Apocalipse 7
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Áde nɛ̂ atómé, mennyín ángɛl éniin étyéémé á metóŋgé mé nkǒŋsé méniin. Échê ángɛl énkə̄ŋ metóŋgé mé nkǒŋsé méniin ḿme epub étómɛɛ́ âbɛl boŋ epub étōmēʼ á nkǒŋsé, kéʼɛ á edíb é nkwɛ̌ kéʼɛ tə̂ŋgɛne bwɛl ké eʼhɔ́g.
1 Depois disso vi nos quatro cantos do mundo quatro anjos em pé. Eles estavam segurando os quatro ventos da terra a fim de que nenhum vento soprasse sobre ela, nem sobre o mar, nem sobre nenhuma árvore.
2 Dɔ́ɔ ńnyíné ángɛl empée ebíde á pɛd echě enyɛn ébídɛɛ́, awánlé eʼchem éʼ Dyǒb dé aloŋgé. Hɛ́ɛ ene ángɛl ne ehɔ́b éche échə́gké, échəgɛɛ́ échíníí ángɛl éniin eche bébágé ngíne âbébed nkǒŋsé ne edíb é nkwɛ̌
2 Então vi outro anjo, que subia do lado leste e que tinha na mão o sinete do Deus vivo. Ele gritou com voz bem forte para os quatro anjos que tinham recebido o poder de fazer estragos na terra e no mar.
3 boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Nyéebébté nkǒŋsé, kéʼɛ edíb é nkwɛ̌ kéʼɛ mɛl, kə́ə́ŋne á póndé echě dɛ́bādɛ̄ɛ̄ bembəledɛ bé Dyǒb eʼchem á mbɔm.”
3 O anjo disse: — Não façam estragos na terra, nem no mar, nem nas árvores, até que marquemos com o sinete a testa dos
4 Dɔ́ɔ ńwógé mesoŋgé mé bad ḿme bébádté eʼchem á mbɔm. Bébédé Mbwɔ́kɛl ekəlé pɔ́g, móom mé eʼkə́lé méniin ne eʼkə́lé éʼniin. Ḿmê mesoŋgé mémbīd átîntê e metúmbé mé aloŋ á Israɛl mésyə̄ə̄l dyôm ne mébɛ.
4 Aí me foi dito o número dos que foram marcados: eram cento e quarenta e quatro mil. Eles pertenciam a todas as tribos do povo de Israel, doze mil de cada tribo: de Judá, Rúben, Gade, Aser, Naftali, Manassés, Simeão, Levi, Issacar, Zebulom, José e Benjamim.
5 Mesoŋgé mé bad ḿme bémbādɛ̄ɛ̄ ábɛ̂ eʼchem á mbɔm á túmbé e Juda mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ. Á túmbé e Rubɛn mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Gad mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
5 — ausente —
6 Á túmbé e Ashɛɛ mesoŋgé mé bad mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Naftali mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Manasɛ mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
6 — ausente —
7 Á túmbé e Simionɛ mesoŋgé mé bad mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Levi mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Isaka mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
7 — ausente —
8 Á túmbé e Zɛbulɔn mesoŋgé mé bad ḿme bémbādɛ̄ɛ̄ eʼchem á mbɔm mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Josɛb, mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, mébɛ́-ʼɛ á túmbé e Bɛnjamin dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
8 — ausente —
9 Áde nɛ́n átómé dɔ́ɔ ńnyíné nkúú ḿ bad. Bêmbuú áte nyaa echě modmod éehɛleʼaá bɔ́ atóŋ. Bémbīd meloŋ ne meloŋ, bémbīd metúmbé ne metúmbé, bébɛ́ nyaa é bad ésyə̄ə̄l béhɔ̄bē-ʼɛ mehɔ́b nyaa ne nyaa. Béntyēēm áʼsō bé atii dé nkamlɛn ne éʼ Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód. Bénhɛ̄ mengombe ḿme mépúbeʼ béwálé-ʼɛ eʼkikag éʼ mií á mekáá.
9 Depois disso olhei e vi uma multidão tão grande, que ninguém podia contar. Eram de todas as nações, tribos , raças e línguas. Estavam de pé diante do trono e do Cordeiro, vestidos de roupas brancas, e tinham folhas de palmeira nas mãos.
10 Béhɔ́béʼáá ne ehɔ́b éche échə́gké bán, “Eʼsoósoŋ éʼ baányoŋ éʼhúɛ ne ádɛd Dyǒb, Dyǒb áde ádíídé atii dé nkamlɛn, éʼhúɛ̄-ʼɛ ne awe Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód.”
10 E gritavam bem alto: — Do nosso Deus, que está sentado no trono, e do Cordeiro vem a nossa salvação.
11 Bad ábe bênləŋnéd ádê atii dé nkamlɛn bébédɛ́ɛ ángɛl ésyə̄ə̄l, bad bémbáá, ne échê nyam éniin. Bênkwɛ̌ ásē áʼsō bé atii dé nkamlɛn bébagé-ʼɛ Dyǒb edúbé.
11 Todos os anjos estavam de pé em volta do trono, dos líderes e dos quatro seres vivos. Então eles se jogaram diante do trono, encostaram o rosto no chão e adoraram a Deus,
12 Béhɔ́béʼáá bán, “Ébɛ̂ nɛ̂! Nnam, ehúmé, debyɛ́ɛ́, meságnɛn, edúbé, ngíne, ne ngum bébɛ̂ ne ádɛd Dyǒb abɛ́ ne abɛ́! Ébɛ̂ nɛ̂.”
12 dizendo: —
13 Dɔ́ɔ mod ambáá nhɔ́g ásɛdtɛɛ́ mɛ aá ken, “Benzɛ́ɛ́ bɛ́n ábe béwáá mengombe ḿme mépúbeʼ? Héé bébídéʼ?”
13 Um dos líderes me perguntou: — Quem são estes que estão vestidos de branco? De onde foi que vieram?
14 Mentimtɛ́n mɔ́ mɛɛ́, “A-sáŋ, wɛ-ɛɛ́ ebíí.” Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ mɛ aá, “Ábɛ́n bad bɔ́ɔ bétómé metake mɛ ngíne áte; béwóbpé ḿmāb mengombe ne mekií mé Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód, bépúbté mɔ́.
14 — Eu não sei. O senhor sabe! — respondi. Então ele me disse: — Estes são os que atravessaram sãos e salvos a grande perseguição. São as pessoas que lavaram as suas roupas no sangue do Cordeiro, e elas ficaram brancas.
15 Né-ʼaá ábɛ́lé boŋ bébɛ́ áʼsō bé atii dé nkamlɛn á Dyǒb, bébagé-ʼɛ Dyǒb edúbé nkuu ne mǔte áwe ndáb e mekáne. Ane awě adé á atii dé nkamlɛn, adé áhed póndé ésyə̄ə̄l ânɔn bɔ́.
15 É por isso que essas pessoas estão de pé diante do trono de Deus e o servem de dia e de noite no seu templo. E aquele que está sentado no trono as protegerá com a sua presença.
16 Nzaa éewaá bɔ́ ámpē mbêd, píd-tɛ ámpē éekóbpé bɔ́ mbêd. Enyɛn éebábédté bɔ́, béewóg-kaá eʼchode bé ekíde éʼ ngíne.
16 Elas nunca mais terão fome nem sede. Nem o sol nem qualquer outro calor forte as castigará.
17 Áyə̄le nɛ́n ane Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód awě adé átîntê e atii dé nkamlɛn, mwěn ǎnɔn bɔ́. Ǎlyə̄gēd-tɛ bɔ́ wɛ́ɛ mendíb ḿme ḿbídé á n'yɛ́lɛ́ ḿme ḿbageʼ aloŋgé médíí. Dyǒb-pɛ ámpē dɛ́pīnē bɔ́ mésɔd mésyə̄ə̄l á mǐd.”
17 Pois o Cordeiro, que está no meio do trono, será o pastor dessas pessoas e as guiará para as fontes das águas da vida. E Deus enxugará todas as lágrimas dos olhos delas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.