João 10

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yesuɛ anhɔ́b aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě eépoo á mmwɛ mé abem á mbód, boŋ átim achə́gé pɛd empée, adíi nchîb, abɛ́-ʼɛ mod e ewúɛn.
1 Em verdade, em verdade vos digo: quem não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outra parte, é ladrão e salteador.
2 Mod awě apooʼ á mmwɛ mé abem mɔ̂dé Nnɔn a ńdyɔŋ ḿ mbód.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 Mod awě anɔne abem adibnad mɔ́ ekob. Achəge mbód tɛ́ɛ́ ne dǐn, ábīdnē-ʼɛ chɔ́.
3 A este o porteiro abre, e as ovelhas ouvem a sua voz. Ele chama as ovelhas pelo nome e as conduz à pastagem.
4 Abídné-ʼaá chɔ́, atómɛ́n chɔ́, chɔ́-ʼɛ éhīdē mɔ́, áyə̄le ébíí éche ehɔ́b.
4 Depois de conduzir todas as suas ovelhas para fora, vai adiante delas; e as ovelhas seguem-no, pois lhe conhecem a voz.
5 Boŋ échê mbód éehídɛ́ɛ́ nken mbêd. Ébɛléʼ ébāāʼ mɔ́ á yə̌l báán, áyə̄le éechemɛ́ɛ́ éche ehɔ́b.”
5 Mas não seguem o estranho; antes fogem dele, porque não conhecem a voz dos estranhos.
6 Yesuɛ ankalé bɔ́ enɛ́n ngan boŋ bénkênsóŋtɛ́nné.
6 Jesus disse-lhes essa parábola, mas não entendiam do que ele queria falar.
7 Né-ɔɔ́, Yesuɛ ambád ámpē aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛ-ɛɛ́, mɛ́ɛ ndé mmwɛ mé ekob wɛ́ɛ mbód épooʼɛ́.
7 Jesus tornou a dizer-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: eu sou a porta das ovelhas.
8 Byánán mɛ̌pɛ̌, bad bésyə̄ə̄l ábe bésébpé apɛ bébédɛ́ɛ bechîb ne bad bé ewúɛn, boŋ mbód éekênwógɛ́nné bɔ́.
8 Todos quantos vieram antes de mim foram ladrões e salteadores, mas as ovelhas não os ouviram.
9 Mɛ-ɛɛ́ ndé ekob. Kénzɛ́ɛ́ awě apoó áwêm, ǎkǔd eʼsoósoŋ. Ǎsɔ̄l, abíd-tɛ ésebán mod atagte mɔ́. Ǎkud-tɛ kéchéé éche áhɛdɛɛ́.
9 Eu sou a porta. Se alguém entrar por mim será salvo; tanto entrará como sairá e encontrará pastagem.
10 Nchîb apag dásɔ̄ âchíb, âwúu ne âbébed. Mpedé âbɛl boŋ békud aloŋgé áde álóné mbon.
10 O ladrão não vem senão para furtar, matar e destruir. Eu vim para que as ovelhas tenham vida e para que a tenham em abundância.
11 Mɛ-ɛɛ́ ndé nnɔn-a-mbód a bwâm. Nnɔn-a-mbód a bwâm adé mboŋsɛ́n âwɛ́ á nló ḿme éche mbód.
11 Eu sou o bom pastor. O bom pastor expõe a sua vida pelas ovelhas.
12 Mod awě bétédé á nsɔ́n tédɛ́n, ânɔn mbód, áde mwěn éesaá nnɔn-a-mbód, áde éesaá-ʼaá nwóó-mbód, ányínɛɛ́ nyínɛ́n nɛ́ɛ ngə ehúɛʼɛ́, áchēnē mbód, atóm mehélé. Ene póndé dɔ́ɔ ngə ésogɛɛ́ mbód, échíníí-ʼɛ épáŋtéd áte.
12 O mercenário, porém, que não é pastor, a quem não pertencem as ovelhas, quando vê que o lobo vem vindo, abandona as ovelhas e foge; o lobo rouba e dispersa as ovelhas.
13 Ane mod atóme mehélé áyə̄le adíi mod awě bétédé á nsɔ́n tédɛ́n, eewôŋnɛɛ́ échê mbód póndé.
13 O mercenário, porém, foge, porque é mercenário e não se importa com as ovelhas.
14 Mɛ́ɛ ndé nnɔn-a-mbód a bwâm. Mbíí échem mbód, échem mbód-tɛ ébíí mɛ.
14 Eu sou o bom pastor. Conheço as minhas ovelhas e as minhas ovelhas conhecem a mim,
15 Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ Titɛ́ɛ ábíí mɛ, mɛ-ʼɛ mbíí mɔ́. Mbǒŋsɛ́né-ʼɛ âwɛ́ á nló ḿme échem mbód.
15 como meu Pai me conhece e eu conheço o Pai. Dou a minha vida pelas minhas ovelhas.
16 Nwóó-ʼɛ mbód émpēe éche éesɛ̌ á abem-tê wɛ́n, ntə́ŋgɛ́né chɔ́mpē apɛɛn, chɔ́mpē éwōg échem ehɔ́b, né-ɔɔ́, abem dɛ́bɛ̄ ahɔ́g, nnɔn-a-mbód-tɛ nhɔ́g.
16 Tenho ainda outras ovelhas que não são deste aprisco. Preciso conduzi-las também, e ouvirão a minha voz e haverá um só rebanho e um só pastor.
17 Titɛ́ɛ adəə́ mɛ, áyə̄le mbǒŋsɛ́né âwɛ́ âbɛl ńkud ádêm aloŋgé ámbīd ámpē.
17 O Pai me ama, porque dou a minha vida para a retomar.
18 Modmod eékobnɛ́ɛ́ mɛ ádêm aloŋgé, boŋ mbage dɔ́ ne mměn. Nwóó ngíne âbɛ ádêm aloŋgé, nwóó-ʼɛ ngíne âtéd dɔ́ ámpē. Nɛ́n dɔ́ɔ Titɛ́ɛ áláŋgé mɛ aá ḿbɛl.”
18 Ninguém a tira de mim, mas eu a dou de mim mesmo e tenho o poder de a dar, como tenho o poder de a reassumir. Tal é a ordem que recebi de meu Pai.
19 Ábɛ́n eʼyale ábe Yesuɛ bêmpɛɛ́n nkabɛ́n átîntê e bad bé Israɛl ámpē.
19 A propósito dessas palavras, originou-se nova divisão entre os judeus.
20 Bɔ́ bad híin béhɔ́béʼáá nɛ́n bán, “Edəə́dəŋ é mbéb édé mɔ́ áte, apedé mǐn. Chán nyéhɛle nyéwōglān mɔ́?”
20 Muitos deles diziam: Ele está possuído do demônio. Ele delira. Por que o escutais vós?
21 Boŋ bémpēe béhɔ́béʼáá bán, “Mod awě edəə́dəŋ é mbéb édíí áte eehɔ́bɛ́ɛ́ échɛ́n ndín e mekan. Edəə́dəŋ é mbéb éhɛle ébɛ̄l mod awě akwedé ndím anyínɛn-ɛ?”
21 Outros diziam: Estas palavras não são de quem está endemoninhado. Acaso pode o demônio abrir os olhos a um cego?
22 Ngande e Nnamed ń Ndáb-e-Dyǒb ékóbtéʼáá á Jerusalɛm. Nɛ́n ábédé á pondé éche ahéb ábágkē bwâmbwam.
22 Celebrava-se em Jerusalém a festa da Dedicação. Era inverno.
23 Yesuɛ ahyɔ́mméʼáá á abepé á Ndáb-e-Dyǒb áde béchə́géʼáá bán Abepé áde Solomonɛ.
23 Jesus passeava no templo, no pórtico de Salomão.
24 Bad bé Israɛl bênləŋnéd mɔ́, bésɛdté mɔ́ bán, “Póndé ehéé wɛwɛ wɛ́sōgkē sé abane á edibelónɛ́ɛ́-te? Nzé wɛ-ɛɛ́ edé Ane-awě-Béwɔ́gté, épanléd sé áte.”
24 Os judeus rodearam-no e perguntaram-lhe: Até quando nos deixarás na incerteza? Se tu és o Cristo, dize-nos claramente.
25 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Mmaá nyé aláa, boŋ nyéedúbpɛɛ́. Nsɔ́n ḿme ḿbɛlɛɛ́ á dǐn áde awêm Titɛ́ɛ, měn ḿbíde mɛ mbóŋ.
25 Jesus respondeu-lhes : Eu vo-lo digo, mas não credes. As obras que faço em nome de meu Pai, estas dão testemunho de mim.
26 Boŋ nyéedúbpɛ́ɛ́ áyə̄le nyéesaá échêm mbód.
26 Entretanto, não credes, porque não sois das minhas ovelhas.
27 Échem mbód éwóge échêm ehɔ́b. Mbíí chɔ́, chɔ́-ʼaá éhíde mɛ.Nnɔn-a-mbód alyə́gte ḿmē ńdyɔŋ ḿ mbód|src="bk00007c.tif" size="span" ref="10.27"
27 As minhas ovelhas ouvem a minha voz, eu as conheço e elas me seguem.
28 Mbage bɔ́ aloŋgé áde déemaáʼ, béewáá-ʼaá mbêd. Modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ásog bɔ́ áwêm mekáá.
28 Eu llhes dou a vida eterna; elas jamais hão de perecer, e ninguém as roubará de minha mão.
29 Chǒm echě awêm Titɛ́ɛ ábágé mɛ étómé chǒm ésyə̄ə̄l, modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ásog bɔ́ á mekáá ḿme Titɛ́ɛ.
29 Meu Pai, que mas deu, é maior do que todos; e ninguém as pode arrebatar da mão de meu Pai.
30 Sé Titɛ̂ sêdíi mod nhɔ́g.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Bad bé Israɛl béntēd meláá ámpē âlúm Yesuɛ.
31 Os judeus pegaram pela segunda vez em pedras para o apedejar.
32 Boŋ anláá bɔ́ aá, “Nlúmté nyé ekud é nsɔ́n ḿ bwâm éche ébídé ne echem Sáŋ. Nyêhɛde me meláá alúm, âwúu mɛ. Ḿmê nsɔ́n ńhéé nyéhɛdɛɛ́ mɛ meláá alúmɛn.”
32 Disse-lhes Jesus: Tenho-vos mostrado muitas obras boas da parte de meu Pai. Por qual dessas obras me apedrejais?
33 Dɔ́ɔ békwɛntanné bán, “Séēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ wɛ meláá alúm áyə̄le nsɔ́n ḿ bwâm ḿme ébɛ́lé. Boŋ sêlúme wɛ meláá áyə̄le esyə́ə́ Dyǒb.”
33 Os judeus responderam-lhe: Não é por causa de alguma boa obra que te queremos apedrejar, mas por uma blasfêmia, porque, sendo homem, te fazes Deus.
34 Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Ngɔ́mē éténlédé áwɛn Kálag e Mbéndé nɛ́n bán, Dyǒb áhɔ́bé aá, ‘Nyêdíi myǒb.’
34 Replicou-lhes Jesus: Não está escrito na vossa lei: Eu disse: Vós sois deuses {Sl 81,6}?
35 Debíí nɛ́n bán, eyale é Dyǒb éekwagké. Dyǒb dênchə̌g bad ábe ánlōmɛ̄nnē échē eyale aá bédíi myǒb.
35 Se a lei chama deuses àqueles a quem a palavra de Deus foi dirigida {ora, a Escritura não pode ser desprezada},
36 Mɛ-ɛɛ́ Dyǒb ánámté boŋ alóm-mɛ á nkǒŋsé, chán-nɔ̄ nyéhɛle nyéhɔ̄bē bán, nsyə́ə́ Dyǒb áyə̄le ńtúmé ahɔ́b mɛɛ́ ndíi Mwǎn a Dyǒb?
36 como acusais de blasfemo aquele a quem o Pai santificou e enviou ao mundo, porque eu disse: Sou o Filho de Deus?
37 Nzé meébɛ̄lē nsɔ́n ḿme Titɛ́ɛ, nyéedúbpé mɛ.
37 Se eu não faço as obras de meu Pai, não me creiais.
38 Boŋ nzé édé nɛ́n bán mbɛle mɔ́, nyêdúbé ḿmê nsɔ́n ké nyéedúbpe mměn, âbɛl nɛ́n nyébíi nyésôŋtɛn-nɛ ngen pɔ́g ne ésyə̄ə̄l nɛ́n bán, Titɛ́ɛ adé mɛ áte, mɛ-ʼɛ mbɛ́ mɔ́ áte ngen pɔ́g ne ngen ésyə̄ə̄l.”
38 Mas se as faço, e se não quiserdes crer em mim, crede nas minhas obras, para que saibais e reconheçais que o Pai está em mim e eu no Pai.
39 Ḿmɛ́n mam ḿme ánhɔ̄bpē mêmbɛ̌l bênwanɛ́n mɔ́ akób ámpē, boŋ ambíd bɔ́ á mekáá.
39 Procuraram então prendê-lo, mas ele se esquivou das suas mãos.
40 Ámbīd enɛ̂, Yesuɛ antǐm ámbīd á pɛd e edíb é Jodan eníníí, á abwɔ́g á hǒm wɛ́ɛ Jɔnɛ, Ndusɛnɛ ádúsánnáá bad, ádyɛ̄ɛ̄ áhed.
40 Ele se retirou novamente para além do Jordão, para o lugar onde João começara a batizar, e lá permaneceu.
41 Ndun e mod epagéʼáá áwē. Ábê bad béhɔ́béʼáá bán, “Jɔnɛ, Ndusɛnɛ eébɛleʼaá menyáké boŋ kéchéé éche áhɔ́bé tə̂ŋgɛne anɛ́n mod édé mbále.”
41 Muitos foram a ele e diziam: João não fez milagre algum,
42 Né-ɔɔ́, ndun e mod echě embɛ́ áhed, endúbé Yesuɛ.
42 mas tudo o que João falou deste homem era verdade. E muitos acreditaram nele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.