Apocalipse 7

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Áde nɛ̂ atómé, mennyín ángɛl éniin étyéémé á metóŋgé mé nkǒŋsé méniin. Échê ángɛl énkə̄ŋ metóŋgé mé nkǒŋsé méniin ḿme epub étómɛɛ́ âbɛl boŋ epub étōmēʼ á nkǒŋsé, kéʼɛ á edíb é nkwɛ̌ kéʼɛ tə̂ŋgɛne bwɛl ké eʼhɔ́g.
1 Depois disto, vi quatro anjos em pé nos quatro cantos da terra, conservando seguros os quatro ventos da terra, para que nenhum vento soprasse sobre a terra, nem sobre o mar, nem sobre árvore alguma.
2 Dɔ́ɔ ńnyíné ángɛl empée ebíde á pɛd echě enyɛn ébídɛɛ́, awánlé eʼchem éʼ Dyǒb dé aloŋgé. Hɛ́ɛ ene ángɛl ne ehɔ́b éche échə́gké, échəgɛɛ́ échíníí ángɛl éniin eche bébágé ngíne âbébed nkǒŋsé ne edíb é nkwɛ̌
2 Vi outro anjo que subia do nascente do sol, tendo o selo do Deus vivo, e clamou em grande voz aos quatro anjos, aqueles aos quais fora dado fazer dano à terra e ao mar,
3 boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Nyéebébté nkǒŋsé, kéʼɛ edíb é nkwɛ̌ kéʼɛ mɛl, kə́ə́ŋne á póndé echě dɛ́bādɛ̄ɛ̄ bembəledɛ bé Dyǒb eʼchem á mbɔm.”
3 dizendo: Não danifiqueis nem a terra, nem o mar, nem as árvores, até selarmos na fronte os servos do nosso Deus.
4 Dɔ́ɔ ńwógé mesoŋgé mé bad ḿme bébádté eʼchem á mbɔm. Bébédé Mbwɔ́kɛl ekəlé pɔ́g, móom mé eʼkə́lé méniin ne eʼkə́lé éʼniin. Ḿmê mesoŋgé mémbīd átîntê e metúmbé mé aloŋ á Israɛl mésyə̄ə̄l dyôm ne mébɛ.
4 Então, ouvi o número dos que foram selados, que era cento e quarenta e quatro mil, de todas as tribos dos filhos de Israel:
5 Mesoŋgé mé bad ḿme bémbādɛ̄ɛ̄ ábɛ̂ eʼchem á mbɔm á túmbé e Juda mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ. Á túmbé e Rubɛn mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Gad mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
5 da tribo de Judá foram selados doze mil; da tribo de Rúben, doze mil; da tribo de Gade, doze mil;
6 Á túmbé e Ashɛɛ mesoŋgé mé bad mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Naftali mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Manasɛ mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
6 da tribo de Aser, doze mil; da tribo de Naftali, doze mil; da tribo de Manassés, doze mil;
7 Á túmbé e Simionɛ mesoŋgé mé bad mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Levi mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Isaka mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
7 da tribo de Simeão, doze mil; da tribo de Levi, doze mil; da tribo de Issacar, doze mil;
8 Á túmbé e Zɛbulɔn mesoŋgé mé bad ḿme bémbādɛ̄ɛ̄ eʼchem á mbɔm mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, á túmbé e Josɛb, mébédé dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ, mébɛ́-ʼɛ á túmbé e Bɛnjamin dyôm dé eʼkə́lé ne éʼbɛ.
8 da tribo de Zebulom, doze mil; da tribo de José, doze mil; da tribo de Benjamim foram selados doze mil.
9 Áde nɛ́n átómé dɔ́ɔ ńnyíné nkúú ḿ bad. Bêmbuú áte nyaa echě modmod éehɛleʼaá bɔ́ atóŋ. Bémbīd meloŋ ne meloŋ, bémbīd metúmbé ne metúmbé, bébɛ́ nyaa é bad ésyə̄ə̄l béhɔ̄bē-ʼɛ mehɔ́b nyaa ne nyaa. Béntyēēm áʼsō bé atii dé nkamlɛn ne éʼ Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód. Bénhɛ̄ mengombe ḿme mépúbeʼ béwálé-ʼɛ eʼkikag éʼ mií á mekáá.
9 Depois destas coisas, vi, e eis grande multidão que ninguém podia enumerar, de todas as nações, tribos, povos e línguas, em pé diante do trono e diante do Cordeiro, vestidos de vestiduras brancas, com palmas nas mãos;
10 Béhɔ́béʼáá ne ehɔ́b éche échə́gké bán, “Eʼsoósoŋ éʼ baányoŋ éʼhúɛ ne ádɛd Dyǒb, Dyǒb áde ádíídé atii dé nkamlɛn, éʼhúɛ̄-ʼɛ ne awe Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód.”
10 e clamavam em grande voz, dizendo: Ao nosso Deus, que se assenta no trono, e ao Cordeiro, pertence a salvação.
11 Bad ábe bênləŋnéd ádê atii dé nkamlɛn bébédɛ́ɛ ángɛl ésyə̄ə̄l, bad bémbáá, ne échê nyam éniin. Bênkwɛ̌ ásē áʼsō bé atii dé nkamlɛn bébagé-ʼɛ Dyǒb edúbé.
11 Todos os anjos estavam de pé rodeando o trono, os anciãos e os quatro seres viventes, e ante o trono se prostraram sobre o seu rosto, e adoraram a Deus,
12 Béhɔ́béʼáá bán, “Ébɛ̂ nɛ̂! Nnam, ehúmé, debyɛ́ɛ́, meságnɛn, edúbé, ngíne, ne ngum bébɛ̂ ne ádɛd Dyǒb abɛ́ ne abɛ́! Ébɛ̂ nɛ̂.”
12 dizendo: Amém! O louvor, e a glória, e a sabedoria, e as ações de graças, e a honra, e o poder, e a força sejam ao nosso Deus, pelos séculos dos séculos. Amém!
13 Dɔ́ɔ mod ambáá nhɔ́g ásɛdtɛɛ́ mɛ aá ken, “Benzɛ́ɛ́ bɛ́n ábe béwáá mengombe ḿme mépúbeʼ? Héé bébídéʼ?”
13 Um dos anciãos tomou a palavra, dizendo: Estes, que se vestem de vestiduras brancas, quem são e donde vieram?
14 Mentimtɛ́n mɔ́ mɛɛ́, “A-sáŋ, wɛ-ɛɛ́ ebíí.” Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ mɛ aá, “Ábɛ́n bad bɔ́ɔ bétómé metake mɛ ngíne áte; béwóbpé ḿmāb mengombe ne mekií mé Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód, bépúbté mɔ́.
14 Respondi-lhe: meu Senhor, tu o sabes. Ele, então, me disse: São estes os que vêm da grande tribulação, lavaram suas vestiduras e as alvejaram no sangue do Cordeiro,
15 Né-ʼaá ábɛ́lé boŋ bébɛ́ áʼsō bé atii dé nkamlɛn á Dyǒb, bébagé-ʼɛ Dyǒb edúbé nkuu ne mǔte áwe ndáb e mekáne. Ane awě adé á atii dé nkamlɛn, adé áhed póndé ésyə̄ə̄l ânɔn bɔ́.
15 razão por que se acham diante do trono de Deus e o servem de dia e de noite no seu santuário; e aquele que se assenta no trono estenderá sobre eles o seu tabernáculo.
16 Nzaa éewaá bɔ́ ámpē mbêd, píd-tɛ ámpē éekóbpé bɔ́ mbêd. Enyɛn éebábédté bɔ́, béewóg-kaá eʼchode bé ekíde éʼ ngíne.
16 Jamais terão fome, nunca mais terão sede, não cairá sobre eles o sol, nem ardor algum,
17 Áyə̄le nɛ́n ane Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód awě adé átîntê e atii dé nkamlɛn, mwěn ǎnɔn bɔ́. Ǎlyə̄gēd-tɛ bɔ́ wɛ́ɛ mendíb ḿme ḿbídé á n'yɛ́lɛ́ ḿme ḿbageʼ aloŋgé médíí. Dyǒb-pɛ ámpē dɛ́pīnē bɔ́ mésɔd mésyə̄ə̄l á mǐd.”
17 pois o Cordeiro que se encontra no meio do trono os apascentará e os guiará para as fontes da água da vida. E Deus lhes enxugará dos olhos toda lágrima.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.