1 Coríntios 9
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs VC
1 Mɛ, Paalɛ ndíi mod awě awóó kunze nɛ̂ŋgáne bad bémpēe ábe bédúbpé. Ndíī mbapɛɛ a nlómag. Nnyíné Yesuɛ, Sáŋgwɛ́ɛ́ awɛ̂d. Nyɛ́ɛ̄ nyêdé nɛ̂ŋgáne mbakú áyə̄l e nsɔ́n ḿme Sáŋgwɛ́ɛ́ ábɛ́lé mbwiined ne mɛ.
1 Não sou eu livre? Não sou apóstolo? Não vi Jesus nosso Senhor? Não sois vós minha obra no Senhor?
2 Ké bad bémpēe béēnyīnē mɛ nɛ̂ŋgáne mbapɛɛ a nlómag, nyépɛn nyêkobé mɛ nɛ́n bán ndíi mbapɛɛ a nlómag. Abɛ́ áde nyédíí ne Sáŋgwɛ́ɛ́ nyé běn nyêdé nɛ́ɛ eʼchem ábe éʼlûmte bán ndíi mbapɛɛ a nlómag.
2 Se para outros não sou apóstolo, ao menos para vós o sou, porque vós sois no Senhor o selo do meu apostolado.
3 Mekan ḿme ḿbɛlé ńlāŋgē bad ábe béhɔ̄be mɛ mam áyə̄l médíí nɛ́n:
3 Esta é a minha defesa contra os que me denigrem.
4 Séewóoʼɛ́ kunze bad âbɛ sé ndyééd ne mmíítéd áyə̄l e nsɔ́n ḿme sébɛlɛɛ́-yɛ?
4 Não temos nós porventura o direito de comer e beber?
5 Séewóoʼɛ́ kunze âtéd mmwaád awě adúbpé Krǐstəə áhoon sé âkɛ mekɛ melemlem ngáne ábíníí bembapɛɛ bé nlómag bébɛlɛɛ́-yɛ? Saá nɛ̂ dɔ́ɔ Sáŋgwɛ́ɛ́ baányaŋ ne Petro bébɛlɛɛ́-yɛ?
5 Acaso não temos nós direito de deixar que nos acompanhe uma mulher irmã, a exemplo dos outros apóstolos e dos irmãos do Senhor e de Cefas?
6 Sé Banabasɛ běnpɛn-ɛɛ́ sêtə́ŋgɛ́né nsɔ́n abɛl âtɔgɛn échɛd yə̌l-lɛ?
6 Ou só eu e Barnabé não temos direito de deixar o trabalho?
7 Sə́nze ehéé ěbɛlé nsɔ́n boŋ mwěn átɔgné eche yə̌l? Nzɛ́-módɛ́ ǎwōŋ nzag e besabé boŋ eedyág ké epum é sabé ehɔ́g? Nzɛ́-módɛ́ adé awě abôŋge nyag ésebán aminɛʼ chɔ́ mebíi âkud mílîg?
7 Quem, jamais, vai à guerra à sua custa? Quem planta uma vinha e não come do seu fruto? Quem apascenta um rebanho e não se alimenta do leite do rebanho?
8 Saké á nsôŋtɛn ḿ moonyoŋ děmpɛn ńhɔ́bɛɛ́ ḿmɛ̂n mam, mbéndé e Mosɛ chɔ́mpē ehɔ́bé melemlem.
8 Trata-se, acaso, de simples norma entre os homens? Ou a lei não diz também o mesmo?
9 Ehɔ́be nɛ́n aá, “Weetádé nyag nsəl eche esə̂lte ngun.” Bɔɔb-pɔɔ́, nɛ́n álûmte nɛ́n bán Dyǒb átédé nyag etógnɛ́n-ɛ?
9 Na Lei de Moisés está escrito: Não atarás a boca ao boi que debulha {Dt 25,4}. Acaso Deus tem dó dos bois?
10 Saá syánē běn-ɛɛ́ ákoŋtɛɛ́ ahɔ́b-ɛ? Syánē běn-ɛɛ́ dekəə́ boŋ átélé nɛ̂. Mod awě akwɛle nzag abɛle aá mɔ́ɔ̄kǔd mbote, mod awě mɔ́-ʼɛ asə̂lte ngun abɛle nsɔ́n aá mɔ́ɔ̄kǔd ngun.
10 Não é, na realidade, em atenção a nós que ele diz isto? Sim! É por nós que está escrito. Quem trabalha deve trabalhar com esperança e igualmente quem debulha deve debulhar com esperança de receber a sua parte.
11 Sé bembapɛɛ bé nlómag sêwéné mekan mé eʼdəə́dəŋ átîntê echɛ̂n. Édé mbéb nzé sêhɛ̌dné nyé mekan mé nkǒŋsé-yɛ?
11 Se entre vós semeamos bens espirituais, será, porventura, demasiada exigência colhermos de vossos bens materiais?
12 Nzé bad bémpēe béwóó kunze âhɛdɛn nyé bwěm, né sêwóoʼɛ́ kunze âhɛdɛn nyé bwěm tómaa bɔ́-yɛ?
12 Se outros se arrogam este direito sobre vós, não o temos muito mais? Entretanto, não temos feito uso deste direito: sofremos tudo para não pôr obstáculo algum ao Evangelho de Cristo.
13 Nyêbíí bwâm bán bad ábe bébɛle nsɔ́n á Ndáb-e-Dyǒb, áhed dɔ́ɔ bɔ́-ʼɛ békudɛɛ́ echab ndyééd. Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ bad ábe bébɛle nsɔ́n âbɛ mendɛ á menyán mé mendɛ, áhed dɔ́ɔ bébɛlé békud akab dé mendɛ.
13 Não sabeis que os ministros do culto vivem do culto, e que os que servem ao altar participam do altar?
14 Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ Sáŋgwɛ́ɛ́ áhɔ́bé aá bad ábe békale nkalaŋ ḿ bwâm békud ntɔgɛ́n wɛ́ɛ bad ábe békanlɛɛ́ ḿmê nkalaŋ.
14 Assim também ordenou o Senhor que os que anunciam o Evangelho vivam do Evangelho.
15 Kénɛ́ɛ édíí nɛ̂, meébɛnledɛɛ́ enɛ́n kunze ké pɔ́g. Saá-kaá nɛ̂ ákə́ə́ boŋ ńteléʼ enɛ́n kálag âbɛl boŋ bébɛnle mɛ ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l. Mɛ̌kwɛntɛ́n âwɛ́ tómaa mod âbɛl meewóóʼ nzɔm âkum ekáá á tə̂l tə̂ŋgɛne ḿmêm nsɔ́n.
15 Mas não tenho usado de nenhum desses direitos; e nem escrevo isto para reclamá-los. Preferiria morrer a... Mas ninguém me tirará este título de glória.
16 Meewóoʼɛ́ kunze âkum ekáá á tə̂l áyə̄le nkalaŋ ḿ bwâm ḿme ńkalɛɛ́. Dyǒb děn dɔ́ɔ áhɔ́bé aá ḿbɛl ḿmɛ́n nsɔ́n. Medim ne mɛ nzé meékale nkalaŋ ḿ bwâm.
16 Anunciar o Evangelho não é glória para mim; é uma obrigação que se me impõe. Ai de mim, se eu não anunciar o Evangelho!
17 Nzé mměn-ɛɛ́ mempwɛ̌d ḿmɛ́n nsɔ́n ḿme ḿbɛlɛɛ́, né nsine nsábe. Boŋ ngáne méepwɛdɛɛ́ mɔ́, Dyǒb děn dɔ́ɔ ábágé mɛ mɔ́ aá ḿbɛl.
17 Se o fizesse de minha iniciativa, mereceria recompensa. Se o faço independentemente de minha vontade, é uma missão que me foi imposta.
18 Nsábe ńhéé-ʼɔ̄ ńkudɛɛ́? Nsábe ḿme ńkudɛɛ́ ńdíi nɛ́n, nzé nkale nkalaŋ ḿ bwâm meéhɛdné bad nsábe, meébɛ̄nlādtē kunze echě ńtə́ŋgɛ́né abɛnled akal áde ńkalɛɛ́ nkalaŋ ḿ bwâm.
18 Então em que consiste a minha recompensa? Em que, na pregação do Evangelho, o anuncio gratuitamente, sem usar do direito que esta pregação me confere.
19 Ndé ne mměn, meésaá ásē e mod. Boŋ mbɛlé yə̌l ntâŋ a bad bésyə̄ə̄l âbɛl boŋ bad híin bétim bad ábe Krǐsto.
19 Embora livre de sujeição de qualquer pessoa, eu me fiz servo de todos para ganhar o maior número possível.
20 Áde ḿbɛlɛɛ́ nsɔ́n ne bad bé Israɛl, mbɛle mam nɛ́ɛ mod a Israɛl âbɛl boŋ bétim bad bé Krǐsto. Kénɛ́ɛ édíí bán mměn meésaá ásē e mbéndé éche Mosɛɛ, ndé byánán nhíde chɔ́ áde ḿbɛlɛɛ́ nsɔ́n átîntê e bad ábe béhíde chɔ́. Mbɛle nɛ́n âbɛl boŋ bétimɛn Krǐstəə.
20 Para os judeus fiz-me judeu, a fim de ganhar os judeus. Para os que estão debaixo da lei, fiz-me como se eu estivesse debaixo da lei, embora o não esteja, a fim de ganhar aqueles que estão debaixo da lei.
21 Melemlem nzé mbɛle nsɔ́n átîntê e bad ábe béesɛ̌ ásē e mbéndé é Mosɛ, mbɛlé ḿbɛléʼ mam nɛ́ɛ bɔ́. Mbɛle nɛ́n âbɛl boŋ bétimɛn Krǐstəə. Nɛ́n déesaá bán meehídɛ́ɛ́ mbéndé é Dyǒb. Mměn nkoó abɛ́ ásē e mbéndé e Krǐsto.
21 Para os que não têm lei, fiz-me como se eu não tivesse lei, ainda que eu não esteja isento da lei de Deus - porquanto estou sob a lei de Cristo -, a fim de ganhar os que não têm lei.
22 Nzé ndé ne bad ábe ádab adúbe déewúuʼɛ́ áte, mbɛlé mbɛ́ nɛ́ɛ bɔ́ âbɛl boŋ bétimɛn Krǐstəə. Né-ɔɔ́, ntimé abɛ́ ngáne éboŋnédté mod tɛ́ɛ́. Mbɛnlad nzii ké ehéé âbɛl boŋ ńsoŋ aloŋgé áde bɔ́ doŋge á bad.
22 Fiz-me fraco com os fracos, a fim de ganhar os fracos. Fiz-me tudo para todos, a fim de salvar a todos.
23 Mbɛle ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l áyə̄le nhɛde mɛɛ́ nkalaŋ ḿ bwâm ńkanlad, âbɛl boŋ ńkud nnam ḿme ḿmê nkalaŋ ḿpɛɛnɛɛ́.
23 E tudo isso faço por causa do Evangelho, para dele me fazer participante.
24 Nyêbíí bán bad híin bényəgte mehélé boŋ mod nhɔ́g abɛlé atóm baáb, ákūd-tɛ nsábe. Né-ɔɔ́, nyényəgte âbɛl boŋ nyékud nsábe.
24 Nas corridas de um estádio, todos correm, mas bem sabeis que um só recebe o prêmio. Correi, pois, de tal maneira que o consigais.
25 Mod ké ahéé awě aboŋsan ânyəged mehélé abɛlé ásūdēd yə̌l. Abɛle nɛ́n âbɛl boŋ béwáad mɔ́ ekóté é edúbé é mbonja. Échê ekóté éebemɛɛ́, ébēb. Boŋ nsɔ́n ḿme sébɛlɛɛ́, sêbɛle mɔ́ âkud nsábe ḿme mɛ́bɛ̄ á ngíndé ne á ngíndé.Mod ké ahéé awě anyə̌té mehélé béwáad mɔ́ ekóté é edúbé é mbonja|src="bk00157c.tif" size="col" ref="9.25"
25 Todos os atletas se impõem a si muitas privações; e o fazem para alcançar uma coroa corruptível. Nós o fazemos por uma coroa incorruptível.
26 Nɛ̂ ákə́ə́ meényəgtɛ́ɛ́ kéchán, meelúmɛ́ɛ́-ʼɛ ábêm eʼchog kéchán.
26 Assim, eu corro, mas não sem rumo certo. Dou golpes, mas não no ar.
27 Né-ɔɔ́, nwéde yə̌l áte, nsudte-ʼɛ chɔ́ âbɛl boŋ ébɛl kéchéé éche ńhɛdɛɛ́ mɛ ébɛl. Mbɛle nɛ́n âbɛl boŋ meémāā bad bémpēe nkalaŋ ḿ bwâm akale boŋ mměn meékūdē nsábe.
27 Ao contrário, castigo o meu corpo e o mantenho em servidão, de medo de vir eu mesmo a ser excluído depois de eu ter pregado aos outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.