Mateus 17
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NVT
1 Gõꞌdá kậyı̣̂ njı̣̂-kázíyá vósĩ rî, Yésũ drí Yãkóbã yî drı̣̃zó ậdrúpı̣̃ lâ Yõwánĩ bê, gõꞌdá kpá Pétẽrõ bê nĩzó mbãlé únı̣́ ãzâ drı̣̃ lâ ꞌá rĩlí cé gólĩyí bê ĩyî drı̣̃ı̣̂ sĩ tólâ.
1 Seis dias depois, Jesus levou consigo Pedro e os dois irmãos, Tiago e João, até um monte alto.
2 Gõꞌdá Yésũ õtírĩ ꞌbãâ lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê únı̣́ ꞌdĩ drı̣̃ ꞌá tólâ rî, nyĩî ró, Yésũ rî lârâkô drí rû jãzó âꞌdólé lậgû-lậgû ró, nı̣̃lı̣́ lâ drí gõzó lậgúlı̣́ kạ̃ꞌdậ-kạ̃ꞌdậ õzõ ı̣̃tú kâtí. Gõꞌdá ítá gólâkâ drí rû jãzó kpá âꞌdólé lậgû-lậgû ró rõô õzõ ngá îꞌĩ kâtí.
2 Enquanto os três observavam, a aparência de Jesus foi transformada de tal modo que seu rosto brilhava como o sol e suas roupas se tornaram brancas como a luz.
3 Gõꞌdá nyĩî ró, Músạ̃ yî drí âgázó Ẽlíyã bê gólĩyî ândrá, rĩꞌá ĩyî úlı̣́ âtálé Yésũ bê.
3 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
4 Nĩngá sĩ, Pétẽrõ drí ngãzó tã âtálé Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Kúmú, rĩꞌá tã tãndí ꞌî ãmâ drí âꞌdózó ãní bê nõngá. Õzõ ní õlẽ rî, má âꞌdô gũgũ gãꞌá nõngá nâ, ãlô ní drí, ãlô Músạ̃ drí, gõꞌdá ãlô Ẽlíyã drí.”
4 Pedro exclamou: “Senhor, é maravilhoso estarmos aqui! Se quiser, farei três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
5 Gõꞌdá Pétẽrõ õtírĩ ꞌbãâ drẽ zãâ rĩꞌá úlı̣́ âtáꞌá rî, ꞌwãâ ró, mbãrãsãsã mvẽêmvê drí ânĩzó ûrú lésĩ ânĩꞌá gólĩyî rúꞌbạ́ lîmólé. Gõꞌdá gbórókõ drí ậꞌúzó úlı̣́ âtâ-âtâ bê mbãrãsãsã ꞌdî ꞌásĩ kĩ, “Nõô ámâ mvá gólâ má drí lẽlé rõô rî ĩꞌdî. Nĩ ârî tã gólâkâ.”
5 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem brilhante os cobriu, e uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho amado, que me dá grande alegria. Ouçam-no!”.
6 Ĩtí rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ ꞌdĩ bê rî, gólĩyî drí âꞌdózó ũrı̣̃ ró, gõꞌdá drílĩyî ngãzó ꞌdẽlé ĩyî lı̣̃fı̣́ âkólé vũdrı̣́ ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ı̣̂.
6 Os discípulos ficaram aterrorizados e caíram com o rosto em terra.
7 Gõꞌdá Yésũ drí ânĩzó drı̣́ dõlé gólĩyî rú, gõꞌdá drílâ ngãzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ ꞌê ũrı̣̃ kôꞌdáwá. Nĩ ngâ ûrû!”
7 Então Jesus veio e os tocou. “Levantem-se”, disse ele. “Não tenham medo.”
8 Gõꞌdá gólĩyî õtírĩ ĩyî drı̣̃ îngá võ ndrẽlé rî, gólĩyî ndrê gbõ cé Yésũ ĩꞌdî élê.
8 E, quando levantaram os olhos, viram apenas Jesus.
9 Nĩngá sĩ rî, Yésũ yî õtírĩ ꞌbãâ âríꞌá únı̣́ drı̣̃ lésĩ rî, gólâ drí ngãzó tã âtálé ngbálí-ngbálí lãjóꞌbá íyíkâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Tã lârâkô gólâ ãnî drí ndrẽlé ꞌdĩ, nĩ âtâ tã lâ kô õjílã ãzãkã drí ãlôwálâ cãlé bũúũ kậyı̣̂ gólâ mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî drí ꞌẽzó lîdrílí õdrã ꞌásĩ rî tú.”
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou: “Não contem a ninguém o que viram, até que o Filho do Homem ressuscite dos mortos”.
10 Gõꞌdá lãjóꞌbá gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí gólâ rî îjízó kĩ, “Tãlâ ãꞌdô ꞌî lãꞌbí îmbá ꞌbá rî ꞌbá yî drí tã âtázó kĩ nĩ rî, rĩꞌá îcâ-îcâ ró Ẽlíyã drí âgõzó zãlô sı̣́sı̣́ ãngó ꞌá nõngá ꞌdíyî pã ꞌbá drí gõzó âcálé yã?”
10 Os discípulos lhe perguntaram: “Por que os mestres da lei afirmam que é necessário que Elias volte antes que o Cristo venha?”.
11 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó kĩ nĩ rî, “Úlı̣́ gólĩyî drí âtálé ꞌdĩ rĩꞌá tã mbı̣̂ ꞌî. Rĩꞌá îcâ-îcâ ró Ẽlíyã drí âcázó sı̣́sı̣́ lạ́tı̣̂ êdélé njãâ ꞌdíyî pã ꞌbá drí ânĩzó ꞌálâ sĩ.
11 Jesus respondeu: “De fato, Elias vem e restaurará tudo.
12 Gõꞌdá má âtá ãnî drí kĩ, Ẽlíyã âcâ trá nõngá. Gõꞌdá drı̣̃-ꞌbá Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî nı̣̃ı̣́ ĩyî gólâ kô. Gõꞌdá gólĩyî lôꞌê gólâ rî lârâkô trá õnjí ró, õzõ gólĩyî drí lẽlé rî kâtí. Gõꞌdá kpá rĩꞌá ĩtí, mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî, gólĩyî âꞌdô ꞌẽꞌá lâŋõ fẽlé má drí rõô.”
12 Eu, porém, lhes digo: Elias já veio, mas não o reconheceram e preferiram maltratá-lo. Da mesma forma, também farão o Filho do Homem sofrer”.
13 Ĩtí rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ Yésũ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, úlı̣́ Ẽlíyã rî tãsĩ ꞌdî tã ífí lâ drí gõzó fĩlí gólĩyî drı̣̃ı̣̂ dódó. Gõꞌdá gólĩyî drí nı̣̃zó lâ kĩ, Yésũ õrî ꞌdĩ tã Yõwánĩ bãbãtízĩ ꞌẽ ꞌbá ró rî kâ tã lâ âtálé ĩꞌdî ĩyî drí ꞌdĩ.
13 Então os discípulos entenderam que ele estava falando de João Batista.
14 Gõꞌdá Yésũ yî âcâ ĩyî bê únı̣̃ ꞌdî pálé lâ ꞌá lãjóꞌbá íyíkâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê rî, gólĩyî drí õꞌbí dũû ûsúzó, rĩꞌá ĩyî gólĩyî tẽꞌá. Nĩngá sĩ, ãgô ãzâ drí ânĩzó nĩꞌá ꞌãꞌî tı̣̃lı̣́ Yésũ ândrá.
14 Ao pé do monte, uma grande multidão os esperava. Um homem veio, ajoelhou-se diante de Jesus e disse:
15 Gõꞌdá gólâ drí ngãzó tã âtálé Yésũ drí kĩ, “Kúmú, ámâ mvá ãgô ró rî rĩꞌá cú líndrí õnjí tíbê rĩ ꞌbá gólâ rî ꞌẽlé õnjí ró rî bê. Líndrí õnjí ꞌdĩ rî gólâ rî âsélé âsê. Kậyı̣̂ ãzâ ꞌbá yî sĩ rî, líndrí õnjí ꞌdĩ rî gólâ rî vũlı̣́ lạ̃sı̣́ ꞌá, gõꞌdá kậyı̣̂ ãzâ ꞌbá yî sĩ rî, rî gólâ rî vũlı̣́ lı̣̃mvû ꞌá. Ní ndrê gólâ rî ĩzã! Ní pâ gólâ!
15 “Senhor, tenha misericórdia de meu filho. Ele tem convulsões e sofre terrivelmente. Muitas vezes, cai no fogo ou na água.
16 Má âjî gólâ bê lãjóꞌbá áníkâ rî ꞌbá yî ngálâ rî, gõꞌdá gólĩyî îcá kô gólâ rî êdélé.”
16 Eu o trouxe a seus discípulos, mas eles não puderam curá-lo”.
17 Gõꞌdá Yésũ ârî úlı̣́ ãgô ꞌdĩ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, drílâ ngãzó tã âtálé kĩ, “Ãnî õjílã kậyı̣̂ nõ ꞌbá yí kâ nõ, ãnî rĩꞌá tã lẽlẽ ãkó Ôvârí ꞌá. Tã ı̣̂sũ ãníkâ rĩꞌá ányâ ró. Má âꞌdô ꞌẽꞌá rĩlí ãní bê ĩtí ꞌdĩ bũúũ ángô tú yã? Má âꞌdô fĩî ậtũꞌá rĩzó ãní bê ĩtí ꞌdĩ bũúũ ángô tú yã? Áâjî mvá líndrí õnjí bê ꞌdĩ má ngáá nõlé.”
17 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês? Até quando terei de suportá-los? Tragam o menino para cá”.
18 Gõꞌdá áâjî mvá ꞌdĩ bê Yésũ ngálâ rî, gólâ drí tã ꞌbãzó drı̣́-ãcê sĩ líndrí õnjí ꞌdĩ drí kĩ, “Ní âfõ!” Gõꞌdá kôrô líndrí õnjí ꞌdĩ drí âfõzó vólé. Ĩtí rî, kôrô mvá ꞌdĩ drí rû êdézó ı̣̃tú-pá ãlô-ãlô ꞌdĩ sĩ.
18 Então Jesus repreendeu o demônio, e ele saiu do menino, que ficou curado a partir daquele momento.
19 Gõꞌdá tã rî ꞌdĩ vósĩ rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó nĩꞌá Yésũ rî îjílí gólĩyî drí ꞌbãrẽ ĩyî drı̣̃ı̣̂ sĩ rî ꞌá. Gólĩyî kĩ, “Mã îcá kô líndrí õnjí ꞌdĩ drõlé ágámvá ꞌdĩ ꞌásĩ ãꞌdô tãsĩ yã?”
19 Mais tarde, os discípulos perguntaram a Jesus em particular: “Por que não conseguimos expulsar aquele demônio?”.
20 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílĩyî kĩ, “Nĩ îcá kô líndrí õnjí ꞌdĩ drõlé, tãlâ tã lẽlẽ ãníkâ Ôvârí ꞌá rî rĩꞌá cé fínyáwá ĩtí. Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, tí nĩ õró ꞌbãâ tã lẽlẽ bê Ôvârí ꞌá cé fínyáwá õzõ ạ́nú ífí rî kâtí rî, nĩ âꞌdô îcáꞌá cú tã âtálé únı̣́ nõ drí kĩ, gólâ ẽêsê rû võ íyíkâ ꞌdĩ ꞌásĩ rî, únı̣́ ꞌdĩ âꞌdô rû êséꞌá. Ngá ãzâ îcá kô ãnî ndẽlé.”
20 “Porque a sua fé é muito pequena”, respondeu Jesus. “Eu lhes digo a verdade: se tivessem fé, ainda que do tamanho de uma semente de mostarda, poderiam dizer a este monte: ‘Mova-se daqui para lá’, e ele se moveria. Nada seria impossível para vocês,
21 (Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó kĩ, “Líndrí õnjí lârâkô bê ĩtí ꞌdĩ îcá kô âfõlé, õzõ nĩ õꞌbĩ tı̣̂ kô rĩzó rãtáã ꞌẽlé Ôvârí drí tã lâ tãsĩ rî.”)
21 mas essa espécie não sai senão com oração e jejum.”
22 Yésũ yî âgõ bê lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê âcálé ꞌbạ̃drı̣̃ Gãlĩláyã kâ ꞌá rî, kậyı̣̂ ãzâ sĩ, gólâ drí ngãzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ, “Áâꞌdô trá ꞌẽꞌá mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî drı̣́-bã lâ fẽlé õjílã drı̣́gạ́.
22 Quando voltaram a se reunir na Galileia, Jesus lhes disse: “O Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas.
23 Ĩtí rî, áâꞌdô ámâ fũꞌá. Gõꞌdá kpálé ĩtí rî, kậyı̣̂ nâ sĩ, má âꞌdô lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ.” Gõꞌdá lãjóꞌbá gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ gólâ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, gólĩyî drí gõzó âꞌdólé ĩzã ró rõô.
23 Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará”. E os discípulos se encheram de tristeza.
24 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ yî drí nĩzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê cãlé jạ̃rı̣́bạ̃ Kãpẽrãnómã kâ rî ꞌálâ. Tólâ rî, bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá gólĩyî rĩ ꞌbá bélé-bélé ûꞌdúlı̣́ jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ ꞌá rî ãzâ ꞌbá yî drí ânĩzó ĩyî Pétẽrõ rî îjílí kĩ, “Tã îmbá ꞌbá ãníkâ, Yésũ rî bê bélé-bélé rĩꞌá fẽlâ jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ ꞌá rî fẽlé yã?”
24 Quando Jesus e seus discípulos chegaram a Cafarnaum, os cobradores do imposto do templo abordaram Pedro e lhe perguntaram: “Seu mestre não paga o imposto do templo?”.
25 Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã-drı̣̃ lôgõzó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Ãwô, gólâ rî bê fẽlâ.”
25 “Sim, paga”, respondeu Pedro. Em seguida, entrou em casa. Antes que ele tivesse oportunidade de falar, Jesus lhe perguntou: “O que você acha, Simão? O que os reis costumam fazer: cobram impostos de seu povo ou dos povos conquistados?”.
26 Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã-drı̣̃ lôgõzó kĩ nĩ rî, “Õjílã ãzâ ꞌbá yî rî ĩyî nĩ fẽlâ.” Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó kĩ, “ꞌDĩî rĩꞌá mbı̣̂. Ĩtí rî, îcá kô mvá kúmú ꞌdĩ ꞌbá yí kâ drí bélé-bélé fẽzó.
26 “Cobram dos povos conquistados”, respondeu Pedro. “Pois bem”, disse Jesus. “Os cidadãos
27 Gõꞌdá ĩtí rî, mã ꞌbã bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî kô âꞌdólé ạ̃wạ̃ ró ãmá bê. Ní ngâ nĩlí ı̣̃ꞌbı̣̂ ꞌbẽlé lı̣̃mvû ândrê ꞌálâ. Õzõ ní ãâsê ı̣̃ꞌbı̣̂ drı̣̃-káká trá rî, ní njı̣̃ ı̣̃ꞌbı̣̂ rî ꞌdĩ sı̣́-ꞌbálé lâ. Ní âꞌdô ậdı̣̂ ûsúꞌá sı̣́-ꞌbálé lâ ꞌdĩ ꞌá, gõꞌdá ní trõ ró ậdı̣̂ rî ꞌdĩ nĩꞌá fẽlâ bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ãmâ ômbê gĩzó ní bê.” Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã ꞌdî ꞌẽzó té õzõ Yésũ drí âtálé ꞌdĩ kâtí. Ĩtí rî, drílâ ậdı̣̂ ûsúzó, drílâ nĩzó âjílâ bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ĩyî ômbê gĩzó Yésũ bê.
27 Mas, como não queremos que se ofendam, desça até o mar e jogue o anzol. Abra a boca do primeiro peixe que pegar e ali encontrará uma moeda de prata. Pegue-a e use-a para pagar os impostos por nós dois.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.