Mateus 25
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NAA
1 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere nɨ ídí káa zɨ́ owụ́kará ga bɨ sokó (10) ꞌdiꞌbinɨ́ lámba eyé ndéréye sóngó mɨkánda adrúgu bɨ ili ógụ ní.
1 — Então o Reino dos Céus será semelhante a dez virgens que, pegando as suas lamparinas, saíram a encontrar-se com o noivo.
2 Yée ga bɨ ịnyị (5) ní nɨyí ꞌyị komokenzị e, ngítí géyị ga bɨ ịnyị (5) ní nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị cayi e.
2 Cinco delas eram imprudentes, e cinco, prudentes.
3 Yée ga bɨ ꞌyị cayi e ní ꞌdiꞌbinɨ́ lámba eyé e tɨ́ go ní, tɨ́ lá ꞌdiꞌbiutúnɨ́ eyé yata sụꞌbụ́ phoꞌdụ wá.
3 As imprudentes, ao pegar as suas lamparinas, não levaram óleo consigo,
4 Yée ga bɨ ꞌyị komokenzị ní ꞌdiꞌbinɨ́ ꞌbɨ eyé lámba eyé, zɨ́ye ꞌdíꞌbi yata sụꞌbụ́ phoꞌdụ kpa sɨmɨ kúkú ndéré kɨ́e.
4 mas as prudentes, além das lamparinas, levaram óleo nas vasilhas.
5 Zɨ́ mɨkánda adrúgu née lúꞌbúne kɨ́ngaya ogụ ené ꞌdiya wá. Zɨ́ ꞌbí ꞌdíꞌbi owụ́kará ga bɨ ndịsịnɨ́ sóngó wo ba zɨ́ye útúye mbá ꞌdúꞌduyé.
5 E, como o noivo estava demorando, todas ficaram sonolentas e adormeceram.
6 “Nda go kɨ́ yana ndụlụ, zɨ́ ngíti ꞌyị gbúrógbóne kɨ́dí, ‘ꞌDiꞌdiya, mɨkánda adrúgu ogụ go, ị́nyịógụsé mu ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ.’
6 Mas, à meia-noite, ouviu-se um grito: “Eis o noivo! Saiam ao encontro dele!”
7 “Zɨ́ owụ́kará ga gére née gbúgbu úrúye óto phoꞌdụ do lámba eyé e.
7 — Então todas aquelas virgens se levantaram e prepararam as suas lamparinas.
8 Zɨ́ yée ga bɨ ꞌyị cayi e ní úku ledre zɨ́ lafúye ga bɨ ꞌyị komokenzị ní kɨ́dí, ‘Sákásé aka zée kɨ́ owụ́ sụꞌbụ́ phoꞌdụ. Lámba ezé ayínɨ́ go ị́lị́.’
8 E as imprudentes disseram às prudentes: “Deem a nós um pouco do óleo que vocês trouxeram, porque as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 “Zɨ́ owụ́kará ga bɨ ꞌyị komokenzị ní, úkulúgu ledre zɨ́ lafúye ga gére née kɨ́dí, ‘Sụꞌbụ́ phoꞌdụ utúasá ásá zɨ́ze kése mbá wá, bɨlámá a ídísé ndéré úgú ꞌbɨ esé.’
9 Mas as prudentes responderam: “Não! Porque então vai faltar tanto para nós como para vocês! Vão aos que o vendem e comprem óleo para vocês.”
10 “Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ oyónɨ́ aka lá sogoyé ndéréye úgú sụꞌbụ́ phoꞌdụ ní, zɨ́ mɨkánda adrúgu née ógụné. Zɨ́ owụ́kará ga bɨ ꞌyị komokenzị bɨ kóo nɨyí yị́ eyé nzíyiyé ní ndéréye kéye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ayínɨ́ ófụ́ kára sɨmɨ a ní. Do ꞌdụ́tụ mbotụ.
10 E, saindo elas para comprar, chegou o noivo, e as que estavam preparadas entraram com ele para a festa do casamento. E fechou-se a porta.
11 “Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ yée ga bɨ gáa nderénɨ́ úgú sụꞌbụ́ phoꞌdụ ní ndáꞌbaógụyé. Zɨ́ye ndóndóló kɨ́dí, ‘Ngére, Ngére, líkpí mbotụ zɨ́ze.’
11 Mais tarde, chegaram as virgens imprudentes, dizendo: “Senhor, senhor, abra a porta para nós!”
12 “Tɨ́ lá zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, máówo amá sée wá.’
12 Mas o noivo respondeu: “Em verdade lhes digo que não as conheço.”
13 “Bɨ kenée ní, komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́a ówosé esé sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ ledre née nɨ méngị roné sɨmɨ a ní wá.
13 Portanto, vigiem, porque vocês não sabem o dia nem a hora.
14 “Nɨ ídí kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ ịnyị ndéré do ngíti bi zɨ́a íꞌbíómo éyị́ ené ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e ní.
14 — Pois será como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes confiou os seus bens.
15 Iꞌbí késị́ álifu ịnyị (5,000) zɨ́ mɨzefịyé, zɨ́a íꞌbí álifu gbre (2,000) zɨ́ gbreyé nda zɨ́ otayé (3) ꞌbɨ ené álifu kị́éꞌdo (1,000) kpịnị kacɨ́ rokoꞌbụyé mɨkékeṛị́a. Zɨ́a ị́nyịné ndéréókpóne.
15 A um deu cinco talentos, a outro deu dois e a outro deu um, de acordo com a capacidade de cada um deles; e então partiu.
16 Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ álifu ịnyị (5,000) zɨ́a ní, geré tónóne méngị moko kɨ́e zɨ́a ndíki yata a doa kpá álifu ịnyị (5,000).
16 O servo que tinha recebido cinco talentos saiu imediatamente a negociar com eles e ganhou outros cinco.
17 Wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu gbre (2,000) ní, zɨ́a ndíki yata a doa kpá álifu gbre (2,000).
17 Do mesmo modo, o que tinha recebido dois ganhou outros dois.
18 Tɨ́ lá wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu kị́éꞌdo ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené née ndéréne ícióto a sɨmɨ káṇgá.
18 Mas o servo que tinha recebido um talento, saindo, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 “Nda gɨ do kacɨ́ ngbángbá sị́lị́, zɨ́ mongụ́ ꞌyị née ndáꞌbaógụné. Zɨ́a ndóloyóko ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga gére née ndúꞌyú yée gɨ ro éyị́ bɨ mengịnɨ́ wo go kɨ́ késị́ ené ní.
19 — Depois de muito tempo, o senhor daqueles servos voltou e fez um ajuste de contas com eles.
20 Zɨ́ wo bɨ kóo mongụ́ ꞌyị iꞌbí zɨ́a álifu ịnyị (5,000) ní ꞌdíꞌbiógụ kpá ngíti álifu ịnyị. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, íꞌbí kóo zɨ́ma álifu ịnyị (5,000), mándíki yata a doa go kpá álifu ịnyị (5,000).’
20 Aproximando-se o que tinha recebido cinco talentos, entregou outros cinco, dizendo: “O senhor me confiou cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.”
21 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị, áyí cóngó ꞌyị ꞌbɨ moko. Méngị moko go kɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní bɨlámáne, mááyí óto yị́ị ꞌyị lúrú bi kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ amá e. Ógụ mu zɨ́ze ídíze kéyị sɨmɨ rokinyi.’
21 O senhor disse: “Muito bem, servo bom e fiel; você foi fiel no pouco, sobre o muito o colocarei; venha participar da alegria do seu senhor.”
22 “Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu gbre (2,000) ní ꞌdíꞌbiógụ kpá ngíti álifu gbre. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, íꞌbí kóo zɨ́ma álifu gbre (2,000), mándíki yata a doa go kpá álifu gbre (2,000).’
22 — E, aproximando-se também o que tinha recebido dois talentos, disse: “O senhor me confiou dois talentos; eis aqui outros dois que ganhei.”
23 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị, áyí cóngó ꞌyị ꞌbɨ moko. Méngị moko go kɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní bɨlámáne, mááyí óto yị́ị ꞌyị lúrú bi kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ amá e. Ógụ mu zɨ́ze ídíze kéyị sɨmɨ rokinyi.’
23 Então o senhor disse: “Muito bem, servo bom e fiel; você foi fiel no pouco, sobre o muito o colocarei; venha participar da alegria do seu senhor.”
24 “Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu kị́éꞌdo (1,000) ní ógụné. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, máówo bú bi ndeke ndaá ꞌbɨ ené royị́ wá. Abú óꞌdo éyị́ wá áyí fú lá ꞌdíꞌbiógụ éyị́ e gɨ yáká, zɨ́yị ndị́sịyị́ kpá kótrụ éyị́ mɨánu gɨ do bi bɨ ꞌdị́yị́ éyị́ doa yị́ị wá ní.
24 — Chegando, por fim, o que tinha recebido um talento, disse: “Sabendo que o senhor é um homem severo, que colhe onde não plantou e ajunta onde não espalhou,
25 Ngịrịyị́ mengị máa ne, zɨ́ma ótoécị késị́ eyị́ sɨmɨ káṇgá. Lúrú aka ba tɨ́ kacɨ́ sị́lị́yị bɨ kóo ódó kɨ́e ní.’
25 fiquei com medo e escondi o seu talento na terra; aqui está o que é seu.”
26 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Áyí bɨsinyí ꞌyị kpá ꞌyị ngịdrị. Ówo bú mándị́sị ꞌdíꞌbiógụ éyị́ e gɨ yáká bɨ máóꞌdo máa wá ní, zɨ́ma ndị́sịmá kpá kótrụ éyị́ mɨánu gɨ do bi bɨ máꞌdị́yị́ éyị́ doa wá ní.
26 Mas o senhor respondeu: “Servo mau e preguiçoso! Você sabia que eu colho onde não plantei e ajunto onde não espalhei?
27 Áyí kóo ndéré kɨ́ késị́ amá née óto a zɨ́a méngị moko zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbaógụmá ndíki a ngboró go.’
27 Então você devia ter entregado o meu dinheiro aos banqueiros, e eu, ao voltar, receberia com juros o que é meu.”
28 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úku ledre kɨ́dí, ‘ꞌDíꞌbisé álifu kị́éꞌdo (1,000) née gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba zɨ́se íꞌbí a zɨ́ wo bɨ nɨ kɨ́ álifu zɨ́ne sokó (10,000) ní.
28 — “Portanto, tirem dele o talento e deem ao que tem dez.
29 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ kɨ́ éyị́ zɨ́ne ní, Lomo nɨ íꞌbí yata éyị́ e zɨ́a, zɨ́a nda ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne kɨ́ngaya. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ éyị́ ndaá ꞌbɨ ené zɨ́a wá ní, owụ́ a bɨ zɨ́a ní, nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba.
29 Porque a todo o que tem, mais será dado, e terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
30 ꞌYị ꞌbɨ moko máa wo bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá née, ꞌdíꞌbisé wo, zɨ́se ụ́cụógụ wo sɨmɨ mụtụlụrụ sága kɨ́ꞌdí bɨ ini nɨ gú ídí kɨ́ náná do so ꞌyị gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.’
30 Quanto ao servo inútil, lancem-no para fora, nas trevas. Ali haverá choro e ranger de dentes.”
31 “Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa do Ngére kɨ́ maláyika e ené ní, nɨ ndị́sị do kị́tị ngére ené kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ komo ere ní.
31 — Quando o Filho do Homem vier na sua majestade e todos os anjos com ele, então se assentará no trono da sua glória.
32 Zɨ́a ndóloyóko ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e za mbá kóꞌdụ́ne, zɨ́a ndị́sịné ífi sɨmɨyé káa zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e ndị́sị ífi sɨmɨ ína e kɨ́ kábịṛị́kị e ní.
32 Todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos:
33 Nɨ óto kábịṛị́kị e do sị́lị́ne ꞌbɨ ánu, zɨ́a óto ína e ꞌbɨ eyé do ngelị.
33 porá as ovelhas à sua direita e os cabritos, à sua esquerda.
34 “Née ní, Ngére Yésụ nɨ úku ledre zɨ́ yée ga bɨ do sị́lị́ne ꞌbɨ anú ní kɨ́dí, ‘Sée ga bɨ Babá iꞌbí úndru go zɨ́se ní, ógụsé mu ꞌdíꞌbi úndru bɨ Lomo yemeomo gɨ rosé ꞌbe ꞌbɨ ené kú ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ Lomo kɨ́ ótoógụ do sogo káṇgá ba ní ní.
34 — Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, benditos de meu Pai! Venham herdar o Reino que está preparado para vocês desde a fundação do mundo.
35 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ kóo mááyí kɨ́ ꞌbú ní, zɨ́se íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ma, sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ kodró ní, zɨ́se íꞌbí iní mɨéwé zɨ́ma, sɨmɨ bɨ mááyí káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó ní, zɨ́se ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ.
35 Porque tive fome, e vocês me deram de comer; tive sede, e vocês me deram de beber; eu era forasteiro, e vocês me hospedaram;
36 Mááyí do lerị́ bongó, zɨ́se íꞌbí bongó zɨ́ma. Mááyí kɨ́ ndíyá, zɨ́se ndị́sịsé cigíma. Onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị, zɨ́se ndị́sị ógụsé lúrú máa.’
36 eu estava nu, e vocês me vestiram; enfermo, e me visitaram; preso, e foram me ver.”
37 “Née ní ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní nɨyí úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Ngére, áyí kóo kɨ́ ꞌbú kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́yị ní, togụ́ mbú kɨ́ kodró royị́ kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí iní mɨéwé zɨ́yị ní?
37 — Então os justos perguntarão: “Quando foi que vimos o senhor com fome e lhe demos de comer? Ou com sede e lhe demos de beber?
38 Áyí kóo káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó ꞌda bɨ zɨ́ze ꞌdíꞌbi yị́ị sɨmɨ sụmụ ní, togụ́ mbú do lerị́ bongó kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí bongó zɨ́yị ní.
38 E quando foi que vimos o senhor como forasteiro e o hospedamos? Ou nu e o vestimos?
39 Útú kóo ndíyá togụ́ mbú onzónɨ́ yị́ị sɨmɨ sị́gịnị zɨ́ze ndéréze lúrú yị́ị ní kɨ́ be ꞌdi?’
39 E quando foi que vimos o senhor enfermo ou preso e fomos visitá-lo?”
40 “Ngére Yésụ nɨ úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre ga bɨ za mbá ndị́sịsé méngị yée zɨ́ ꞌyị amá e ga bɨ ngárá ndanɨ́ kɨ́ ledreyé owóowó wá ní, méngịsé née zɨ́ma.’
40 — O Rei, respondendo, lhes dirá: “Em verdade lhes digo que, sempre que o fizeram a um destes meus pequeninos irmãos, foi a mim que o fizeram.”
41 “Nɨ úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ do sị́lị́ne ꞌbɨ ngelị ní kɨ́dí, ‘Ị́nyịsé gɨ romá íri sée ꞌyị ga bɨ Babá ndaá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se wá ní. Bi esé nɨ go mongụ́ phoꞌdụ bɨ kotụ́omonɨ́ gɨ ro ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kɨ́ maláyika ené e za fí ní.
41 — Então o Rei dirá também aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, malditos, para o fogo eterno, preparado para o diabo e seus anjos.
42 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ ꞌbú ní, íꞌbísé éyị́ mɨánu zɨ́ma wá, mááyí kɨ́ kodró, íꞌbísé iní mɨéwé zɨ́ma wá,
42 Porque tive fome, e vocês não me deram de comer; tive sede, e vocês não me deram de beber;
43 sɨmɨ bɨ mááyí ꞌyị lóṇgó ní, ꞌdíꞌbisé esé máa sɨmɨ sụmụ wá, mááyí do lerị́ bongó, íꞌbísé esé bongó zɨ́ma wá. Mááyí kɨ́ ndíyá zɨ́ma kpá ídíma sɨmɨ sị́gịnị, ógụsé esé lúrú máa wá.’
43 sendo forasteiro, vocês não me hospedaram; estando nu, vocês não me vestiram; achando-me enfermo e preso, vocês não foram me ver.”
44 “Nɨyí kpá úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Ngére, áyí kóo kɨ́ ꞌbú togụ́ mbú kodró, zɨ́yị ídíyị ꞌyị lóṇgó ní kɨ́ be ꞌdi? Áyí kóo do lerị́ bongó togụ́ kɨ́ ndíyá, togụ́ mbú sɨmɨ sị́gịnị ní ꞌda, bɨ zɨ́ze ógụzé lúrú yị́ị wá ní?’
44 — E eles lhe perguntarão: “Quando foi que vimos o senhor com fome, com sede, forasteiro, nu, enfermo ou preso e não o socorremos?”
45 “Ngére nɨ úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi ꞌyị amá ga bɨ ledreyé ndaá owóowó wá, bɨ ngárá sákásé yée wá ní, sákásé esé kpá máa wá.’
45 — Então o Rei responderá: “Em verdade lhes digo que, sempre que o deixaram de fazer a um destes mais pequeninos, foi a mim que o deixaram de fazer.”
46 “Nda gɨ ore nɨyí ụ́cụ bɨsinyí ꞌyị e sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ odụ a ndaá ní, tɨ́ lá bɨlámá ꞌyị e nɨyí ndéré ꞌbɨ eyé sɨmɨ rokinyi bɨ za fí ní.”
46 E estes irão para o castigo eterno, porém os justos irão para a vida eterna.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.