João 10
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs AAI
1 Yesuɛ anhɔ́b aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě eépoo á mmwɛ mé abem á mbód, boŋ átim achə́gé pɛd empée, adíi nchîb, abɛ́-ʼɛ mod e ewúɛn.
1 “Turobe a tur ao’owen, bobaituw hai fur ana etawanamaim orot men imaim narun, baise nakayam ef ta’ane narun, nati orot i bainowan mowan.
2 Mod awě apooʼ á mmwɛ mé abem mɔ̂dé Nnɔn a ńdyɔŋ ḿ mbód.
2 Orot yait etawanamaim erur, i bobaituw kaifenayan.
3 Mod awě anɔne abem adibnad mɔ́ ekob. Achəge mbód tɛ́ɛ́ ne dǐn, ábīdnē-ʼɛ chɔ́.
3 Orot fur kaifenayan boro etawan isan nabotawiy naatu bobaituw boro orot fanan hina’inan naatu ana bobaituw ta’ita’imon wabih naso’oben na’afih hinanowar naatu nabotaitih ufun hinatit.
4 Abídné-ʼaá chɔ́, atómɛ́n chɔ́, chɔ́-ʼɛ éhīdē mɔ́, áyə̄le ébíí éche ehɔ́b.
4 I ebotaitih ufun tetitit anamaramaim, i wan ebi’iyon, naatu ana bobaituw ti’ufunun bairi tenan anayabin i fanan hiso’ob.
5 Boŋ échê mbód éehídɛ́ɛ́ nken mbêd. Ébɛléʼ ébāāʼ mɔ́ á yə̌l báán, áyə̄le éechemɛ́ɛ́ éche ehɔ́b.”
5 Baise fanan ta boro men hini’ufunun, anayabin i fanan men hi’inan imih boro hinabihir.”
6 Yesuɛ ankalé bɔ́ enɛ́n ngan boŋ bénkênsóŋtɛ́nné.
6 Jesu iti kawen turamaim eo, baise tur ana naniyan i men hibaimih abistan isan eo’o.
7 Né-ɔɔ́, Yesuɛ ambád ámpē aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛ-ɛɛ́, mɛ́ɛ ndé mmwɛ mé ekob wɛ́ɛ mbód épooʼɛ́.
7 Imih Jesu tur ibanak eo maiye, “Turobe a tur ao’owen, Ayu i etawan bobaituw isah.
8 Byánán mɛ̌pɛ̌, bad bésyə̄ə̄l ábe bésébpé apɛ bébédɛ́ɛ bechîb ne bad bé ewúɛn, boŋ mbód éekênwógɛ́nné bɔ́.
8 Sabuw afa wan hinan i bainowah naatu bokwanekwaneyah, baise bobaituw men tainih isah hirub fanah hinowaramih.
9 Mɛ-ɛɛ́ ndé ekob. Kénzɛ́ɛ́ awě apoó áwêm, ǎkǔd eʼsoósoŋ. Ǎsɔ̄l, abíd-tɛ ésebán mod atagte mɔ́. Ǎkud-tɛ kéchéé éche áhɛdɛɛ́.
9 Ayu i etawan, yait ayu wanawana’umaim run enan boro yawas nab, boro hinarun hinatit fotan gewasin hinagatur.
10 Nchîb apag dásɔ̄ âchíb, âwúu ne âbébed. Mpedé âbɛl boŋ békud aloŋgé áde álóné mbon.
10 Bainowan tenan i bain, asbunin naatu gurusin akisin hinot tenan; Ayu anan i boro yawas gewasin hinab hinama boro men abistan ta isan hiniyababan.”
11 Mɛ-ɛɛ́ ndé nnɔn-a-mbód a bwâm. Nnɔn-a-mbód a bwâm adé mboŋsɛ́n âwɛ́ á nló ḿme éche mbód.
11 “Ayu i bobaituw gewasu. Bobaituw Kaifenayan gewasin ana bobaituw isah ana yawas ebi’inuw.
12 Mod awě bétédé á nsɔ́n tédɛ́n, ânɔn mbód, áde mwěn éesaá nnɔn-a-mbód, áde éesaá-ʼaá nwóó-mbód, ányínɛɛ́ nyínɛ́n nɛ́ɛ ngə ehúɛʼɛ́, áchēnē mbód, atóm mehélé. Ene póndé dɔ́ɔ ngə ésogɛɛ́ mbód, échíníí-ʼɛ épáŋtéd áte.
12 Bobaituw kaifenayan orot ta men karam bobaituw nakaifen naatu i men nowan. Imih anamaramaim haru tuwetuwenih nan na’i’itin, i boro bobaituw nihamiyih nabihir. Naatu haru tuwenituwenih boro bobaituw bairi hiniyow naatu hina’abargiyih nanabin hinabihir.
13 Ane mod atóme mehélé áyə̄le adíi mod awě bétédé á nsɔ́n tédɛ́n, eewôŋnɛɛ́ échê mbód póndé.
13 Orot boro nabihir anayabin i orot ta hibai na ma ekakaifen, imih bobaituw isah i men enotanot gagamin.
14 Mɛ́ɛ ndé nnɔn-a-mbód a bwâm. Mbíí échem mbód, échem mbód-tɛ ébíí mɛ.
14 Ayu i bobaituw kaifenayan gewasu. Au bobaituw asu’ubih naatu i ayu hisu’ubu.
15 Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ Titɛ́ɛ ábíí mɛ, mɛ-ʼɛ mbíí mɔ́. Mbǒŋsɛ́né-ʼɛ âwɛ́ á nló ḿme échem mbód.
15 Tamai ayu susu’ubu na’atube, ayu Tamai asu’ub naatu au yawas bobaituw isah ai’inuw.
16 Nwóó-ʼɛ mbód émpēe éche éesɛ̌ á abem-tê wɛ́n, ntə́ŋgɛ́né chɔ́mpē apɛɛn, chɔ́mpē éwōg échem ehɔ́b, né-ɔɔ́, abem dɛ́bɛ̄ ahɔ́g, nnɔn-a-mbód-tɛ nhɔ́g.
16 Bobaituw afa ayu nowau i men iti fur wanawanan tema’am. I auman anabuwih hinan hinarun. I auman ayu fanau hinanowar, nati’imaim i boro bobaituw ta’imon naatu kaifenayan ta’imon.
17 Titɛ́ɛ adəə́ mɛ, áyə̄le mbǒŋsɛ́né âwɛ́ âbɛl ńkud ádêm aloŋgé ámbīd ámpē.
17 Tamai ebiyabuwu anayabin ayu au yawas ani’inuw, saise yawasu anama maiye.
18 Modmod eékobnɛ́ɛ́ mɛ ádêm aloŋgé, boŋ mbage dɔ́ ne mměn. Nwóó ngíne âbɛ ádêm aloŋgé, nwóó-ʼɛ ngíne âtéd dɔ́ ámpē. Nɛ́n dɔ́ɔ Titɛ́ɛ áláŋgé mɛ aá ḿbɛl.”
18 Men yait ta ayu au yawas nabosair, baise ayu taiyuwu au kokomaim au yawas anayara’iy. Ayu au fair ema’am anayara’iy naatu au fair ema’am anabora’ah maiye. Iti obaiyunen i Tamai biyanane abai.”
19 Ábɛ́n eʼyale ábe Yesuɛ bêmpɛɛ́n nkabɛ́n átîntê e bad bé Israɛl ámpē.
19 Iti tur hinonowar anamaramaim Jew sabuw tarsibih maiye.
20 Bɔ́ bad híin béhɔ́béʼáá nɛ́n bán, “Edəə́dəŋ é mbéb édé mɔ́ áte, apedé mǐn. Chán nyéhɛle nyéwōglān mɔ́?”
20 Sabuw moumurih maiyow hi’o, “I demon hitounbubur ema’am naatu ebikoko’aw. Aisim ana tur kwanonowar.”
21 Boŋ bémpēe béhɔ́béʼáá bán, “Mod awě edəə́dəŋ é mbéb édíí áte eehɔ́bɛ́ɛ́ échɛ́n ndín e mekan. Edəə́dəŋ é mbéb éhɛle ébɛ̄l mod awě akwedé ndím anyínɛn-ɛ?”
21 Baise sabuw afa hi’o, “Tur iti na’atube men karam orot demon hinatounbubur ema’am nao’omih. Mi’itube demon orot matan fim nabotawiy?
22 Ngande e Nnamed ń Ndáb-e-Dyǒb ékóbtéʼáá á Jerusalɛm. Nɛ́n ábédé á pondé éche ahéb ábágkē bwâmbwam.
22 Nati rarabkokou wanawanan Tafaror Bar ana hiyuw wabin Koksouwen i Jerusalemamaim hibogaigiwas.
23 Yesuɛ ahyɔ́mméʼáá á abepé á Ndáb-e-Dyǒb áde béchə́géʼáá bán Abepé áde Solomonɛ.
23 Naatu Jesu Solomon ana efan awan ta Tafaror Bar wanawanan imaim bat reremor.
24 Bad bé Israɛl bênləŋnéd mɔ́, bésɛdté mɔ́ bán, “Póndé ehéé wɛwɛ wɛ́sōgkē sé abane á edibelónɛ́ɛ́-te? Nzé wɛ-ɛɛ́ edé Ane-awě-Béwɔ́gté, épanléd sé áte.”
24 Jew hai ukwarih hiru’ay hi’arbebera’uh hi’u, “Mar bai’ab boro inabotani anama anakaifi? O Keriso na’at, bebeyanamaim ku’o anowar.”
25 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Mmaá nyé aláa, boŋ nyéedúbpɛɛ́. Nsɔ́n ḿme ḿbɛlɛɛ́ á dǐn áde awêm Titɛ́ɛ, měn ḿbíde mɛ mbóŋ.
25 Jesu iyafutih eo, “Ayu kwa a tur aowen, baise kwa men kwaitumatum. Ina’inanen ayu Tamai wabinamaim asisinaf i ayu isou eo’orereb.
26 Boŋ nyéedúbpɛ́ɛ́ áyə̄le nyéesaá échêm mbód.
26 Baise kwa men kwabitumatum anayabin kwa men ayu au bobaituw.
27 Échem mbód éwóge échêm ehɔ́b. Mbíí chɔ́, chɔ́-ʼaá éhíde mɛ.Nnɔn-a-mbód alyə́gte ḿmē ńdyɔŋ ḿ mbód|src="bk00007c.tif" size="span" ref="10.27"
27 Ayu au bobaituw asu’ubih imih fanau hinowar tebi’ufnunu.
28 Mbage bɔ́ aloŋgé áde déemaáʼ, béewáá-ʼaá mbêd. Modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ásog bɔ́ áwêm mekáá.
28 Ayu yawas wanatowan abitih; naatu boro men ta nakasiy; men ta ayu umou’umaim nabosair.
29 Chǒm echě awêm Titɛ́ɛ ábágé mɛ étómé chǒm ésyə̄ə̄l, modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ásog bɔ́ á mekáá ḿme Titɛ́ɛ.
29 Tamai ayu bow bitu i ra’at etei natabirih, imih ayu Tamai umanamaim men yait ta nabosairen.
30 Sé Titɛ̂ sêdíi mod nhɔ́g.”
30 Tamai naatu Ayu airi i ta’imon.
31 Bad bé Israɛl béntēd meláá ámpē âlúm Yesuɛ.
31 Ibanak maiye Jew sabuw kabay hibow hitarabimih,
32 Boŋ anláá bɔ́ aá, “Nlúmté nyé ekud é nsɔ́n ḿ bwâm éche ébídé ne echem Sáŋ. Nyêhɛde me meláá alúm, âwúu mɛ. Ḿmê nsɔ́n ńhéé nyéhɛdɛɛ́ mɛ meláá alúmɛn.”
32 baise Jesu sabuw isah eo, “Ayu Tamai biyanane ina’inan gagamih moumurih maiyow ai’obaiyi. Anayabin iti isan ayu kabayamaim kwanarabu.”
33 Dɔ́ɔ békwɛntanné bán, “Séēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ wɛ meláá alúm áyə̄le nsɔ́n ḿ bwâm ḿme ébɛ́lé. Boŋ sêlúme wɛ meláá áyə̄le esyə́ə́ Dyǒb.”
33 Jew hiya’afut hi’o, “Aki men nati isan kabayamaim anarabi, baise o God kubi’i’iyab, anayabin o i orot maiyow, naatu taiyuw God kurarouw.”
34 Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Ngɔ́mē éténlédé áwɛn Kálag e Mbéndé nɛ́n bán, Dyǒb áhɔ́bé aá, ‘Nyêdíi myǒb.’
34 Jesu iyafutih eo, “Kwa a Buk Atamaninamaim iti na’atube hikirum ema’am, ayu ao’o kwa etei i god?
35 Debíí nɛ́n bán, eyale é Dyǒb éekwagké. Dyǒb dênchə̌g bad ábe ánlōmɛ̄nnē échē eyale aá bédíi myǒb.
35 I etei god narouw na’a’afih na’at, tur God i menane na naatu Buk Atamaninamaim hikikirum men hina’astu’ub.
36 Mɛ-ɛɛ́ Dyǒb ánámté boŋ alóm-mɛ á nkǒŋsé, chán-nɔ̄ nyéhɛle nyéhɔ̄bē bán, nsyə́ə́ Dyǒb áyə̄le ńtúmé ahɔ́b mɛɛ́ ndíi Mwǎn a Dyǒb?
36 Ayu Tamai yasairu i nowanamih amatar naatu irubinu naatu iyafaru ana iti tafaramaim atitit i boro mi’itube? Mi’itube ayu God bai’i’iyabin kwarouw kwa’o’o, anayabin ayu God Natun arouw ao’omih?
37 Nzé meébɛ̄lē nsɔ́n ḿme Titɛ́ɛ, nyéedúbpé mɛ.
37 Ayu Tamai sisinafube men ana sisinaf bibaitutumu.
38 Boŋ nzé édé nɛ́n bán mbɛle mɔ́, nyêdúbé ḿmê nsɔ́n ké nyéedúbpe mměn, âbɛl nɛ́n nyébíi nyésôŋtɛn-nɛ ngen pɔ́g ne ésyə̄ə̄l nɛ́n bán, Titɛ́ɛ adé mɛ áte, mɛ-ʼɛ mbɛ́ mɔ́ áte ngen pɔ́g ne ngen ésyə̄ə̄l.”
38 Baise ayu ata sinaf kwa men kwatabitutumu na’at, karam nati ina’inanen kwata’itah kwataso’ob imaim kwatitumatum, ayu i Tamai wanawanan, naatu Tamai i ayu wanawanau.”
39 Ḿmɛ́n mam ḿme ánhɔ̄bpē mêmbɛ̌l bênwanɛ́n mɔ́ akób ámpē, boŋ ambíd bɔ́ á mekáá.
39 Ibanak maiye bain rabinamih hiwa’an, baise i umahine soratait tit.
40 Ámbīd enɛ̂, Yesuɛ antǐm ámbīd á pɛd e edíb é Jodan eníníí, á abwɔ́g á hǒm wɛ́ɛ Jɔnɛ, Ndusɛnɛ ádúsánnáá bad, ádyɛ̄ɛ̄ áhed.
40 Naatu Jesu ibanak matabir maiye Jordan rabon rounane, marasika John sabuw imaim bapataito bitih efan imaim tit naatu Jesu imaim ma.
41 Ndun e mod epagéʼáá áwē. Ábê bad béhɔ́béʼáá bán, “Jɔnɛ, Ndusɛnɛ eébɛleʼaá menyáké boŋ kéchéé éche áhɔ́bé tə̂ŋgɛne anɛ́n mod édé mbále.”
41 Naatu sabuw moumurin maiyow hina biyan hitit, naatu hi’o, “John ina’inan men ta sinaf a’itin, baise John iti orot isan eo’o i turobe.”
42 Né-ɔɔ́, ndun e mod echě embɛ́ áhed, endúbé Yesuɛ.
42 Efan nati’imaim sabuw moumurin maiyow Jesu hitumitum.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.