2 Pedro 2
The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs VC
1 Áídá’ nṉee bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí ádaadil’įįgo nakai ni’, da’ágát’éégo nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yaa iłch’ídaago’aah ádaadil’įįgo nohwitahyú nakai doleeł, iłch’ígót’aahíí nṉee da’ílíí daidesṉilíí łéda’iłchoogo nohwił ch’ídaago’aahgo nakai doleeł, áí nohweBik’ehń bidiłíí bee nadaabihesṉii ndi áń doo bídaagonlzį da daayiłṉii doleeł, áík’ehgo biká’ ngonyáágee dabíí dagoshchį’ da’ílíí daaleehíí yee ách’į’ daagodit’aah doleeł.
1 Assim como houve entre o povo falsos profetas, assim também haverá entre vós falsos doutores que introduzirão disfarçadamente seitas perniciosas. Eles, renegando assim o Senhor que os resgatou, atrairão sobre si uma ruína repentina.
2 Áík’ehgo nchǫ’go ánádaat’įįłíí nṉee łą́ą́go yikísk’eh daahikáh doleeł; dénchǫ’go ágádaat’eehíí bighą da’aṉii ágot’ee zhiṉééhíí nchǫ’go yaa yádaałti’ doleeł.
2 Muitos os seguirão nas suas desordens e serão deste modo a causa de o caminho da verdade ser caluniado.
3 Dawahá dayúwehégo ídáhádaat’įįgo nach’aago yati’íí bee nohwee hádaałdzil daaleeh doleeł: áí doo áníidá’ góyéégo bá ndaagost’ąą n’íí t’ah ílį́, ła’íí bił ch’ígodeehíí biba’ t’ah bágoz’ąą.
3 Movidos por cobiça, eles vos hão de explorar por palavras cheias de astúcia. Há muito tempo a condenação os ameaça, e a sua ruína não dorme.
4 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí nchǫ’go ádaadzaa n’íí biniidaagodilṉe’íí doo t’ąązhį’ yotą’ da, áídá’ ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa obi’dolkaad lę́k’e, chagołheeł dázhǫ́ diłhiłgo oda’i’áń yuyaa bésh hishbizhíí bee bídaastł’ǫǫgo ígozisgo baa yá’iti’zhį’ ákúyaa biba’ isht’eni’ṉil;
4 Pois se Deus não poupou os anjos que pecaram, mas os precipitou nos abismos tenebrosos do inferno onde os reserva para o julgamento;
5 Doo áníidá’ ni’gosdzáń biká’gee nṉee biniidaagodilṉe’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo t’ąązhį’ yotą’ da, ndi ni’gosdzáń biká’gee doo daagodnłsį dahíí bił tú idesjoolgo áyíílaadá’ Noah, dábik’ehyú ágot’eehíí yaa yałti’ihi biłgo tsebíí hilt’eego hasdáyííṉil lę́k’e;
5 se não poupou o mundo antigo, e só preservou oito pessoas, dentre as quais Noé, esse pregador da justiça, quando desencadeou o dilúvio sobre um mundo de ímpios;
6 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań kįh gozṉil, Sódom ła’íí Gomórrah daaholzéhi, da’ílíí daaleehgo yiłch’ígonyį́į́, iłch’ii zhą́ silįįzhį’, áík’ehgo yuṉáásyú nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daagodnłsį da doleełíí áí kįh gozṉilíí hagot’éégo bich’į’ daagodigháhíí bee bił ídaagozį;
6 se condenou à destruição e reduziu à cinzas as cidades de Sodoma e Gomorra para servir de exemplo para os ímpios do porvir;
7 Áídá’ Lot, nṉee dábik’ehyú át’éhi, hasdáyíłtį́į́, áń nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí dázhǫ́ nchǫ’go bi’at’e’íí yaa nantł’og lę́k’e:
7 se, enfim, livrou o justo Lot, revoltado com a vida dissoluta daquela gente perversa
8 (Lot, dábik’ehyú át’éhi, áí nṉee yitahyú gólį́į́dá’, begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí yo’įįgo ła’íí yidits’ago, bits’ą́’dí’ bijíí dázhǫ́ bił na’diṉi’ dawa jįį;)
8 {esse justo que habitava no meio deles sentia cada dia atormentada sua alma virtuosa, pelo que via e ouvia dos seus procedimentos infames},
9 Áík’ehgo nohweBik’ehń nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yikísk’eh ádaat’eehíí nabídintaahyúgo, hagot’éégo binkááyú ch’éyíṉííłíí yígółsį, áídá’ nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįįzhį’ biba’ ádaayiłsįgo yígółsį, biniidaagodilṉe’ doleełgo:
9 é porque o Senhor sabe livrar das provações os homens piedosos e reservar os ímpios para serem castigados no dia do juízo,
10 Nṉee bits’í nchǫ’go hádaat’iiníí yikísk’eh daahiṉaahíí, ła’íí binadaant’a’íí doo daidits’ag dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań hagot’éégo itisgo yiniidaagodile’go yígółsį. Áí ídaa da’odlíígo ádaat’įį, ła’íí dabízhą́ daabik’eh, yaaká’yú daagolííníí daach’idnłsíni doo biini’ daahą́h dago ncho’go yaa yádaałti’.
10 principalmente aqueles que correm com desejos impuros atrás dos prazeres da carne e desprezam a autoridade. Audaciosos, arrogantes, não temem falar injuriosamente das glórias,
11 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolíni, binawodíí hik’e binldzilíí itisgo ádaat’éhi, doo ła’ da’okáałgo nohweBik’ehń binadzahgee baa dahdaago’aah da.
11 embora os anjos, superiores em força e poder, não pronunciem contra elas, aos olhos do Senhor, o julgamento injurioso.
12 Ndi áí nṉeehíí dziłká’yú gólííníí k’a’ádaat’ee; áí dziłká’yú gólííníí doo natsídaakees da, dabínik’eh ánádaat’įįłíí zhą́ ye’ádaat’ee, bił nda’dideełgo natseedhíí bighą daagozlįį: áí nṉeehíí doo yídaagołsį dahíí dénchǫ’go yaa yádaałti’; áí dabíí nchǫ’go ánádaat’įįłhíí bighą da’ílíí daaleeh doleeł;
12 Mas estes, quais brutos destinados pela lei natural para a presa e para a perdição, injuriam o que ignoram, e assim da mesma forma perecerão. Este será o salário de sua iniqüidade.
13 Doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bighą biniidaagonłt’ééhíí bich’į’ nadaahi’ṉiił, got’įįgo daagodnłch’aadíí gonedlįį daanzį. Da’iłchǫǫhíí ła’íí bik’e ídaa yágosiníí daanlįį, bił da’ohsąągee nohwich’į’ nadaach’aahíí yee ídaa da’odlíí;
13 Encontram as suas delícias em se entregar em pleno dia às suas libertinagens. Homens pervertidos e imundos, sentem prazer em enganar, enquanto se banqueteiam convosco.
14 Nant’į’ na’idahíí zhą́ hadaadéz’įį, nchǫ’go ánádaat’įįłíí doo ádaiłsįįh da; biini’ doo daanłdzil dahíí k’izé’daidihiṉííł: dawahá hádaat’iiníí ładaile’go dázhǫ́ yídaagołsį; bił ch’ídaagodeehgo bá ha’odzíihi ádaat’ee:
14 Têm, os olhos cheios de adultério e são insaciáveis no pecar. Seduzem pelos seus atrativos as almas inconstantes; têm o coração acostumado à cobiça; são filhos da maldição.
15 Nłt’éégo ágot’eehíí bits’ą́’zhį’ dahdikaigo ch’a’okai; Bálaam, Bósor biye’, ánát’įįłhíí k’ehgo yikísk’eh ánádaat’įįł, áń doo bik’ehyú adzaa dahíí bighą bich’į’ nahi’ṉiiłíí bił nzhǫǫ lę́ké;
15 Deixaram o caminho reto, para se extraviarem no caminho de Balaão, filho de Bosor, que amou o salário da iniqüidade.
16 Áídá’ nchǫ’go ánát’įįłhíí bighą nłdzilgo bich’į’ ha’odzii: túlgayé doo yałti’ da n’íí nṉee bizhiihíí bee bich’į’ hadziigo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidin’íí doo goyą́ą́ dayú aṉe’ n’íí áísįįd.
16 Mas foi repreendido pela sua desobediência: um animal mudo, falando com voz humana, refreou a loucura do profeta.
17 Áí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ iłch’ídaago’aahgo ádaadil’íni, łeyi’dí’ tú hadaazlįį n’íígee tú ádįhíí k’ehgo ádaat’ee, yaak’os bił nadaagoyolhíí k’ehgo ádaat’ee; áí aad nahinagíí k’ehgo godiłhiłíí bádįhyú dahazhį’ bágoz’ąą.
17 Estes são fontes sem água e nuvens agitadas por turbilhões, destinados à profundeza das trevas.
18 Ídaa da’odlíígo yati’ nchaahíí yee yádaałti’go nṉee nda’iłsiihgo daahiṉaahíí bitahdí’ dánane yits’ą́’heskaihíí k’izébidihiṉííł, bits’í nchǫ’íí zhą́ hádaat’įįgo, ła’íí nchǫ’íí doo yich’į’ t’ąązhį’ ádaat’ee dago k’izébidihiṉííł.
18 Com palavras tão vãs quanto enganadoras, atraem pelas paixões carnais e pela devassidão aqueles que mal acabam de escapar dos homens que vivem no erro.
19 Dawa bee nohwich’į’ bił ch’ída’ntįįh daabiłṉii ndi dabíí nchǫ’íí bi’isna’ daanlįįdá’ ádaaṉii: hant’é nṉee bidag hagháhíí, da’áí bi’isna’ hileeh.
19 Prometem-lhes a liberdade, quando eles mesmos são escravos da corrupção, pois o homem é feito escravo daquele que o venceu.
20 Jesus Christ nohweBik’ehń, Hasdánohwiṉiiłíí, yídaagołsiníí bee ni’gosdzáń biká’gee nchǫ’go ágot’eehíí bits’ą́’dí’ haheskaihíí bikédí’go, da’áí nchǫ’íí bee ák’inanáda’istł’ǫ́ǫ́go, áí bitis nádaasdlįįyúgo, ntsédá’ ádaat’ee n’íí bitisgo nchǫ’go ádaat’eego nádaadleeh.
20 Com efeito, se aqueles que renunciaram às corrupções do mundo pelo conhecimento de Jesus Cristo nosso Senhor e Salvador nelas se deixam de novo enredar e vencer, seu último estado torna-se pior do que o primeiro.
21 Dábik’ehyú ágot’eehíí doo yídaagołsį dago zhiṉeehíí doo bá nłt’éé da, ndi yídaagołsįįdíí bikédí’go dilzįhgo bengot’aaníí baa daadest’ąą n’íí yits’ą́’zhį’ ádaasdzaa zhiṉééhíí itisgo doo bá nłt’éé da.
21 Melhor fora não terem conhecido o caminho da justiça do que, depois de tê-lo conhecido, tornarem atrás, abandonando a lei santa que lhes foi ensinada.
22 Da’aṉiigo goyą́ą́go yati’íí gáṉííhíí k’ehgo ádaat’ee, Gósé dabíí bikwih n’íí yaa nadáhgo néídąą; ła’íí góchi tánásgizihi goshtł’ish yiyi’ nanáhasghal, ṉii.
22 Aconteceu-lhes o que diz com razão o provérbio: O cão voltou ao seu vômito {Pr 26,11}; e: A porca lavada volta a revolver-se no lamaçal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Pedro 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.