Hebreus 7

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Malekesédeke nɨ kóo ngére ꞌbɨ ngíti gara ndolonɨ́ Salímu, nɨ kpá ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ mbigí Lomo. Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma ndaꞌbaogụ gɨ sɨmɨ okó bɨ kóo romo komo ezeokó née sɨmɨ a ní, zɨ́ Malekesédeke ndéréne zɨ́a úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní, bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní idí ídí kɨ́yị.”
1 Este Melquisedec, rei de Salém, sacerdote do Deus Altíssimo, que saiu ao encontro de Abraão quando este regressava da derrota dos reis e o abençoou,
2 Nda gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó ꞌbɨ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée gɨ sɨmɨ okó ní íꞌbí yée zɨ́ Malekesédeke. Ịrị bɨ Malekesédeke ní, ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.” Kpá kɨ́ ledre bɨ kɨ́dí ngére ꞌbɨ Salímu ní, ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Ngére ꞌbɨ bikịdrị́.”
2 ao qual Abraão ofereceu o dízimo de todos os seus despojos, é, conforme seu nome indica, primeiramente "rei de justiça" e, depois, rei de Salém, isto é, "rei de paz".
3 Ịrị ꞌbụa kɨ́ ịrị mbágáa kpá kɨ́ bulúnduga ndanɨ́ mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo wá. Gbawá ledre gɨ ro mɨárá a kɨ́ mɨúyu a ꞌyị ówo a ndaá. Nɨ yị́ ené cé káa zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Lomo za fí odụ a ndaá.
3 Sem pai, sem mãe, sem genealogia, a sua vida não tem começo nem fim; comparável sob todos os pontos ao Filho de Deus, permanece sacerdote para sempre.
4 Lúrúsé aka ledre Malekesédeke kɨ́ ówó zɨ́ Abarayáma. Zɨ́a ị́nyịné za cụ́ ne ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ íꞌbí a zɨ́ Malekesédeke gɨ ro óto úndru Lomo kɨ́e.
4 Considerai, pois, quão grande é aquele a quem até o patriarca Abraão deu o dízimo dos seus mais ricos espólios.
5 Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị ní, idínɨ́ ndị́sị ꞌdóꞌdụ́ tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e za mbá abú kpá yée ga bɨ nɨyí kéye do lúndu gɨ sɨmɨ bulúnduyé Abarayáma ní.
5 Os filhos de Levi, revestidos do sacerdócio, na qualidade de filhos de Abraão, têm por missão receber o dízimo legal do povo, isto é, de seus irmãos.
6 Abú Malekesédeke ndaá gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị wá, zɨ́a ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ Abarayáma zɨ́a kpá úku ledre, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma tɨ́ bɨ Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ Abarayáma maꞌdáa ní.
6 Naquele caso, porém, foi um estrangeiro que recebeu os dízimos de Abraão e abençoou o detentor das promessas.
7 Nɨ mɨówoné kɨ́dí, ꞌyị íꞌbí úndru romo do ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbi úndru ní.
7 Ora, é indiscutível: é o inferior que recebe a. bênção do que é superior.
8 Abú ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị ndịsịnɨ́ née ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ yá, nɨyí úyu mɨúyu gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyịmaꞌdí e. Tɨ́ lá Malekesédeke nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené trịdrịné za fí.
8 De mais, aqui, os levitas que recebem os dízimos são homens mortais; lá, porém, se trata de alguém do qual é atestado que vive.
9 Abú bulúndu Lévị ndịsịnɨ́ kóo ꞌdóꞌdụ́ tákpásị́lị́ ga gére née ye yá, née kpá fú tákpásị́lị́ bɨ kóo Lévị iꞌbí zɨ́ Abarayáma íꞌbí a zɨ́ Malekesédeke ní.
9 Por fim, por assim dizer, também Levi, que recebe os dízimos, pagou-os na pessoa de Abraão,
10 Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ Malekesédeke ní, ndikinɨ́ aka kóo Lévị wá.
10 pois ele já estava em germe no íntimo deste, quando aconteceu o encontro com Melquisedec.
11 Abú lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ idínɨ́ ídí dụụ́ gɨ sɨmɨ kúfú Lévị yá, ꞌdáná éyị́ eyé ꞌdiꞌbioyó ené lúyú ledre gɨ ro ꞌyị e wá. Née sị́ ledre bɨ kasaogụnɨ́ mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ Malekesédeke ndaá kúfú Lévị kɨ́ Aróna gɨ zɨ́a wá ní.
11 Se a perfeição tivesse sido realizada pelo sacerdócio levítico {porque é sobre este que se funda a legislação dada ao povo}, que necessidade havia ainda de que surgisse outro sacerdote segundo a ordem de Melquisedec, e não segundo a ordem de Aarão?
12 Nɨ lengbe kenée togụ́ mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨ go ógụ wo bɨ ngárá ndaá gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị wá ní, nɨyí aka óyólóꞌbó lorụ bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní kí.
12 Pois, transferido o sacerdócio, forçoso é que se faça também a mudança da lei.
13 Máúku ledre née gɨ ro Ngére Yésụ, ndaá ꞌbɨ ené gɨ tara mbotụ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo gɨ do sogo káṇgá ba wá, ꞌbɨ ené mɨméngị moko ené nɨ kpị́.
13 De fato, aquele ao qual se aplicam estas palavras é de outra tribo, da qual ninguém foi encarregado do serviço do altar.
14 Ngére ezé Yésụ bɨ ukunɨ́ ledre a née ndaá ꞌbɨ ené gɨ tara mbotụ máa bɨ ꞌbɨ Lévị ní wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené gɨ tara mbotụ bɨ ꞌbɨ Zụ́da ní. Sɨmɨ ledre ga bɨ za mbá Mụ́sa eké yée ní, ịfị́ ené ịrị kúfú bɨ Zụ́da ní káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá.
14 E é notório que nosso Senhor nasceu da tribo de Judá, tribo à qual Moisés nada encarregou ao falar do sacerdócio.
15 Maꞌdíi, nɨ mɨútúásáne gɨ ro zɨ́ mɨkánda yéme ledre ídíne togụ́ ngíti mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ Malekesédeke nɨ goó bo ní.
15 Isto se torna ainda mais evidente se se tem em conta que este outro sacerdote, que surge à semelhança de Melquisedec,
16 Mɨógụ a bɨ zɨ́a ídíne ꞌyị ꞌdáná éyị́ née ní, ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ yaá tara mbotụ ené nɨ kú ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ tara mbotụ ꞌbɨ Lévị ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené trịdrịné za fí uyu ené e wá ní.
16 foi constituído não por prescrição de uma lei humana, mas pela sua imortalidade.
17 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo gɨ ro Yésụ kɨ́dí,
17 Porque está escrito: Tu és sacerdote eternamente, segundo a ordem de Melquisedec.
18 Mɨyéme ledre kóo yemenɨ́ ꞌdáꞌdá gɨ ro do ndị́sị gélé ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́e ní oyóloꞌbónɨ́ go gɨ zɨ́a utúasá ené óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá.
18 Com isso, está abolida a antiga legislação, por causa de sua ineficácia e inutilidade.
19 Mɨméngị ledre ga bɨ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, oto ené ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá, éyị́ bɨ nɨ nda goó bo ní, mɨkánda yéme ledre ꞌdiꞌbi nda bi goó ne. Née nda go mɨyéme ledre máa bɨ nɨ ꞌdíꞌbiógụ zée gbóo kɨ́ Lomo ní.
19 Pois a lei nada levou à perfeição. Apenas foi portadora de uma esperança melhor que nos leva a Deus.
20 Mɨógụ Yésụ bɨ káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní wá. Lomo lobụ́ ꞌbɨ ené gɨ roa za cụ́ lóbụ́ gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́.
20 E isso não foi feito sem juramento. Os outros sacerdotes foram instituídos sem juramento.
21 Zɨ́ Lomo úku ledre gɨ ro Yésụ kɨ́dí,
21 Para ele, ao contrário, interveio o juramento daquele que disse: Jurou o Senhor e não se arrependerá: tu és sacerdote eternamente.
22 Káa zɨ́ bɨ Lomo lobụ́ kóo lóbụ́ gɨ ro zɨ́ Yésụ ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, bɨ ba ní Yésụ yeme mɨkánda ledre go kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya.
22 E esta aliança da qual Jesus é o Senhor, é-lhe muito superior.
23 ꞌYị ꞌdáná éyị́ ga kóna ní nɨyí lengbe tụ́ꞌdụ́ gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ úyu mɨúyu, togụ́ ngíti a uyu go yá, geré zɨ́ eze a ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a.
23 Além disso, os primeiros sacerdotes deviam suceder-se em grande número, porquanto a morte não permitia que permanecessem sempre.
24 Gɨ ro Yésụ ní ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí gɨ zɨ́a uyu ené ꞌbɨ ené e wá.
24 Este, porque vive para sempre, possui um sacerdócio eterno.
25 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, togụ́ ndịsịzé kacɨ́ kadra mbá íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ ịrị Yésụ yá, Lomo nɨ yómo zée gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa ndịsị kpá fú ódro zɨ́ Lomo gɨ rozé kɨ́dí Lomo idí yómo zée.
25 É por isso que lhe é possível levar a termo a salvação daqueles que por ele vão a Deus, porque vive sempre para interceder em seu favor.
26 Idízé ówo a kɨ́dí Yésụ nɨ ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ azé óto komozé roa ní, gɨ zɨ́a kémbị́ lúyú ledre ndaá roa wá. ꞌYị e za mbá ndịsịnɨ́ óto úndru a romo do ꞌbɨ maláyika e komo ere mbá.
26 Tal é, com efeito, o Pontífice que nos convinha: santo, inocente, imaculado, separado dos pecadores e elevado além dos céus,
27 Ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́a ndị́sịné ꞌdáná éyị́ kacɨ́ kadra mbá ní wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kacɨ́ kadra mbá ní ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ née kpá gɨ ro ꞌbɨ eyé lúyú ledre kpá gɨ ro ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Yésụ ꞌdaná ꞌbɨ ené éyị́ dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́ sɨmɨ bɨ iꞌbí roné do úyuné do mɨngbúngbu kágá ní.
27 que não tem necessidade, como os outros sumos sacerdotes, de oferecer todos os dias sacrifícios, primeiro pelos pecados próprios, depois pelos do povo; pois isto o fez de uma só vez para sempre, oferecendo-se a si mesmo.
28 ꞌYị máa yée ga bɨ nɨyí mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, nɨyí née lá gbékpị́ ꞌyịmaꞌdí e rokoꞌbụ ndaá royé wá. Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbíogụ nda mɨkánda lorụ ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ bɨ utúasá mɨútúásá kacɨ́ komoa ní zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí.
28 Enquanto a lei elevava ao sacerdócio homens sujeitos às fraquezas, o juramento, que sucedeu à lei, constitui o Filho, que é eternamente perfeito.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.