Lucas 23

Nyɩhyɛ Fʋfɔlɛʼn (ANY) vs BKJ

Sair da comparação
1 Ɛhɩ, mgbain'n-mɔ kʋalaa kɔ jasʋ, bɛ nʋn Zozi kɔ hɔ *Pilatɩ aja sʋ.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, levaram-no a Pilatos.
2 Pilatɩ anyunnun ɛbɛlɛ, bɛ kɔ bɔ yɩ́ bʋ bɛ kɔ tʋn yɩ́ ɛsʋan kɛ: “Sʋanlan ɛhɩ lɛ kele yɛ́ mân nɩn anun menian'n-mɔ atɩn ɛtɛ. Ɔ kan kele bɛ́ kɛ nán man bɛ tua ajule'n bɛ man belemgbin Sezaa. Ɛsɛ yɩ́ nwan yɩ́ muonun ɔ tɩ *Kilisi, Belemgbin Ngʋandefʋɛ.”
2 E eles começaram a acusá-lo, dizendo: Encontramos este indivíduo pervertendo a nação, proibindo dar o tributo a César, e dizendo ser ele mesmo Cristo, um rei.
3 Mɔ bɛ hanlɩn sɔ'n, Pilatɩ kɔ bisa Zozi kɛ: “Asʋ Zufʋ'n-mɔ belemgbin'n y'ɔ le wɔ́ ɔ?”
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu o dizes.
4 Mɔ Zozi bualɩ ɛhɩ'n, Pilatɩ kɔ kaci yɩ́ nyɩn tɛɛyɩfʋɛ mgbain'n-mɔ nʋn meninsʋnman nɩn anwʋn ɛlɔ. Yɩ́ nwan: “Mɩn nnwun man like ɛtɛ mɔ sʋanlan ɛhɩ a yɔ ɔ.”
4 Então, disse Pilatos aos principais sacerdotes e à multidão: Eu não acho culpa alguma neste homem.
5 Nan mɔ Pilatɩ hanlɩn sɔ'n, bɛ kɔ han bɛ kɔ fua sʋ kɛ: “Ɔ kele yɛ́ mân nɩn anun menian'n-mɔ atɩn ɛtɛ maan bɛ jasʋ awaa akɔmɩn anun. Ɔ'a bɔ yɩ́ bʋ Galile mân nɩn anun ɛlɔ, ɔ'a sɩn Zude mân'n lɩka kʋalaatin dede ɔ'a ju Zoluzalɛmʋn ɛwa.”
5 E eles, ainda mais violentos, disseram: Ele agita o povo ensinando por toda a Judeia, começando pela Galileia até este lugar.
6 Mɔ Pilatɩ tɩlɩ ɛjɔlɛ sɔ'n, ɔ kɔ bisa bɛ́ kosuan kɛ: “Yɩ́ ti, sʋanlan ɛhɩ fi Galile mân nun?”
6 Quando Pilatos ouviu falar da Galileia, ele perguntou se aquele homem era um galileu.
7 M'ɔ tɩlɩ kɛ Zozi fi belemgbin Elɔdɩ mân nɩn anun'n, ɔ man bɛ nʋn Zozi kɔ hɔ Elɔdɩ aja sʋ ɛlɔ. Ɔ sanlɩn kɛ, tɛmʋn sɔ'n, anɩn belemgbin Elɔdɩ kʋsʋ fi Galile ɔ a Zoluzalɛmʋn ɛbɛlɛ.
7 E, assim que soube que ele pertencia a jurisdição de Herodes, ele enviou-o a Herodes, que também estava em Jerusalém naqueles dias.
8 Mɔ Elɔdɩ nwunlin Zozi'n, ɔ lili yɩ́ nwʋn fɛ. Ɔ sanlɩn kɛ bɛ kan Zozi ɛjɔlɛ'n m'ɔ tɩtɩ'n, nán ɛnɛ bie ɔ. Kʋsʋ ɔ nyanlɩn man atɩn bɛ́ nnyuan bɛ́ nyɩn yialɩ man lé. Elɔdɩ jʋnlɩn kɛ anɩn Zozi 'ba yɔ asinbɛnwʋn like kʋn kele yɩ́.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito; porque ele desejava vê-lo há muito tempo, por ter ouvido muitas coisas dele; e esperava ver algum milagre feito por ele.
9 Ɔ kɔ bisa bisa Zozi kosuan dɔʋn kpa. Nan kʋsʋ Zozi ngɔ bua man ɛjɔlɛ fɩ́ɩ́.
9 Então, o interrogava com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Anɩn tɛɛyɩfʋɛ mgbain'n-mɔ nʋn mala nɩn asʋ mgbain'n-mɔ wɔ ɛbɛlɛ. Ɛsʋan mɔ bɛ tʋnlɩn Zozi'n, ɔ tɩ man nzɛmɩndɛ.
10 E os principais sacerdotes e os escribas estavam ali, e o acusavam com veemência.
11 Elɔdɩ nʋn yɩ́ nzalafʋ'n-mɔ kɔ bu Zozi sʋanlan mgban mgban, bɛ kɔ gʋlʋ yɩ́ nwʋn. Elɔdɩ kɔ man bɛ kɔ fa taladɩɛ kanlanman kʋn bɛ kɔ wula Zozi. Ɔ kɔ man bɛ nʋn Zozi kɔ sa kɔ hɔ Pilatɩ anwʋn ɛlɔ.
11 E Herodes, com os seus homens de guerra, desprezou-o, e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa deslumbrante, e enviou-o novamente a Pilatos.
12 Cɩan sɔ kʋnmgba'n, Elɔdɩ nʋn Pilatɩ bɛ kacili amanngʋan. Daba, anɩn bɛ́ munnyuan bɛ nni man.
12 E, no mesmo dia, Pilatos e Herodes se tornaram amigos; porque antes tinham uma inimizade entre eles.
13 Ɛhɩ, Pilatɩ kɔ yia *tɛɛyɩfʋɛ mgbain'n-mɔ, Izalayɛ mân nɩn asʋ mgbain'n-mɔ nʋn bagua'n.
13 E Pilatos chamando os principais sacerdotes e governantes do povo,
14 Ɔ kɔ fa kɔ tʋ bɛ́ nyunnun kɛ: “Ɛmɔ a fa sʋanlan ɛhɩ a bɛlɛ mɩ́n kɛ ɔ kele menian'n-mɔ atɩn ɛtɛ. Ɛmɔ anyunnun ɛwa, m'an bisa yɩ́ kosuan. Mɩn nnwun man ɛtɛ fɩ́ɩ́ mɔ ɔ'a yɔ, mɔ yɩ́ ti yɛ̂ ɛmɔ a tʋn yɩ́ ɛsʋan'n.
14 disse-lhes: Trouxeram-me este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o perante vós, não achei neste homem nenhuma culpa daquilo que o acusam,
15 Elɔdɩ kʋsʋ a nnwun man ɛtɛ mɔ ɔ'a yɔ ɔ. Ɔ sanlɩn kɛ, ɔ a man bɛ nʋn yɩ́ a sa a a yɛ́ nwʋn ɛwa. Mɔ yɛ nwun yɩ́ nun'n y'ɔ le kɛ sʋanlan ɛhɩ yɔlɩ man ɛtɛ fɩ́ɩ́ m'ɔ di kɛ bɛ kun yɩ́ ɔ.
15 mas nem Herodes; pois eu lho enviei novamente, por causa de vós, e nada digno de morte foi cometido por ele.
16 Yɩ́ ti, mɩn 'ba man bɛ fin yɩ́ mgbele nán mɩn yaci yɩ́ nun.” [
16 Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
17 Bɛ 'di *Pakɩ fɛtɩ biala, ɔ di kɛ Pilatɩ man bɛ yɩ bɛ́ mɔ b'a gua bɛ́ fiadɩ nɩn anun kʋn.]
17 (Porque era-lhe necessário soltar-lhes um por ocasião da festa).
18 Nan mɔ Pilatɩ hanlɩn kɛ ɔ 'man bɛ fin Zozi mgbele nán ɔ yaci yɩ́ nun'n, bɛ́ kʋalaa bɛ́ nʋan kɔ yɔ kʋn, bɛ lɛ tɛtɩan bɛ kan kɛ: “Man bɛ hún sʋanlan ɛhɩ! Yaci Balabasɩ nun man yɛ́!”
18 E gritavam todos juntos, dizendo: Fora daqui com este homem, e solta-nos Barrabás;
19 (Bɛ tʋlɩ Balabasɩ fiadɩ, ɔ sanlɩn kɛ ɔ kɔ man kulo nɩn asʋ menian'n-mɔ kɔ jasʋ awaa akɔmɩn anun, ɛsɛ ɔ kɔ hun sʋanlan.)
19 (que fora lançado na prisão por causa de uma rebelião feita na cidade, e de um assassinato).
20 Kɛmɔ afɩ Pilatɩ kulo kɛ ɔ yaci Zozi nun'n, ɔ kɔ bisa bɛ́ kosuan biekun.
20 Novamente, pois, Pilatos falou, querendo soltar a Jesus.
21 Anɩn menian'n-mɔ tɛ tɛtɩan. Bɛ́ nwan: “Bʋbɔ yɩ́ kʋlʋwa sʋ! Bʋbɔ yɩ́ kʋlʋwa sʋ!”
21 Mas eles gritavam, dizendo: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Ɛsɛ Pilatɩ kɔ bisa bɛ́ kosuan biekun. Yɩ́ kpɛ̂ nsan nɩn asʋ, yɩ́ nwan: “Nyɔlɩɛ ɛtɛ benin yɛ̂ ɔ'a yɔ ɔ? Mɩn nnwun man ɛtɛ mɔ ɔ'a yɔ, m'ɔ di kɛ bɛ kun yɩ́ ɔ. Ɛhɩka ati, mɩn 'ba man bɛ fin yɩ́ mgbele nán mɩn yaci yɩ́ nun.”
22 E ele lhes disse pela terceira vez: Por que, que mal ele fez? Não achei nele culpa de morte. Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
23 Bɛ ngɔ li man ɛjɔlɛ'n mɔ Pilatɩ lɛ kan kele bɛ́ nɩn anwʋn bie. Anɩn bɛ lɛ tɛtɩan sɛlɛ kpa bɛ kan bɛ kele Pilatɩ kɛ ɔ mán bɛ bʋ́bɔ Zozi kʋlʋwa sʋ. Bɛ le ɛtɛtɩan dede Pilatɩ kɔ kpati kɔ sɩn bɛ́ atɩn dɩɛ nɩn asʋ.
23 E eles insistiam em alta voz, requerendo para que ele pudesse ser crucificado. E as suas vozes e as dos principais sacerdotes prevaleceram.
24 Ɔ kɔ le bɛ́ ɛjɔlɛ'n kɔ tʋ nun.
24 E Pilatos deu sentença, que deveria ser como eles exigiam.
25 Ɔ kɔ yaci Balabasɩ nun. Ɔ sanlɩn kɛ Balabasɩ sɔ'n m'ɔ manlɩn menian'n-mɔ jasʋlɩ awaa akɔmɩn anun ɛsɛ ɔ hunlin sʋanlan mɔ bɛ tʋlɩ yɩ́ fiadɩ'n, yɩ́ yɛ̂ menian'n-mɔ bisalɩ Pilatɩ kɛ ɔ yáci yɩ́ nun ɔ. Mɔ Pilatɩ yɩlɩ Balabasɩ'n, ɔ falɩ Zozi wulalɩ bɛ́ sa nun kɛ bɛ yɔ́ yɩ́ kɛ bɛ kulo ɔ.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma rebelião e assassinato, que era o que eles desejavam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Mɛlɛ mɔ bɛ nʋn Zozi 'kɔ'n, bɛ nʋn bian kʋn kɔ yia, ɔ fi yɩ́ ebolo. Bɛ fɛlɛ bian sɔ'n Simʋn. Ɔ fi kulo'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ Silɛnɩn nɩn asʋ. Nzalafʋ'n-mɔ kɔ hyɩ yɩ́, bɛ kɔ fa Zozi kʋlʋwa'n bɛ kɔ sʋa yɩ́ kɛ ɔ fá ɔ sí Zozi sʋ.
26 E, enquanto o conduziam, eles pegaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e colocaram nele a cruz, para que ele pudesse carregá-la após Jesus.
27 Anɩn bagua nɩn anun menian dɔʋn kpa si Zozi sʋ, bɛ nʋn mmalasua-mɔ. Anɩn mmalasua sɔ'n-mɔ lɛ sun Zozi bɛ yɩ awɔ́lɛ.
27 E seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que também pranteavam e lamentavam por ele.
28 Zozi kɔ kpɛ yɩ́ nyɩn bɛ́ nwʋn ɛlɔ, yɩ́ nwan: “Zoluzalɛmʋn mmalasua, nán bɛ sun mɩ́n! Ɛmɔ sún bɛ́ nwʋn nʋn bɛ́ mma'n-mɔ!
28 Mas Jesus, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; mas chorai por vós mesmas e por vossos filhos.
29 Ɔ sanlɩn kɛ mɛlɛ'n lɛ ba mɔ menian'n-mɔ 'ba han kɛ: ‘Nyila hán mmalasua mɔ bɛ tɩ mʋta, bɛ́ mɔ bɛ wʋlɩ man baa lé, ɔ nʋn bɛ́ mɔ bɛ nnʋanlɩn man baa lé'n!’
29 Porque eis que virão dias em que dirão: Abençoadas são as estéreis, e os ventres que nunca geraram, e os peitos que nunca amamentaram.
30 Mɛlɛ sɔ'n, menian'n-mɔ 'ba han kele mmʋka'n-mɔ kɛ: ‘Mmʋka, ɛmɔ túlu bɛ gúa yɛ́ sʋ!’ Ɛsɛ bɛ 'kan bɛ kele kʋnngʋnlʋnman'n-mɔ kɛ: ‘Ɛmɔ fá yɛ́ fɩ́a!’
30 Então, eles começarão dizer para os montes: Caiam sobre nós; e aos outeiros: Cubram-nos.
31 Mɩ́n mɔ n dɩ kɛ baka ɛmanlan'n, sɛ bɛ lɛ yɔ mɩ́n sʋa a, anɩn ɛmɔ mɔ bɛ tɩ kɛ baka yʋlʋwa'n, yɩ́ dɩɛ bɛ ngan man ɛmɔ ɛjɔlɛ kʋ́n!”
31 Pois se eles fazem estas coisas em uma árvore verde, o que se fará na seca?
32 Mɛlɛ mɔ bɛ nʋn Zozi 'kɔ'n, anɩn kodiawu nnyuan kʋsʋ wɔ nun. Bɛ lɛ kɔ a hun bɛ́.
32 E havia também outros dois, que eram malfeitores, sendo conduzidos com ele para serem mortos.
33 Bɛ hɔlɩ dede mɔ bɛ juli lɩka'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ “Tile kangɔ'n”, bɛ kɔ bʋbɔ Zozi kʋlʋwa nɩn asʋ ɛbɛlɛ. Ɛsɛ bɛ kɔ bʋbɔ kodiawu nnyuan'n kʋsʋ kʋlʋwa sʋ. Nunhan kʋn wɔ Zozi fama sʋ, nunhan kʋn kʋsʋ wɔ yɩ́ bɛ̂ sʋ.
33 E, quando eles chegaram ao lugar que é chamado Calvário, ali o crucificaram, e aos malfeitores, um à direita, e outro à esquerda.
34 [Mɔ bɛ bʋbɔlɩ Zozi kʋlʋwa nɩn asʋ'n, yɩ́ nwan: “Mɩ́n Sɩ, yaci bɛ́ nwʋn sa ce bɛ́. Ɔ sanlɩn kɛ bɛ nzɩ man mɔ bɛ lɛ yɔ ɔ.”] Nzalafʋ'n-mɔ kɔ hyʋɩn tondo bɛ kɔ hye yɩ́ nwʋn taladɩɛ'n-mɔ.
34 Então, disse Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque eles não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram a sorte.
35 Bagua'n jin ɛbɛlɛ ɔ lɛ nɩan. Zufʋ mgbain'n-mɔ lɛ kan bɛ gʋlʋ Zozi anwʋn kɛ: “Ɔ a le ɛhɩnlɩn-mɔ ati, yɩ́ mɔ yɩ́ nwan ɔ tɩ Kilisi'n, Belemgbin Ngʋandefʋɛ'n, mɔ Nyanmɩan a yɩ yɩ́'n, ɔ lé yɩ́ muonun yɩ́ nwʋn e!”
35 E o povo ficou parado e olhando, e também os governantes o ridicularizavam, dizendo: Ele salvou aos outros; salve-se a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Nzalafʋ'n-mɔ kʋsʋ kɔ gʋlʋ yɩ́ nwʋn. Bɛ kɔ hyʋɩn yɩ́ nwʋn ɛlɔ, bɛ kɔ man yɩ́ nzannvin.
36 E também os soldados zombavam dele, chegando-se a ele, e oferecendo-lhe vinagre,
37 Bɛ́ nwan: “Sɛ Zufʋ'n-mɔ belemgbin'n y'ɔ le wɔ́ a, de wɔ́ muonun wɔ́ nwʋn e!”
37 e dizendo: Se tu és o REI DOS JUDEUS, salva-te a ti mesmo.
38 Bɛ kɔ hɛlɛ ɛjɔlɛ bɛ kɔ bɔ yɩ́ ti sʋ ɛbɛlɛ kɛ: “Sʋanlan ɛhɩ tɩ Zufʋ'n-mɔ belemgbin.”
38 E também havia uma inscrição, escrita acima dele em letras de grego, e latim, e hebraico: Este é o REI DOS JUDEUS.
39 Kodiawu nnyuan'n mɔ b'a bʋbɔ bɛ́ kʋlʋwa nɩn asʋ'n, bɛ́ nunhan kʋn kɔ kpɛ yɩ́ nzʋba kɛ: “Nán Kilisi'n, Belemgbin Defʋɛ'n y'ɔ le wɔ́ ɔ? De wɔ́ ti nán de yɛ́ kʋsʋ yɛ́ ti e!”
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados, enfurecido, dizia: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo e a nós.
40 Kodiawu kʋn'n kɔ totua yɩ́ manngʋn'n, yɩ́ nwan: “Ɛ nzulo man Nyanmɩan!
40 Mas o outro, respondendo, repreendia-o, dizendo: Tu nem mesmo temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Yɛ́ epinnian dɩɛ'n mɔ bɛ lɛ pinnin yɛ́'n, yɩ́ nyɩn ɔ. Ɔ sanlɩn kɛ yɛ́ nyɔlɩɛ'n-mɔ anwʋn yɛ̂ bɛ lɛ nɩan bɛ pinnin yɛ́ ɔ. Nan yɩ́ mɔ bɛ lɛ pinnin yɩ́ kɛ yɛ́'n, ɔ'a nyɔ man like ɛtɛ.”
41 Porque nós, em verdade, padecemos justamente, pois nós recebemos a devida recompensa dos nossos atos; mas este homem nada fez de errado.
42 M'ɔ hanlɩn sɔ yuelɩ'n, ɔ kacili yɩ́ nyɩn Zozi anwʋn ɛlɔ a, yɩ́ nwan: “Zozi, man wɔ́ ti kácɩ mɩ́n mɛlɛ mɔ ɛ 'di belemgbin'n.”
42 E ele disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando tu vieres em teu reino.
43 Zozi nwan: “Mɩɩn kan yɩ́ ananhɔlɛ mɩn kele wɔ́ kɛ, ɛnɛ, ɛ nʋn mɩ́n yɛ 'tanlan Nyanmɩan anwʋn ɛlɔ.”
43 E disse-lhe Jesus: Verdadeiramente eu te digo: Hoje tu estarás comigo no paraíso.
44 Anɩn b'a bɔ kɔ yɔ sɛnzɛjinlan, mân nɩn anun lɩka kʋalaatin kɔ lu dede eyua dɔɛ nsan.
44 E era já quase à hora sexta, e houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
45 Sɛnzɛ'n kɔ fɩa bɔkɔɔ. Mgbenun ɛtanlan'n m'ɔ wɔ Nyanmɩan Sua Nwannzan-nwannzan nɩn anun'n kɔ sua sɛsɛ nnyuan.
45 E o sol se escureceu, e o véu do templo rasgou-se ao meio.
46 Zozi kɔ tɩan nun sɛlɛ kpa, yɩ́ nwan: “Baba, mɩɩn fa mɩ́n ɛkala'n mɩn wula wɔ́ sa nun.” M'ɔ hanlɩn sɔ nɩn ala y'ɔ wuli ɔ.
46 E Jesus gritando em alta voz, disse: Pai, nas tuas mãos eu entrego o meu espírito. E, tendo dito isso, ele rendeu o espírito.
47 Mɔ *Lɔmʋn nzalafʋ kpain'n nwʋnlin yɩ́ sɔ'n, ɔ kɔ yɩ Nyanmɩan ayɛ kɛ: “Ɔ tɩ ananhɔlɛ, sʋanlan ɛhɩ tɩ sɛsɛfʋɛ.”
47 Ora, quando o centurião viu o que estava feito, ele glorificou a Deus, dizendo: Certamente este era um homem justo.
48 Bɛ́ kʋalaa mɔ bɛ tuli woo bɛ walɩ nɩanlɩn Zozi ehuan'n, bɛ nwunlin ɛjɔlɛ m'ɔ walɩ ɔ. Sɩan'n mɔ bɛ 'sa bɛ kɔ'n, anɩn afɩ alʋabɔ a han bɛ́.
48 E toda a multidão que se ajuntara para observar, vendo as coisas que estavam feitas, retornavam batendo no peito.
49 Zozi amanngʋn'n-mɔ, bɛ́ nʋn mmalasua'n-mɔ mɔ bɛ si yɩ́ sʋ sunmin Galile mân nɩn anun'n, bɛ jin mʋa yɛ̂ bɛ lɛ nɩan ɔ.
49 E todos os seus conhecidos, e as mulheres que o haviam seguido desde a Galileia, estavam de longe vendo estas coisas.
50 Anɩn Zufʋ'n-mɔ kpain kʋn wɔ ɛbɛlɛ. Bɛ fɛlɛ yɩ́ Zozɛfʋ. Ɔ fi Zufʋ kulo'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ Alimate nɩn asʋ. Ɔ tɩ sʋanlan mɔ yɩ́ ti anun tɩ kpa ɛsɛ ɔ tɩ sɛsɛ.
50 E eis que havia um homem de nome José, um conselheiro, e ele era homem bom e justo;
51 Bɛ hɔlɩ yialɩ mɔ Zufʋ mgbain'n-mɔ 'fa Zozi anwʋn ajʋnlɩn ɛtɛ'n, Zozɛfʋ sɔ nɩn a mgbɩnlɩn man. Ɔ sanlɩn kɛ yɩ́ dɩɛ, ɔ lɛ nwʋnndɛ Nyanmɩan Belemgbin Mân'n.
51 (que não tinha consentido no conselho e nos atos deles), ele era de Arimateia, cidade dos judeus; e ele também esperava o reino de Deus.
52 Ɔ kɔ hɔ kɔ tʋ Pilatɩ ɔ kɔ sɛlɛ Zozi fuin'n.
52 Este homem foi a Pilatos, e implorou pelo corpo de Jesus.
53 Mɔ Pilatɩ manlɩn atɩn'n, Zozɛfʋ kɔ yɩ Zozi fuin'n fi kʋlʋwa nɩn asʋ. Ɔ kɔ fa kisaan kɔ fʋfɔ yɩ́ nwʋn ɔ kɔ hɔ kɔ sie yɩ́ sɛka kʋn anun. Sɛka sɔ'n, b'a koto yɩ́ ɛbʋta nun, ɛsɛ anɩn bɛ sielɩ man sʋanlan nun lé.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o em um pano de linho, e o deitou em um sepulcro lavrado na rocha, onde nenhum homem ainda havia sido posto.
54 Cɩan sɔ'n tɩ yâ. Yɩ́ nɔsʋba, anɩn ɛnwʋnmɩan ele cɩan'n lɛ bɔ yɩ́ bʋ.
54 E era o dia da preparação, e ia começar o shabat.
55 Mmalasua'n-mɔ mɔ anɩn bɛ si Zozi sʋ sunmin Galile mân nɩn anun'n, bɛ nʋn Zozɛfʋ y'ɔ hɔlɩ sɛka nɩn asʋ ɔ. Bɛ nɩanlɩn sɛka'n ɔ nʋn kɛ bɛ kpɩnlɩn bɛ sielɩ Zozi'n.
55 E as mulheres que tinham vindo com ele da Galileia o seguiram também, e viram o sepulcro, e como foi posto o seu corpo.
56 M'ɔ yɔlɩ sɔ yuelɩ'n, bɛ kɔ sa bɛ kɔ hɔ awulo. Bɛ kɔ kpʋnndɛ kpʋnndɛ alufanlan nʋn anatɩlɩ-mɔ mɔ bɛ 'fa bɛ sesie Zozi fuin'n. Bɛ kɔ le bɛ́ ɛnwʋnmɩan *ɛnwʋnmɩan ele cɩan'n kɛ mala'n kele'n.
56 E elas retornando, prepararam especiarias e unguentos; e no dia do shabat repousaram, conforme o mandamento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.