Lucas 23

Nyɩhyɛ Fʋfɔlɛʼn (ANY) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Ɛhɩ, mgbain'n-mɔ kʋalaa kɔ jasʋ, bɛ nʋn Zozi kɔ hɔ *Pilatɩ aja sʋ.
1 Levantou-se a sessão e conduziram Jesus diante de Pilatos,
2 Pilatɩ anyunnun ɛbɛlɛ, bɛ kɔ bɔ yɩ́ bʋ bɛ kɔ tʋn yɩ́ ɛsʋan kɛ: “Sʋanlan ɛhɩ lɛ kele yɛ́ mân nɩn anun menian'n-mɔ atɩn ɛtɛ. Ɔ kan kele bɛ́ kɛ nán man bɛ tua ajule'n bɛ man belemgbin Sezaa. Ɛsɛ yɩ́ nwan yɩ́ muonun ɔ tɩ *Kilisi, Belemgbin Ngʋandefʋɛ.”
2 e puseram-se a acusá-lo: Temos encontrado este homem excitando o povo à revolta, proibindo pagar imposto ao imperador e dizendo-se Messias e rei.
3 Mɔ bɛ hanlɩn sɔ'n, Pilatɩ kɔ bisa Zozi kɛ: “Asʋ Zufʋ'n-mɔ belemgbin'n y'ɔ le wɔ́ ɔ?”
3 Pilatos perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus? Jesus respondeu: Sim.
4 Mɔ Zozi bualɩ ɛhɩ'n, Pilatɩ kɔ kaci yɩ́ nyɩn tɛɛyɩfʋɛ mgbain'n-mɔ nʋn meninsʋnman nɩn anwʋn ɛlɔ. Yɩ́ nwan: “Mɩn nnwun man like ɛtɛ mɔ sʋanlan ɛhɩ a yɔ ɔ.”
4 Declarou Pilatos aos príncipes dos sacerdotes e ao povo: Eu não acho neste homem culpa alguma.
5 Nan mɔ Pilatɩ hanlɩn sɔ'n, bɛ kɔ han bɛ kɔ fua sʋ kɛ: “Ɔ kele yɛ́ mân nɩn anun menian'n-mɔ atɩn ɛtɛ maan bɛ jasʋ awaa akɔmɩn anun. Ɔ'a bɔ yɩ́ bʋ Galile mân nɩn anun ɛlɔ, ɔ'a sɩn Zude mân'n lɩka kʋalaatin dede ɔ'a ju Zoluzalɛmʋn ɛwa.”
5 Mas eles insistiam fortemente: Ele revoluciona o povo ensinando por toda a Judéia, a começar da Galiléia até aqui.
6 Mɔ Pilatɩ tɩlɩ ɛjɔlɛ sɔ'n, ɔ kɔ bisa bɛ́ kosuan kɛ: “Yɩ́ ti, sʋanlan ɛhɩ fi Galile mân nun?”
6 A estas palavras, Pilatos perguntou se ele era galileu.
7 M'ɔ tɩlɩ kɛ Zozi fi belemgbin Elɔdɩ mân nɩn anun'n, ɔ man bɛ nʋn Zozi kɔ hɔ Elɔdɩ aja sʋ ɛlɔ. Ɔ sanlɩn kɛ, tɛmʋn sɔ'n, anɩn belemgbin Elɔdɩ kʋsʋ fi Galile ɔ a Zoluzalɛmʋn ɛbɛlɛ.
7 E, quando soube que era da jurisdição de Herodes, enviou-o a Herodes, pois justamente naqueles dias se achava em Jerusalém.
8 Mɔ Elɔdɩ nwunlin Zozi'n, ɔ lili yɩ́ nwʋn fɛ. Ɔ sanlɩn kɛ bɛ kan Zozi ɛjɔlɛ'n m'ɔ tɩtɩ'n, nán ɛnɛ bie ɔ. Kʋsʋ ɔ nyanlɩn man atɩn bɛ́ nnyuan bɛ́ nyɩn yialɩ man lé. Elɔdɩ jʋnlɩn kɛ anɩn Zozi 'ba yɔ asinbɛnwʋn like kʋn kele yɩ́.
8 Herodes alegrou-se muito em ver Jesus, pois de longo tempo desejava vê-lo, por ter ouvido falar dele muitas coisas, e esperava presenciar algum milagre operado por ele.
9 Ɔ kɔ bisa bisa Zozi kosuan dɔʋn kpa. Nan kʋsʋ Zozi ngɔ bua man ɛjɔlɛ fɩ́ɩ́.
9 Dirigiu-lhe muitas perguntas, mas Jesus nada respondeu.
10 Anɩn tɛɛyɩfʋɛ mgbain'n-mɔ nʋn mala nɩn asʋ mgbain'n-mɔ wɔ ɛbɛlɛ. Ɛsʋan mɔ bɛ tʋnlɩn Zozi'n, ɔ tɩ man nzɛmɩndɛ.
10 Ali estavam os príncipes dos sacerdotes e os escribas, acusando-o com violência.
11 Elɔdɩ nʋn yɩ́ nzalafʋ'n-mɔ kɔ bu Zozi sʋanlan mgban mgban, bɛ kɔ gʋlʋ yɩ́ nwʋn. Elɔdɩ kɔ man bɛ kɔ fa taladɩɛ kanlanman kʋn bɛ kɔ wula Zozi. Ɔ kɔ man bɛ nʋn Zozi kɔ sa kɔ hɔ Pilatɩ anwʋn ɛlɔ.
11 Herodes, com a sua guarda, tratou-o com desprezo, escarneceu dele, mandou revesti-lo de uma túnica branca e reenviou-o a Pilatos.
12 Cɩan sɔ kʋnmgba'n, Elɔdɩ nʋn Pilatɩ bɛ kacili amanngʋan. Daba, anɩn bɛ́ munnyuan bɛ nni man.
12 Naquele mesmo dia, Pilatos e Herodes fizeram as pazes, pois antes eram inimigos um do outro.
13 Ɛhɩ, Pilatɩ kɔ yia *tɛɛyɩfʋɛ mgbain'n-mɔ, Izalayɛ mân nɩn asʋ mgbain'n-mɔ nʋn bagua'n.
13 Pilatos convocou então os príncipes dos sacerdotes, os magistrados e o povo, e disse-lhes:
14 Ɔ kɔ fa kɔ tʋ bɛ́ nyunnun kɛ: “Ɛmɔ a fa sʋanlan ɛhɩ a bɛlɛ mɩ́n kɛ ɔ kele menian'n-mɔ atɩn ɛtɛ. Ɛmɔ anyunnun ɛwa, m'an bisa yɩ́ kosuan. Mɩn nnwun man ɛtɛ fɩ́ɩ́ mɔ ɔ'a yɔ, mɔ yɩ́ ti yɛ̂ ɛmɔ a tʋn yɩ́ ɛsʋan'n.
14 Apresentastes-me este homem como agitador do povo, mas, interrogando-o eu diante de vós, não o achei culpado de nenhum dos crimes de que o acusais.
15 Elɔdɩ kʋsʋ a nnwun man ɛtɛ mɔ ɔ'a yɔ ɔ. Ɔ sanlɩn kɛ, ɔ a man bɛ nʋn yɩ́ a sa a a yɛ́ nwʋn ɛwa. Mɔ yɛ nwun yɩ́ nun'n y'ɔ le kɛ sʋanlan ɛhɩ yɔlɩ man ɛtɛ fɩ́ɩ́ m'ɔ di kɛ bɛ kun yɩ́ ɔ.
15 Nem tampouco Herodes, pois no-lo devolveu. Portanto, ele nada fez que mereça a morte.
16 Yɩ́ ti, mɩn 'ba man bɛ fin yɩ́ mgbele nán mɩn yaci yɩ́ nun.” [
16 Por isso, soltá-lo-ei depois de o castigar.
17 Bɛ 'di *Pakɩ fɛtɩ biala, ɔ di kɛ Pilatɩ man bɛ yɩ bɛ́ mɔ b'a gua bɛ́ fiadɩ nɩn anun kʋn.]
17 {Acontecia que em cada festa ele era obrigado a soltar-lhes um preso.}
18 Nan mɔ Pilatɩ hanlɩn kɛ ɔ 'man bɛ fin Zozi mgbele nán ɔ yaci yɩ́ nun'n, bɛ́ kʋalaa bɛ́ nʋan kɔ yɔ kʋn, bɛ lɛ tɛtɩan bɛ kan kɛ: “Man bɛ hún sʋanlan ɛhɩ! Yaci Balabasɩ nun man yɛ́!”
18 Todo o povo gritou a uma voz: À morte com este, e solta-nos Barrabás.
19 (Bɛ tʋlɩ Balabasɩ fiadɩ, ɔ sanlɩn kɛ ɔ kɔ man kulo nɩn asʋ menian'n-mɔ kɔ jasʋ awaa akɔmɩn anun, ɛsɛ ɔ kɔ hun sʋanlan.)
19 {Este homem fora lançado ao cárcere devido a uma revolta levantada na cidade, por causa de um homicídio.}
20 Kɛmɔ afɩ Pilatɩ kulo kɛ ɔ yaci Zozi nun'n, ɔ kɔ bisa bɛ́ kosuan biekun.
20 Pilatos, porém, querendo soltar Jesus, falou-lhes de novo,
21 Anɩn menian'n-mɔ tɛ tɛtɩan. Bɛ́ nwan: “Bʋbɔ yɩ́ kʋlʋwa sʋ! Bʋbɔ yɩ́ kʋlʋwa sʋ!”
21 mas eles vociferavam: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Ɛsɛ Pilatɩ kɔ bisa bɛ́ kosuan biekun. Yɩ́ kpɛ̂ nsan nɩn asʋ, yɩ́ nwan: “Nyɔlɩɛ ɛtɛ benin yɛ̂ ɔ'a yɔ ɔ? Mɩn nnwun man ɛtɛ mɔ ɔ'a yɔ, m'ɔ di kɛ bɛ kun yɩ́ ɔ. Ɛhɩka ati, mɩn 'ba man bɛ fin yɩ́ mgbele nán mɩn yaci yɩ́ nun.”
22 Pela terceira vez, Pilatos ainda interveio: Mas que mal fez ele, então? Não achei nele nada que mereça a morte; irei, portanto, castigá-lo e, depois, o soltarei.
23 Bɛ ngɔ li man ɛjɔlɛ'n mɔ Pilatɩ lɛ kan kele bɛ́ nɩn anwʋn bie. Anɩn bɛ lɛ tɛtɩan sɛlɛ kpa bɛ kan bɛ kele Pilatɩ kɛ ɔ mán bɛ bʋ́bɔ Zozi kʋlʋwa sʋ. Bɛ le ɛtɛtɩan dede Pilatɩ kɔ kpati kɔ sɩn bɛ́ atɩn dɩɛ nɩn asʋ.
23 Mas eles instavam, reclamando em altas vozes que fosse crucificado, e os seus clamores recrudesciam.
24 Ɔ kɔ le bɛ́ ɛjɔlɛ'n kɔ tʋ nun.
24 Pilatos pronunciou então a sentença que lhes satisfazia o desejo.
25 Ɔ kɔ yaci Balabasɩ nun. Ɔ sanlɩn kɛ Balabasɩ sɔ'n m'ɔ manlɩn menian'n-mɔ jasʋlɩ awaa akɔmɩn anun ɛsɛ ɔ hunlin sʋanlan mɔ bɛ tʋlɩ yɩ́ fiadɩ'n, yɩ́ yɛ̂ menian'n-mɔ bisalɩ Pilatɩ kɛ ɔ yáci yɩ́ nun ɔ. Mɔ Pilatɩ yɩlɩ Balabasɩ'n, ɔ falɩ Zozi wulalɩ bɛ́ sa nun kɛ bɛ yɔ́ yɩ́ kɛ bɛ kulo ɔ.
25 Soltou-lhes aquele que eles reclamavam e que havia sido lançado ao cárcere por causa do homicídio e da revolta, e entregou Jesus à vontade deles.
26 Mɛlɛ mɔ bɛ nʋn Zozi 'kɔ'n, bɛ nʋn bian kʋn kɔ yia, ɔ fi yɩ́ ebolo. Bɛ fɛlɛ bian sɔ'n Simʋn. Ɔ fi kulo'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ Silɛnɩn nɩn asʋ. Nzalafʋ'n-mɔ kɔ hyɩ yɩ́, bɛ kɔ fa Zozi kʋlʋwa'n bɛ kɔ sʋa yɩ́ kɛ ɔ fá ɔ sí Zozi sʋ.
26 Enquanto o conduziam, detiveram um certo Simão de Cirene, que voltava do campo, e impuseram-lhe a cruz para que a carregasse atrás de Jesus.
27 Anɩn bagua nɩn anun menian dɔʋn kpa si Zozi sʋ, bɛ nʋn mmalasua-mɔ. Anɩn mmalasua sɔ'n-mɔ lɛ sun Zozi bɛ yɩ awɔ́lɛ.
27 Seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que batiam no peito e o lamentavam.
28 Zozi kɔ kpɛ yɩ́ nyɩn bɛ́ nwʋn ɛlɔ, yɩ́ nwan: “Zoluzalɛmʋn mmalasua, nán bɛ sun mɩ́n! Ɛmɔ sún bɛ́ nwʋn nʋn bɛ́ mma'n-mɔ!
28 Voltando-se para elas, Jesus disse: Filhas de Jerusalém, não choreis sobre mim, mas chorai sobre vós mesmas e sobre vossos filhos.
29 Ɔ sanlɩn kɛ mɛlɛ'n lɛ ba mɔ menian'n-mɔ 'ba han kɛ: ‘Nyila hán mmalasua mɔ bɛ tɩ mʋta, bɛ́ mɔ bɛ wʋlɩ man baa lé, ɔ nʋn bɛ́ mɔ bɛ nnʋanlɩn man baa lé'n!’
29 Porque virão dias em que se dirá: Felizes as estéreis, os ventres que não geraram e os peitos que não amamentaram!
30 Mɛlɛ sɔ'n, menian'n-mɔ 'ba han kele mmʋka'n-mɔ kɛ: ‘Mmʋka, ɛmɔ túlu bɛ gúa yɛ́ sʋ!’ Ɛsɛ bɛ 'kan bɛ kele kʋnngʋnlʋnman'n-mɔ kɛ: ‘Ɛmɔ fá yɛ́ fɩ́a!’
30 Então dirão aos montes: Caí sobre nós! E aos outeiros: Cobri-nos!
31 Mɩ́n mɔ n dɩ kɛ baka ɛmanlan'n, sɛ bɛ lɛ yɔ mɩ́n sʋa a, anɩn ɛmɔ mɔ bɛ tɩ kɛ baka yʋlʋwa'n, yɩ́ dɩɛ bɛ ngan man ɛmɔ ɛjɔlɛ kʋ́n!”
31 Porque, se eles fazem isto ao lenho verde, que acontecerá ao seco?
32 Mɛlɛ mɔ bɛ nʋn Zozi 'kɔ'n, anɩn kodiawu nnyuan kʋsʋ wɔ nun. Bɛ lɛ kɔ a hun bɛ́.
32 Eram conduzidos ao mesmo tempo dois malfeitores para serem mortos com Jesus.
33 Bɛ hɔlɩ dede mɔ bɛ juli lɩka'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ “Tile kangɔ'n”, bɛ kɔ bʋbɔ Zozi kʋlʋwa nɩn asʋ ɛbɛlɛ. Ɛsɛ bɛ kɔ bʋbɔ kodiawu nnyuan'n kʋsʋ kʋlʋwa sʋ. Nunhan kʋn wɔ Zozi fama sʋ, nunhan kʋn kʋsʋ wɔ yɩ́ bɛ̂ sʋ.
33 Chegados que foram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, como também os ladrões, um à direita e outro à esquerda.
34 [Mɔ bɛ bʋbɔlɩ Zozi kʋlʋwa nɩn asʋ'n, yɩ́ nwan: “Mɩ́n Sɩ, yaci bɛ́ nwʋn sa ce bɛ́. Ɔ sanlɩn kɛ bɛ nzɩ man mɔ bɛ lɛ yɔ ɔ.”] Nzalafʋ'n-mɔ kɔ hyʋɩn tondo bɛ kɔ hye yɩ́ nwʋn taladɩɛ'n-mɔ.
34 E Jesus dizia: Pai, perdoa-lhes; porque não sabem o que fazem. Eles dividiram as suas vestes e as sortearam.
35 Bagua'n jin ɛbɛlɛ ɔ lɛ nɩan. Zufʋ mgbain'n-mɔ lɛ kan bɛ gʋlʋ Zozi anwʋn kɛ: “Ɔ a le ɛhɩnlɩn-mɔ ati, yɩ́ mɔ yɩ́ nwan ɔ tɩ Kilisi'n, Belemgbin Ngʋandefʋɛ'n, mɔ Nyanmɩan a yɩ yɩ́'n, ɔ lé yɩ́ muonun yɩ́ nwʋn e!”
35 A multidão conservava-se lá e observava. Os príncipes dos sacerdotes escarneciam de Jesus, dizendo: Salvou a outros, que se salve a si próprio, se é o Cristo, o escolhido de Deus!
36 Nzalafʋ'n-mɔ kʋsʋ kɔ gʋlʋ yɩ́ nwʋn. Bɛ kɔ hyʋɩn yɩ́ nwʋn ɛlɔ, bɛ kɔ man yɩ́ nzannvin.
36 Do mesmo modo zombavam dele os soldados. Aproximavam-se dele, ofereciam-lhe vinagre e diziam:
37 Bɛ́ nwan: “Sɛ Zufʋ'n-mɔ belemgbin'n y'ɔ le wɔ́ a, de wɔ́ muonun wɔ́ nwʋn e!”
37 Se és o rei dos judeus, salva-te a ti mesmo.
38 Bɛ kɔ hɛlɛ ɛjɔlɛ bɛ kɔ bɔ yɩ́ ti sʋ ɛbɛlɛ kɛ: “Sʋanlan ɛhɩ tɩ Zufʋ'n-mɔ belemgbin.”
38 Por cima de sua cabeça pendia esta inscrição: Este é o rei dos judeus.
39 Kodiawu nnyuan'n mɔ b'a bʋbɔ bɛ́ kʋlʋwa nɩn asʋ'n, bɛ́ nunhan kʋn kɔ kpɛ yɩ́ nzʋba kɛ: “Nán Kilisi'n, Belemgbin Defʋɛ'n y'ɔ le wɔ́ ɔ? De wɔ́ ti nán de yɛ́ kʋsʋ yɛ́ ti e!”
39 Um dos malfeitores, ali crucificados, blasfemava contra ele: Se és o Cristo, salva-te a ti mesmo e salva-nos a nós!
40 Kodiawu kʋn'n kɔ totua yɩ́ manngʋn'n, yɩ́ nwan: “Ɛ nzulo man Nyanmɩan!
40 Mas o outro o repreendeu: Nem sequer temes a Deus, tu que sofres no mesmo suplício?
41 Yɛ́ epinnian dɩɛ'n mɔ bɛ lɛ pinnin yɛ́'n, yɩ́ nyɩn ɔ. Ɔ sanlɩn kɛ yɛ́ nyɔlɩɛ'n-mɔ anwʋn yɛ̂ bɛ lɛ nɩan bɛ pinnin yɛ́ ɔ. Nan yɩ́ mɔ bɛ lɛ pinnin yɩ́ kɛ yɛ́'n, ɔ'a nyɔ man like ɛtɛ.”
41 Para nós isto é justo: recebemos o que mereceram os nossos crimes, mas este não fez mal algum.
42 M'ɔ hanlɩn sɔ yuelɩ'n, ɔ kacili yɩ́ nyɩn Zozi anwʋn ɛlɔ a, yɩ́ nwan: “Zozi, man wɔ́ ti kácɩ mɩ́n mɛlɛ mɔ ɛ 'di belemgbin'n.”
42 E acrescentou: Jesus, lembra-te de mim, quando tiveres entrado no teu Reino!
43 Zozi nwan: “Mɩɩn kan yɩ́ ananhɔlɛ mɩn kele wɔ́ kɛ, ɛnɛ, ɛ nʋn mɩ́n yɛ 'tanlan Nyanmɩan anwʋn ɛlɔ.”
43 Jesus respondeu-lhe: Em verdade te digo: hoje estarás comigo no paraíso.
44 Anɩn b'a bɔ kɔ yɔ sɛnzɛjinlan, mân nɩn anun lɩka kʋalaatin kɔ lu dede eyua dɔɛ nsan.
44 Era quase à hora sexta e em toda a terra houve trevas até a hora nona.
45 Sɛnzɛ'n kɔ fɩa bɔkɔɔ. Mgbenun ɛtanlan'n m'ɔ wɔ Nyanmɩan Sua Nwannzan-nwannzan nɩn anun'n kɔ sua sɛsɛ nnyuan.
45 Escureceu-se o sol e o véu do templo rasgou-se pelo meio.
46 Zozi kɔ tɩan nun sɛlɛ kpa, yɩ́ nwan: “Baba, mɩɩn fa mɩ́n ɛkala'n mɩn wula wɔ́ sa nun.” M'ɔ hanlɩn sɔ nɩn ala y'ɔ wuli ɔ.
46 Jesus deu então um grande brado e disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. E, dizendo isso, expirou.
47 Mɔ *Lɔmʋn nzalafʋ kpain'n nwʋnlin yɩ́ sɔ'n, ɔ kɔ yɩ Nyanmɩan ayɛ kɛ: “Ɔ tɩ ananhɔlɛ, sʋanlan ɛhɩ tɩ sɛsɛfʋɛ.”
47 Vendo o centurião o que acontecia, deu glória a Deus e disse: Na verdade, este homem era um justo.
48 Bɛ́ kʋalaa mɔ bɛ tuli woo bɛ walɩ nɩanlɩn Zozi ehuan'n, bɛ nwunlin ɛjɔlɛ m'ɔ walɩ ɔ. Sɩan'n mɔ bɛ 'sa bɛ kɔ'n, anɩn afɩ alʋabɔ a han bɛ́.
48 E toda a multidão dos que assistiam a este espetáculo e viam o que se passava, voltou batendo no peito.
49 Zozi amanngʋn'n-mɔ, bɛ́ nʋn mmalasua'n-mɔ mɔ bɛ si yɩ́ sʋ sunmin Galile mân nɩn anun'n, bɛ jin mʋa yɛ̂ bɛ lɛ nɩan ɔ.
49 Os amigos de Jesus, como também as mulheres que o tinham seguido desde a Galiléia, conservavam-se a certa distância, e observavam estas coisas.
50 Anɩn Zufʋ'n-mɔ kpain kʋn wɔ ɛbɛlɛ. Bɛ fɛlɛ yɩ́ Zozɛfʋ. Ɔ fi Zufʋ kulo'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ Alimate nɩn asʋ. Ɔ tɩ sʋanlan mɔ yɩ́ ti anun tɩ kpa ɛsɛ ɔ tɩ sɛsɛ.
50 Havia um homem, por nome José, membro do conselho, homem reto e justo.
51 Bɛ hɔlɩ yialɩ mɔ Zufʋ mgbain'n-mɔ 'fa Zozi anwʋn ajʋnlɩn ɛtɛ'n, Zozɛfʋ sɔ nɩn a mgbɩnlɩn man. Ɔ sanlɩn kɛ yɩ́ dɩɛ, ɔ lɛ nwʋnndɛ Nyanmɩan Belemgbin Mân'n.
51 Ele não havia concordado com a decisão dos outros nem com os atos deles. Originário de Arimatéia, cidade da Judéia, esperava ele o Reino de Deus.
52 Ɔ kɔ hɔ kɔ tʋ Pilatɩ ɔ kɔ sɛlɛ Zozi fuin'n.
52 Foi ter com Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Mɔ Pilatɩ manlɩn atɩn'n, Zozɛfʋ kɔ yɩ Zozi fuin'n fi kʋlʋwa nɩn asʋ. Ɔ kɔ fa kisaan kɔ fʋfɔ yɩ́ nwʋn ɔ kɔ hɔ kɔ sie yɩ́ sɛka kʋn anun. Sɛka sɔ'n, b'a koto yɩ́ ɛbʋta nun, ɛsɛ anɩn bɛ sielɩ man sʋanlan nun lé.
53 Ele o desceu da cruz, envolveu-o num pano de linho e colocou-o num sepulcro, escavado na rocha, onde ainda ninguém havia sido depositado.
54 Cɩan sɔ'n tɩ yâ. Yɩ́ nɔsʋba, anɩn ɛnwʋnmɩan ele cɩan'n lɛ bɔ yɩ́ bʋ.
54 Era o dia da Preparação e já ia principiar o sábado.
55 Mmalasua'n-mɔ mɔ anɩn bɛ si Zozi sʋ sunmin Galile mân nɩn anun'n, bɛ nʋn Zozɛfʋ y'ɔ hɔlɩ sɛka nɩn asʋ ɔ. Bɛ nɩanlɩn sɛka'n ɔ nʋn kɛ bɛ kpɩnlɩn bɛ sielɩ Zozi'n.
55 As mulheres, que tinham vindo com Jesus da Galiléia, acompanharam José. Elas viram o túmulo e o modo como o corpo de Jesus ali fora depositado.
56 M'ɔ yɔlɩ sɔ yuelɩ'n, bɛ kɔ sa bɛ kɔ hɔ awulo. Bɛ kɔ kpʋnndɛ kpʋnndɛ alufanlan nʋn anatɩlɩ-mɔ mɔ bɛ 'fa bɛ sesie Zozi fuin'n. Bɛ kɔ le bɛ́ ɛnwʋnmɩan *ɛnwʋnmɩan ele cɩan'n kɛ mala'n kele'n.
56 Elas voltaram e prepararam aromas e bálsamos. No dia de sábado, observaram o preceito do repouso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.