Gálatas 4
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs ARA
1 Chǒm-ɛ́ɛ ńhɔ́bɛɛ́ édé nɛ́n, mwǎn awě sáá átíídé aá mɔ́ɔ̄dyɛ́ eche mbwɔ́g, nzé adíi adé mwɛ̌ndem, abɛlé abɛ́ nɛ́ɛ mbəledɛ, kénɛ́ɛ édíí nɛ́n bán mɔ́ akoó ene mbwɔ́g awóŋ.
1 Digo, pois, que, durante o tempo em que o herdeiro é menor, em nada difere de escravo, posto que é ele senhor de tudo.
2 Ene póndé, abɛlé awóŋ bad ábe bélyə́gnédé mɔ́ ne ábe bénɔnneʼ mɔ́ ene mbwɔ́g kə́ə́ŋ né póndé eche sáá átíídé epedé.
2 Mas está sob tutores e curadores até ao tempo predeterminado pelo pai.
3 Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ syánē démbɛ̄ɛ̄ nɛ́ɛ běndem áde Krǐstəə éēpēdɛ̄ɛ̄. Póndé eched, ngíne é nkǒŋsé éntēd syánē ntâŋ.
3 Assim, também nós, quando éramos menores, estávamos servilmente sujeitos aos rudimentos do mundo;
4 Boŋ áde póndé eche Dyǒb déntīīʼɛ́ épédé, Dyǒb dénlōm awe Mwǎn á nkǒŋsé-te. Ane Mwǎn ambíd á abum dé mmwaád, ákwōg-kɛ ásē e mbéndé.
4 vindo, porém, a plenitude do tempo, Deus enviou seu Filho, nascido de mulher, nascido sob a lei,
5 Dyǒb dénlōm mɔ́ âkɔde syánē á mehaŋ mé mbéndé, âbɛl boŋ syánē détim bǎn bé Dyǒb.
5 para resgatar os que estavam sob a lei, a fim de que recebêssemos a adoção de filhos.
6 Abɛ́ áde nyédíí-ʼaá bǎn bé Dyǒb, ábɛ́lé Dyǒb álómé Edəə́dəŋ é Mwǎn áwesyánē nlém-tê. Échê Edəə́dəŋ ébɛ́lé bɔɔb, dechəge Dyǒb bán, “A-Tɛ̂.”
6 E, porque vós sois filhos, enviou Deus ao nosso coração o Espírito de seu Filho, que clama: Aba, Pai!
7 Né-ɔɔ́ nyéēsaá betâŋ ámpē. Nyêdíi bǎn bé Dyǒb. Abɛ́ áde nyédíí-ʼaá bǎn bé Dyǒb, Dyǒb dɛ́bɛ̌ nyé kéchéé éche átə́ŋgɛ́né ábe bǎn abɛ.
7 De sorte que já não és escravo, porém filho; e, sendo filho, também herdeiro por Deus.
8 Ngen eʼsó, áde nyénkêmbííʼɛ́ Dyǒb, nyêbédé betâŋ ásē e myǒb ḿme méesɛ̌ dyamdyam.
8 Outrora, porém, não conhecendo a Deus, servíeis a deuses que, por natureza, não o são;
9 Boŋ bɔɔb áde nyébíí Dyǒb, kéʼɛ ńhɔ̂b mɛɛ́ bɔɔb áde Dyǒb ábíí nyé, cheé ékə́ə́ boŋ nyéhɛdé mbíd atimɛn âbɛ́ betâŋ ámpē ásē e ngíne é nkǒŋsé?
9 mas agora que conheceis a Deus ou, antes, sendo conhecidos por Deus, como estais voltando, outra vez, aos rudimentos fracos e pobres, aos quais, de novo, quereis ainda escravizar-vos?
10 Nyêhíde doŋge dé eʼpun nɛ́ɛ bǐn éʼmbáá, nyéhīde-ʼɛ doŋge á ngɔn, doŋge á póndé áyə̄le mwɛ̌, ne doŋge á mwɛ̌ nɛ́ɛ bǐn éʼ mbáá byánán Dyǒb dɔ́ɔ nyé bɛnlɛɛ́.
10 Guardais dias, e meses, e tempos, e anos.
11 Nɛ̂ ábɛleʼ ndé mbwɔ́g nɛ́n mɛɛ́ mbébté póndé áyə̄le nsɔ́n ńsyə̄ə̄l ḿme ḿbɛ́lé áyə̄le echɛ̂n.
11 Receio de vós tenha eu trabalhado em vão para convosco.
12 A-baányaŋ, ncháaʼ nyé mɛɛ́, nyébɛ̂ nɛ́ɛ mɛ, áyə̄le mɛ́mpē ndé bɔɔb nɛ́ɛ nyé. Meésaá ásē e mbéndé ámpē. Nyéēbɛlɛɛ́-ʼɛ mɛ dyam dé mbéb ké ahɔ́g.
12 Sede qual eu sou; pois também eu sou como vós. Irmãos, assim vos suplico. Em nada me ofendestes.
13 Nyêbíí nɛ́n bán áde ńsébpé nyé nkalaŋ ḿ bwâm akale, ndyɛɛ́néʼáá nyé áyə̄le menkêndyɛɛ́ʼɛ́ bwâm.
13 E vós sabeis que vos preguei o evangelho a primeira vez por causa de uma enfermidade física.
14 Kénɛ́ɛ ḿmêm nkole ńhɛ́léʼáá ḿbɛl nyêbáŋ mɛ áyə̄l, nyéekêmbáŋʼɛ́ mɛ áyə̄l, nyéekênnǎn-naá mɛ. Nyênkǒb mɛ byánán ángɛl e Dyǒb chɔ́ɔ ńdíí, kéʼɛ byánán Yesu Krǐstəə ńdíí.
14 E, posto que a minha enfermidade na carne vos foi uma tentação, contudo, não me revelastes desprezo nem desgosto; antes, me recebestes como anjo de Deus, como o próprio Cristo Jesus.
15 Ene póndé nyêbɛ́ menyiŋge bwâmbwam. Héé ḿmê menyiŋge médíí bɔɔb? Mměn mbide nyé mbóŋ nɛ́n mɛɛ́, á póndé eched, nyêndə̌ŋ mɛ nyaa echě, nzé émbɛ̄ nɛ́n bán mod ahɛléʼáá-sɛ ahúd mǐd ábɛ waáb, aá ábɛnlad, né nyênhúd ḿmɛn mǐd nyébɛ̄ me.
15 Que é feito, pois, da vossa exultação? Pois vos dou testemunho de que, se possível fora, teríeis arrancado os próprios olhos para mos dar.
16 Nɛ́dē ntimé mod a ekɔyí awe nyé bɔɔb áyə̄le ńkánlé nyé mbále tə̂ŋgɛne nkalaŋ ḿ bwâm-ɛ?
16 Tornei-me, porventura, vosso inimigo, por vos dizer a verdade?
17 Ábê bad ábe béyə́gte nyé ayə́ge démpēe, béwóó nlém nɛ́n bán nyétimɛn bɔ́, boŋ béewôŋnɛɛ́ nyé nlém ḿ bwâm. Béhɛde bán nyéebág ne mɛ âbɛl boŋ nyéwôŋ nlém âbɛ́ ne bɔ́.
17 Os que vos obsequiam não o fazem sinceramente, mas querem afastar-vos de mim, para que o vosso zelo seja em favor deles.
18 Ébóó âwóŋ nlém âbɛl dyam, nzése ḿmɛ̂ nlém ńdé âbɛl dyam á bwâm. Ébóó âwóŋ nlém âbɛl dyam póndé ésyə̄ə̄l, saké nzé nyêdé ne mɛ děmpɛn.
18 É bom ser sempre zeloso pelo bem e não apenas quando estou presente convosco,
19 A-bǎn bé nlém ábêm, nwógeʼ eʼwɛ bɔɔb áyə̄l echɛ̂n, melemlem ngáne mmwaád áwógɛɛ́ eʼwɛ bé achád. Mɛɛ́wōg-kɛ ábê eʼwɛ kə́ə́ŋ né abɛ́ á Krǐsto ásɔ́lé nyé áte bwâm.
19 meus filhos, por quem, de novo, sofro as dores de parto, até ser Cristo formado em vós;
20 Mendə̌ŋ mɛɛ́ mbɛ́ ne nyé bɔɔb âbɛl ḿbíí ngáne ńhɔ́bɛɛ́ áwɛ̄n áyə̄le nyêhɔ́ɔ́dté mɛ yə̌l áte.
20 pudera eu estar presente, agora, convosco e falar-vos em outro tom de voz; porque me vejo perplexo a vosso respeito.
21 Nyé ábe nyêhɛde abɛ́ ásē e mbéndé, ndəə́ nyé asɛded mɛɛ́ken nyêbíí chǒm-ɛ́ɛ mbéndé ékooʼɛ́ ahɔ́b-ɛ?
21 Dizei-me vós, os que quereis estar sob a lei: acaso, não ouvis a lei?
22 Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán Abrahamɛ anchyáá bǎn bé baachóm bébɛ́, nhɔ́g ne mmwaád a ntâŋ, aníníí-ʼɛ ne mmwaád a kunze.
22 Pois está escrito que Abraão teve dois filhos, um da mulher escrava e outro da livre.
23 Mwǎn awě mmwaád a ntâŋ ánchyāāʼɛ́, anchyáá mɔ́ nyaa eche moonyoŋ áchyáaʼɛ́ mwǎn. Boŋ akag áde Dyǒb dêmbɛɛ́ Abrahamɛ dɔ́ɔ dênkə̌ŋ boŋ mmwaád a kunze achyáá mwǎn.
23 Mas o da escrava nasceu segundo a carne; o da livre, mediante a promessa.
24 Ábɛ́n bebaád bébɛ, dehɛle déhəgtɛ́n bɔ́ ne melɛ̌ mé Dyǒb mébɛ. Hagaa adé nhəgtɛ́n ne melɛ̌ ḿme Dyǒb démwɛ̄ɛ̄ ne bad bé Israɛl á mbɔɔd e Sinai á póndé eche ábágé Mosɛɛ mbéndé. Bad bésyə̄ə̄l ábe bédé ásē e ḿmê melɛ̌ bédíi betâŋ.
24 Estas coisas são alegóricas; porque estas mulheres são duas alianças; uma, na verdade, se refere ao monte Sinai, que gera para escravidão; esta é Agar.
25 Hagaa adíi nɛ̂ŋgáne melɛ̌ ḿme Dyǒb démwɛ̄ɛ̄ ne Mosɛɛ á mbɔɔd e Sinai, á aloŋ á Arebia. Bad bé Jerusalɛm bɔ́mpē bédíi bɔɔb nɛ́ɛ Hagaa áyə̄le bɔ́ moosyəə́l bédíi betâŋ.
25 Ora, Agar é o monte Sinai, na Arábia, e corresponde à Jerusalém atual, que está em escravidão com seus filhos.
26 Boŋ mmwaád a kunze, adé nhəgtɛ́n ne Jerusalɛm awě adé ámīn. Ane mmwaád mɔ́-ʼaá adé nyaá awesyánē.
26 Mas a Jerusalém lá de cima é livre, a qual é nossa mãe;
27 Éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán,
27 porque está escrito: Alegra-te, ó estéril, que não dás à luz, exulta e clama, tu que não estás de parto; porque são mais numerosos os filhos da abandonada que os da que tem marido.
28 Bɔɔb-pɔɔ́ a-baányaŋ, akag áde Dyǒb dêmbɛɛ́ Abrahamɛ ábɛ́lé bɔɔb nyêdíi bǎn bé Dyǒb melemlem nɛ́ɛ Aisigɛ.
28 Vós, porém, irmãos, sois filhos da promessa, como Isaque.
29 Ene póndé, ébédé nɛ́n bán, mwǎn awe bénchyāāʼɛ́ nyaa echě moonyoŋ áchyáaʼɛ́, atǎgtéʼáá mwǎn awě bénchyāā á ngíne e Edəə́dəŋ é Dyǒb. Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ édíí kə́ə́ŋ ne chii.
29 Como, porém, outrora, o que nascera segundo a carne perseguia ao que nasceu segundo o Espírito, assim também agora.
30 Boŋ chán kálag e Dyǒb éhɔ́bé tə̂ŋgɛne nɛ̂? Kálag e Dyǒb ehɔ́beʼ nɛ́n aá, “Nǎn mmwaád a ntâŋ bɔ́ mwǎn. Mwǎn awě mmwaád a ntâŋ áchyáá eetə̂ŋgɛnɛɛ́ mbwɔ́g eche sáá adyɛ́ nchoo ne mwǎn awě mmwaád a kunze áchyáá.”
30 Contudo, que diz a Escritura? Lança fora a escrava e seu filho, porque de modo algum o filho da escrava será herdeiro com o filho da livre.
31 Né-ɔɔ́ a-baányaŋ, deésaá bǎn bé mmwaád a ntâŋ. Dedíi bǎn bé mmwaád a kunze.
31 E, assim, irmãos, somos filhos não da escrava, e sim da livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.