Colossenses 1
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs AAI
1 Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyịmɨkása zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ní, azé kɨ́ lúnduzé sɨmɨ Lomo Timatíyo.
1 Ayu Paul God ana kokomaim rubinu, Keriso Jesu ana tur abarayan amatar, taituwa Timothy airi.
2 Ekézé ledre ba zɨ́se ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go, zɨ́se ídíse go mbigí ꞌyị ené e sɨmɨ Kolósayi ní.
2 Kwa God ana sabuw kakafiyih naatu bosunusunubayah Keriso wanawananamaim, nati Colosai wanawanan kwama’am etei a merar ayiy.
3 Kacɨ́ kadra e mbá ndịsịzé, íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ ꞌBụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní gɨ rosé sɨmɨ bɨ azé go ndị́sị íni ini zɨ́a ní.
3 Aki Mar etei kwa isa ayoyoyoban ana maramaim, ata Regah Jesu Keriso Tamah God ana merar ayiy.
4 Gɨ zɨ́a uwúzé go kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ go kɨ́ngaya, zɨ́se ndị́sịsé go óto ꞌbú lafúse e ga bɨ ꞌyị ené e ní dosé kɨ́ngaya.
4 Anayabin kwa ata Regah Jesu Keriso kwabitumitum naatu God ana sabuw kwabiyabuwih ana tur hina hio anowar.
5 Ndị́sịsé méngị ledre née kenée, gɨ zɨ́a ndị́sịsé go óto komosé gɨ ro rokinyi bɨ Lomo ndịsị bándáóto a zɨ́se komo ere ní. Ówo yémesé ledre a sɨmɨ bɨ kóo úwúsé bɨlámá ledre ené ní.
5 Tur anababatun Tur Gewasin wantoro’ot hina hio kwanonowar ana veya’amaim, kwa a baitumatum naatu a yabow etei i mar ana yasisir isan nuhi fot kwama kwakakaif.
6 Bɨlámá ledre née nɨ go fú lá aṇga do sogo káṇgá. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go ndị́sị óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé gɨ zɨ́a, cé káa zɨ́ bɨ kóo mengị roné zɨ́se sɨmɨ bɨ kóo úwúsé maꞌdíi ledre zɨ́se ówoyéme a kɨ́dí Lomo yomo sée gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rosé ní.
6 Tur Gewasin ana baigegewasin i tit tafaram wanawanan tuw ra’at orot babin hai yawas ebobotabitabir, ana itinin i boubuntoro’ot hina, manaw kabeber isan hio kwanowar, turobe kwaso’ob naniyan kwabaib, na’atube emamatar.
7 Úwúụ́tụsé kóo bɨlámá sanda née gɨ tara Epáfura, ngúru ezezé. Nɨ bɨlámá ꞌyị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto, ndịsị sáká sée ne ngárá ndazé íri wá ní.
7 Iti tur etei i aki bow turai wabin Epaphras, Keriso ana bowayan gewasin ta, aki efani manaw kabeber Godane bai na eo kwanonowar,
8 Uku ledresé ne zɨ́ze kɨ́dí ndị́sịsé go óto ꞌbú lafúse sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
8 Aki auman kwa mi’itube Anun Kakafiyin yabow bit isan, eo anowar.
9 Sɨmɨ bɨ uwúzé ledre née kenée ní, zɨ́ze ndị́sịzé íni ini zɨ́ Lomo gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá. Idí ꞌdódo éyị́ bɨ ili ídísé méngị a ní zɨ́se gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ komokenzị ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
9 Ana’an nati isan, aki tur anonowar ana veya, kwa isa mar etei ayoyoban God abifefeyan, kwa ayawasamaim abisa sinaf isan ekokok saise so’ob tutufin etei ni’obaiyi. Naatu ayoyoyoban ayubine ana so’ob buriburih auman nit ukwar hina rerekab, sawar etei hai yabih kwanaso’ob.
10 Ndịsịzé íni ini zɨ́ Ngére ezé Kɨ́résịto gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé óto wo zɨ́a ówo a kɨ́dí ndị́sịsé go óto úndruné zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ ledre esé e mbá. Zɨ́a ndị́sịné íꞌbí mɨkánda ówo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se kacɨ́ kadra mbá, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ bɨlámá ledre e.
10 Aki iti na’atube ayoyoyoban saise yawas gewasin Regah ekokok na’atube kwanama, mar etei a sinafumaim Regah boro niyasisir. A bowabow tata’ane gewasih kwabowabow boro ro’on namatar. Naatu God ana so’obamaim anot nara’at natasasar.
11 Ndịsịzé kpá íni ini, idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se kɨ́ngaya gɨ ro togụ́ mɨndị́sịsé ndaá bɨlámáne wá yá, zɨ́se ndị́sịsé ụ́tụsɨmɨsé gɨ ro zɨ́se ídíse kpá fú kɨ́ rokinyi.
11 Naatu i ana fair bonamanamarinamaim nakura’ara’ahi, saise kwa boro biyababan gagamih wanawanan wainabi ana ef boro kwanaso’ob yate nanub.
12 Ídísé mbófo ꞌBụzé Lomo gɨ zɨ́a oto sée go zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ené e gɨ ro ndị́sịsé sɨmɨ bɨlámá bi bɨ bandá oto go gɨ ro ꞌyị ené ga bɨ nɨyí go sɨmɨ bimɨóṇgó ené ní.
12 Yasisiramaim Tamat ana merar kwanay, anayabin i ana sinafumaim ef botawiy ana baibasit itit, ana sabuw kakafiyih bairi aiwob marakawin ninowat tanafaram.
13 Lomo yomo zée go gɨ zɨ́ Satána kɨ́ ídíne ngére dozé. Zɨ́a nda óto Owụ́ ꞌbɨ ené bɨ ꞌbúa nɨ doa kɨ́ngaya ní, káa do Ngére ezé.
13 Gugumin kakafin ana fairane iyawasit naatu nawiyit tatit I Natun ebiyabow ana aiwob wanawanan yariyit.
14 Ngére Yésụ maꞌdáa ugú gozé ne gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre, zɨ́ Lomo ótoómo ledre zɨ́ze gɨ zɨ́a.
14 I Natun wanawananamaim it rufamit tatit ata bowabow kakafih notawiyen.
15 Mɨméngị ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsị ꞌdódo mɨméngị ledre ꞌbɨ Lomo bɨ lurúzé wo kɨ́ komozé wá ní. Romo do éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée ní za mbá, zɨ́a kpá ídíne kɨ́ rokoꞌbụné doyé.
15 Keriso i God wa’iwa’irin ana itinin bai na irerereb ta’itin. Natun orot ain fewawawar sawar etei himamatar hai ukwarin
16 Sɨmɨ bɨ Lomo otoogụ do sogo káṇgá ba kɨ́ ere kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní mbá, yée ga bɨ lurúzé bú kɨ́ yée ga bɨ lurúzé wá ní, otoogụnɨ́ kóo yée kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ. Zɨ́ye kpá ótoógụ mɨngburoko ngére e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e, kɨ́ rokoꞌbụ ga bɨ zɨ́ye ní mbá, zɨ́a óto Kɨ́résịto káa do Ngére doyé.
16 Anayabin Ine sawar tutufin etei God imataren; sawar iti tafaram wanawanan naatu sawar no mar wanawanan ta’i’itah naatu men ta’i’itah etei, na’atube aiwob, wagabur, fair, bonawiyenayah, roubabaruwenayah, etei God awanamaim eo himatar naatu i isan sinaf himatar.
17 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ éyị́ ga gére née mbá, Kɨ́résịto nɨ yị́ ené goó bo. Ndị́sị bándá éyị́ ga gére née ne zɨ́ye ndị́sị ídíye.
17 I mat ma’abo sawar uf himatar naatu ana fair wanawananamaim sawar etei hai efanamaim iu’uman hifokar ti’inu’in.
18 Nɨ káa zɨ́ do ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní. Nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ urúụtụ roné gɨ sɨmɨ umbu ní. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ídíne kɨ́ ledrené owóowó rómo do ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ éyị́ e mbá.
18 Jesu i ekaleisia tutufin etei ana ukwarin, yawas an anababatun naatu murumurubih wanawanahimaim I wantoro’ot morobone misir maiye kek ain wan etutufuw na’atube. Imih sawar tutufin etei’imak i akisin ebi’ukwarin.
19 Lomo nɨ kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a Owụ́ ꞌbɨ ené née nɨ cé káa zɨ́ ne ní sɨmɨ ledre e za mbá.
19 Anayabin God iyasisir men kafaita, imih i taiyuwin ana itinin bai na Jesu wanawananamaim run ma.
20 Yeme ledre ba gɨ ro zɨ́ Kɨ́résịto iꞌbí roné úyuné do mɨngbúngbu kágá gɨ ro zɨ́ne ídíne kɨ́ rokinyi, zɨ́ne ꞌdíꞌbilúgu éyị́ ga bɨ komo ere kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá sɨmɨ sụmụ.
20 Naatu Jesu ana morobomaim mar tafaram God bai na ita’imon tounuw matar Jesu ana rara onaf afe’enamaim suwa re’er ana veya God tufuw e’afuw.
21 Bɨsinyí mɨméngị ledre esé kɨ́ mɨsómụ́ ledre esé oto kóo sée go zɨ́se ídíse ezeokó Lomo.
21 Marasika kwa i bowabow kakafih kwanotanot naatu kwasisinaf, imih God ana kamabiy kwamatar ef yok na’in kwama’am.
22 Cakaba ní Lomo ꞌdiꞌbilugu sée go sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́ umbu bɨ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto uyu wo gɨ rosé ní. Mengị ledre née kenée gɨ ro sɨmɨ bɨ karanée kadra ngbanga ásé ógụ tóro kóꞌdụ́ne ní, ásé go drá lúyú ledre bɨ do ꞌdécị ngbanga rosé gɨ zɨ́a ní ndaá lolụ wá.
22 Baise boun i Natun Keriso biyan momorobomaim kwa I ana tounuw kwamatar, saise kwa yayasairen kwamatar, aur kato en biya etei sasouwin nanamaim boro kwanatit.
23 Gɨ zɨ́ kéyị née, ídísé lányá ngbúó ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇgúṇgusé ní. Ndásé óyólóꞌbó sómụ́ ledre esé kpị́ kpá kɨ́ óto komosé bɨ ótosé gɨ ro bɨlámá sanda bɨ kóo ogụnɨ́ kɨ́e zɨ́se ní wá. Bɨlámá sanda née ukunɨ́ go zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do sogo káṇgá za mbá. Máa Páwulo Lomo gelé máa gɨ ro ndị́sị úku ledre bɨlámá sanda máa née zɨ́ ꞌyị e.
23 A baitumatum kwanabotan kwananan na’at basit, kwanabatkikin gewas a dariniwa’an kwanabat, tur gewasin kwanowar nuhifot kwama’ama men kwanihamiy. Anayabin nati tur gewasin kwanonowar i tafaram wanawanan tutufin etei tibibinan, ayu Paul auman nati tur gewasin isan ai’akir abowabow.
24 Mááyí kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ mááyí ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ rosé ní. Rokinyi máa née nɨ gɨ zɨ́a ꞌdoꞌdó bɨ mándị́sị ꞌdóꞌdó a ba, máméngị íꞌdí ba ledre bɨ kóo Kɨ́résịto yemeoto ya máídí ꞌdóꞌdó gɨ rosé ꞌyị ené e ní.
24 Naatu boun ayu biyababan kwa isa abaib, i abiyasisir, anayabin Keriso ana ekaleisia isah biyan bababan na’atube turin anibais biyou nababan yomanin ana’asa’ub.
25 Lomo iꞌbí moko née zɨ́ma gɨ ro ndị́sịmá gámáma kɨ́ úku bɨlámá sanda née mbá zɨ́se ꞌyị ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní. Mándị́sị méngị née moko bɨ Lomo ili zɨ́ma méngị a zɨ́ ꞌyị ené e ní.
25 Naatu ayu i God ana ekaleisia isan bowamih rubinu, bowabow iti itu, kwa a ma gewas isan tur etei ana binan yomanin ana’asa’ub.
26 Bɨlámá sanda née nɨ kóo mɨótoécịné gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e. Karaba ní Lomo ꞌdodo ogụ nda go gbuṛaṛa zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrené go ní.
26 Iti tur i God ana kirikirifot, marasika sabuw hitutufuw yabunibun renan matahimaim ibun wa’ir in, baise boun i bai tit ana sabuw etei nahimaim ebirerereb.
27 Lomo ili zɨ́ ꞌyị ené e mbá ówoyéme mongụ́ ledre bɨ née mengị zɨ́se ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní bɨlámáne. Ledre máa née, nɨ Kɨ́résịto ndịsị go ndị́sị sɨmɨsé kacɨ́ kadra mbá zɨ́se kpá go ówo a bɨlámáne kɨ́dí, karanée Lomo iꞌbí úndru zɨ́se.
27 Iti kirikirifot i God yakitifuw ana sabuw itih, hitab hitatit Eteni Sabuw isah tirerereb, saise kirikirifot ana yasisir hita’itin. Naatu kirikirifot i Jesu Keriso wanawananamaim kwanarun naatu kwa nuhi nafot God ana aiwobomaim boro ana marakaw bonamanamarin bairi kwafaram.
28 Kacɨ́ kadra mbá komokenzị bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní, ndịsịzé ꞌdódo ledre gɨ ro Kɨ́résịto kɨ́e zɨ́ ꞌyị e mbá, gɨ ro zɨ́ ꞌyị máa yée bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụ royé ndị́sị ngbóróye nda ꞌdáꞌdá za kɨ́ngaya.
28 Imih God ana so’ob aki biti’imaim Keriso I abibinan sabuw etei nahimaim, sabuw abimatnuwih naatu abi’obaiyih saise Keriso wanawananamaim hinarun nakusouwih ana bow anan God nanamaim ana tit
29 Née sị́ ledre bɨ mándị́sị méngị moko née kɨ́ rokoꞌbụ ga bɨ mbá Lomo íꞌbí zɨ́ma ní.
29 Iti bowabow baisawarin isan abow ai’akir yuwou a’asfufur, anayabin i ana fair ayu wanawana’umaim ma kura’ara’ahu abowabow.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Colossenses 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.