Atos 18
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NAA
1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Páwulo ị́nyịné gɨ sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Átani ní ndéréne sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Korị́ndo ní.
1 Depois disso, deixando Atenas, Paulo foi a Corinto.
2 Zɨ́a ógụndíki ngíti Yụ́da bɨ ogụ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Ponɨ́tiyo ịrịa Akúwíla. Ogụnɨ́ kɨ́ meꞌbené Purisíla gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Ítali ní, kacɨ́ye luꞌbú aka wá, gɨ zɨ́a Káyísara Kɨládiyo mongụ́ ngére ꞌbɨ Róma ꞌdiꞌbiogụ lorụ kɨ́dí Yụ́da e idínɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Róma mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́ Páwulo ndéréne lúrú yée.
2 Lá, encontrou um judeu chamado Áquila, natural do Ponto, recentemente chegado da Itália, com Priscila, sua mulher, porque o imperador Cláudio havia decretado que todos os judeus deviam sair de Roma. Paulo aproximou-se deles.
3 Nda gɨ zɨ́a bɨ Páwulo nɨ kpá ꞌyị yéme kụ́tụ́ káa zɨ́ ye ní, zɨ́a ndị́sịné zɨ́ye ndị́sị méngị moko eyé kéye ndro.
3 E, como tinham o mesmo ofício, passou a morar com eles e ali trabalhava. O ofício deles era fazer tendas.
4 Kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro mbá, zɨ́ Páwulo ndị́sị ndéréne ódroné sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e, gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ née nɨ ꞌdíꞌbi do Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị e kɨ́e ní.Páwulo tonó ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da∼e wá ní|src="CN01961B.TIF" size="span" loc="18:4" copy="Cook" ref="18:4-6"
4 E todos os sábados Paulo falava na sinagoga, persuadindo tanto judeus como gregos.
5 Sɨmɨ bɨ Síla e kɨ́ Timatíyo ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní, zɨ́ Páwulo íꞌbí roné mbá ndị́sị ꞌdódo ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ ndị́sị úku ꞌdódo a zɨ́ Yụ́da e kɨ́dí Yésụ nɨ Kɨ́résịto.
5 Quando Silas e Timóteo chegaram da Macedônia, Paulo se entregou totalmente à palavra, testemunhando aos judeus que Jesus é o Cristo.
6 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e falanɨ́ Páwulo kɨ́ ndị́sị úku sínyi ledre gɨ roa ní, zɨ́a ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro bongó ené kɨ́ sɨmɨ késị́ zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sámasé idí ndáꞌba dosé kɨ́ rosé. Ledre amá ndaá lolụ sɨmɨ a wá. Gɨ ona ndéréne ꞌdáꞌdá mááyí go ndéré amá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.”
6 Como eles se opuseram e blasfemaram, Paulo sacudiu as roupas e disse-lhes: — Que o sangue de vocês caia sobre a cabeça de vocês! Eu estou limpo dele e, a partir de agora, vou para os gentios.
7 Gɨ ore zɨ́a ólụ́ógụné ótoómo yée sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore, zɨ́a ndéréne ndị́sịné ꞌbe ꞌbɨ Titíyo Zụ́sụto bɨ ngárá ndaá Yụ́da wá ní, nɨ ꞌyị óto úndru Lomo. ꞌBe ꞌbɨ ené nɨ gbóo cigí ꞌDị́cị́ Kótrụro ore.
7 Saindo dali, entrou na casa de um homem chamado Tício Justo, que era temente a Deus; a casa dele ficava ao lado da sinagoga.
8 Zɨ́ Kɨrísipo manda ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ Korị́ndo ga bɨ uwúnɨ́ ledre née ní kpá ṇgúṇgu ledre Yésụ do ị́nyịyé bábátị́zị́ yée.
8 Crispo, o chefe da sinagoga, creu no Senhor, com toda a sua casa; também muitos dos coríntios, ouvindo, creram e foram batizados.
9 Sɨmɨ ndụlụ kị́éꞌdo, zɨ́ Ngére Yésụ ódroné zɨ́ Páwulo sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá. Ídí kpá fú ódro zɨ́ ꞌyị e gɨ romá, ndá mụ́kụ́ wá.
9 Certa noite Paulo teve uma visão em que o Senhor lhe disse:
10 Mááyí sáká yị́ị, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo káa bɨ nɨ útúásá méngị bɨsinyí ledre kɨ́yị ona ní ndaá ꞌbɨ ené wá, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị amá e nɨyí bo sɨmɨ mongụ́ gara ba ona.”
10 porque eu estou com você, e ninguém ousará lhe fazer mal, pois tenho muito povo nesta cidade.
11 Nda gɨ ore zɨ́ Páwulo ndị́sịné ore kɨ́ sɨmɨbi kị́éꞌdo kɨ́ yanané, ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
11 Assim, Paulo permaneceu em Corinto um ano e seis meses, ensinando entre eles a palavra de Deus.
12 Sɨmɨ bɨ otonɨ́ Galíyo káa do gávana ꞌbɨ káṇgá bɨ Ákaya ní, zɨ́ Yụ́da ga bɨ íri ní kótrụ royé ꞌdíꞌbi Páwulo do ndéré kɨ́e do ngbanga.
12 Quando Gálio era procônsul da Acaia, os judeus, de comum acordo, se levantaram contra Paulo e o levaram ao tribunal,
13 Zɨ́ye úkuóto ledre ro Páwulo kɨ́dí, “Oꞌdo ba ndịsị ṛáṛanga zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí née ndịsị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a ꞌdíꞌbióto yée do mɨsiꞌdi ꞌbɨ óto úndru Lomo bɨ kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ ꞌbɨ lorụ ní.”
13 dizendo: — Este homem quer persuadir as pessoas a adorar a Deus de um modo contrário à lei.
14 Sɨmɨ bɨ Páwulo ayí aka lá gɨ ro sị́kpị tarané gɨ ro ódro ní, zɨ́ Galíyo úku ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Togụ́ oꞌdo ba luyú gáa lá owụ́ ledre cúkuꞌdée, togụ́ mbú mongụ́ bɨsinyí ledre yá, nɨ gáa ídí mɨútúásáne zɨ́ma índi mbílíma úwú ledre esé.
14 Quando Paulo ia falar, Gálio disse aos judeus: — Se fosse, de fato, alguma injustiça ou crime de maior gravidade, ó judeus, eu teria motivo para acolher a queixa que vocês estão trazendo.
15 Bɨ togụ́ yị́ ené tɨ́ lá ledre bɨ kálasé tarasé gɨ ro ledre ꞌbɨ ódro kɨ́ ledre ꞌbɨ ịrị e nda kɨ́ ledre lorụ esé ní, ásé yéme ledre esé ga gére née se. Mándá ꞌyị ꞌdécị ngbanga ledre ga bɨ kenée née wá.”
15 Mas como é uma questão de palavras, de nomes e da própria lei de vocês, resolvam isso vocês mesmos; eu não quero ser juiz dessas coisas!
16 Nda née ní, zɨ́a lágaóyó yée gɨ do ngbanga gɨ ore ꞌdáꞌba.
16 E os expulsou do tribunal.
17 Née ní, zɨ́ye óyólóꞌbó royé ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Soseténe bɨ nɨ manda ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e ní, ócó a tɨ́ do ngbanga ore. Tɨ́ bɨ mengịnɨ́ kenée ní, Galíyo somụ́ ené do ledre eyé née wá.
17 Então todos agarraram Sóstenes, o chefe da sinagoga, e começaram a espancá-lo diante do tribunal; Gálio, todavia, não se incomodava com estas coisas.
18 Páwulo ndịsị sɨmɨ Korị́ndo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e, zɨ́a ótoómo ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní ndéréne yéme roné gɨ ro zɨ́ne ꞌdógụ bi ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya ní. Purisíla e kɨ́ Akúwíla ꞌdịyịotonɨ́ kóo wo ye. ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ye kɨ́ ꞌdógụ bi, zɨ́ Páwulo ndéréne ólo doné sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Kenekaríya ní gɨ zɨ́ ledre bɨ kóo mocụ́ wo zɨ́ Lomo ní.
18 Paulo ficou ainda muitos dias em Corinto. Por fim, despedindo-se dos irmãos, navegou para a Síria, levando em sua companhia Priscila e Áquila. Antes de embarcar, rapou a cabeça em Cencreia, porque tinha feito um voto.
19 Zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Éfeso ní, kɨ́ꞌdí bɨ Páwulo otoomo Purisíla e kɨ́ Akúwíla ní. Zɨ́a ndéréne ódroné kɨ́ Yụ́da e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro.
19 Quando chegaram a Éfeso, Paulo deixou ali Priscila e Áquila. Ele, porém, entrando na sinagoga, pregava aos judeus.
20 Sɨmɨ bɨ ụcụomonɨ́ wo kɨ́dí yée idínɨ́ aka ndị́sị kéye ore kɨ́ ngbángbá sịndị́ kadra ní, zɨ́ Páwulo ási ené.
20 Pediram-lhe que ficasse mais algum tempo, mas Paulo não quis.
21 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ịnyị go gɨ ro ndéré ní, zɨ́a mocụ́ éyị́ kɨ́dí, “Togụ́ Lomo ṇguṇgu go, mááyí gɨrí ndáꞌbaógụ.” Nda née ní, zɨ́a ị́nyịné ꞌdógụ bi gɨ sɨmɨ Éfeso ndéréókpóne.
21 Ao se despedir, disse: — Se Deus quiser, virei visitá-los outra vez. E, embarcando, partiu de Éfeso.
22 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụogụnɨ́ bi sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní, zɨ́a ndéréne íꞌbí mandá zɨ́ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní. Nda gɨ ore zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko sɨmɨ Sụ́rịya ní.
22 Chegando a Cesareia, foi logo para Jerusalém. E, tendo saudado a igreja, seguiu para Antioquia.
23 Gɨ do kacɨ́ ndị́sị bɨ ndịsị sɨmɨ Ánatiyoko ní, zɨ́ Páwulo ị́nyịné gɨ ore ndéré kɨ́ gámáne kacɨ́ bi ga bɨ kóo gámá go doyé sɨmɨ káṇgá ga bɨ Galatíya kɨ́ Pharagáyi ní mbá, kɨ́ úku ledre bɨ nɨ óto ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụyé ní.Ota Mɨndéré Páwulo|src="Baka_GPS_Paul3-BW.pdf" size="span" loc="18:23" copy="SIL" ref="18:23—21:17"
23 Havendo passado ali algum tempo, saiu, atravessando sucessivamente a região da Galácia e Frígia, fortalecendo todos os discípulos.
24 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Yụ́da nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Apólo, aránɨ́ wo sɨmɨ gara bɨ Alakɨzandarị́ya ogụ gɨ sɨmɨ Éfeso. Nɨ ꞌyị bɨ olo ledre go kɨ́ngaya, owoyeme ledre gɨ ro mɨéké kúrú Lomo go bú ní.
24 Nesse meio-tempo, chegou a Éfeso um judeu, natural de Alexandria, chamado Apolo, homem eloquente e poderoso nas Escrituras.
25 ꞌDodonɨ́ kóo mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Yésụ go zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo maꞌdíi ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ mongụ́ rokinyi do mɨmbéꞌdené do bɨlámá mɨsiꞌdiné, abú owo dụụ́ ledre gɨ ro babatị́za ꞌbɨ Yiwáni.
25 Ele era instruído no caminho do Senhor; e, sendo fervoroso de espírito, falava e ensinava com precisão a respeito de Jesus, conhecendo apenas o batismo de João.
26 Zɨ́a tónóne ódroné oꞌbụóbụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. Sɨmɨ bɨ Purisíla e kɨ́ Akúwíla uwúnɨ́ ledre bɨ ndịsị ꞌdódo a ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ eyé, do úku yéme ledre gɨ ro mɨsiꞌdi ꞌbɨ Yésụ zɨ́ Apólo.
26 Apolo começou a falar ousadamente na sinagoga. Quando Priscila e Áquila o ouviram falar, levaram-no consigo e, com mais exatidão, lhe expuseram o caminho de Deus.
27 Sɨmɨ bɨ Apólo yéme ledre gɨ ro zɨ́ne ndéréne sɨmɨ Ákaya ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Éfeso ore ní sáká wo éké wáraga zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Ákaya ní kɨ́dí idínɨ́ ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ. Sɨmɨ bɨ ogụ íri ní, nɨ kóo mongụ́ sáká éyị́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ sáká éyị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ní.
27 Quando ele resolveu percorrer a Acaia, os irmãos o animaram e escreveram aos discípulos para que o recebessem bem. Tendo chegado, Apolo auxiliou muito aqueles que, mediante a graça, haviam crido;
28 Gɨ zɨ́ ódro bɨ tara Apólo kɨ́ rokoꞌbụné ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ledre gɨ tara Yụ́da e dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, kɨ́ ledre bɨ gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní, bɨ ꞌdódo kɨ́dí maꞌdíi, Yésụ nɨ Kɨ́résịto ní.
28 porque, com grande poder, convencia publicamente os judeus, provando, por meio das Escrituras, que Jesus é o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.