Apocalipse 8
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs VC
1 Dɔ́ɔ ane Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód ádíbpé edibɛn eche élóntɛ́né saámbé. Áde ádíbpé chɔ́, ekíde énhɔ̄ɔ̄ áte ádyōb, dyam-ɛ́ɛ áde epɛd é háwa.
1 Quando, enfim, abriu o sétimo selo, fez-se silêncio no céu cerca de meia hora.
2 Hɛ́ɛ ńnyíné ángɛl saámbé éche étyéémé áʼsō eʼ Dyǒb, bébágé bɔ́ eʼloŋ saámbé.
2 Eu vi os sete Anjos que assistem diante de Deus. Foram-lhes dadas sete trombetas.
3 Dɔ́ɔ ńnyíné ángɛl empée epedé, etyéémé áʼsō éʼ menyán mé eʼtwɛ́, awánlé dǐsɛ á gôl áde béhyâŋtɛɛ́ eʼtwɛ́ áte. Bêmbud mɔ́ eʼtwɛ́ abɛ bán áladtɛn mekan mé bad bé Dyǒb bésyə̄ə̄l ábe mendɛ á menyán mé gôl. Ḿmê menyán mébédé áʼsō bé atii dé nkamlɛn.
3 Adiantou-se outro anjo e pôs-se junto ao altar, com um turíbulo de ouro na mão. Foram-lhe dados muitos perfumes, para que os oferecesse com as orações de todos os santos no altar de ouro, que está adiante do trono.
4 Mwɛ̌ntud ḿbídéʼáá áyə̄l e eʼtwɛ́ ábe ángɛl énwālɛ̄ɛ̄, ńkǎg ámīn ne mekáne ḿme ene ángɛl ékánnádtáá bad bé Dyǒb. Ene ángɛl entyéém áʼsō éʼ Dyǒb.
4 A fumaça dos perfumes subiu da mão do anjo com as orações dos santos, diante de Deus.
5 Hɛ́ɛ ene ángɛl étédé kúmbe eche eʼtwɛ́ éʼbédé áte, atéd muú ḿme mémbīd á menyán mé eʼtwɛ́, alónéd áwēd-te, boŋ ásyɔ̄g á nkǒŋsé. Nɛ́n dêmbɛl dyǒb ákumé áte eʼsaád ébíde, emwɛdmwɛd étóme, ndɔb-pɛ énəŋnad.
5 Depois disso, o anjo tomou o turíbulo, encheu-o de brasas do altar e lançou-o por terra; e houve trovões, vozes, relâmpagos e terremotos.
6 Dɔ́ɔ échê ángɛl saámbé éche énwālē eʼloŋ saámbé ébóŋsɛ́né âtóŋ ábê eʼloŋ.
6 Então os sete Anjos, que tinham as trombetas, prepararam-se para tocar.
7 Ángɛl eʼsó entóŋ échē eloŋ. Hɛ́ɛ meláá mé mbúú ne muú ḿme méládtɛ́né ne mekií bébóótédé asoo á nkǒŋsé. Epɛd ehɔ́g átîntê eʼpɛd bé nkǒŋsé éʼláán êmmad ahyáŋ. Epɛd é ahín é mɛl ehɔ́g átîntê e eʼpɛd éʼláán ne byaá éʼsyə̄ə̄l bêmmad ahyáŋ.
7 O primeiro anjo tocou. Saraiva e fogo, misturados com sangue, foram lançados à terra; e queimou-se uma terça parte da terra, uma terça parte das árvores e toda erva verde.
8 Ángɛl eche elóntɛ́né ébɛ entóŋ échē eloŋ. Hɛ́ɛ chǒm éche éwágné nɛ́ɛ sáŋkalaa a mbɔɔd echě ehyáaʼ éhúné á edíb é nkwɛ̌ te.
8 O segundo anjo tocou. Caiu então no mar como que grande montanha, ardendo em fogo, e transformou-se em sangue uma terça parte do mar,
9 Epɛd e edíb é nkwɛ̌ ehɔ́g átîntê eʼpɛd éʼláán, êntǐm mekií. Doŋge ahɔ́g-kɛ átîntê e moŋge méláán mé bwěm ábe éʼdé á aloŋgé bénwɛ̄ á edíb é nkwɛ̌-te wɛ̂. Doŋge á stíma ahɔ́g-kɛ átîntê moŋge méláán éche ébédé á edíb é nkwɛ̌ te wɛ̂ chɔ́mpē êmmǎd abéb.
9 morreu uma terça parte das criaturas que estavam no mar e pereceu uma terça parte dos navios.
10 Ángɛl echě elóntɛ́né éláán entóŋ échē eloŋ. Hɛ́ɛ sáŋkalaa a tintinɛ awě achǒdnéʼáá nɛ́ɛ ekag ábídé ádyōb, ahún ámīn e epɛd ehɔ́g átîntê eʼpɛd bé eʼdíb éʼláán ne ámīn e mendíb ḿme mébídéʼ á n'yɛ́lɛ́.
10 O terceiro anjo tocou a trombeta. Caiu então do céu uma grande estrela a arder como um facho; caiu sobre a terça parte dos rios e sobre as fontes.
11 Dǐn áde ane tintinɛ ádíi “Eʼchəə.” Epɛd é mendíb ehɔ́g átîntê e eʼpɛd éʼláán, éʼchə́ə́ʼáá. Bad híin ábe bémmwɛ̄ ḿmê mendíb bénwɛ̄ áyə̄le nɛ́n méchə́ə́ʼáá.
11 O nome da estrela era Absinto. Assim, uma terça parte das águas transformou-se em absinto e muitos homens morreram por ter bebido dessas águas envenenadas.
12 Ángɛl echě elóntɛ́né éniin entóŋ échē eloŋ. Dɔ́ɔ chǒm ébɔ́mé epɛd é etondɛɛ ehɔ́g átîntê eʼpɛd éʼláán, ébɔ̄m epɛd é ngɔn ehɔ́g átîntê eʼpɛd éʼláán, ébɔm epɛd é betintinɛ ehɔ́g átîntê e eʼpɛd éʼláán. Nɛ̂ dêmbɛ̌l epɛd ehɔ́g-tɛ́ɛ́ átîntê eʼpɛd éʼláán ábe ábɛ́n bwěm bênkwɛ̌ ehíntɛ́n. Eʼnyínɛn bé ekíde bénkêmbáá á epɛd é mǔte ehɔ́g átîntê eʼpɛd éʼláán, bénkêmbáá-ʼaá á epɛd é nkuu ehɔ́g átîntê eʼpɛd bé nkuu éʼláán.
12 O quarto anjo tocou. Foi atingida então uma terça parte do sol, da lua e das estrelas, de modo que se obscureceram em um terço; e o dia perdeu um terço da claridade, bem como a noite.
13 Dɔ́ɔ ńnɔ́né boŋ ńnyīnēʼ mbyɛ apumme se ádyōb te álēbpē-ʼɛ ne ehɔ́b éche échə́gké aá, “Medim, medim, medim mɛ́bɛ̄ ne bad ábe bɛ́dyɛɛ́ʼ á nkǒŋsé á póndé eche échíníí ángɛl éláán étōŋgē ábāb eʼloŋ, ábe békwógé atóŋ.”
13 A esta altura de minha visão, eu ouvi uma águia que voava pelo meio dos céus, clamando em alta voz: Ai, ai, ai dos habitantes da terra, por causa dos restantes sons das trombetas dos três Anjos que ainda vão tocar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.