Mateus 6
God Ananin Balan (APEB) vs NVT
1 Jisas balan nyeilen ali naklipech nakli, “Ipak punenek yologi. Kobi pukli punek enenyi enen yopinyi pasin agundak elpech chasuh nabes sape umu kadak chutulinyu-mepu, wak. Pukli pugimeh namudak umu, ipakinu Aninu douk nape iluh heven uli eke kobi nubemepu ipakich yopichi echudak, wak.
1 “Tenham cuidado! Não pratiquem suas boas ações em público, para serem admirados por outros, pois não receberão a recompensa de seu Pai, que está no céu.
2 Namudak ali sapos ipak pukli pukech enech echudak echudak wakechimu, ipak kobi yotu hwalu pukech yopugunmomu chunatimaguk tikuk ati, wak. Kobi pugimeh kobi echech chenek loh uli elpech chagimeh gani lotuwig wilag o yegwih umu, wak. Echudakmali elpech douk chakli kadak elpech chutulich ali chutuk echechich yeguh chukih. Aduligu atugu yaklipepu. Echechich yopichi echudak douk achanalawech ali julug.
2 Quando ajudarem alguém necessitado, não façam como os hipócritas que tocam trombetas nas sinagogas e nas ruas para serem elogiados pelos outros. Eu lhes digo a verdade: eles não receberão outra recompensa além dessa.
3 Wakuli sapos ipak pukli pugakomu echudak wakechi elpech pukech echudak umu, ipak imas punobechuk pukech. Ipakichi elpech douk chape halakatimu ipak uli chopuk kobi chudukemech, wak.
3 Mas, quando ajudarem alguém necessitado, não deixem que a mão esquerda saiba o que a direita está fazendo.
4 Punek namudak ali eke kobi enech chudukemech, wak. Namudak ali ipakinu Aninu douk natik enyudak ipak ponobechuk peneken uli, ali eke nukepu yopichi echudak.
4 Deem sua ajuda em segredo, e seu Pai, que observa em segredo, os recompensará.”
5 Jisas balan nyeilen nakli, “Abudak nyultab punek beten pusolik God abali, ipak kobi puneken puduk echudak douk chapemu chene loh uli i save cheneken umu, wak. Echech douk chanubu oub baitak umu chitak chiyotu numun lotuwig wilag o chunak chiyotu agundak wolobaichi elpech chalahemu ali chunek beten umu elpech chutulich. Adul ati yaklipepu. Echechich yopichi echudak douk achanalawech ali julug.
5 “Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas, que gostam de orar em público nas sinagogas e nas esquinas, onde todos possam vê-los. Eu lhes digo a verdade: eles não receberão outra recompensa além dessa.
6 Wakuli abudak nyultab ipak pukli punek beten abali, ipak imas puwich ipakip lip, puwaluk duahas ali punek beten pusolik ipakinu Aninu douk wo chutulunatili e. Namudak ali ipakinu Aninu douk nape natik enyudak ipak ponobechuk peneken uli ali eke nukepu yopichi echudak.
6 Mas, quando orarem, cada um vá para seu quarto, feche a porta e ore a seu Pai, em segredo. Então seu Pai, que observa em segredo, os recompensará.
7 Ali abudak nyultab punek beten abali, ipak kobi piyagwleh wolobainyi meyoluhin balan. Kobi puduk echech douk wo chudukemu God uli e i save chagimeh umu, wak. Echech i save chakli echechim wo adulim uli e god eke humnekech umu echechin lounyi beten.
7 “Ao orar, não repitam frases vazias sem parar, como fazem os gentios. Eles acham que, se repetirem as palavras várias vezes, suas orações serão respondidas.
8 Ali ipak kobi pugipech echechin pasin, wak. Ipak douk watak pusolik ipakinu Aninu e, ali anan douk anadukemu ihechumali echudak ipak wokepamu.
8 Não sejam como eles, pois seu Pai sabe exatamente do que vocês precisam antes mesmo de pedirem.
9 Ali punek beten umu douk puneken namudak. Pukli, ‘Apakinyu Aninu nyape iluh heven uli, apak makli chunatimaguk elpech chutuk nyakin yopinyi yeul nyukih.
9 “Portanto, orem da seguinte forma: Pai nosso que estás no céu, santificado seja o teu nome.
10 Makli nyak nyupe nebenyalimu wolobaichi elpech. Makli nyugakamapu mugipech enenyi enen nyak nyaklienyi agundak apudak atap, douk chape iluh heven uli i save chagipechen umu.
10 Venha o teu reino. Seja feita a tua vontade, assim na terra como no céu.
11 Nyak nyukapu woligun gnunokwnumu doumeih uli.
11 Dá-nos hoje o pão para este dia,
12 Apak douk wo munohwen mupemu yowenyi douk kipahechi cheneken umu apak uli e wak, mokleyenyuk. Douk namudak ali nyak kobi wata nyunohwen nyupemu yowenyi apak moneken uli wak, nyukleyenyuk.
12 e perdoa nossas dívidas, assim como perdoamos os nossos devedores.
13 Nyak kobi nyukutuk Satan nichakomapamu munek yowenyi, wak. Wakuli douk nyihiyaho-noguk umu apak mupe kalbu.’ [Nyak atinyu nyape nyohwalu elpech chawich agundak nyak nyape nebenyalimu nyakich elpech umu, nyanubu dodogowinyu atinyu ali wolobaichi elpech chatuk nyakin yeul nyakih eheh nyumneh, adulin.]
13 E não nos deixes cair em tentação, mas livra-nos do mal. Pois teu é o reino, o poder e a glória para sempre. Amém.
14 “Mnek. Sapos ipak kobi punosuh yowenyi douk kipahechi chenekenyumepu uli pupemu, orait ipakinu Aninu nape iluh heven uli chopuk eke nunekumepu namudak ati. Eke kobi nunosuh yowenyi douk ipak peneken uli nupe, wak. Eke nukwleyenyuk.
14 “Seu Pai celestial os perdoará se perdoarem aqueles que pecam contra vocês.
15 Wakuli sapos ipak punosuh yowenyi douk kipahechi chenekenyumepu uli pupemu, orait ipakinu Aninu chopuk eke nunosuh ipak peneken uli yowenyi nupe. Eke kobi nukli nukwleyenyuk, wak.”
15 Mas, se vocês se recusarem a perdoar os outros, seu Pai não perdoará seus pecados.”
16 Jisas wata chopuk nakli, “Ali abudak nyultab pukli punek tambumu kakwich eneh nyumneh ali pupe punek beten atin abali, ipakigas yamagas kobi yowegas, wak. Kobi puduk echech douk chapemu chenek loh uli. Echech douk chenek tambumu kakwich ali chenek yamagas yowegas umu kadak elpech chutulich chukli echech douk wo chuwak woligun e. Aduligu atugu yaklipepu. Echechich yopichi echudak douk achanalawech ali ajulug.
16 “Quando jejuarem, não façam como os hipócritas, que se esforçam para parecer tristes e desarrumados a fim de que as pessoas percebam que estão jejuando. Eu lhes digo a verdade: eles não receberão outra recompensa além dessa.
17 Wakuli ipak, sapos punek tambumu kakwich umu punek beten eneh nyumneh umu, ipak imas punouh ipakigas yamagas. Puh yamagas ali punek wel umu ipakigas balagas.
17 Mas, quando jejuarem, penteiem o cabelo e lavem o rosto.
18 Punek namudak umu kipahechi kobi chudukemech umu agundak ipak penek tambumu kakwich eneh nyumneh ali pape penek beten atin umu. Ipakinu Aninu douk wo chutulunu atili e anan atunu nudukemech. Ali ipakinu Aninu douk nutik enyudak ipak punobechuk puneken ali eke nukepu yopichi echudak.”
18 Desse modo, ninguém notará que estão jejuando, exceto seu Pai, que sabe o que vocês fazem em segredo. E seu Pai, que observa em segredo, os recompensará.”
19 Ali Jisas wata nakli, “Ipak kobi punobuk ipakich yopiyopichi echudak chukus atugun apudak atap, wak. Punechubuk agundak umu douk eke echudak chubleyech o chunek ros yowech o chaku olugwih uli chuwol wilag chuwich chukumech aluh.
19 “Não ajuntem tesouros aqui na terra, onde as traças e a ferrugem os destroem, e onde ladrões arrombam casas e os furtam.
20 Wakuli ipakich yopichi echudak, ipak imas punechubuk chukusumepu kalbu gani iluh heven. Chukus abuldak wabul douk eke kobi enech echudak chubleyech o chunek ros o chaku olugwih uli kobi chuwich chukumech aluh umu.
20 Ajuntem seus tesouros no céu, onde traças e ferrugem não destroem, e onde ladrões não arrombam nem furtam.
21 Ipak punobuk ipakich yopichi echudak gani iluh heven. Punek namudak ali ipak ulkwip eke pupemu pulomu ablabuk wabul atubul douk ipakich echudak chakusumepamu.
21 Onde seu tesouro estiver, ali também estará seu coração.
22 Ipakis nabes douk sape kobi lam umu ipakiluh yegechiweluh. Sapos ipakis nabes sutik yopichi echudak ali ipakip ulkwip pulomu yopinyimu, ipakiluh yegechiweluh eke hlupe kalbu.
22 “Seus olhos são como uma lâmpada que ilumina todo o corpo. Quando os olhos são bons, todo o corpo se enche de luz.
23 Wakuli sapos ipakis nabes yowes sutik yowechi echudak ali ipakip ulkwip pulomu yopinyimu, ipakiluh yegechiweluh chopuk eke hlupe sisahw. Namudak ali sapos ipakip ulkwip pulomu yowenyi atin umu, ipak eke punubu pupe sisahw kobi hagak lam ali pape yomotokweh umu.
23 Mas, quando os olhos são maus, o corpo se enche de escuridão. E, se a luz que há em vocês é, na verdade, escuridão, como é profunda essa escuridão!
24 Deke kobi elpen nyunokwnumu nyunek moulamu biom nebemi almom, wak. Enyen douk eke nyukli wakuk ananu ali ananu eke ulkum munohwanu. Ananu eke nyumnek ananin balan ali ananu eke kobi nyumnekanu. Ipak douk wo punokwnumu pusuh God ananin moul ali punek moulamu mani alagun e, wak.
24 “Ninguém pode servir a dois senhores, pois odiará um e amará o outro; será dedicado a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e ao dinheiro.”
25 Namudak ali douk yaklipepu. Ipak kobi ulkwip yowep umu ipak yet ali pukli, ‘Iwe, kedeke muhuli kakwich o abal agnumu michah?’ Chopuk ipakip ulkwip kobi yowep umu ipakiluh yegechiweluh ali pukli, ‘Kedeke muneki luseh agnumu munekeh?’ Enyudakmali kobi piyagwlehen ati, wak. Ipak douk eke kobi pupe dodogowipamu luseh uli kakwich atich ali pupe loubamu apudak atap, wak. Susubati, ipak imas pupe kalbu punubu duldulipaguk ali echudak enech kakwich o luseh adakio punobukuk ulkwipumech.
25 “Por isso eu lhes digo que não se preocupem com a vida diária, se terão o suficiente para comer, beber ou vestir. A vida não é mais que comida, e o corpo não é mais que roupa?
26 Ipak putik hwehilau iluh uli almiguh. Ogwoguh douk wo hwunou kakwich aliga yopich ali wata hwutimech hwunak hwunechubuk onog chubukig wilag e, wak. Ogwoguh douk apakinu Aninu nape iluh heven uli i save nabilomoguh. Wakuli ipak elpech, ipak douk panubu yopipali pechalakuk oguhudak almiguh.
26 Observem os pássaros. Eles não plantam nem colhem, nem guardam alimento em celeiros, pois seu Pai celestial os alimenta. Acaso vocês não são muito mais valiosos que os pássaros?
27 Ipak deke omuni ulkum yowem umu nyukli nyupe kalbu ali namudak wosik dodogowin nyugamu nyupegu anagun alagun banogun nyultabigun nyichalakuk abudak douk enyen eke nyugak abali? Ati deke kobi enen, wak.
27 Qual de vocês, por mais preocupado que esteja, pode acrescentar ao menos uma hora à sua vida?
28 Ipakip ulkwip yowep umu luseh umu monoken? Ipak wata putik polowahas ali ulkwip pulomu agundak chakihumali. Echech douk wo chunek moul o chunoklopu luseh e, wak.
28 “E por que se preocupar com a roupa? Observem como crescem os lírios do campo. Não trabalham nem fazem roupas
29 Wakuli douk yaklipepu. Seiwak King Solomon douk nenek sanatimaguk ananis yopuyopusi bilas. Wakuli ananis bilas douk wak anas sunubu dudukas kobi enen echudak polowahas umu e, wak.
29 e, no entanto, nem Salomão em toda a sua glória se vestiu como eles.
30 Doumeih wichap pakih pape yawihas. Wakuli kaman eke chublap chuwachop nyih. Apudak wichap douk wak enech yopichi echudak e, wak. Wakuli God douk nagakomop ali nenekap patoglu dudukap meyoh. Ipak douk ati panubu kobi wak punek bilipumanamu e, wak. Tik, ipak elpech douk panubu yopipali pechalakuk apudak wichap. Anan douk eke nukepu yopusi bilas punekas.
30 E, se Deus veste com tamanha beleza as flores silvestres que hoje estão aqui e amanhã são lançadas ao fogo, não será muito mais generoso com vocês, gente de pequena fé?
31 Namudak ali ipak kobi ulkwip yowep pukli, ‘Iwe, kedeke muhuli abal uli kakwich agnumu michah o omuni nyukapu eneh luseh munekeh?’ Namudak kobi pukli ati, wak.
31 “Portanto, não se preocupem, dizendo: ‘O que vamos comer? O que vamos beber? O que vamos vestir?’.
32 Enyudakmali douk echech wo chudukemu God uli e atich i save ulkwip yowep umu chutimu ihechumali echudak. Wakuli ipak, ipakinu Aninu nape iluh heven uli douk natulipu ali anadukemech umu, ipak imas pulau ihechumali echudak ipak tukwahepomech uli.
32 Essas coisas ocupam o pensamento dos pagãos, mas seu Pai celestial já sabe do que vocês precisam.
33 Wakuli susubati ipak imas dodogowipu atipamu pukli puwich agundak God nape nebenalimu ananich elpech umu ali punek anan naklienyi duldulinyi pasin. Pulik punek enyudak ali ihechumali enechi enech echudak eke adakio nukepeyech alagun.
33 Busquem, em primeiro lugar, o reino de Deus e a sua justiça, e todas essas coisas lhes serão dadas.
34 Namudak ali ipakip ulkwip kobi yowep umu enenyi enen douk eke nyutoglu kaman uli, wak. Enenyi enen hevi nyutoglu kaman uli douk nyutoglu ali nyunubu nyukusuk kaman atugun. Enenyi enen nyutoglu anah nyumnah uli douk nyunubu nyukusuk ahabuk atuh nyumnah.”
34 “Portanto, não se preocupem com o amanhã, pois o amanhã trará suas próprias inquietações. Bastam para hoje os problemas deste dia.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.