Romanos 9
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs AAI
1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, Máa Páwulo máúku zɨ́se maꞌdíi do komo Kɨ́résịto kpá do komo ꞌDówụ́ Lomo bɨ ꞌyị ówo ledre gɨ do mɨmbéꞌdemá ní.
1 Ayu i Keriso wabinamaim tur anababatun ao, men abifufuwenamih. Anayabin dogorou naniyan atatatam Anun Kakafiyin ebibasit ayu abisa ao.
2 Mááyí kɨ́ mongụ́ sɨmɨkozo gɨ ro ꞌyị ezé e Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
2 Ayu dogorou wanawanan yababan awan karatan, naatu baiyufarir isan abiwa’an men ekakaram.
3 Idí kóo éyị́ bɨ Lomo ṇguṇgu bo zɨ́ne ꞌdíꞌbióyó máa ꞌdáꞌba gɨ ro Kɨ́résịto gɨ do bɨ zɨ́ne yómo Yụ́da e yá, mááyí geré ṇgúṇgu a.
3 Anayabin ayu au sabuw, biyau finimu turin naatu au rara anababatun, i wabihimaim mi’itube God tao rarafu. Naatu Keriso’one hita’afuru’umu atatit nabin,
4 Lomo gelé kóo Isɨréle e go ꞌdesị́ káa do mbigí ꞌyị ené e gɨ ro zɨ́ye ídíye kéye éyị́ kị́éꞌdo. Zɨ́a ꞌdódo rokoꞌbụné zɨ́ye, zɨ́a óto mɨyéme ledre dongaráne kéye, zɨ́a íꞌbí lorụ ené zɨ́ye kɨ́ mɨsiꞌdi bɨ nɨyí ndị́sị íni ini doa sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a mócụ́ éyị́ zɨ́ye kɨ́dí, née nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye kɨ́ngaya.
4 saise Israel sabuw yawas hitab, God natunatunamih hitamatar: ana marakaw, ana obaibasit, ana obaiyunen tur hitab, kwafiren anababatun, naatu ana omatanen isah tirerereb.
5 Mɨngburoko bulúnduzé ga bɨ kúfú Yụ́da e tonó gɨ royé ní, nɨyí kpá ye bulúndu Kɨ́résịto bɨ nɨ ngére do éyị́ e za mbá ní. Ịrị Lomo idí ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.
5 Nati sabuw hai a’agir kwafe’en i Hebrew big ana kik owe’owen, imaim gin tanay boro tanan Keriso ana tufuw ana’an tanatit. God akisinamo sawar etei ana bonawiyenayan tanabora’ara’ah wanatowan wanatowan. Amen.
6 Úndru bɨ kóo Lomo uku ledre íꞌbí a zɨ́ bulúndu Abarayáma e ní, tụ́ꞌdụ́ye ndikinɨ́ eyé e wá. Bɨ née ní ní Lomo nɨ ꞌyị ṛanga? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ndanɨ́ eyé mbá mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá.
6 Baise God ana omatanen i men ta baifuwenamih, mar etei i yabih temamatar. Iti ao anayabin Israel sabuw etei hai tufuw ana’an i Israelane hitufuw, baise etei’imak boro men hinan Israel sabuw hinamataramih.
7 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí bulúndu Abarayáma ịnyịnɨ́ za mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ꞌbɨ Abarayáma ní wá. Lomo uku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e.”
7 Na’atube Abraham ana rara’ane hitutufuw men etei Abraham natunatunamih. Bukamaim God iti na’atube eo hikirum inu’in kwaso’ob. “O natu Isaac ana rara’ane iti omatanen abit boro i hinab.”
8 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí bulúndu Abarayáma nɨyí za mbá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre bɨ Lomo mocụ́ wo ní káa zɨ́ bɨ Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ní wá, lá dụụ́ yée ga bɨ Lomo mocụ́ ledre gɨ royé ꞌdesị́ ní.
8 Tur iti na’atube ana kubuna kwananowar, God natunatun i men Abraham ana rara’amaim hitutufuw akisih ebowabowamih. Baise sabuw iyab omatanenane hitutufuw God natunatun i nati sabuw.
9 Ba mocụ́ éyị́ bɨ Lomo mocụ́ ní kɨ́dí, kɨ́bi ngíti a káa zɨ́ ba ní, “Mááyí ndáꞌbaógụ ndíki Sára go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.”
9 Anayabin God Abraham iti na’atube eomatan, Veya ayai’iya’imaim boro ana matabir naatu Sarah boro nataub kek orot nayai.
10 Ówosé kpá Ledre kóo mengị roné zɨ́ Rebéka meꞌbe Isáka sɨmɨ bɨ kóo nɨ kɨ́ sɨmɨné ní go.
10 Men nati akisin baise kwana’itin, Rebecca auman toub kek kikif ya, tamah ta’imon ata’agir Isaac.
11 Sɨmɨ bɨ aránɨ́ aka toṇgo ga gére née wá ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Rebéka kɨ́dí, ꞌdáꞌdá zɨ́ ngúruyé kɨ́ méngị bɨlámá ledre togụ́ mbú bɨsinyí ledre, mócụ́ éyị́ ꞌbɨ Lomo nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené tɨ́ fú do biné.
11 Anakubuna gewas kwananowar, kek kikif wanawanahimaim kek ta bai ana kok abisa yayakitifuw isan, naatu Rebecca iu, “Kek ain boro tain isan nabow.” Kek i men hitufuw,
12 Ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre kpá wá, Lomo ili yị́ ené kú ne kɨ́dí, “Owụ́ꞌdáꞌdá nɨ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ owụ́ꞌdáꞌba.”
12 naatu men sawar ta gewasin o kakafin hisinafumih, baise i ana yayakitifuwen tafanamaim bat ta rubin. Men i hai bowabowamaim ta rubinimih, en.
13 Káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “ꞌBú Yakóbo ofụ domá go, ꞌbú Ésawu ndaá ꞌbɨ ené domá wá.”
13 Bukamaim hikirum inu’in kwaso’ob, “Jacob i ayu abiyabuw, baise Esau i ayu abifa’ifai.”
14 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, azé úku a kɨ́dí Lomo nɨ bɨsinyí ꞌyị? Ɨ́ꞌɨ, ndaá bɨsinyí ꞌyị wá.
14 God isan boro mi’itube tanao? I bowabow kakafin orot? Aiyabin anababatun!
15 Lomo uku kóo ledre zɨ́ Mụ́sa kɨ́dí,
15 Anayabin Moses isan eo, “Ayu orot babin yait ta anarurubin i boro anakabibir.”
16 Lomo ndịsị méngị ledre ené kacɨ́ mɨmbéꞌdené ndaá ꞌbɨ ené kacɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá.
16 Isan imih sawar etei i men it sabuw takokok o tabowabowamaim emamatar, baise sabuw iyab God ana kokomaim ekakabibirih.
17 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, Lomo uku kóo ledre zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti kɨ́dí “Máóto yị́ị káa do ngére gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo rokoꞌbụmá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé mbófo nda dụụ́ máa do sogo káṇgá.”
17 Anayabin Buk Atamaninamaim hikirum inu’in, Moses Egypt hai aiwob orot isan eo, “Anayabin iti isan ayu abora’ahi efan yatetoro’ot ayara’ahi. Saise ayu au fair wanawanamaim anayai nabow naatu ayu wabu nara’at tafaram tutufin etei hinanowar.”
18 Lomo ndịsị méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị bɨ ili go méngị bɨlámá ledre zɨ́a ní. ꞌYị máa wo bɨ ili go zɨ́ doa órụné mɨórụ ní, nɨ óto wo zɨ́ doa órụné.
18 Isan imih, God ebiyasisir sabuw iyab baibais tekokok boro nibaisih, baise sabuw iyab dogoroh efofokar boro niwa’an hinafokar.
19 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí úku ledre kɨ́dí, “Sara Lomo nɨ nda ꞌdécị ngbangazé lárá a káa be ꞌdi? Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ndịsị óto ngíti géyị ꞌyị e ne zɨ́ doyé órụné mɨórụ ní wá?”
19 Kwa orot ta ayu isau boro iti na’atube inao, “Aisimamih God aki ebi’ubari? Yait boro ana kok nakwahir?”
20 ꞌYị bɨ nɨ útúásá ị́trị́ ledre do Lomo ní ꞌbe náambi? “Éyị́ bɨ Lomo yeme ne ní, utúasá go úku ledre kɨ́ Lomo kɨ́dí, ‘Yéme máa káa gɨ ro ꞌdíya?’ ”
20 O i yait, orot maiyow aisim God awan kuyayafutifut? Noukwat men karam boro ana bu’urayan isan nao, ‘Aisim iti na’atube ibu’uru?’
21 ꞌYị óꞌbó pheṛé nɨ kɨ́ rokoꞌbụ do koꞌbó bɨ ogo gɨ ro óꞌbó a ní. Nɨ óꞌbó a kacɨ́ íli ledre ené togụ́ kɨ́ bɨlámá tífí roné ṛíṛiṛí togụ́ mbú fufuroto.
21 Orot noukwat bu’irayan i akisin ana kokomaim me ta’imonamaim noukwat boro rou’ab nabu’ir, ta hiyuw ana noukwat, ta veya maiyow baitab isan ana noukwat.
22 Abú utúasá kóo go mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ ro ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ledre ené wá, utúasánɨ́ go mɨútúásá gɨ ro do ꞌdóꞌdo yée, gɨ ro zɨ́ye ówo rokoꞌbụné yá, zɨ́a ꞌdóꞌdóne kɨ́ ụ́tụsɨmɨné ngbángbáne. Lomo nɨ kɨ́ maꞌdíi zɨ́ne gɨ ro méngị éyị́ e kenée.
22 God ana yaso’ar i kok kwanekwan boro sabuw ti’obaiyih. Iyab hisisinaf kakaf isan tagurusih, saise ana fair imaim hita’itin, baise nati efanin i yatenub wainab bairi hima.
23 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro do ꞌdódo mongụ́ óto ꞌbú ꞌyị e kɨ́ mɨị́drị́ mɨmbéꞌdené bɨ née oto ro ꞌyị ga bɨ née yemeoto gɨ royé ní.
23 Iti na’atube sinaf, saise i ana marakaw bonamanamarin ti’obaiyit tata’itin naatu ana sabuw iyab kabibirih bairi ana marakaw faram isan rurubinih auman tataso’ob.
24 ꞌYị ga bɨ Lomo ndolo yée ní, ndaá ꞌbɨ ené lá dụụ́ kúfúze Yụ́da e wá, ndolo kpá kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
24 Anayabin it sabuw i God ea’afit, men Jew sabuw akisih, baise Ufun Sabuw auman ea’afih.
25 Uku sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ Uzíya kɨ́dí,
25 God ana tur iti na’atube eo Hosea ana Bukamaim kirum.
26 Zɨ́ Uzíya úku ándá a kɨ́dí,
26 Nati efamaim God eo, “Kwa i men ayu au sabuw.” Baise i boro nao, “Kwa i God ma’ama wanatowanin natunatun.”
27 Nébị Isáya uku kóo ledre oꞌbụóꞌbụ zɨ́ Isɨréle kɨ́dí Lomo uku kɨ́dí,
27 Isaiah Israel sabuw isah tur rererebamaim eo, “Kwa Israel sabuw i tor ana dones na’atube, God boro matan ta’amo niyawasih.
28 Tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo Ngére Lomo uku kɨ́dí née nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ní,
28 Anayabin, Regah i saise’ewat esisinaf sabuw tafaramamaim tema’am etei boro marta’imon baimakiy nitih nasawar.”
29 Isáya uku kpá ngíti ledre kɨ́dí,
29 Marasika iti tur Isaiah eo, “Regah Fairin men agir hai durun ta ebihamiy i, it boro tatan bar merar Sodom naatu Gomorah hairi bi’afiyih na’atube ti’afiyit.”
30 ꞌYị ga bɨ kóo ngárá ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, sɨmɨ bɨ oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
30 Tur yomanin boro iti na’atube tanao, Ufun Sabuw i men ofafar hinuwih hibai imaim God hai ef mutufurin rouw eorerebamih, baise abisa Keriso isah sisinaf hitumatum imih God hai ef mutufurin rouw eorereb.”
31 Isɨréle e ilinɨ́ ꞌbɨ eyé, yée idínɨ́ éme komo Lomo ba gɨ zɨ́a bɨ yée ndịsịnɨ́ méngị ledre e mbá kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ eyé ní. Ábuwá lorụ ꞌbɨ ondụ́ yomo ené ꞌyị wá.
31 Baise Israel sabuw ofafar hinuwih hinotanot hai ef i mutufor hirouw hio, baise en, anayabin i ofafar eo’omaim hisisinaf.
32 Utúasánɨ́ kacɨ́ komo Lomo wá gɨ zɨ́a ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní wá.
32 Ana’an aisim? Ana’an i men baitumatumamaim hibat, baise abisa i hisisinafumaim hibat. Imih a rousukusukunen ana kabayamaim ah rusukun hire.
33 Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo ngíti nébị uku kɨ́dí nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
33 Bukamaim hikikirum na’atube,
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.