2 Timóteo 4
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs ARA
1 Timatíyo, ba ledre bɨ oꞌbụ mɨóꞌbụ ní. Ídí óto a sɨmɨ doyị́, ndaá lị́gị yị́ị wá. Mɨndáꞌbaógụ Yésụ ndaá owụ́ ledre wá. Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e za mbá. Yée ga bɨ nɨyí aka trịdrị kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ go ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma énzị komoyị́ ꞌdesị́ do bi kacɨ́ ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa.
1 Conjuro-te, perante Deus e Cristo Jesus, que há de julgar vivos e mortos, pela sua manifestação e pelo seu reino:
2 Ídí íꞌbí royị́ kɨ́ngaya ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́yị kɨ́ énzị komoyé. Idínɨ́ ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ bi nɨ ndị́sị éme ro Lomo gɨ zɨ́ye mɨéme ní. Ndanɨ́ lúyú ledre wá. Ídí ndị́sị ꞌdódo ledre née kenée zɨ́ ꞌyị e kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo.
2 prega a palavra, insta, quer seja oportuno, quer não, corrige, repreende, exorta com toda a longanimidade e doutrina.
3 Gɨ zɨ́a sịndị́ kadra nɨ ógụ, ꞌyị e nɨyí ésịꞌdụ́tụ mbílíye ngbụ́rụ́ kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ye óto komoyé yị́ eyé dụụ́ ndị́sị úwú ledre ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌbɨ Lomo wá ní kɨ́ngaya. Gɨ zɨ́a née ledre ga bɨ ilinɨ́ yị́ eyé yée ní.
3 Pois haverá tempo em que não suportarão a sã doutrina; pelo contrário, cercar-se-ão de mestres segundo as suas próprias cobiças, como que sentindo coceira nos ouvidos;
4 Nɨyí ási gɨ ro cóngó ꞌdódo ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní kenée, do nda óto komoyé ro gbékpị́ bɨcayi ꞌdódo ledre ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌbɨ Lomo wá ní.
4 e se recusarão a dar ouvidos à verdade, entregando-se às fábulas.
5 Kacɨ́ kadra za mbá, ídí ndị́sị tóro ngbúó, mɨmbéꞌdeyị́ idí ídí dụụ́ ro moko ꞌbɨ Lomo bɨ do sị́lị́yị ní, gɨ ro zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e zɨ́ Ngére Yésụ.
5 Tu, porém, sê sóbrio em todas as coisas, suporta as aflições, faze o trabalho de um evangelista, cumpre cabalmente o teu ministério.
6 Máúku ledre ga gére née zɨ́yị kenée, gɨ zɨ́a kacɨ́ma akpa do sogo káṇgá go, mááyí nda go káa zɨ́ kadra tagá ní, mááyí go gbóo gɨ ro ndáꞌbalúgu romá zɨ́ ꞌBụzé Lomo komo ere.
6 Quanto a mim, estou sendo já oferecido por libação, e o tempo da minha partida é chegado.
7 Moko bɨ kóꞌdụ́ma ní, máméngịónzó go. Máódó mɨmbéꞌdemá zɨ́ma méngị a za kɨ́ sɨmɨmá mbá, gị do odụné tɨ́ káa zɨ́ bɨ Lomo, mị́ngị́ moko maꞌdáa ili ní.
7 Combati o bom combate, completei a carreira, guardei a fé.
8 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo maꞌdáa yemeomo bɨlámá bi go zɨ́ma ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere, gɨ zɨ́a mɨútúásá go kacɨ́ komoa káa do mbigí ꞌyị ené. Ngére Yésụ nɨ ꞌdíꞌbióto máa née do bɨlámá bi máa née. Ndaá kpá lá dụụ́ máa ngúcumá wá, azé ídí kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go, otonɨ́ royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ a gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
8 Já agora a coroa da justiça me está guardada, a qual o Senhor, reto juiz, me dará naquele Dia; e não somente a mim, mas também a todos quantos amam a sua vinda.
9 Timatíyo, méngị aka kéyị zɨ́yị ngásáógụyị́ zɨ́ma yáa ꞌdiya.
9 Procura vir ter comigo depressa.
10 Éyị́ bɨ Démasi e kɨ́ Kɨrɨséne e kɨ́ Tị́to e mengịnɨ́ ní, ndaá bɨlámáne wá. Bayiomonɨ́ moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ye ní go. Démasi nderé go sɨmɨ Tasalonị́ka, Kɨrɨséne nderé ꞌbɨ ené go sɨmɨ Galatíya, Tị́to ndéré ꞌbɨ eyị́ sɨmɨ Dalamatíya. ꞌYị ga gére née mbá, ꞌbú ledre ꞌbɨ sága ba ꞌdiꞌbioyó yée go.
10 Porque Demas, tendo amado o presente século, me abandonou e se foi para Tessalônica; Crescente foi para a Galácia, Tito, para a Dalmácia.
11 Idíakázé nda yáa go lá dụụ́ gbre kɨ́ Lúka. Togụ́ áyí gɨrí go ógụ yá, ndá óyó sogoyị́ zɨ́ Márɨko wá, ꞌdíꞌbiútú wo gɨrí kpa, gɨ ro zɨ́a ógụné ndị́sị sáká máa,
11 Somente Lucas está comigo. Toma contigo Marcos e traze-o, pois me é útil para o ministério.
12 gɨ zɨ́a máíli aka kása Takíka sɨmɨ Éfeso.
12 Quanto a Tíquico, mandei-o até Éfeso.
13 Sɨmɨ bɨ togụ́ áyí gɨrí go ị́nyị ní, mongụ́ bongó drụ́ amá kóo máótoómo lị́gị sɨmɨ Tóra ꞌbe ꞌbɨ Karapó ní, ꞌdíꞌbiútú gɨrí kpa zɨ́ma. Kpá kɨ́ mɨéké kúrú Lomo ga bɨ kóo máótoómo yée íri ní, ꞌdíꞌbiútú yée gɨrí kpá kpa zɨ́ma.
13 Quando vieres, traze a capa que deixei em Trôade, em casa de Carpo, bem como os livros, especialmente os pergaminhos.
14 Éyị́ bɨ Alakɨzánde ꞌyị ꞌboro mengị zɨ́ma ní, sinyí romá go gbála. Máútúásá méngịlúgu bɨsinyí ledre zɨ́a kacɨ́ ledre bɨ mengị zɨ́ma née wá. Odụ a, Ngére Yésụ idí lúrú bi zɨ́a sɨmɨ ledre máa née dụụ́ ne.
14 Alexandre, o latoeiro, causou-me muitos males; o Senhor lhe dará a paga segundo as suas obras.
15 Komoyị́ idí ídí royị́ gɨ zɨ́ Alakɨzánde maꞌdáa. Oto roné go okó rozé, ndịsị go úkucáyi ledre gɨ do bi ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịzé ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ní kɨ́ngaya.
15 Tu, guarda-te também dele, porque resistiu fortemente às nossas palavras.
16 Sɨmɨ mɨzefị ꞌdíꞌbi bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ máa ógụ kɨ́ma kóꞌdụ́ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní, bɨkéṛị́ ꞌyị bɨ kóo iꞌbí roné útúne do kacɨ́ma ndéré úku yéme ledre gɨ romá ní ndaá. Abú mengịnɨ́ kóo bɨsinyí ledre zɨ́ma kenée ndotó, Lomo ndaá méngịlúgu bɨsinyí ledre zɨ́ye kacɨ́ a wá.
16 Na minha primeira defesa, ninguém foi a meu favor; antes, todos me abandonaram. Que isto não lhes seja posto em conta!
17 Sɨmɨ ledre máa bɨ kóo née mbá, Ngére Yésụ otoomo ené kóo máa wá. Nɨ kóo fú kɨ́ma, ndịsị kɨ́ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma, zɨ́ma ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyị e za mbá. Née sị́ ledre bɨ kóo yomo máa gɨ roa gɨ zɨ́ kemị ga gére ní.
17 Mas o Senhor me assistiu e me revestiu de forças, para que, por meu intermédio, a pregação fosse plenamente cumprida, e todos os gentios a ouvissem; e fui libertado da boca do leão.
18 Máówo bú, Ngére Yésụ nɨ ndị́sị sáká máa gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre fú kenée gị zɨ́ma ndéréma ndị́sịmá sị́ sịndị́a komo ere, gɨ zɨ́a, nɨ ne Ngére amá. ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị mbófo wo kacɨ́ kadra za mbá, kenée za fí. Idí kenée.
18 O Senhor me livrará também de toda obra maligna e me levará salvo para o seu reino celestial. A ele, glória pelos séculos dos séculos. Amém!
19 Mandá zɨ́ Akúwíla e kɨ́ meꞌbené, Purisíla e kɨ́ Onésịforụ kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e za mbá.
19 Saúda Prisca, e Áquila, e a casa de Onesíforo.
20 Sɨmɨ bɨ kóo máị́nyị ógụmá sɨmɨ Róma ní, Erésito idíaká kóo cịkị sɨmɨ Korị́ndo, zɨ́ma nda kóo ótoómo Tarafímo sɨmɨ Meléto gɨ zɨ́a nɨ kɨ́ ndíyá.
20 Erasto ficou em Corinto. Quanto a Trófimo, deixei-o doente em Mileto.
21 Odụ ledre, ndá lúꞌbú wá, ídí méngị kéyị, zɨ́yị ógụyị́ ꞌdáꞌdá zɨ́ iní kɨ́ ndáꞌbaógụné. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ azé kéye yáa ní, Yubúla e kɨ́ Pódene e kɨ́ Lị́no e kɨ́ Kụlị́da e, Iꞌbínɨ́ mandá zɨ́yị kɨ́ngaya.
21 Apressa-te a vir antes do inverno. Êubulo te envia saudações; o mesmo fazem Prudente, Lino, Cláudia e os irmãos todos.
22 Ngére Yésụ idí ídí kɨ́yị, zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́se za mbá.
22 O Senhor seja com o teu espírito. A graça seja convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.