Mateus 17
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NAA
1 Gõꞌdá kậyı̣̂ njı̣̂-kázíyá vósĩ rî, Yésũ drí Yãkóbã yî drı̣̃zó ậdrúpı̣̃ lâ Yõwánĩ bê, gõꞌdá kpá Pétẽrõ bê nĩzó mbãlé únı̣́ ãzâ drı̣̃ lâ ꞌá rĩlí cé gólĩyí bê ĩyî drı̣̃ı̣̂ sĩ tólâ.
1 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro e os irmãos Tiago e João e os levou, em particular, a um alto monte.
2 Gõꞌdá Yésũ õtírĩ ꞌbãâ lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê únı̣́ ꞌdĩ drı̣̃ ꞌá tólâ rî, nyĩî ró, Yésũ rî lârâkô drí rû jãzó âꞌdólé lậgû-lậgû ró, nı̣̃lı̣́ lâ drí gõzó lậgúlı̣́ kạ̃ꞌdậ-kạ̃ꞌdậ õzõ ı̣̃tú kâtí. Gõꞌdá ítá gólâkâ drí rû jãzó kpá âꞌdólé lậgû-lậgû ró rõô õzõ ngá îꞌĩ kâtí.
2 E Jesus foi transfigurado diante deles. O seu rosto resplandecia como o sol, e as suas roupas se tornaram brancas como a luz.
3 Gõꞌdá nyĩî ró, Músạ̃ yî drí âgázó Ẽlíyã bê gólĩyî ândrá, rĩꞌá ĩyî úlı̣́ âtálé Yésũ bê.
3 E eis que lhes apareceram Moisés e Elias, falando com Jesus.
4 Nĩngá sĩ, Pétẽrõ drí ngãzó tã âtálé Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Kúmú, rĩꞌá tã tãndí ꞌî ãmâ drí âꞌdózó ãní bê nõngá. Õzõ ní õlẽ rî, má âꞌdô gũgũ gãꞌá nõngá nâ, ãlô ní drí, ãlô Músạ̃ drí, gõꞌdá ãlô Ẽlíyã drí.”
4 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Senhor, bom é estarmos aqui. Se o senhor quiser, farei aqui três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
5 Gõꞌdá Pétẽrõ õtírĩ ꞌbãâ drẽ zãâ rĩꞌá úlı̣́ âtáꞌá rî, ꞌwãâ ró, mbãrãsãsã mvẽêmvê drí ânĩzó ûrú lésĩ ânĩꞌá gólĩyî rúꞌbạ́ lîmólé. Gõꞌdá gbórókõ drí ậꞌúzó úlı̣́ âtâ-âtâ bê mbãrãsãsã ꞌdî ꞌásĩ kĩ, “Nõô ámâ mvá gólâ má drí lẽlé rõô rî ĩꞌdî. Nĩ ârî tã gólâkâ.”
5 Falava ele ainda, quando uma nuvem luminosa os envolveu; e eis, vindo da nuvem, uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado, em quem me agrado; escutem o que ele diz!
6 Ĩtí rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ ꞌdĩ bê rî, gólĩyî drí âꞌdózó ũrı̣̃ ró, gõꞌdá drílĩyî ngãzó ꞌdẽlé ĩyî lı̣̃fı̣́ âkólé vũdrı̣́ ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ı̣̂.
6 Ao ouvirem aquela voz, os discípulos caíram de bruços, tomados de grande medo.
7 Gõꞌdá Yésũ drí ânĩzó drı̣́ dõlé gólĩyî rú, gõꞌdá drílâ ngãzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ ꞌê ũrı̣̃ kôꞌdáwá. Nĩ ngâ ûrû!”
7 Jesus aproximou-se e tocou neles, dizendo:
8 Gõꞌdá gólĩyî õtírĩ ĩyî drı̣̃ îngá võ ndrẽlé rî, gólĩyî ndrê gbõ cé Yésũ ĩꞌdî élê.
8 Então eles, levantando os olhos, não viram mais ninguém, a não ser Jesus.
9 Nĩngá sĩ rî, Yésũ yî õtírĩ ꞌbãâ âríꞌá únı̣́ drı̣̃ lésĩ rî, gólâ drí ngãzó tã âtálé ngbálí-ngbálí lãjóꞌbá íyíkâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Tã lârâkô gólâ ãnî drí ndrẽlé ꞌdĩ, nĩ âtâ tã lâ kô õjílã ãzãkã drí ãlôwálâ cãlé bũúũ kậyı̣̂ gólâ mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî drí ꞌẽzó lîdrílí õdrã ꞌásĩ rî tú.”
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou:
10 Gõꞌdá lãjóꞌbá gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí gólâ rî îjízó kĩ, “Tãlâ ãꞌdô ꞌî lãꞌbí îmbá ꞌbá rî ꞌbá yî drí tã âtázó kĩ nĩ rî, rĩꞌá îcâ-îcâ ró Ẽlíyã drí âgõzó zãlô sı̣́sı̣́ ãngó ꞌá nõngá ꞌdíyî pã ꞌbá drí gõzó âcálé yã?”
10 Mas os discípulos perguntaram a Jesus: — Por que, então, os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
11 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó kĩ nĩ rî, “Úlı̣́ gólĩyî drí âtálé ꞌdĩ rĩꞌá tã mbı̣̂ ꞌî. Rĩꞌá îcâ-îcâ ró Ẽlíyã drí âcázó sı̣́sı̣́ lạ́tı̣̂ êdélé njãâ ꞌdíyî pã ꞌbá drí ânĩzó ꞌálâ sĩ.
11 Jesus respondeu:
12 Gõꞌdá má âtá ãnî drí kĩ, Ẽlíyã âcâ trá nõngá. Gõꞌdá drı̣̃-ꞌbá Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî nı̣̃ı̣́ ĩyî gólâ kô. Gõꞌdá gólĩyî lôꞌê gólâ rî lârâkô trá õnjí ró, õzõ gólĩyî drí lẽlé rî kâtí. Gõꞌdá kpá rĩꞌá ĩtí, mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî, gólĩyî âꞌdô ꞌẽꞌá lâŋõ fẽlé má drí rõô.”
12 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e não o reconheceram; pelo contrário, fizeram com ele tudo o que quiseram. Assim também o Filho do Homem irá sofrer nas mãos deles.
13 Ĩtí rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ Yésũ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, úlı̣́ Ẽlíyã rî tãsĩ ꞌdî tã ífí lâ drí gõzó fĩlí gólĩyî drı̣̃ı̣̂ dódó. Gõꞌdá gólĩyî drí nı̣̃zó lâ kĩ, Yésũ õrî ꞌdĩ tã Yõwánĩ bãbãtízĩ ꞌẽ ꞌbá ró rî kâ tã lâ âtálé ĩꞌdî ĩyî drí ꞌdĩ.
13 Então os discípulos entenderam que ele estava se referindo a João Batista.
14 Gõꞌdá Yésũ yî âcâ ĩyî bê únı̣̃ ꞌdî pálé lâ ꞌá lãjóꞌbá íyíkâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê rî, gólĩyî drí õꞌbí dũû ûsúzó, rĩꞌá ĩyî gólĩyî tẽꞌá. Nĩngá sĩ, ãgô ãzâ drí ânĩzó nĩꞌá ꞌãꞌî tı̣̃lı̣́ Yésũ ândrá.
14 Quando eles chegaram para junto da multidão, um homem se aproximou de Jesus, ajoelhou-se e disse:
15 Gõꞌdá gólâ drí ngãzó tã âtálé Yésũ drí kĩ, “Kúmú, ámâ mvá ãgô ró rî rĩꞌá cú líndrí õnjí tíbê rĩ ꞌbá gólâ rî ꞌẽlé õnjí ró rî bê. Líndrí õnjí ꞌdĩ rî gólâ rî âsélé âsê. Kậyı̣̂ ãzâ ꞌbá yî sĩ rî, líndrí õnjí ꞌdĩ rî gólâ rî vũlı̣́ lạ̃sı̣́ ꞌá, gõꞌdá kậyı̣̂ ãzâ ꞌbá yî sĩ rî, rî gólâ rî vũlı̣́ lı̣̃mvû ꞌá. Ní ndrê gólâ rî ĩzã! Ní pâ gólâ!
15 — Senhor, tenha pena do meu filho, porque ele tem convulsões e sofre muito; pois muitas vezes cai no fogo e outras tantas cai na água.
16 Má âjî gólâ bê lãjóꞌbá áníkâ rî ꞌbá yî ngálâ rî, gõꞌdá gólĩyî îcá kô gólâ rî êdélé.”
16 Apresentei-o aos seus discípulos, mas eles não puderam curá-lo.
17 Gõꞌdá Yésũ ârî úlı̣́ ãgô ꞌdĩ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, drílâ ngãzó tã âtálé kĩ, “Ãnî õjílã kậyı̣̂ nõ ꞌbá yí kâ nõ, ãnî rĩꞌá tã lẽlẽ ãkó Ôvârí ꞌá. Tã ı̣̂sũ ãníkâ rĩꞌá ányâ ró. Má âꞌdô ꞌẽꞌá rĩlí ãní bê ĩtí ꞌdĩ bũúũ ángô tú yã? Má âꞌdô fĩî ậtũꞌá rĩzó ãní bê ĩtí ꞌdĩ bũúũ ángô tú yã? Áâjî mvá líndrí õnjí bê ꞌdĩ má ngáá nõlé.”
17 Jesus exclamou:
18 Gõꞌdá áâjî mvá ꞌdĩ bê Yésũ ngálâ rî, gólâ drí tã ꞌbãzó drı̣́-ãcê sĩ líndrí õnjí ꞌdĩ drí kĩ, “Ní âfõ!” Gõꞌdá kôrô líndrí õnjí ꞌdĩ drí âfõzó vólé. Ĩtí rî, kôrô mvá ꞌdĩ drí rû êdézó ı̣̃tú-pá ãlô-ãlô ꞌdĩ sĩ.
18 E Jesus repreendeu o demônio, e este saiu do menino; e, desde aquela hora, o menino ficou curado.
19 Gõꞌdá tã rî ꞌdĩ vósĩ rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó nĩꞌá Yésũ rî îjílí gólĩyî drí ꞌbãrẽ ĩyî drı̣̃ı̣̂ sĩ rî ꞌá. Gólĩyî kĩ, “Mã îcá kô líndrí õnjí ꞌdĩ drõlé ágámvá ꞌdĩ ꞌásĩ ãꞌdô tãsĩ yã?”
19 Então os discípulos, aproximando-se de Jesus, perguntaram em particular: — Por que motivo nós não pudemos expulsá-lo?
20 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílĩyî kĩ, “Nĩ îcá kô líndrí õnjí ꞌdĩ drõlé, tãlâ tã lẽlẽ ãníkâ Ôvârí ꞌá rî rĩꞌá cé fínyáwá ĩtí. Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, tí nĩ õró ꞌbãâ tã lẽlẽ bê Ôvârí ꞌá cé fínyáwá õzõ ạ́nú ífí rî kâtí rî, nĩ âꞌdô îcáꞌá cú tã âtálé únı̣́ nõ drí kĩ, gólâ ẽêsê rû võ íyíkâ ꞌdĩ ꞌásĩ rî, únı̣́ ꞌdĩ âꞌdô rû êséꞌá. Ngá ãzâ îcá kô ãnî ndẽlé.”
20 Jesus respondeu:
21 (Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó kĩ, “Líndrí õnjí lârâkô bê ĩtí ꞌdĩ îcá kô âfõlé, õzõ nĩ õꞌbĩ tı̣̂ kô rĩzó rãtáã ꞌẽlé Ôvârí drí tã lâ tãsĩ rî.”)
21 [Mas esse tipo de demônio só pode ser expulso por meio de oração e jejum.]
22 Yésũ yî âgõ bê lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê âcálé ꞌbạ̃drı̣̃ Gãlĩláyã kâ ꞌá rî, kậyı̣̂ ãzâ sĩ, gólâ drí ngãzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ, “Áâꞌdô trá ꞌẽꞌá mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ rî drı̣́-bã lâ fẽlé õjílã drı̣́gạ́.
22 Quando eles estavam reunidos na Galileia, Jesus lhes disse:
23 Ĩtí rî, áâꞌdô ámâ fũꞌá. Gõꞌdá kpálé ĩtí rî, kậyı̣̂ nâ sĩ, má âꞌdô lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ.” Gõꞌdá lãjóꞌbá gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ gólâ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, gólĩyî drí gõzó âꞌdólé ĩzã ró rõô.
23 e estes o matarão; mas, ao terceiro dia, ressuscitará. Então os discípulos ficaram muito tristes.
24 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ yî drí nĩzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê cãlé jạ̃rı̣́bạ̃ Kãpẽrãnómã kâ rî ꞌálâ. Tólâ rî, bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá gólĩyî rĩ ꞌbá bélé-bélé ûꞌdúlı̣́ jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ ꞌá rî ãzâ ꞌbá yî drí ânĩzó ĩyî Pétẽrõ rî îjílí kĩ, “Tã îmbá ꞌbá ãníkâ, Yésũ rî bê bélé-bélé rĩꞌá fẽlâ jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ ꞌá rî fẽlé yã?”
24 Quando Jesus e os discípulos chegaram a Cafarnaum, os que cobravam o imposto das duas dracmas se dirigiram a Pedro e perguntaram: — O Mestre de vocês não paga as duas dracmas?
25 Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã-drı̣̃ lôgõzó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Ãwô, gólâ rî bê fẽlâ.”
25 Pedro respondeu: — Claro que paga! Quando Pedro estava entrando em casa, Jesus se adiantou, dizendo:
26 Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã-drı̣̃ lôgõzó kĩ nĩ rî, “Õjílã ãzâ ꞌbá yî rî ĩyî nĩ fẽlâ.” Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó kĩ, “ꞌDĩî rĩꞌá mbı̣̂. Ĩtí rî, îcá kô mvá kúmú ꞌdĩ ꞌbá yí kâ drí bélé-bélé fẽzó.
26 Quando Pedro respondeu: “Dos estranhos”, Jesus lhe disse:
27 Gõꞌdá ĩtí rî, mã ꞌbã bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî kô âꞌdólé ạ̃wạ̃ ró ãmá bê. Ní ngâ nĩlí ı̣̃ꞌbı̣̂ ꞌbẽlé lı̣̃mvû ândrê ꞌálâ. Õzõ ní ãâsê ı̣̃ꞌbı̣̂ drı̣̃-káká trá rî, ní njı̣̃ ı̣̃ꞌbı̣̂ rî ꞌdĩ sı̣́-ꞌbálé lâ. Ní âꞌdô ậdı̣̂ ûsúꞌá sı̣́-ꞌbálé lâ ꞌdĩ ꞌá, gõꞌdá ní trõ ró ậdı̣̂ rî ꞌdĩ nĩꞌá fẽlâ bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ãmâ ômbê gĩzó ní bê.” Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã ꞌdî ꞌẽzó té õzõ Yésũ drí âtálé ꞌdĩ kâtí. Ĩtí rî, drílâ ậdı̣̂ ûsúzó, drílâ nĩzó âjílâ bélé-bélé ûꞌdú ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ĩyî ômbê gĩzó Yésũ bê.
27 Mas, para que não os escandalizemos, vá ao mar, jogue o anzol e puxe o primeiro peixe que fisgar. Ao abrir a boca do peixe, você encontrará uma moeda. Pegue essa moeda e entregue aos cobradores, para pagar o meu imposto e o seu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.