Apocalipse 19

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Áde ene Ángɛl émáá ḿmɛ́n mekan mésyə̄ə̄l ahɔ́b, dɔ́ɔ ńwógé chǒm nɛ̂ŋgáne ehɔ́b éche échə́gké é ndun e mod ébídé ámīn, bébōnē bán “Mekɛnag mébɛ̂ ne Dyǒb. Eʼsoósoŋ, ehúmé ne ngíne béhúú ne ádɛd Dyǒb.
1 Depois disso, ouvi no céu como que um imenso coro que cantava: Aleluia! A nosso Deus a salvação, a glória e o poder,
2 Echě mbakú edé mbále etə́ŋgɛ́né-ʼɛ áyə̄le akáádté akwalɛɛ ambáá awě abɛ̌lté bad bé nkǒŋsé bésyə̄ə̄l mbéb ne áde akáb dé mesón, akuné-ʼɛ mekií ḿme ábē bembəledɛ ḿme ane mmwaád ânsyɔgké.”
2 porque os seus juízos são verdadeiros e justos. Ele executou a grande Prostituta que corrompia a terra com a sua prostituição, e pediu-lhe contas do sangue dos seus servos.
3 Dɔ́ɔ bébóné ámpē bán, “Mekɛnag mébɛ̂ ne Dyǒb. Mwɛ̌ntud ḿme ḿbídeʼ ngáne ene ndəle e dyad éhyáaʼɛ́ ńkag ámīn á ngíndé ne á ngíndé.”
3 Depois recomeçaram: Aleluia! Sua fumaça sobe pelos séculos dos séculos.
4 Ábê bad bémbáá móom mébɛ ne béniin ne échê nyam éniin bênkwɛ̌ ásē áʼsō éʼ Dyǒb bébagé-ʼɛ mɔ́ edúbé, mɔ́ awě adiídé atii dé nkamlɛn, béhɔ̄bē nɛ́n bán, “Ébɛ̂ nɛ̂! Mekɛnag mébɛ̂ ne Dyǒb.”
4 Então os vinte e quatro Anciãos e os quatro Animais prostraram-se e adoraram a Deus que se assenta no trono, dizendo: Amém! Aleluia!
5 Dɔ́ɔ ńwógé ehɔ́b ébídé á atii dé nkamlɛn, éhɔ̄bēʼ nɛ́n aá, “Nyékɛneʼ ádɛd Dyǒb. Nyé ábe nyêdé ábē bembəledɛ, nyé ábe nyêbage mɔ́ edúbé, ken bad ábe bédé etógnɛ́n-ɛ kéʼɛ ábe béesɛ̌ etógnɛ́n.”
5 Do trono saiu uma voz que dizia: Cantai ao nosso Deus, vós todos, seus servos que o temeis, pequenos e grandes.
6 Dɔ́ɔ ńwógé chǒm nɛ̂ŋgáne esaád é ngíne é ndun e mod, ébédé byánán mendíb ḿme mésobpeʼ, ébédé ámpē nɛ́ɛ dyǒb ákuméʼ áte ne ngíne. Échê esaád éhɔ̄bē nɛ́n, “Mekɛnag mébɛ̂ ne Dyǒb. Áyə̄le awɛd Sáŋgwɛ́ɛ́, Dyǒb á Ngum adé á nkamlɛn.
6 Nisto ouvi como que um imenso coro, sonoro como o ruído de grandes águas e como o ribombar de possantes trovões, que cantava: Aleluia! Eis que reina o Senhor, nosso Deus, o Dominador!
7 Syánē déwógeʼ menyiŋge bwâmbwam, déhɔ́be bán dedé menyiŋge dékɛné-ʼɛ mɔ́, áyə̄le póndé e eʼwóŋgé eche Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód epedé, sɔ́mbé-ʼɛ emaá aboŋsɛn.
7 Alegremo-nos, exultemos e demos-lhe glória, porque se aproximam as núpcias do Cordeiro. Sua Esposa está preparada.
8 Áyə̄le akwǒgnédé, Dyǒb ábágé mɔ́ kunze âhɛ́ mbɔ́té eche bébáŋnédé kəse e abad áde béchəgɛɛ́ bán línɛn. Ápɛneʼ áte ásáá-ʼɛ.” Ene kəse e mbɔ́té édé nɛ̂ŋgáne mekan ḿme bad bé Dyǒb bébɛlɛɛ́ ḿme Dyǒb áhɛdɛɛ́.
8 Foi-lhe dado revestir-se de linho puríssimo e resplandecente. {Pois o linho são as boas obras dos santos.}
9 Dɔ́ɔ ene ángɛl élâŋgɛɛ́ mɛ aá, “Těl nɛ́n wɛ, Nnam ne ábɛ̂ ábe bélébpé á ngande e eʼwóŋgé eche Mwǎn-a-Ńdyɔŋ ḿ mbód.” Anhɔ́b áwêm ámpē aláá-ʼɛ mɛ ámpē aá, “Ábɛ́n eʼyale éʼ mbále éʼhúú ne Dyǒb.”
9 Ele me diz, então: Escreve: Felizes os convidados para a ceia das núpcias do Cordeiro. Disse-me ainda: Estas são palavras autênticas de Deus.
10 Dɔ́ɔ ńkwédé ásē áwe eʼsó âbɛ mɔ́ edúbé. Anláá mɛ aá, “Weébɛ̄lē nɛ̂, mɛ́mpē ndíi mbəledɛ a Dyǒb nɛ́ɛ wɛ, mbɛ́ nɛ́ɛ bad bémpēe ábe bédúbpé Krǐstəə, mbɛ́-ʼɛ nɛ́ɛ nhɔ́g awě atyéémé áyə̄l e mbále eche Yesuɛ áyə́gté. Dyǒb dɔ́ɔ nyétə́ŋgɛ́né edúbé abɛ. Ene mbále eche Yesuɛ ábídté áwed, chɔ́ɔ ebage bad ngíne âkal nkalaŋ ń Dyǒb.”
10 Prostrei-me aos seus pés para adorá-lo, mas ele me diz: Não faças isso! Eu sou um servo, como tu e teus irmãos, possuidores do testemunho de Jesus. Adora a Deus. Porque o espírito profético não é outro que o testemunho de Jesus.
11 Menyín mɛɛ́ ádyōb ánédnédé. Hɛ́ɛ ńnɔ́né boŋ ńnyīnēʼ hɔ́sɛ echě épúbeʼ, mod awě mɔ́-ʼɛ andií chɔ́ béchə́géʼáá mɔ́ bán Ane Awě Adé mbále ábɛlé-ʼɛ bad âbíi mbále tə̂ŋgɛne Dyǒb. Akɔ́gsan bad nyaa echě etə́ŋgɛ́né áwanné-ʼɛ́ ábē bad bé ekɔyí.
11 Vi ainda o céu aberto: eis que aparece um cavalo branco. Seu cavaleiro chama-se Fiel e Verdadeiro, e é com justiça que ele julga e guerreia.
12 Mǐd mébédé mɔ́ áte nɛ́ɛ muú ḿme ńchodneʼ, anhɛ́-ʼɛ eʼkóté bé nkamlɛn híin á nló. Anwóŋ dǐn á yə̌l áde modmod éebíiʼɛ́ éetómɛɛ́ mwěn.
12 Tem olhos flamejantes. Há em sua cabeça muitos diademas e traz escrito um nome que ninguém conhece, senão ele.
13 Anwáá-ʼɛ megombe ḿme béchúbé á mekií-te, dǐn áde béchəgɛɛ́-ʼɛ mɔ́ ádíí Eyale é Dyǒb.
13 Está vestido com um manto tinto de sangue, e o seu nome é Verbo de Deus.
14 Sə́nze éche édé ádyōb énhɛ̄ kəse é mbɔ́té éche bébáŋnédé abad áde béchəgɛɛ́ bán línɛn, épūbēʼ ésáŋ-ʼɛ. Bêndií hɔ́sɛ éche épúbeʼ béhīdē mɔ́.
14 Seguiam-no em cavalos brancos os exércitos celestes, vestidos de linho fino e de uma brancura imaculada.
15 Páá echě ekóbpeʼ bwâmbwam embíd mɔ́ á nsəl-tê. Chɔ́ɔ ábɛnlɛɛ́ âkɔ́gsɛn bad bé meloŋ. Ǎkamlɛ́n-nɛ bɔ́ ne ekáá éche éhyédé. Ǎkɔgtéd bwǎl bé eʼpum áte âbɛl ámīn besabé ábe bébɛnlɛɛ́ mǐm, âlúmed ḿmē meliŋgá mé ngíne mé ébébtéd ḿme Dyǒb á ngumɛ.
15 De sua boca sai uma espada afiada, para com ela ferir as nações pagãs, porque ele deve governá-las com cetro de ferro e pisar o lagar do vinho da ardente ira do Deus Dominador.
16 Dǐn ádé áwē mengombe ne áwē epəŋ mîn nɛ́n bán, “Kə̂ŋ e kə̂ŋ ésyə̄ə̄l ne Sáŋgwɛ́ɛ́ a besáŋgwɛ́ɛ́ bésyə̄ə̄l.”
16 Ele traz escrito no manto e na coxa: Rei dos reis e Senhor dos senhores!
17 Dɔ́ɔ ńnyíné ángɛl etyéémé á enyɛn-tê boŋ ábōnnē menɔn ḿme mépúmméʼáá ádyōb ne ehɔ́b éche échə́gké aá “Nyéhyag nyéladɛn áyə̄le sáŋkalaa a ngande echě Dyǒb dɛ́boŋsɛ́nné.
17 Vi, então, um anjo de pé sobre o sol, a chamar em alta voz a todas as aves que voam pelo meio dos céus: Vinde, reuni-vos para a grande ceia de Deus,
18 Nyéhyag nyédyɛ̂ nyam é kə̂ŋ, nyam é sə́nze émbáá, nyam é ndəle é bad, nyam é hɔ́sɛ ne nyam é bad ábe bédíídé chɔ́. Nyéhyag nyédyɛ̂ nyam é baányoŋ bésyə̄ə̄l, é kunze ne é betâŋ, bad ábe bédé etógnɛ́n kéʼɛ ábe béesɛ̌ etógnɛ́n.”
18 para comerdes carnes de reis, carnes de generais e carnes de poderosos; carnes de cavalos e cavaleiros; carnes de homens, livres e escravos, pequenos e grandes.
19 Dɔ́ɔ ńnyíné nyam ne kə̂ŋ é bad é nkǒŋsé ne échab sə́nze éládné âwan nzum ne ane awě ansébé apɛ ádīī hɔ́sɛ echě épúbeʼ ne éche sə́nze.
19 Eu vi a Fera e os reis da terra com os seus exércitos reunidos para fazer guerra ao Cavaleiro e ao seu exército.
20 Dɔ́ɔ békóbé ene nyam ne nkal éʼdəə́dəŋ a metóm. Ane nkal éʼdəə́dəŋ a metóm ambɛ́ chɔ́ áʼsō-te, álūmtē eʼchemléd âdog bad ábe békúdé eʼchem ábe ene nyam, bébagé-ʼɛ échē ediídiŋgɛ edúbé. Áde bédíí á aloŋgé, bémbwēm bɔ́ bad bébɛ á edib é nzab é muú, bénhyāŋ ne muú ḿme ńhunneʼ bwâmbwam.
20 Mas a Fera foi presa, e com ela o falso profeta, que realizara prodígios sob o seu controle, com os quais seduzira aqueles que tinham recebido o sinal da Fera e se tinham prostrado diante de sua imagem. Ambos foram lançados vivos no lago de fogo sulfuroso.
21 Ane awě adiídé hɔ́sɛ ambɛnléd páá e echě embíd mɔ́ á nsəl tê awúú bad ábe bélyə́gé ásē, échê kə̂ŋ ne échab sə́nze. Menɔn mésyə̄ə̄l ménkōd áde bédyédé échāb nyam.
21 Os demais foram mortos pelo Cavaleiro, com a espada que lhe saía da boca. E todas as aves fartaram-se da suas carnes.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.