1 Coríntios 10

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndásé sómụ́lị́gị ledre bɨ kóo Lomo mengị zɨ́ bulúnduzé ga kóna Isɨréle e sɨmɨ bɨ kóo oto rokoꞌbụné zɨ́a ídíne doyé gɨ zɨ́ phoꞌdụ kadra gɨ sɨmɨ Ízibiti zɨ́ye ꞌdógụ Bɨkesị́ Mɨkavu sága ní wá.
1 Taitu, ata a’agir Moses nawiyih hititit ana veya abisa isah mamatar i kwananot. Ata a’agir etei rofom re tafafarih nawiyih Red Sea yan owasasin hirabon rewan rounane hiyen.
2 ꞌDógụ bi bɨ kóo ꞌdogụnɨ́ née nɨ kóo zɨ́ye káa zɨ́ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ye sɨmɨ mongụ́ iní née ní ní gɨ zɨ́a lanyánɨ́ kóo go ro ledre ga bɨ Mụ́sa ndịsị úku a zɨ́ye ní.
2 Rofom wanawanan naatu riy wanawanan hirarabon ana veya, etei bapataito hibai Moses ana bai’ufununayah himatar.
3 Ndịsịnɨ́ kóo ánu tɨ́ fú lá dụụ́ toso éyị́ mɨánu bɨ Lomo ndịsị kóo íꞌbíógụ a zɨ́ye ne ní.
3 Naatu Ayubih ana bay itinin ta’imon marane hire’er etei hibow hi’aa.
4 Zɨ́ye kpá ndị́sị éwé iní bɨ Lomo ndịsị íꞌbíógụ a zɨ́ye ne ní. Iní máa née ndịsị ógụ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ bɨ kóo ndịsị ndéré ndro kéye bɨ nɨ Kɨ́résịto ní.
4 Na’atube ayubit ana harew itinin ta’imon marane re’er etei hitom, naatu ayubit ana To’one harew tit hitomatom nawiyih bairi hin, nati to i Keriso taiyuwin.
5 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị mengịnɨ́ eyé ledre ga bɨ Lomo ndịsị úku a zɨ́ye ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ Lomo ótoómo yée zɨ́ye ndị́sị úyuyé, zɨ́ káṇgáye ídíne kacɨ́ mɨsiꞌdi faa.
5 Baise God ata a’agir moumurih na’in isah men iyasisir, imih himorob arar yan hai rarik awan karatan.
6 Ledre née idí ídí zɨ́ze káa do ꞌdódo ledre káa bɨ azé ndị́sị méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ bulúnduzé ga kóna née ke.
6 Naatu sawar iti himamatar i bai’obaiyen na’atube it isat, ebimatnuwit saise men kakafin sinafumih nakura’ara’ahit hisisinafube tanasinafumih.
7 Ngíti géyị lanyánɨ́ yị́ eyé fú lá ro ledre ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní. Ndásé ídí káa zɨ́ ye wá. Nɨ mɨékéne kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ fú lá óṇgoónzó bangá sị́ mbayi, do ndáꞌbayé kpá akpa ndị́sị ánu esị máa ga gére ní. Zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi do ndị́sịyé éwé leꞌyị́ kóyó kɨ́e kɨ́ ndị́sị léꞌbé keꞌbị.”
7 Wagabur ata a’agir sawar iu’inuwih hikwakwafirih na’atube tanasinafumih. Buk Atamaninamaim iti na’atube eo “Sabuw himare hiyuw hi’aa hibiyasisir, hai yasisir botabir hitom hikoko’aw himisir hiwa’an kwanekwan.
8 Ngíti géyị ndịsịnɨ́ kóo kpá méngị bɨcayi ledre kɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo ésị́ne royé zɨ́a úfu tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị sɨmɨ ndụlụ kị́éꞌdo álifu cị́ kéṛị́ a doa ota (23,000).
8 Imih uwatanah afa hibiwa’an kwanekwanabe men taniwa’an kwanekwan, anayabin nati na’atube hisisinaf, veya ta’imon wanawanan sabuw etei 23,000 ah uy hire himorob.
9 Ndazé kála ledre Kɨ́résịto káa zɨ́ ꞌbɨ lafúze ga bɨ kóna née wá káa bɨ mɨmbéꞌde Lomo nɨ ésị́ rozé zɨ́a úfu zée káa zɨ́ bɨ kóo kasaogụ tụ́ꞌdụ́ kámá e úfu lafúze ga bɨ kóna née ní ní ke.
9 Ata Regah men routobonamaim tanayai, uwatanah afa na’atube hisinaf Regah hirurutubun etei tuwamorob yubih himorob.
10 ꞌYị ga bɨ Lomo gelé yée go zɨ́ye ndị́sị úku ledre ené zɨ́se ní, ndásé kála ledre gɨ tarayé wá. Isɨréle ga gére née ngíti géyị ndịsịnɨ́ kóo kála ledre gɨ tara manda eyé e kenée, zɨ́ Lomo kóo kása ngíti géyị maláyika ené e ógụ úfu ꞌyị kála ledre ga gére née mbá ꞌdáꞌba.
10 Men tanagam kwanekwan, anayabin afa na’atube hisisinaf gurugurusen ana tounamatar na etei rouw himorob.
11 Ledre née mengị kóo roné káa do ꞌdódo ledre zɨ́ze. Ekéotonɨ́ kóo ledre máa née sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kenée gɨ ro zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, zɨ́ze lúrútóko ledre gɨ roa gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ndáꞌbaógụ Yésụ maꞌdáa nɨ go gbóo.
11 Sawar iti himamatar etei i bai’obaiyen na’atube it isat, naatu baimatnuwit isan bukamaim hikirum. Anayabin veya iti boun tama’ama i tana mar yomanin tatit.
12 Sée ga bɨ ówosé rosé go kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, ídísé tóro ngbúó káa bɨ ásé lúyú ledre ke.
12 Imih o yait kunotanot i kubatabatkikin, inakaif gewas men inare’emih.
13 Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌdoꞌdó ga bɨ ogụnɨ́ rosé ní mbá gɨ ro zɨ́se lúyú ledre ní, ogụụtụnɨ́ kóo royé go zɨ́ ngíti géyị lafúse ꞌdáꞌdá. Abú kenée ndotó, Lomo otoomo ené ꞌdoꞌdó née zɨ́a rómo rokoꞌbụsé wá, nɨ íꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ụ́tụsɨmɨ zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ólụ́ógụsé gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó máa née.
13 Routobon mar etei o kubaib na’atube, nati routobon ta’imon sabuw etei tebaib. Baise God ana omatanen mar etei ekakaif. Imih boro men nihamiy routobon gagamin inab a fair nanatabir a niyaweyaw inare’emih. Baise routobon inabaib ana veya i boro fair nit inabatkikin naatu ef nabotawiy inahaiw inatit.
14 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní owụ́ ꞌbɨ Babá e, ídísé ótoómo óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní ꞌdáꞌba.
14 Isan imih au ofonah, wagabur hai bowabow etei kwanihamiyen.
15 Sée ga bɨ ásé ꞌyị ówo ledre e ní, ówosé bú kɨ́dí ledre bɨ máúku ba nɨ maꞌdíi.
15 Ayu iti tur i kwa not wairafi isa ao, saise au tur naniyan kwanab abisa ao kwana’itin.
16 Sáma Kɨ́résịto bɨ ndịsịzé éwé a kɨ́ íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa ní, ꞌdodo kɨ́dí azé kɨ́ Kɨ́résịto go kị́éꞌdo. Kpá kenée gɨ ro ambata bɨ ndịsịzé ꞌdéweífi a dongaráze kɨ́ ánu a ní ꞌdodo kɨ́dí anuzé née kụṛụꞌbụ Kɨ́résịto.
16 Merarayow ana kerowas imaim God ana merar tayiy tatomatom ana veya, Keriso ana rara etei tafafaram. Naatu rafiy taimasib ta’ani’aan ana veya it etei’imak Keriso biyan tafafaram.
17 Zée ga bɨ ndịsịzé ánu ambata bɨ kị́éꞌdo née abú azé tụ́ꞌdụ́ ndotó, azé go dụụ́ ꞌyị kị́éꞌdo.
17 Anayabin rafiy fafar i ta’imon, it moumurit na’in, baise biyat i ta’imon, imih rafiy ta’imon tafafaram.
18 Ledre née nɨ kpá kenée gɨ ro Isɨréle ga bɨ kóna ndịsịnɨ́ ánu éyị́ ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ꞌdáná mbayi ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní. Née ꞌdodo kɨ́dí nɨyí kɨ́ Lomo go éyị́ kị́éꞌdo.
18 Israel sabuw hai sinaf i kwananot. Sheep tebow terouw gem tafanamaim tisibor finimih turih tefaram ta’aau i God bairi nati’imaim tibita’imon maiye.
19 Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ánu éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní, togụ́ anunɨ́ wá, moko ndaá sɨmɨ lomo ga gére née wá.
19 Men kwananot ayu nati wagabur naatu sibor nati wagabur isah kwasisibor i abibasit kwanarouw.
20 Éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga gére kɨ́e ní, ndịsịnɨ́ ꞌdáná a née zɨ́ bɨcayi lomo e, mengịnɨ́ eyé moko kɨ́ ꞌBụzé Lomo wá. Máíli ndásé ídí kị́éꞌdo kɨ́ bɨcayi lomo e wá.
20 En! Baise, abisa au’uwi ana’an i iti na’atube. Eteni Sabuw hai sibor i wagabur isah tisisibor, men God isan. Imih ayu men akok kwa wagabur bairi kwanikofan.
21 Utúasá ené zɨ́se ndị́sịsé éwé sáma Ngére Yésụ kpá kɨ́ ánu kụṛụꞌbụ a, zɨ́se nda mbú ndáꞌbasé kpá ndị́sị kɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ bɨcayi lomo e wá.
21 Kwa men karam boro Regah ana kerowasamaim kwanatom, naatu iban maiye wagabur hai kerowasimaim kwanatom. Naatu men karam Regah ana gem kakafiyinamaim kwanaa, naatu wagabur ana gem tafanamaim kwanaa maiye.
22 Ílisé óto mɨmbéꞌde Ngére Yésụ zɨ́a ésị́ne rosé? Togụ́ mɨmbéꞌde a esị́ go rosé ní, rokoꞌbụsé nɨ bo zɨ́se rómo komo a kɨ́e?
22 Men tanasinaf Regah ana yaso’ar tanakura’ahimih. Kwanotanot it Regah ana fair tanatabir? En!
23 Abú ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ ledre kɨ́dí ledre e emenɨ́ kacɨ́ komoyé mbá mɨéme gɨ ro méngị yée yá, ɨ́ꞌɨ, utúasánɨ́ eyé mbá sáká yée wá. Ngíti géyị mɨméngị ledre e nɨyí bo ndịsịnɨ́ sínyíónzó sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị e.
23 Sawar etei i sinaf isan hibasit, baise sawar etei boro men ta ana gewasin nitimih. Naatu sawar etei i sinaf isan hibasit, baise sawar etei boro men hinibaisimih.
24 Ndásé ndị́sị sómụ́ dụụ́ ledresé gɨ ro bɨlámá ledre wá, ídísé kpá sómụ́ ledre lafúse e.
24 Men yait ta akisin ana gewasin nanuwetamih, baise taituwan hai gewasin nanuwet.
25 Togụ́ ógụndíkisé esị go ꞌbɨ mɨúgú a yá, ídísé lá geré úgú a ánu a ndásé ndúꞌyú a bɨ kɨ́dí, ꞌdanánɨ́ bɨcayi lomo e kɨ́ esị máa née wá ya ní wá.
25 Ahar efanamaim masanuw kwanatotobon kwana’aamo, men anot hinamour kwanibatebatemih.
26 Gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Do sogo káṇgá ba kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní za mbá Ngére Lomo otoogụ yée ne.”
26 Anayabin Buk Atamaninamaim iti na’atube eo, “Me yan sawar tutufin etei tema’am i Regah nowan.”
27 Togụ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ wá, ndolo sée go gɨ ro éyị́ mɨánu yá, ídísé geré ánu a mɨánu ndásé ndúꞌyú a kɨ́dí esị ba ꞌdanánɨ́ lomo e kɨ́e wá ya ní wá, éyị́ mɨánu sinyionzó ené ꞌyị do komo Lomo wá.
27 Orot baitumatum atin nifefeyani airi bay aamih kwanamare abisa namaim nayayare ina’aan, men anot hinamour inibatebatemih.
28 ꞌBúó togụ́ ngíti ꞌyị uku go kɨ́dí, “Ndásé ánu esị née wá ꞌdanánɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ kɨ́ sị́lị́ ꞌyị go kɨ́e yá,” zɨ́se ótoómo a kɨ́ ánu a. Togụ́ kálasé ledre bɨ ꞌyị née uku née yá, ótosé ꞌyị máa née go zɨ́ sómụ́ ledre ené lúyúne zɨ́a ánu esị bɨ ꞌdanánɨ́ bɨcayi lomo e go kɨ́e ní gɨ zɨ́se.
28 Baise orot ta tainimaim na’afare nao, “Iti bay i wagabur isah hisibor.” Nati bay men ina’aan, orot eo’otani i inakakafiy anayabin masanuw ina’ani’aan boro inasinaf kakaf.
29 ꞌYị née nɨ úku ledre kɨ́dí, togụ́ kenée yá, née utúasá ótoómo bɨlámá ledre ené gɨ zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ngíti ꞌyị wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndá ánu éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ wo zɨ́ bɨcayi lomo e wá káa bɨ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị nɨ sínyi gɨ zɨ́yị ke.
29 Nati i men o kakafin kusisinafumih, baise orot nati eo’otani na’iti boro o kakafin sinaf narouw nao. Aisim boro ayu au roufamen abaib sabuw afa hai notamaim ayu hinafufunu?
30 Togụ́ éyị́ bɨ gáa máíli go ánu a, máíꞌbí mbófo éyị́ go zɨ́ Lomo gɨ roa ní, éyị́ bɨ ngíti ꞌyị idí ụ́cụómo máa kɨ́ ánu a ní ꞌdi?
30 “Ayu au bay isan God aifefeyan igegewasin abai ani’aan, aisim sabuw boro au bay abigegewasin isan kakafin hinarouw hinao?”
31 Mɨméngị ledre esé e za mbá togụ́ éyị́ mɨéwé togụ́ mbú éyị́ mɨánu yá, idínɨ́ ídí bɨlámáye gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ royé.
31 Imih abisa ku’ani’aan o kutomatom o kusisinaf etei God wabin bora’ara’ahin isan inasinaf.
32 Ndásé méngị ledre bɨ zɨ́ bi ndị́sị sínyíne ro lafúse gɨ zɨ́a mɨsínyí ní wá. Togụ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go, togụ́ mbú Yụ́da e, Gịrị́gị e, togụ́ mbú ngíti ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo ní, bi ndaá sínyí roa gɨ zɨ́ mɨméngị ledre esé wá.
32 Jew sabuw, Greek sabuw, na’atube ekaleisia sabuw wanawanahimaim men yait ta iniwa’an yababan nab nare’emih.
33 Máa Páwulo, mongụ́ ledre amá nɨ kacɨ́ kadra mbá ndị́sị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi. Máóto amá ledremá owóowó gɨ zɨ́ ledre ꞌyị e wá, mándị́sị óto ledre ꞌyị e owóowó. Gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ zɨ́ye ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo.
33 Ayu i mar etei asisinaftobon sabuw afa aniyasisirih, saise anibaisih yawas hinab, men ayu taiyuwu aniyasisiru.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.