1 Coríntios 3
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs VC
1 A-baányaŋ bé Krǐsto, meéhɛleʼaá sé nláá nyé mekan ngáne ńlâŋgɛɛ́ bad ábe adúbe ádāb áwúú áte áyə̄l e mekan mé Dyǒb. Boŋ nláŋgéʼáá nyé mam ngáne ńlâŋgɛɛ́ bad ábe béwóó mewêmtɛn mé moonyoŋ a ekob. Nyêbédé nɛ́ɛ nkə́ə́l, mentéd nyé nɛ́ɛ bad ábe bêmbootéd âbɛ́ mod nhɔ́g ne Krǐstəə.
1 A vós, irmãos, não vos pude falar como a homens espirituais, mas como a carnais, como a criancinhas em Cristo.
2 Abíi dɔ́ɔ nkə́ə́l ḿmwáaʼɛ́, eedyágké ndyééd echě elɛlé. Né-ʼaá mɛ-ʼɛ mêmbootédté nyé mam ḿme méelɛle áte tə̂ŋgɛne nkalaŋ ń Dyǒb ayə́ged. Menkênyə́gédté nyé mam ḿme méwúú áte, áyə̄le ene póndé nyênkênkwogké âkob mɔ́. Ké bɔɔb-pɛ nyéēkwōgɛ̄ɛ̄ âkob mɔ́.
2 Eu vos dei leite a beber, e não alimento sólido que ainda não podíeis suportar. Nem ainda agora o podeis, porque ainda sois carnais.
3 Áyə̄le nyêdíi nyêhídeʼ mekan mé ekob é yə̌l, nyêwánlɛ́né nhɔ́g ne aníníí kɔ́njí, nyé běn ne běn nyéswaŋtán-nɛ. Bɔɔb áde nyédíi nyébɛlɛɛ́ ḿmɛ́n mekan éēlūmtɛ̄ɛ̄ bán nyêdíi nyêhíde échɛ̄n esíí é mekan mé ekob é yə̌l-ɛ? A mbále, nyêbɛlɛɛ́ nɛ́ɛ bad ábe béwóó dásɔ̄ nsôŋtɛn ḿ moonyoŋ.
3 Com efeito, enquanto houver entre vós ciúmes e contendas, não será porque sois carnais e procedeis de um modo totalmente humano?
4 Chǒm éche ékə́ə́ boŋ ńhɔ̄bē nɛ́n édíi nɛ́n, átîntê echɛ̂n bad behɔ́g béhɔ́be bán, “Ndíi mod awě ahíde ayə́ge áde Paalɛ,” ábíníí-ʼɛ bán, “Ndíi mod awě ahíde ayə́ge áde Apolosɛ.” Enɛ́n ndín e mbɛltéd elûmteʼ bán nyêwóó dásɔ̄ nsôŋtɛn ḿ moonyoŋ.
4 Quando, entre vós, um diz: Eu sou de Paulo, e outro: Eu, de Apolo, não é isto modo de pensar totalmente humano?
5 Bɔɔb-pɔɔ́, nzɛ́ɛ́ Apolosɛ ádíí? Nzɛ́ɛ́ mɛ, Paalɛ-ʼɛ ńdíí? Bembəledɛ bé Dyǒb ngɛ̂n bɔ́ɔ sédíí. Sêwóŋgɛ́né nyé âdúbe Krǐstəə. Sé mod tɛ́ɛ́ abɛle nsɔ́n ḿme Sáŋgwɛ́ɛ́ ábágé mɔ́ aá ábɛl.
5 Pois que é Apolo? E que é Paulo? Simples servos, por cujo intermédio abraçastes a fé, e isto conforme a medida que o Senhor repartiu a cada um deles:
6 Ndíi mod awě awéné mbə́l-e-bǔ, Apolosɛ-ʼɛ mɔ́ adé mod awě asyɔgéʼáá ene mbə́l mendíb áyə̄l, boŋ Dyǒb dɔ́ɔ dêmbɛ̌l boŋ mbə́l ńkwogeʼ saké sé.
6 eu plantei, Apolo regou, mas Deus é quem fez crescer.
7 Né-ɔɔ́, mod awě awéné ne mod awě asyɔgé mendíb bɔ́ modmod béesaá etógnɛ́n. Mod awě adé etógnɛ́n adíi Dyǒb. Mɔ́ abɛle boŋ mbə́l ńkwogeʼ.
7 Assim, nem o que planta é alguma coisa nem o que rega, mas só Deus, que faz crescer.
8 Mod awě awéné ne mod awě asyɔgé mendíb bébɛlɛɛ́ nsɔ́n nhɔ́g, Dyǒb dɛ́sābē-ʼɛ bɔ́ mod tɛ́ɛ́ nchoo ne nsɔ́n ḿme ábɛ́lé.
8 O que planta ou o que rega são iguais; cada um receberá a sua recompensa, segundo o seu trabalho.
9 Bembəledɛ bé Dyǒb ábe bébɛle nsɔ́n nhɔ́g bɔ́ɔ sédíi. Nyé bad ábe nyêdúbpé-ʼɛ nyêdíi nɛ̂ŋgáne nzag echě Dyǒb áwóó. Nhɛle ńhəgtɛ́n-nɛ nyémpē âbɛ́ nɛ̂ŋgáne ndáb echě Dyǒb álóoʼɛ́.
9 Nós somos operários com Deus. Vós, o campo de Deus, o edifício de Deus.
10 Mbɛ̌nlédé nsimé ḿme Dyǒb ábágé mɛ âbɛl nsɔ́n nɛ̂ŋgáne nlóó-ndáb awě awóó debyɛ́ɛ́ âlóŋ ndáb. Mensáá nsɔ́n ń Dyǒb átîntê echɛ̂n, bembəledɛ bémpēe békɛɛné nsɔ́n ḿme ńsáádé áʼsō. Boŋ kénzɛ́ɛ́ awě alóoʼ atə́ŋgɛ́né atéd póndé ngáne álóoʼɛ́ ámīn e nsɔ́n ḿme bémáá asáa.
10 Segundo a graça que Deus me deu, como sábio arquiteto lancei o fundamento, mas outro edifica sobre ele.
11 Áyə̄le modmod éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ábɛl nsáaned mémpēe éetómɛɛ́ ḿme ḿmáá abɛl. Ḿmê nsáaned ńdíi ayə́ge áde ń'yə́gté nyé tə̂ŋgɛne Yesu Krǐstəə nɛ́n mɛɛ́, Dyǒb ásooʼ áded aloŋgé mbwiined ne Yesu Krǐstəə.
11 Quanto ao fundamento, ninguém pode pôr outro diverso daquele que já foi posto: Jesus Cristo.
12 Doŋge dé bembəledɛ bébɛnlad bwěm nɛ̂ŋgáne gôl, sílva ne meláá mé etógnɛ́n âkɛɛn ḿmê nsɔ́n áʼsō. Bembəledɛ bémpēe-ʼɛ bébɛnlad bwěm bé nsɔ́n bémpēe ábe éʼbídé áyə̄l e mɛl, ne ábe éʼdé byaá, âkɛɛn nsɔ́n áʼsō ḿme bésáádé.
12 Agora, se alguém edifica sobre este fundamento, com ouro, ou com prata, ou com pedras preciosas, com madeira, ou com feno, ou com palha,
13 Póndé ěpɛ̌ echě moosyəə́l ányīnnē nyaa e nsɔ́n echě mod tɛ́ɛ́ ápédé abɛl. Áyə̄le á epun éche Yesuɛ ápɛɛ́ ǎbīdēd mam mésyə̄ə̄l áwed. Ébɛ̄ nɛ̂ŋgáne mod awě ahédé bwěm á dǔ, boŋ muú ḿbɛ̄l anyín éche éhɛle-sɛ éhyáŋ ne eche éehɛlé-sɛ éhyáŋ.
13 a obra de cada um aparecerá. O dia {do julgamento} demonstrá-lo-á. Será descoberto pelo fogo; o fogo provará o que vale o trabalho de cada um.
14 Nzé nsɔ́n ḿme mbəledɛ ábɛ́lé ámīn e nsɔ́n ḿme bémáá asáa méehyáa, né ǎkud nsábe.
14 Se a construção resistir, o construtor receberá a recompensa.
15 Boŋ nzé nsɔ́n ḿme mbəledɛ ábɛ́lé ámīn e nsɔ́n ḿme bémáá asáa ńhyáá, ane mbəledɛ éekudté chǒmchǒm, boŋ kénɛ̂, mwěn ǎdíi abɛ́ mod nhɔ́g ne Krǐstəə. Boŋ pɛn ábɛ̄ nɛ̂ŋgáne mod awě abídné mehélé á ndáb-te echě ehyáa. Ǎdíi abɛ́ á aloŋgé boŋ chǒm ésyə̄ə̄l éche áwóó émad ahyáŋ.
15 Se pegar fogo, arcará com os danos. Ele será salvo, porém passando de alguma maneira através do fogo.
16 Ndúbpé mɛɛ́ nyêbíí bán nyêdíi abón áde Dyǒb ádyɛɛʼɛ́ áte. Edəə́dəŋ é Dyǒb édé átîntê echɛ̂n.
16 Não sabeis que sois o templo de Deus, e que o Espírito de Deus habita em vós?
17 Kénzɛ́ɛ́ awě abébte abón á Dyǒb, Dyǒb dɛ́bēbēd ane mod, áyə̄le nɛ́n wɛ́ɛ Dyǒb ádyɛɛʼɛ́ ádíi hǒm áde ádé ngəŋgú. Nyéběn-naá nyêdé ádê hǒm áde ádé ngəŋgú.
17 Se alguém destruir o templo de Deus, Deus o destruirá. Porque o templo de Deus é sagrado - e isto sois vós.
18 Modmod eédōgē yə̌l. Kénzɛ́ɛ́ awě awémtɛ́né átîntê echɛ̂n aá mɔ́wōō debyɛ́ɛ́ á nkǒŋsé-te wɛ́n, átimed yə̌l eyɔ́kɛ́l é mod âbɛl boŋ ákoŋ debyɛ́ɛ́ awóŋ.
18 Ninguém se engane a si mesmo. Se alguém dentre vós se julga sábio à maneira deste mundo, faça-se louco para tornar-se sábio,
19 Nlâŋge nyé nɛ́n áyə̄le, dyam áde bad bé nkǒŋsé bényínɛɛ́ bán áde debyɛ́ɛ́ dɔ́ɔ Dyǒb ányínɛɛ́ nɛ́ɛ eyɔ́kɛ́l é akan. Debíí bán nɛ́n ádé mbále áyə̄le éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán, “Bad béwêmtan bán béwóó debyɛ́ɛ́ boŋ Dyǒb ábɛnlad ádab debyɛ́ɛ́ děn âkób ádab akwâb.”
19 porque a sabedoria deste mundo é loucura diante de Deus; pois {diz a Escritura} ele apanhará os sábios na sua própria astúcia {Jó 5,13}.
20 Éténlédé ámpē nɛ́n bán, “Sáŋgwɛ́ɛ́ abíí aá bad ábe béwêmtan bán béwóó debyɛ́ɛ́ ádab debyɛ́ɛ́ déesaá dyamdyam.”
20 E em outro lugar: O Senhor conhece os pensamentos dos sábios, e ele sabe que são vãos {Sl 93,11}.
21 Né-ɔɔ́, modmod eékūmnē baányoŋ ekáá á tə̂l, áyə̄le nyɛ́ɛ̄ Dyǒb ábágé bwěm éʼsyə̄ə̄l.
21 Portanto, ninguém ponha sua glória nos homens. Tudo é vosso:
22 Dyǒb álómé mɛ, Apolosɛ ne Petro áwôŋgɛn nyé. Bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe Dyǒb áhə́gé á nkǒŋsé, abagé nyé bɔ́ âbɛnled. Ké nyêbɛ́ á aloŋgé kéʼɛ nyêwɛ́, Dyǒb ábɛ́lé nɛ̂ á mboŋ ḿmɛ̄n. Mekan-nɛ ḿme mébɛnlad ne nyé bɔɔb ne ḿme mɛ́bɛnléd ne nyé á póndé eche ehúɛʼ áʼsō, médíi á mboŋ ḿmɛ̄n. Ábɛ́n bad bésyə̄ə̄l ne ábɛ́n bwěm éʼsyə̄ə̄l Dyǒb ábágé nyé bɔ́.
22 Paulo, Apolo, Cefas, o mundo, a vida, a morte, o presente e o futuro. Tudo é vosso!
23 Nyêdíi bad ábe Krǐstəə, Krǐstəə mɔ́-ʼɛ abɛ́ ane awě Dyǒb áwóó.
23 Mas vós sois de Cristo, e Cristo é de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.