Mateus 25

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere nɨ ídí káa zɨ́ owụ́kará ga bɨ sokó (10) ꞌdiꞌbinɨ́ lámba eyé ndéréye sóngó mɨkánda adrúgu bɨ ili ógụ ní.
1 “Então o reino dos céus será como as dez virgens que pegaram suas lamparinas e saíram para encontrar-se com o noivo.
2 Yée ga bɨ ịnyị (5) ní nɨyí ꞌyị komokenzị e, ngítí géyị ga bɨ ịnyị (5) ní nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị cayi e.
2 Cinco delas eram insensatas, e cinco, prudentes.
3 Yée ga bɨ ꞌyị cayi e ní ꞌdiꞌbinɨ́ lámba eyé e tɨ́ go ní, tɨ́ lá ꞌdiꞌbiutúnɨ́ eyé yata sụꞌbụ́ phoꞌdụ wá.
3 As cinco insensatas não levaram óleo suficiente para as lamparinas,
4 Yée ga bɨ ꞌyị komokenzị ní ꞌdiꞌbinɨ́ ꞌbɨ eyé lámba eyé, zɨ́ye ꞌdíꞌbi yata sụꞌbụ́ phoꞌdụ kpa sɨmɨ kúkú ndéré kɨ́e.
4 mas as outras cinco tiveram o bom senso de levar óleo de reserva.
5 Zɨ́ mɨkánda adrúgu née lúꞌbúne kɨ́ngaya ogụ ené ꞌdiya wá. Zɨ́ ꞌbí ꞌdíꞌbi owụ́kará ga bɨ ndịsịnɨ́ sóngó wo ba zɨ́ye útúye mbá ꞌdúꞌduyé.
5 Como o noivo demorou a chegar, todas ficaram sonolentas e adormeceram.
6 “Nda go kɨ́ yana ndụlụ, zɨ́ ngíti ꞌyị gbúrógbóne kɨ́dí, ‘ꞌDiꞌdiya, mɨkánda adrúgu ogụ go, ị́nyịógụsé mu ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ.’
6 “À meia-noite, foram acordadas pelo grito: ‘Vejam, o noivo está chegando! Saiam para recebê-lo!’.
7 “Zɨ́ owụ́kará ga gére née gbúgbu úrúye óto phoꞌdụ do lámba eyé e.
7 “Todas as virgens se levantaram e prepararam suas lamparinas.
8 Zɨ́ yée ga bɨ ꞌyị cayi e ní úku ledre zɨ́ lafúye ga bɨ ꞌyị komokenzị ní kɨ́dí, ‘Sákásé aka zée kɨ́ owụ́ sụꞌbụ́ phoꞌdụ. Lámba ezé ayínɨ́ go ị́lị́.’
8 Então as cinco insensatas pediram às outras: ‘Por favor, deem-nos um pouco de óleo, pois nossas lamparinas estão se apagando’.
9 “Zɨ́ owụ́kará ga bɨ ꞌyị komokenzị ní, úkulúgu ledre zɨ́ lafúye ga gére née kɨ́dí, ‘Sụꞌbụ́ phoꞌdụ utúasá ásá zɨ́ze kése mbá wá, bɨlámá a ídísé ndéré úgú ꞌbɨ esé.’
9 “As outras, porém, responderam: ‘Não temos o suficiente para todas. Vão e comprem óleo para vocês’.
10 “Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ oyónɨ́ aka lá sogoyé ndéréye úgú sụꞌbụ́ phoꞌdụ ní, zɨ́ mɨkánda adrúgu née ógụné. Zɨ́ owụ́kará ga bɨ ꞌyị komokenzị bɨ kóo nɨyí yị́ eyé nzíyiyé ní ndéréye kéye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ayínɨ́ ófụ́ kára sɨmɨ a ní. Do ꞌdụ́tụ mbotụ.
10 “Quando estavam fora comprando óleo, o noivo chegou. Então as cinco que estavam preparadas entraram com ele no banquete de casamento, e a porta foi trancada.
11 “Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ yée ga bɨ gáa nderénɨ́ úgú sụꞌbụ́ phoꞌdụ ní ndáꞌbaógụyé. Zɨ́ye ndóndóló kɨ́dí, ‘Ngére, Ngére, líkpí mbotụ zɨ́ze.’
11 Mais tarde, quando as outras cinco voltaram, ficaram do lado de fora, chamando: ‘Senhor! Senhor! Abra-nos a porta!’.
12 “Tɨ́ lá zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, máówo amá sée wá.’
12 “Mas ele respondeu: ‘A verdade é que não as conheço’.
13 “Bɨ kenée ní, komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́a ówosé esé sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ ledre née nɨ méngị roné sɨmɨ a ní wá.
13 “Portanto, vigiem, pois não sabem o dia nem a hora da volta.”
14 “Nɨ ídí kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ ịnyị ndéré do ngíti bi zɨ́a íꞌbíómo éyị́ ené ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e ní.
14 “O reino dos céus também pode ser ilustrado com a história de um homem que estava para fazer uma longa viagem. Ele reuniu seus servos e lhes confiou seu dinheiro,
15 Iꞌbí késị́ álifu ịnyị (5,000) zɨ́ mɨzefịyé, zɨ́a íꞌbí álifu gbre (2,000) zɨ́ gbreyé nda zɨ́ otayé (3) ꞌbɨ ené álifu kị́éꞌdo (1,000) kpịnị kacɨ́ rokoꞌbụyé mɨkékeṛị́a. Zɨ́a ị́nyịné ndéréókpóne.
15 dividindo-o de forma proporcional à capacidade deles: ao primeiro entregou cinco talentos; ao segundo, dois talentos; e ao último, um talento. Então foi viajar.
16 Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ álifu ịnyị (5,000) zɨ́a ní, geré tónóne méngị moko kɨ́e zɨ́a ndíki yata a doa kpá álifu ịnyị (5,000).
16 “O servo que recebeu cinco talentos começou a investir o dinheiro e ganhou outros cinco.
17 Wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu gbre (2,000) ní, zɨ́a ndíki yata a doa kpá álifu gbre (2,000).
17 O servo que recebeu dois talentos também se pôs a trabalhar e ganhou outros dois.
18 Tɨ́ lá wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu kị́éꞌdo ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené née ndéréne ícióto a sɨmɨ káṇgá.
18 Mas o servo que recebeu um talento cavou um buraco no chão e ali escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Nda gɨ do kacɨ́ ngbángbá sị́lị́, zɨ́ mongụ́ ꞌyị née ndáꞌbaógụné. Zɨ́a ndóloyóko ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga gére née ndúꞌyú yée gɨ ro éyị́ bɨ mengịnɨ́ wo go kɨ́ késị́ ené ní.
19 “Depois de muito tempo, o senhor voltou de viagem e os chamou para prestarem contas de como haviam usado o dinheiro.
20 Zɨ́ wo bɨ kóo mongụ́ ꞌyị iꞌbí zɨ́a álifu ịnyị (5,000) ní ꞌdíꞌbiógụ kpá ngíti álifu ịnyị. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, íꞌbí kóo zɨ́ma álifu ịnyị (5,000), mándíki yata a doa go kpá álifu ịnyị (5,000).’
20 O servo ao qual ele havia confiado cinco talentos se apresentou com mais cinco: ‘O senhor me deu cinco talentos para investir, e eu ganhei mais cinco’.
21 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị, áyí cóngó ꞌyị ꞌbɨ moko. Méngị moko go kɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní bɨlámáne, mááyí óto yị́ị ꞌyị lúrú bi kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ amá e. Ógụ mu zɨ́ze ídíze kéyị sɨmɨ rokinyi.’
21 “O senhor disse: ‘Muito bem, meu servo bom e fiel. Você foi fiel na administração dessa quantia pequena, e agora lhe darei muitas outras responsabilidades. Venha celebrar comigo’.
22 “Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu gbre (2,000) ní ꞌdíꞌbiógụ kpá ngíti álifu gbre. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, íꞌbí kóo zɨ́ma álifu gbre (2,000), mándíki yata a doa go kpá álifu gbre (2,000).’
22 “O servo que havia recebido dois talentos se apresentou e disse: ‘O senhor me deu dois talentos para investir, e eu ganhei mais dois’.
23 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị, áyí cóngó ꞌyị ꞌbɨ moko. Méngị moko go kɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní bɨlámáne, mááyí óto yị́ị ꞌyị lúrú bi kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ amá e. Ógụ mu zɨ́ze ídíze kéyị sɨmɨ rokinyi.’
23 “O senhor disse: ‘Muito bem, meu servo bom e fiel. Você foi fiel na administração dessa quantia pequena, e agora lhe darei muitas outras responsabilidades. Venha celebrar comigo’.
24 “Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu kị́éꞌdo (1,000) ní ógụné. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, máówo bú bi ndeke ndaá ꞌbɨ ené royị́ wá. Abú óꞌdo éyị́ wá áyí fú lá ꞌdíꞌbiógụ éyị́ e gɨ yáká, zɨ́yị ndị́sịyị́ kpá kótrụ éyị́ mɨánu gɨ do bi bɨ ꞌdị́yị́ éyị́ doa yị́ị wá ní.
24 “Por último, o servo que havia recebido um talento veio e disse: ‘Eu sabia que o senhor é homem severo, que colhe onde não plantou e ajunta onde não semeou.
25 Ngịrịyị́ mengị máa ne, zɨ́ma ótoécị késị́ eyị́ sɨmɨ káṇgá. Lúrú aka ba tɨ́ kacɨ́ sị́lị́yị bɨ kóo ódó kɨ́e ní.’
25 Tive medo de perder seu dinheiro, por isso o escondi na terra. Aqui está ele’.
26 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Áyí bɨsinyí ꞌyị kpá ꞌyị ngịdrị. Ówo bú mándị́sị ꞌdíꞌbiógụ éyị́ e gɨ yáká bɨ máóꞌdo máa wá ní, zɨ́ma ndị́sịmá kpá kótrụ éyị́ mɨánu gɨ do bi bɨ máꞌdị́yị́ éyị́ doa wá ní.
26 “O senhor, porém, respondeu: ‘Servo mau e preguiçoso! Se você sabia que eu colho onde não plantei e ajunto onde não semeei,
27 Áyí kóo ndéré kɨ́ késị́ amá née óto a zɨ́a méngị moko zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbaógụmá ndíki a ngboró go.’
27 por que não depositou meu dinheiro? Pelo menos eu teria recebido os juros.
28 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úku ledre kɨ́dí, ‘ꞌDíꞌbisé álifu kị́éꞌdo (1,000) née gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba zɨ́se íꞌbí a zɨ́ wo bɨ nɨ kɨ́ álifu zɨ́ne sokó (10,000) ní.
28 “Em seguida, ordenou: ‘Tirem o dinheiro deste servo e deem ao que tem os dez talentos.
29 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ kɨ́ éyị́ zɨ́ne ní, Lomo nɨ íꞌbí yata éyị́ e zɨ́a, zɨ́a nda ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne kɨ́ngaya. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ éyị́ ndaá ꞌbɨ ené zɨ́a wá ní, owụ́ a bɨ zɨ́a ní, nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba.
29 Pois ao que tem, mais lhe será dado, e terá em grande quantia; mas do que nada tem, mesmo o que não tem lhe será tomado.
30 ꞌYị ꞌbɨ moko máa wo bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá née, ꞌdíꞌbisé wo, zɨ́se ụ́cụógụ wo sɨmɨ mụtụlụrụ sága kɨ́ꞌdí bɨ ini nɨ gú ídí kɨ́ náná do so ꞌyị gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.’
30 Agora lancem este servo inútil para fora, na escuridão, onde haverá choro e ranger de dentes’.”
31 “Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa do Ngére kɨ́ maláyika e ené ní, nɨ ndị́sị do kị́tị ngére ené kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ komo ere ní.
31 “Quando o Filho do Homem vier em sua glória, acompanhado de todos os anjos, ele se sentará em seu trono glorioso.
32 Zɨ́a ndóloyóko ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e za mbá kóꞌdụ́ne, zɨ́a ndị́sịné ífi sɨmɨyé káa zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e ndị́sị ífi sɨmɨ ína e kɨ́ kábịṛị́kị e ní.
32 Todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará as pessoas como um pastor separa as ovelhas dos bodes.
33 Nɨ óto kábịṛị́kị e do sị́lị́ne ꞌbɨ ánu, zɨ́a óto ína e ꞌbɨ eyé do ngelị.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os bodes à sua esquerda.
34 “Née ní, Ngére Yésụ nɨ úku ledre zɨ́ yée ga bɨ do sị́lị́ne ꞌbɨ anú ní kɨ́dí, ‘Sée ga bɨ Babá iꞌbí úndru go zɨ́se ní, ógụsé mu ꞌdíꞌbi úndru bɨ Lomo yemeomo gɨ rosé ꞌbe ꞌbɨ ené kú ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ Lomo kɨ́ ótoógụ do sogo káṇgá ba ní ní.
34 “Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: ‘Venham, vocês que são abençoados por meu Pai. Recebam como herança o reino que ele lhes preparou desde a criação do mundo.
35 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ kóo mááyí kɨ́ ꞌbú ní, zɨ́se íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ma, sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ kodró ní, zɨ́se íꞌbí iní mɨéwé zɨ́ma, sɨmɨ bɨ mááyí káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó ní, zɨ́se ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ.
35 Pois tive fome e vocês me deram de comer. Tive sede e me deram de beber. Era estrangeiro e me convidaram para a sua casa.
36 Mááyí do lerị́ bongó, zɨ́se íꞌbí bongó zɨ́ma. Mááyí kɨ́ ndíyá, zɨ́se ndị́sịsé cigíma. Onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị, zɨ́se ndị́sị ógụsé lúrú máa.’
36 Estava nu e me vestiram. Estava doente e cuidaram de mim. Estava na prisão e me visitaram’.
37 “Née ní ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní nɨyí úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Ngére, áyí kóo kɨ́ ꞌbú kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́yị ní, togụ́ mbú kɨ́ kodró royị́ kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí iní mɨéwé zɨ́yị ní?
37 “Então os justos responderão: ‘Senhor, quando foi que o vimos faminto e lhe demos de comer? Ou sedento e lhe demos de beber?
38 Áyí kóo káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó ꞌda bɨ zɨ́ze ꞌdíꞌbi yị́ị sɨmɨ sụmụ ní, togụ́ mbú do lerị́ bongó kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí bongó zɨ́yị ní.
38 Ou como estrangeiro e o convidamos para a nossa casa? Ou nu e o vestimos?
39 Útú kóo ndíyá togụ́ mbú onzónɨ́ yị́ị sɨmɨ sị́gịnị zɨ́ze ndéréze lúrú yị́ị ní kɨ́ be ꞌdi?’
39 Quando foi que o vimos doente ou na prisão e o visitamos?’.
40 “Ngére Yésụ nɨ úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre ga bɨ za mbá ndị́sịsé méngị yée zɨ́ ꞌyị amá e ga bɨ ngárá ndanɨ́ kɨ́ ledreyé owóowó wá ní, méngịsé née zɨ́ma.’
40 “E o Rei dirá: ‘Eu lhes digo a verdade: quando fizeram isso ao menor destes meus irmãos, foi a mim que o fizeram’.
41 “Nɨ úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ do sị́lị́ne ꞌbɨ ngelị ní kɨ́dí, ‘Ị́nyịsé gɨ romá íri sée ꞌyị ga bɨ Babá ndaá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se wá ní. Bi esé nɨ go mongụ́ phoꞌdụ bɨ kotụ́omonɨ́ gɨ ro ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kɨ́ maláyika ené e za fí ní.
41 “Em seguida, o Rei se voltará para os que estiverem à sua esquerda e dirá: ‘Fora daqui, malditos, para o fogo eterno preparado para o diabo e seus anjos.
42 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ ꞌbú ní, íꞌbísé éyị́ mɨánu zɨ́ma wá, mááyí kɨ́ kodró, íꞌbísé iní mɨéwé zɨ́ma wá,
42 Pois tive fome, e vocês não me deram de comer. Tive sede, e não me deram de beber.
43 sɨmɨ bɨ mááyí ꞌyị lóṇgó ní, ꞌdíꞌbisé esé máa sɨmɨ sụmụ wá, mááyí do lerị́ bongó, íꞌbísé esé bongó zɨ́ma wá. Mááyí kɨ́ ndíyá zɨ́ma kpá ídíma sɨmɨ sị́gịnị, ógụsé esé lúrú máa wá.’
43 Era estrangeiro, e não me convidaram para a sua casa. Estava nu, e não me vestiram. Estava doente e na prisão, e não me visitaram’.
44 “Nɨyí kpá úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Ngére, áyí kóo kɨ́ ꞌbú togụ́ mbú kodró, zɨ́yị ídíyị ꞌyị lóṇgó ní kɨ́ be ꞌdi? Áyí kóo do lerị́ bongó togụ́ kɨ́ ndíyá, togụ́ mbú sɨmɨ sị́gịnị ní ꞌda, bɨ zɨ́ze ógụzé lúrú yị́ị wá ní?’
44 “Então eles dirão: ‘Senhor, quando o vimos faminto, sedento, como estrangeiro, nu, doente ou na prisão, e não o ajudamos?’.
45 “Ngére nɨ úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi ꞌyị amá ga bɨ ledreyé ndaá owóowó wá, bɨ ngárá sákásé yée wá ní, sákásé esé kpá máa wá.’
45 “Ele responderá: ‘Eu lhes digo a verdade: quando se recusaram a ajudar o menor destes meus irmãos e irmãs, foi a mim que se recusaram a ajudar’.
46 “Nda gɨ ore nɨyí ụ́cụ bɨsinyí ꞌyị e sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ odụ a ndaá ní, tɨ́ lá bɨlámá ꞌyị e nɨyí ndéré ꞌbɨ eyé sɨmɨ rokinyi bɨ za fí ní.”
46 “E estes irão para o castigo eterno, mas os justos irão para a vida eterna”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.