 Os servos e os guardas estavam ali, tendo acendido uma fogueira por causa do frio, e se aqueciam. Pedro estava no meio deles, aquecendo-se também.
19 Prisɛ ambáámbáa esɛ̌dtéʼáá Yesuɛ tə̂ŋgɛne ábē bembapɛɛ ne ádē ayə́ge.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus a respeito dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Yesuɛ ankwɛntɛ́n mɔ́ aá, “Mam mésyə̄ə̄l ḿme ńláŋgéʼáá bad nhɔ́béʼáá mɔ́ á nhɛ́né. Ayə́ged ádêm ásyə̄ə̄l-ʼɛ, ábédé á Ndáb é mekáne ne á Ndáb-e-Dyǒb wɛ́ɛ bad bé Israɛl bésyə̄ə̄l béladnɛɛ́. Meéhɔ́bɛ́ɛ́-ʼɛ dyamdyam á kun-tê.
20 Jesus lhe respondeu:
21 Cheé-ɔ̄ ésɛdtɛɛ́ mɛ ámpē. Sɛdéd bad ábe bénwōg mam ḿme ńláŋgé bɔ́. Bébíí mam ḿme ńhɔ́bé.”
21 Por que o senhor está perguntando para mim? Pergunte aos que ouviram o que lhes falei. Eles sabem muito bem o que eu disse.
22 Áde Yesuɛ áhɔ́bé nɛ̂, mbəledɛ nhɔ́g ambɔ̌m mɔ́ abɛ́n ahɔ́b aá, “Chán éhɛle éhɔ̄bēʼ nɛ̂ wɛ́ɛ prisɛ ambáámbáa?”
22 Quando Jesus disse isto, um dos guardas que estavam ali deu-lhe uma bofetada, dizendo: — É assim que você fala com o sumo sacerdote?
23 Yesuɛ antimtɛ́n mɔ́ aá, “Nzé nhɔ́bé dyam áde déetə̂ŋgɛne, ehɔ́b dɔ́ moosyəə́l áwôg. Boŋ nzé édé bán nhɔ́bé dyam áde átə́ŋgɛ́né, cheé ékə́ə́ boŋ ébɔmé mɛ?”
23 Jesus lhe respondeu:
24 Dɔ́ɔ Anasɛ áhɔ́bé aá, békɛɛn Yesuɛ wɛ́ɛ Kaifasɛ, prisɛ ambáámbáa. Yesuɛ ambɛ́ abɛ́ á mehaŋ.
24 Então Anás o enviou, amarrado, à presença de Caifás, o sumo sacerdote.
25 Bɔɔb-pɔɔ́, Simɔn Petro ambɛ́ atyéém áhed áwālē muú. Hɛ́ɛ bad ábe bémbɛ̄ áhed bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Kíné wɛ́mpē weésaá mbapɛɛ nhɔ́g awě ane mod-ɛ?” Petro antáŋ aá, “Aáy, meésaá.”
25 Simão Pedro estava em pé, aquecendo-se. Então lhe perguntaram: — Você também não é um dos discípulos dele? Ele negou e disse: — Não, não sou.
26 Mbəledɛ awě prisɛ ambáámbáa nhɔ́g, mwǎnyaŋ mɔ́ɔ Petro ánsɛ̄nlē etúu, anchə́géd ehɔ́b ámīn, aláá Petro aá, “Kíné meenyínɛɛ́ nyúmɔ̄ á nzag-tê-yɛ?”
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: — Não é verdade que eu vi você no jardim com ele?
27 Petro antáŋ ámpē. Ábwɔ̄g-ábwɔ̄g, nchóm a kúb antóŋ.
27 De novo, Pedro negou. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Bad bé Israɛl bênhidnéd Yesuɛ á ndáb wɛ́ɛ Kaifasɛ békɛ̄ɛ̄n mɔ́ á eyáde e nkamlɛnɛ ambáá. Nɛ́n ábédé epɔg é mbwɛmbwɛ. Běn bénkênsɔ́nlé á ndáb-te âbáŋ nɛ́n béenyínnád mbinde áʼsō éʼ Dyǒb âbɛl bédyɛ̂ Ngande e Nnyíme-ámīn.
28 Depois, levaram Jesus da casa de Caifás para o Pretório. Era cedo de manhã. Eles não entraram no Pretório para não se contaminar, pois somente assim poderiam comer a Páscoa.
29 Né-ɔɔ́, Payledɛ nkamlɛnɛ ambáá a bad bé Roma, ambíd e ebwɔ́g ákɛ atán bɔ́, ásɛdté bɔ́ aáken, “Awusé áhéé nyéhɔ́bé bán anɛ́n mod abɛlé?”
29 Então Pilatos saiu para falar com eles e perguntou: — Que acusação vocês trazem contra este homem?
30 Bênkwɛntɛ́n mɔ́ bán, “Nzé anɛ́n mod enkêmbɛ́ ebébtéd é mod, né séēbagɛɛ́ mɔ́ áwôŋ mekáá.”
30 Eles responderam: — Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue ao senhor.
31 Payledɛ anláá bɔ́ aá, “Nyé běn nyétêd mɔ́, nyébɛnled mbéndé echɛ̂n nyékáad mɔ́.” Hɛ́ɛ bad bé Israɛl bélâŋgɛɛ́ mɔ́ bán, “Séewóoʼɛ́ kunze âwúu mod.”
31 Então Pilatos disse: — Levem-no daqui e julguem-no segundo a lei de vocês. Ao que os judeus responderam: — Não nos é lícito matar ninguém.
32 Nɛ́n dêmbɛnléd âlóned eʼyale ábe Yesuɛ ánhɔ̄bpē âlúmed nyaa e kwééd eche áwɛ̄ɛ̄.
32 Isso aconteceu para que se cumprisse a palavra de Jesus, significando com que tipo de morte estava para morrer.
33 Payledɛ ansɔ́l á ndáb-te ámpē, áchə̄g Yesuɛ, ásɛ̄dēd mɔ́ aá, “Wɛ-ɛɛ́ edé kə̂ŋ e bad bé Israɛl-lɛ?”
33 Pilatos entrou novamente no Pretório, chamou Jesus e lhe perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Mmǒn-ɛɛ́ ehɔ́be nɛ̂ ngé bad bémpēe bɔ́ɔ bélāŋgē wɛ mam á yə̌l echêm?”
34 Jesus respondeu:
35 Payledɛ ankwɛntɛ́n aá, “Ndé mod a Israɛl-lɛ? Ábôŋ bad ne beprisɛ bémbáá bɔ́ɔ bébágé wɛ áwêm mekáá. Cheé ébɛ́lé?”
35 Pilatos respondeu: — Por acaso sou judeu? A sua própria gente e os principais sacerdotes é que o entregaram a mim. Que foi que você fez?
36 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Ḿmêm nkamlɛn méesaá á nkǒŋsé wɛ́n. Nzé ḿmêm nkamlɛn mémbɛ̄ á nkǒŋsé wɛ́n, né ábêm bembəledɛ bɛ́wǎn, âbɛl nɛ́n bad béebagé mɛ á mekáá mé bad bé Israɛl. Boŋ ḿmêm nkamlɛn méesaá mé nkǒŋsé.”
36 Jesus respondeu:
37 Dɔ́ɔ Payledɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aá, “Nɛ́dē edé kə̂ŋ-ɛ?” Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Wɛ-ɛɛ́ ehɔ́bé wɛɛ́ ndé kə̂ŋ. Nzɔm echě ekəə́ boŋ béchyáá mɛ, ḿpɛ̄ á nkǒŋsé wɛ́n, edíi âbíd mbóŋ e mbále. Mod ké ahéé awě adé mod a mbále awóglan mɛ.”
37 Pilatos perguntou: — Então você é rei? Jesus respondeu:
38 Payledɛ ansɛdéd mɔ́ aá, “Cheé édé mbále?”
38 Pilatos perguntou: — O que é a verdade? Depois de dizer isso, Pilatos voltou aos judeus e lhes disse: — Eu não acho nele crime algum.
39 Boŋ nyêwóó elem nɛ́n bán, ntə́ŋgɛ́né nyé mod a mbwɔg nhɔ́g abídted á póndé e Ngande e Nnyíme-ámīn. Nyêdəə́ bán ḿbídted nyé kə̂ŋ e bad bé Israɛl-lɛ?”
39 Mas é costume entre vocês que eu solte alguém por ocasião da Páscoa. Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus?
40 Bênkwɛntɛ́n mɔ́ ne eʼsaád bán, “Aáy! Séēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ mɔ́. Bídtéd sé Barabasɛ.” (Barabasɛ abédé-ʼɛ nchîb ambáá.)
40 Então todos gritaram, novamente: — Não este, mas Barrabás! Ora, Barrabás era salteador.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.