Lucas 16
Parnai Yiang Sursĩ - Kinh Thánh tiếng Bru (BRU) vs NTLH
1 Yê-su atỡng tỗp rien tễ án neq: “Bữn manoaq cũai sốc, án bữn manoaq ayững atĩ dŏq nhêng salĩq mun án. Ma noau cauq pai cũai ki talốh máh mun ncháu án.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Ngkíq ncháu ki arô cũai ki, cớp blớh án neq: ‘Ntrớu cứq sâng noau pai mới táq tỡ pĩeiq chóq cứq? Mới atỡng yỗn cứq dáng máh léq mới chếq chỡng, cớp máh léq mới yỗn noau voaq. Mới tỡ têq cỡt noâng cũai nhêng salĩq máh mun cứq.’
2 Por isso ele o chamou e disse: “Eu andei ouvindo umas coisas a respeito de você. Agora preste contas da sua administração porque você não pode mais continuar como meu administrador.”
3 Ngkíq, cũai ki chanchớm neq: ‘Ncháu cứq cheq ễ táh cứq. Án tỡ yỗn cứq nhêng salĩq noâng mun án. Nŏ́q cứq ễ táq sanua? Cứq ŏ́q bán rêng dŏq táq sarái. Khân pỡq susễq, ki cứq casiet táq noau.
3 — Aí o administrador pensou: “O patrão está me despedindo. E, agora, o que é que eu vou fazer? Não tenho forças para cavar a terra e tenho vergonha de pedir esmola.
4 Sanua cứq dáng chơ ntrớu cứq ễ táq. Chơ toâq tangái cứq tỡ bữn cỡt noâng cũai nhêng mun án, tangái ki cứq noâng bữn yớu ca roap cứq, cớp yỗn cứq ỡt tâng dống alới.’
4 Ah! Já sei o que vou fazer… Assim, quando for mandado embora, terei amigos que me receberão nas suas casas.”
5 Ngkíq án arô máh cũai tu ncháu án, cớp án blớh cũai ca toâq nhũang neq: ‘Maléq mới tu ncháu cứq?’
5 — Então ele chamou todos os devedores do patrão e perguntou para o primeiro: “Quanto é que você está devendo para o meu patrão?”
6 Cũai ki ta‑ỡi: ‘Cứq tu muoi culám thống dỡq tớu palâi o‑li‑vê.’ Ranễng ki pai neq: ‘Chơ! Cứq yỗn mới culáh sỡng chít thống sâng.’
6 — “Cem barris de azeite!” — respondeu ele.
7 Chơ án blớh cũai canŏ́h ễn neq: ‘Ma mới, maléq mới tu?’ Cũai ki ta‑ỡi: ‘Cứq tu muoi culám sanic saro.’ Ranễng ki pai neq: ‘Cứq yỗn mới culáh tacual chít sanic sâng.’
7 — Para o outro ele perguntou: “E você, quanto está devendo?”
8 Vớt ki, ncháu ki khễn cũai nhêng salĩq ca sâuq ki, yuaq án táq rangoaiq. Lứq samoât, cũai tỡ bữn puai ngê Yiang Sursĩ, alới táq chóq yớu alới rangoaiq hỡn tễ cũai ca puai ngê Yiang Sursĩ dốq táq chóq yớu alới.
8 — E o patrão desse administrador desonesto o elogiou pela sua esperteza. E Jesus continuou:
9 “Cứq atỡng anhia ễn neq: khân anhia bữn sa‑ữi crơng sanốc, cóq anhia yỗn cũai canŏ́h hỡ; ngkíq máh crơng ki táq yỗn anhia bữn sa‑ữi yớu. Chơ toâq tangái sanốc anhia pứt nheq, tangái ki Yiang Sursĩ ễ yỗn anhia ỡt tâng ntốq têq tamoong mantái níc.
9 Por isso eu digo a vocês: usem as riquezas deste mundo para conseguir amigos a fim de que, quando as riquezas faltarem, eles recebam vocês no lar eterno.
10 Khân anhia táq o tâng ranáq cacớt, anhia lứq táq o tâng ranáq toâr tê. Cớp khân anhia ma táq tỡ o tâng ranáq cacớt, anhia lứq táq tỡ o tâng ranáq toâr tê.
10 Quem é fiel nas coisas pequenas também será nas grandes; e quem é desonesto nas coisas pequenas também será nas grandes.
11 Ngkíq, khân anhia tỡ bữn táq o cớp sanốc ntữn anhia tâng dỡi nâi, nŏ́q têq Yiang Sursĩ yỗn anhia bữn mun ca tỡ nai pứt tâng paloŏng?
11 Pois, se vocês não forem honestos com as riquezas deste mundo, quem vai pôr vocês para tomar conta das riquezas verdadeiras?
12 Cớp khân anhia tỡ bữn táq o cớp crơng noau cơiq dỡ cớp anhia, ki tỡ bữn noau ễ chiau crơng yỗn cỡt khong anhia.
12 E, se não forem honestos com o que é dos outros, quem lhes dará o que é de vocês?
13 “Tỡ bữn noau têq cỡt sũl yỗn bar náq ncháu. Pĩeiq án kêt ncháu nâi, ma ayooq ncháu ki; tỡ la án yám ncháu nâi, ma mumat ncháu ki. Machớng ki tê, anhia tỡ têq puai ngê Yiang Sursĩ prĩap cớp ngê ham sanốc tâng dỡi nâi.”
13 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
14 Máh cũai Pha-rasi ca sâng Yê-su atỡng ngkíq, alới ayê Yê-su, yuaq alới pasếq máh crơng sanốc tâng dỡi nâi.
14 Os fariseus ouviram isso e zombaram de Jesus porque amavam o dinheiro.
15 Yê-su pai chóq alới neq: “Anhia táq ranáq ễq noau pai anhia la cũai tanoang o, ma Yiang Sursĩ dáng mứt pahỡm anhia. Ramứh ntrớu cũai dốq chanchớm o lứq, máh ramứh ki tỡ bữn o ntrớu yáng moat Yiang Sursĩ.
15 Então Jesus disse a eles:
16 “Yiang Sursĩ atỡng cũai na phễp rit Môi-se, cớp na máh santoiq cũai tang bỗq án atỡng, toau toâq dỡi Yang dốq táq batễm. Tễ tangái Yang toâq, bữn noau atỡng parnai o tễ Yiang Sursĩ táq sốt. Cớp dũ náq cũai yoc lứq mut tâng tỗp Yiang Sursĩ sốt, ma alới chanchớm alới têq mut cỗ nhơ tễ rêng alới bữm.
16 — A
17 Paloŏng cớp cutễq cỡt pứt la khễ hỡn tễ muoi ŏ́c tễ phễp rit Yiang Sursĩ cỡt pứt.
17 — É mais fácil o céu e a terra desaparecerem do que ser tirado um simples acento de qualquer palavra da Lei.
18 “Cũai aléq ma táh lacuoi án cớp ĩt lacuoi canŏ́h ễn, ranáq ki la samoât riang án cooc lacuoi noau. Cớp khân cũai aléq ma ĩt lacuoi noau táh, ranáq ki la samoât riang án cooc lacuoi noau tê.”
18 — Se um homem se divorciar e casar com outra mulher, comete adultério. E quem casar com a mulher divorciada também comete adultério.
19 “Bữn manoaq cũai sốc; án sớp au nêuq lứq, cớp cu rangái án tâc cha thrưong la‑ỡq.
19 Jesus continuou:
20 Cớp bữn manoaq cũai cadĩt, ramứh La-sarơ. Noau dững dŏq án ỡt yáng tiah cheq ngoah toong dống cũai sốc ki. Tỗ án moang mpĩh.
20 Havia também um homem pobre, chamado Lázaro, que tinha o corpo coberto de feridas, e que costumavam largar perto da casa do rico.
21 Án ngcuang bữn cha ngcáh mbéh tễ cũai sốc ki. Cớp bữn acho toâq yễl mpĩh án.
21 Lázaro ficava ali, procurando matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do homem rico. E até os cachorros vinham lamber as suas feridas.
22 Vớt ki, án cuchĩt, cớp ranễng Yiang Sursĩ dững án ỡt parnơi cớp A-praham. Ntun ki cũai sốc ki cuchĩt tê, cớp noau dững tứp án.
22 O pobre morreu e foi levado pelos anjos para junto de Abraão, na festa do céu. O rico também morreu e foi sepultado.
23 Chơ cũai sốc ki ỡt tâng pống sarloac túh coat lứq. Án tapoang achỗn, cớp án hữm A-praham ỡt yơng lứq tễ án. Án hữm La-sarơ ỡt parnơi cớp A-praham.
23 Ele sofria muito no
24 Ngkíq án arô casang lứq neq: ‘Ơ A-praham, la achúc achiac cứq ơi! Sễq anhia ayooq táq cứq nứng. Sễq anhia ớn La-sarơ toâq pỡ cứq, cớp yỗn án alốq atĩ án tâng dỡq, chơ ayŏ́q tâng lieih cứq, yuaq cứq sâng túh coat lứq tâng ũih nâi!’
24 Então gritou: “Pai Abraão, tenha pena de mim! Mande que Lázaro molhe o dedo na água e venha refrescar a minha língua porque estou sofrendo muito neste fogo!”
25 Ma A-praham ta‑ỡi án neq: ‘Con ơi! Mới sanhữ loah tễ bo mới noâng tamoong, mới khoiq thrưong la‑ỡq, ma La-sarơ cadĩt cớp túh coat lứq. Ma sanua tâng ntốq nâi án bữn ỡt ien khễ, ma mới ỡt ntốq ki bữn túh coat lứq.
25 — Mas Abraão respondeu: “Meu filho, lembre que você recebeu na sua vida todas as coisas boas, porém Lázaro só recebeu o que era mau. E agora ele está feliz aqui, enquanto você está sofrendo.
26 Cớp muoi ŏ́c ễn, bữn sanor yarũ cớp la‑a lứq mpứng dĩ hái. Cũai aléq ma yoc ễ yang tễ ntốq hếq pỡq chu mới, la tỡ têq. Cớp cũai aléq ma yoc ễ yang tễ ntốq mới pỡq chu hếq, la tỡ têq.’
26 Além disso, há um grande abismo entre nós, de modo que os que querem atravessar daqui até vocês não podem, como também os daí não podem passar para cá.”
27 Chơ cũai sốc ki pai ễn neq: ‘Khân ngkíq, cứq sễq anhia ớn La-sarơ pỡq chu dống mpoaq cứq.
27 — O rico disse: “Nesse caso, Pai Abraão, peço que mande Lázaro até a casa do meu pai
28 Yuaq cứq noâng bữn sỡng náq sễm ai ỡt ngki. Yỗn La-sarơ catoaih atỡng alới, dŏq alới tỡ bữn mut tâng ntốq túh coat lứq nâi.’
28 porque eu tenho cinco irmãos. Deixe que ele vá e os avise para que assim não venham para este lugar de sofrimento.”
29 Ma A-praham pai neq: ‘Sễm ai mới khoiq bữn chơ parnai Môi-se atỡng cớp parnai cũai tang bỗq Yiang Sursĩ tễ mbŏ́q atỡng. Yỗn sễm ai mới tamứng cớp trĩh santoiq alới ki.’
29 — Mas Abraão respondeu: “Os seus irmãos têm a
30 Cũai sốc ki pai ễn neq: ‘Ơ A-praham, la achúc achiac cứq ơi! Alới tỡ tamứng santoiq máh cũai ki. Ma khân bữn cũai cuchĩt ma tamoong loah pỡq atỡng alới, lứq alới ngin lôih lêq cỡt mứt tamái ễn.’
30 — “Só isso não basta, Pai Abraão!”, respondeu o rico. “Porém, se alguém ressuscitar e for falar com eles, aí eles se arrependerão dos seus pecados.”
31 Ma A-praham atỡng loah án neq: ‘Khân sễm ai mới ma tỡ bữn tamứng santoiq Môi-se cớp máh cũai tang bỗq Yiang Sursĩ khoiq atỡng, lứq alới tỡ bữn noap tê cũai cuchĩt ma tamoong loah.’”
31 — Mas Abraão respondeu: “Se eles não escutarem Moisés nem os profetas, não crerão, mesmo que alguém ressuscite.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.