Marcos 9
Parnai Yiang Sursĩ - Kinh Thánh tiếng Bru (BRU) vs NVI
1 Yê-su atỡng alới ễn neq: “Cứq atỡng anhia samoât lứq, bữn cũai ỡt tayứng ntốq nâi sanua, alới tỡ yũah cuchĩt toau toâq alới bữn hữm Yiang Sursĩ táq sốt cớp bữn chớc lứq.”
1 E lhes disse: "Garanto-lhes que alguns dos que aqui estão de modo nenhum experimentarão a morte, antes de verem o Reino de Deus vindo com poder".
2 Vớt tapoât tangái, Yê-su dững Phi-er, Yacỡ, cớp Yang chỗn cớp án tâng cóh cuti. Ống alới pỗn náq toâp ỡt ngki. Chơ Yê-su samblớt cỡt roâp mpha ễn yáng moat alới pái náq ki.
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou a um alto monte, onde ficaram a sós. Ali ele foi transfigurado diante deles.
3 Tampâc Yê-su cỡt cloc claq sarbal moat. Tỡ bữn noau têq táq aroâiq cloc ariang aroâiq ki.
3 Suas roupas se tornaram brancas, de um branco resplandecente, como nenhum lavandeiro no mundo seria capaz de branqueá-las.
4 Chơ alới hữm Ê-li cớp Môi-se ỡt ngki tê. Alới táq ntỡng cớp Yê-su.
4 E apareceram diante deles Elias e Moisés, os quais conversavam com Jesus.
5 Phi-er atỡng Yê-su neq: “Thâi ơi! Hái ỡt nâi la o lứq. Hếq ễ táq pái lám nloâh, muoi lám yỗn thâi, muoi lám yỗn Môi-se, cớp muoi lám ễn yỗn Ê-li.”
5 Então Pedro disse a Jesus: "Mestre, é bom estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para ti, uma para Moisés e uma para Elias".
6 Ma Phi-er chuaq pai tỡ cỡt ŏ́c, yuaq alới pái náq sâng ngcŏh lứq.
6 Ele não sabia o que dizer, pois estavam apavorados.
7 Chơ ramứl sễng clũom catáng alới. Cớp bữn sưong sabau atỡng tễ ramứl ki neq: “Nâi la Con cứq, án ca cứq ayooq lứq. Ntrớu án atỡng, cóq anhia tamứng cớp trĩh án.”
7 A seguir apareceu uma nuvem e os envolveu, e dela saiu uma voz, que disse: "Este é o meu Filho amado. Ouçam-no! "
8 Bo ki toâp alới pái náq carlang nhêng chu nâi chu ki, ma alới tỡ bữn hữm noau noâng, ống manoaq Yê-su toâp ỡt cớp alới.
8 Repentinamente, quando olharam ao redor, não viram mais ninguém, a não ser Jesus.
9 Bo alới sễng tễ cóh, Yê-su patâp alới neq: “Máh ranáq anhia khoiq hữm ki, chỗi atỡng yỗn cũai canŏ́h dáng tễ nhũang cứq, Con Yiang Cỡt Cũai, cuchĩt, chơ tamoong loah tễ ping.”
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do homem tivesse ressuscitado dos mortos.
10 Ngkíq alới trĩh parnai Yê-su patâp. Ma alới manoaq blớh manoaq: “Ntrớu án pai, án tamoong loah tễ ping?”
10 Eles guardaram o assunto apenas entre si, discutindo o que significaria "ressuscitar dos mortos".
11 Chơ alới blớh Yê-su neq: “Nŏ́q cũai yống rit pai Ê-li cóq toâq nhũang Crĩt?”
11 E lhe perguntaram: "Por que os mestres da lei dizem que é necessário que Elias venha primeiro? "
12 Yê-su ta‑ỡi alới neq: “Ê-li lứq toâq nhũang dŏq atức dũ ramứh yỗn cỡt tamái loah. Khân ngkíq, nŏ́q parnai Yiang Sursĩ khoiq chĩc atỡng tễ Con Yiang Cỡt Cũai cóq chĩuq sa‑ữi ramứh túh coat cớp noau tỡ bữn yám noap án?
12 Jesus respondeu: "De fato, Elias vem primeiro e restaura todas as coisas. Então, por que está escrito que é necessário que o Filho do homem sofra muito e seja rejeitado com desprezo?
13 Ma cứq atỡng anhia, lứq Ê-li khoiq toâq chơ. Ma ranáq ntrớu noau yoc ễ táq chóq án, alới khoiq táq chơ; cỡt rapĩeiq parnai noau khoiq chĩc nhũang tễ án.”
13 Mas eu lhes digo: Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a seu respeito".
14 Tữ Yê-su cớp pái náq ki chu loah pỡ yớu alới, alới hữm bữn clứng cũai toâq rôm mpễr tỗp rien tễ Yê-su. Cớp bữn cũai yống rit rasuon cớp alới.
14 Quando chegaram onde estavam os outros discípulos, viram uma grande multidão ao redor deles e os mestres da lei discutindo com eles.
15 Tữ cũai clứng ki hữm Yê-su, alới santar cớp lúh chu án, chơ cubán cusũan án.
15 Logo que todo o povo viu Jesus, ficou muito surpreso e correu para saudá-lo.
16 Yê-su blớh alới neq: “Ntrớu anhia rasuon cớp tỗp rien tễ cứq?”
16 Perguntou Jesus: "O que vocês estão discutindo? "
17 Bữn manoaq tễ cũai clứng ki ta‑ỡi neq: “Thâi ơi! Cứq dững con samiang cứq toâq pỡ thâi yuaq bữn yiang sâuq táq yỗn án cỡt ngong.
17 Um homem, no meio da multidão, respondeu: "Mestre, eu te trouxe o meu filho, que está com um espírito que o impede de falar.
18 Toâq yiang sâuq táq án, yiang ki atáih án tâng cutễq. Chơ rapooh loŏh tễ bỗq án, án carữot canễng tabang, cớp tỗ chác án cỡt coang nheq. Cứq khoiq canưi tỗp rien tễ thâi yỗn alới tuih aloŏh yiang sâuq ki, ma alới tuih tỡ riap.”
18 Onde quer que o apanhe, joga-o no chão. Ele espuma pela boca, range os dentes e fica rígido. Pedi aos teus discípulos que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram".
19 Yê-su blớh loah alới neq: “Ơ anhia ca ỡt tâng dỡi nâi ơi! Lứq anhia tỡ bữn sa‑âm. Noâng máh léq dũn cứq ỡt cớp anhia? Noâng máh léq dũn cứq cóq chĩuq cớp tanhĩr anhia tỡ bữn sa‑âm. Âu, anhia dững con ki toâq pỡ cứq.”
19 Respondeu Jesus: "Ó geração incrédula, até quando estarei com vocês? Até quando terei que suportá-los? Tragam-me o menino".
20 Chơ alới dững carnễn samiang ki toâq pỡ Yê-su. Tữ yiang sâuq hữm Yê-su, án carvứt tứng-tooc carnễn ki. Chơ carnễn ki dớm tâng cutễq, cớp palŏ́h tỗ tứng-tooc. Cớp bữn rapooh loŏh tễ bỗq án hỡ.
20 Então, eles o trouxeram. Quando o espírito viu Jesus, imediatamente causou uma convulsão no menino. Este caiu no chão e começou a rolar, espumando pela boca.
21 Yê-su blớh mpoaq carnễn ki neq: “Maléq dũn án a‑ĩ ngkíq?”
21 Jesus perguntou ao pai do menino: "Há quanto tempo ele está assim? " "Desde a infância", respondeu ele.
22 Mpoaq ki ta‑ỡi: “Tễ án cớt cớt. Sa‑ữi trỗ yiang sâuq bốh án tâng ũih cớp amớt án tâng dỡq yỗn án cuchĩt. Ma khân têq thâi táq ntrớu, sễq thâi ayooq táq cớp chuai hếq nứng.”
22 "Muitas vezes o tem lançado no fogo e na água para matá-lo. Mas, se podes fazer alguma coisa, tem compaixão de nós e ajuda-nos. "
23 Yê-su blớh loah án neq: “Nŏ́q mới pai, ‘Khân têq thâi táq ntrớu?’ Khân cũai aléq lứq sa‑âm, ramứh ntrớu la têq nheq.”
23 "Se podes? ", disse Jesus. "Tudo é possível àquele que crê. "
24 Bo ki toâp mpoaq ki pai casang lứq neq: “Lứq cứq sa‑âm! Sễq thâi chuai cứq táh chíq mứt tỡ bữn sa‑âm!”
24 Imediatamente o pai do menino exclamou: "Creio, ajuda-me a vencer a minha incredulidade! "
25 Tữ Yê-su hữm clứng cũai toâq talốm parnơi, án sưoq yiang sâuq ki neq: “Yiang ca táq yỗn án cỡt ngong cớp túng, cứq ớn mới loŏh tễ tỗ án, cớp chỗi mut noâng.”
25 Quando Jesus viu que uma multidão estava se ajuntando, repreendeu o espírito imundo, dizendo: "Espírito mudo e surdo, eu ordeno que o deixe e nunca mais entre nele".
26 Yiang sâuq ki hễr casang lứq cớp carvứt con ki tứng-tooc, chơ loŏh tễ tỗ án. Carnễn ki samoât riang cuchĩt, cớp sa‑ữi náq pai: “Án khoiq án cuchĩt chơ.”
26 O espírito gritou, agitou-o violentamente e saiu. O menino ficou como morto, a ponto de muitos dizerem: "Ele morreu".
27 Ma Yê-su tếc yỗn án yuor, chơ án yuor tayứng.
27 Mas Jesus tomou-o pela mão e o levantou, e ele ficou em pé.
28 Tữ Yê-su cớp tỗp rien tễ án mut tâng dống, chơ tỗp rien tễ án blớh án neq: “Nŏ́q hếq tuih yiang sâuq ki tỡ riap?”
28 Depois de Jesus ter entrado em casa, seus discípulos lhe perguntaram em particular: "Por que não conseguimos expulsá-lo? "
29 Yê-su ta‑ỡi alới neq: “Khân anhia tỡ bữn câu samoât samơi, lứq anhia tỡ riap tuih yiang sâuq ariang án ki.”
29 Ele respondeu: "Essa espécie só sai pela oração e pelo jejum".
30 Chơ alới loŏh tễ ntốq ki, cớp pỡq luat cruang Cali-lê. Ma Yê-su tỡ ễq cũai canŏ́h dáng chu léq án ễ pỡq, yuaq án yoc atỡng ống tỗp rien tễ án sâng.
30 Eles saíram daquele lugar e atravessaram a Galiléia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde eles estavam,
31 Án atỡng alới neq: “Cheq noau ễ chiau cứq, Con Yiang Cỡt Cũai, pỡ atĩ cũai sốt. Alới ki lứq cachĩt cứq, ma vớt pái tangái cứq tamoong loah.”
31 porque estava ensinando os seus discípulos. E lhes dizia: "O Filho do homem está para ser entregue nas mãos dos homens. Eles o matarão, e três dias depois ele ressuscitará".
32 Tỗp rien tễ Yê-su tỡ bữn sapúh santoiq ki, ma alới tỡ khớn blớh án tễ ŏ́c ki.
32 Mas eles não entendiam o que ele queria dizer e tinham receio de perguntar-lhe.
33 Moâm ki alới toâq pỡ vil Cabê-na-um. Toâq alới mut tâng dống, Yê-su blớh alới neq: “Bo hái pỡq tâng rana, ntrớu anhia ratoai?”
33 E chegaram a Cafarnaum. Quando ele estava em casa, perguntou-lhes: "O que vocês estavam discutindo no caminho? "
34 Ma alới ki ravưl sâng tỡ dáng ntrớu ễ ta‑ỡi, yuaq bo alới pỡq tâng rana, alới rasuon noau tễ tỗp alới toâr clữi nheq tễ canŏ́h.
34 Mas eles guardaram silêncio, porque no caminho haviam discutido sobre quem era o maior.
35 Yê-su tacu cớp arô muoi chít la bar náq, chơ án atỡng alới neq: “Cũai aléq yoc ễ táq sốt pỡng yớu, án cóq cỡt pưn yớu, cớp táq ranáq yỗn nheq tữh cũai canŏ́h.”
35 Assentando-se, Jesus chamou os Doze e disse: "Se alguém quiser ser o primeiro, será o último, e servo de todos".
36 Moâm ki Yê-su tếc manoaq carnễn, cớp yỗn carnễn ki tayứng mpứng dĩ tỗp rien tễ án. Chơ án ca‑ữ carnễn ki, cớp atỡng alới neq:
36 E, tomando uma criança, colocou-a no meio deles. Pegando-a nos braços, disse-lhes:
37 “Cũai aléq ma roap manoaq carnễn máh nâi cỗ án sa‑âm cứq, cũai ki lứq roap cứq tê. Cớp cũai aléq roap cứq, tỡ cỡn cũai ki roap ống cứq, ma cũai ki roap dếh án ca ớn cứq toâq pỡ nâi.”
37 "Quem recebe uma destas crianças em meu nome, está me recebendo; e quem me recebe, não está apenas me recebendo, mas também àquele que me enviou".
38 Chơ Yang atỡng Yê-su neq: “Thâi ơi! Hếq khoiq hữm manoaq cũai tuih aloŏh yiang sâuq, cớp án talếq ramứh thâi. Ma hếq tỡ yỗn án táq noâng ranáq ngkíq, yuaq án tỡ bữn tễ tỗp hái.”
38 "Mestre", disse João, "vimos um homem expulsando demônios em teu nome e procuramos impedi-lo, porque ele não era um dos nossos. "
39 Ma Yê-su atỡng loah án neq: “Anhia chỗi catáng án, yuaq tỡ bữn cũai aléq ma têq táq ranáq salễh nhơ ramứh cứq, chơ mahỗi ễn táq ntỡng tỡ o tễ cứq.
39 "Não o impeçam", disse Jesus. "Ninguém que faça um milagre em meu nome, pode falar mal de mim logo em seguida,
40 Cũai aléq ma tỡ bữn sanũi hái, nâi la riang án chuai hái tê.
40 pois quem não é contra nós está a nosso favor.
41 Cứq atỡng anhia samoât lứq, khân cũai aléq yỗn anhia nguaiq muoi cachoc dỡq yuaq anhia bữn muoi mứt cớp Crĩt, lứq án ki tỡ bữn ŏ́q cóng tễ ranáq án táq.”
41 Eu lhes digo a verdade: Quem lhes der um copo de água em meu nome, por vocês pertencerem a Cristo, de modo nenhum perderá a sua recompensa. "
42 “Khân cũai aléq ma radững manoaq carnễn ca khoiq sa‑âm cứq, yỗn tỡ bữn sa‑âm noâng cứq, pĩeiq lứq noau alễu tamáu toâr tâng tacong án, cớp apŏ́ng án tâng dỡq mưt, nhũang án ễ radững carnễn ki calỡih táh cứq.
42 "Se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que crêem em mim, seria melhor que fosse lançado no mar com uma grande pedra amarrada no pescoço.
43 Khân atĩ anhia ma radững anhia táq lôih, cóq anhia cŏ́h chíq atĩ anhia. Khaq anhia ỡt tamoong cớp bữn mut tâng ntốq Yiang Sursĩ sốt, bữn atĩ talút, saláng bữn dũ bar coah atĩ ma anhia mut tâng pống sarloac. Tâng ntốq ki bữn ũih blữ tỡ nai pât.
43 Se a sua mão o fizer tropeçar, corte-a. É melhor entrar na vida mutilado do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga,
44 Cớp bữn mpang rooc cha sâiq cũai, ma mpang ki tỡ nai cuchĩt cớp ũih tỡ nai pât.
44 onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.
45 Khân ayững anhia ma radững anhia táq lôih, cóq anhia cŏ́h chíq ayững anhia. Khaq anhia ỡt tamoong cớp bữn mut tâng ntốq Yiang Sursĩ sốt bữn ayững talút, saláng bữn dũ bar coah ayững ma Yiang Sursĩ voang anhia tâng pống sarloac.
45 E se o seu pé o fizer tropeçar, corte-o. É melhor entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno.
46 Tâng ntốq ki bữn mpang rooc cha sâiq cũai, ma mpang ki tỡ nai cuchĩt cớp ũih tỡ nai pât.
46 onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.
47 Khân moat anhia ma radững anhia táq lôih, cóq anhia culáiq chíq moat anhia. Khaq anhia pứt muoi ŏ́c moat ma bữn mut tâng ntốq Yiang Sursĩ sốt, saláng bữn dũ bar ŏ́c moat ma Yiang Sursĩ voang anhia tâng pống sarloac.
47 E se o seu olho o fizer tropeçar, arranque-o. É melhor entrar no Reino de Deus com um só olho do que, tendo os dois olhos, ser lançado no inferno,
48 Tâng ntốq ki bữn mpang rooc cha sâiq cũai, ma mpang ki tỡ nai cuchĩt cớp ũih tỡ nai pât.
48 onde ‘o seu verme não morre, e o fogo não se apaga’.
49 “Nỡ‑ra dũ náq cóq ramóh túh coat, nŏ́q têq alới cỡt báq bĩq.
49 Cada um será salgado com fogo.
50 Boi la crơng o. Ma khân boi cỡt ntiah, nŏ́q ễ táq yỗn cỡt báq loah? Cóq anhia cỡt samoât báq pachóc; cóq ỡt ratoi parnơi, cớp manoaq saryóq manoaq.”
50 "O sal é bom, mas se deixar de ser salgado, como restaurar o seu sabor? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.