Mateus 15

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Bɔɔ́ Farasi ne anlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ fɔ átané Jɛrosalɛ áfɛ́ mbaá Jisɔs ágií ji áké,
1 Então alguns fariseus e mestres da lei chegaram de Jerusalém para ver Jesus e lhe perguntaram:
2 “Ulannó ne baá utɔɔ́ byɛ ályaá mankwɔ́légé unó bi ukwene antɛ sé álɛré? Pɛ ɛbwɔ́ áshwɔ́négé fɔ́ amu gefɔɔ́ ɛyigé ukwene antɛ sé ájɔɔ́ nnó ɛsé dépyɛ́gé ne dényɛ́gé menyɛɛ́.”
2 “Por que seus discípulos desobedecem à tradição dos líderes religiosos? Eles não respeitam a cerimônia de lavar as mãos antes de comer!”.
3 Jisɔs awúgé mbɔ ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛnyú ntó delyaá mabɛ ayi Ɛsɔwɔ aké débélégé, dela kwɔ́lé lé unó bi ukwene antɛ nyú álɛrége?
3 Jesus respondeu: “E por que vocês, com suas tradições, desobedecem ao mandamento de Deus?
4 Desɛ ndɛre Ɛsɔwɔ ajɔɔ́ nnó, ‘Nógé mma wyɛ ne ntɛ wyɛ.’ Ne ájɔɔ́ ntó nnó, ‘Mbɔgé muú ajɔ́gé mejɔɔ́ mebo ne mma wuú yɛ́ ɛlé ne ntɛ wuú ábɔ́ manwá ji.’
4 Pois Deus ordenou: ‘Honre seu pai e sua mãe’ e ‘Quem insultar seu pai ou sua mãe será executado’.
5 Yɛ́mbɔ né ɛgbɛ́ ɛwé nyú, dela gáre lé nnó, mbɔgé muú abɛgé ne genó ɛyigé ji akage poó mma wuú yɛɛ́ ɛbɛ́lé ntɛ wuú ne geji, ‘Ágáré lé nnó anyɛ́ mɛ́ meno manchyɛ geji mbaá Ɛsɔwɔ.’
5 Em vez disso, vocês ensinam que, se alguém disser a seus pais: ‘Sinto muito, mas não posso ajudá-los; jurei entregar como oferta a Deus aquilo que eu teria dado a vocês’,
6 Apyɛgembɔ abɔɔ́ sé manlɛré ɛnógé, apoó mmá wuú ne ntɛ wuú manchyɛɛ́ ɛbwɔ́ geji wɔ́. Wyɛmbɔ ne ɛnyú desɛle mabɛ Ɛsɔwɔ ne gembya gétúgé gepɔ ɛyigé ukwene antɛ nyú álɛré.
6 não precisará mais honrar seus pais. Com isso, vocês anulam a palavra de Deus em favor de sua própria tradição.
7 Ɛnyú bɔɔ́ dembwɔ́lé, Asaya muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ abɔ́ alu cho gébégé agaré nyá mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ atomé ne ɛnyú nnó,
7 Hipócritas! Isaías tinha razão quando assim profetizou a seu respeito:
8 “Bɔɔ́ bina ánógé me ne ubɔ́meno,
8 ‘Este povo me honra com os lábios, mas o coração está longe de mim.
9 Ɛnógé ɛwé ɛbwɔ́ ánoge me ɛlú detú,
9 Sua adoração é uma farsa, pois ensinam ideias humanas como se fossem mandamentos divinos’”.
10 Jisɔs akuú njuné bɔɔ́ ɛniné mbɔ nechwɔ́ ɛta wuú, aké,
10 Jesus chamou a multidão para perto de si e disse: “Ouçam e procurem entender.
11 Unó bi upyɛ muú álá bɛɛ́ cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ, upɔ́ fɔ́ ɛbi ukpɛ́ne ji né meno, ɛlé ɛyi getanege ji né meno.”
11 Não é o que entra pela boca que os contamina; vocês se contaminam com as palavras que saem dela”.
12 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ baá utɔɔ́ bií ake mmyɛ afií ji agií áké, “Ɔkaá nnó genó ɛyigé wɔ ɔjɔɔ́ mbɔ gepyɛ bɔɔ́ Farasi ásɔ matɔɔ́ wɔ́?”
12 Então os discípulos vieram e perguntaram: “O senhor sabe que ofendeu os fariseus com isso que acabou de dizer?”.
13 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ntɛ wa muú alu né mfaánebuú agoóge nyɛ yɛ́ndé genɔɔ́ ɛyigé ji alá pɛɛ́ wɔ́.
13 Jesus respondeu: “Toda planta que meu Pai celestial não plantou será arrancada pela raiz.
14 Dechyɛgé gemɛge nyú ɛfwyale gétúgé bɔɔ́ Farasi bimbɔ. Ɛbwɔ́ álú bɔɔ́ amɛ nónómé abi ájame abifɔ meti. Ne mbɔgé muú ayi amɛ anómé ji, ajame ntɛ muú amɛ nónómé meti, ɛbwɔ́ ako ákwéne mmu gepyɛɛ́.”
14 Portanto, não façam caso deles. São guias cegos conduzindo cegos e, se um cego conduzir outro, ambos cairão numa vala”.
15 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ, Pita agií ji aké, “Gáré ɛsé ula nekanémejɔɔ́ ɛniné wɔ ɔtome na nnó, ɛpɔ́fɔ́ unó bi ukpɛne muú né meno ne upyɛɛ́ ji ála bɛɛ́ fɔ́ cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ.”
15 Então Pedro disse: “Explique-nos a parábola de que as pessoas não são contaminadas pelo que comem”.
16 Jisɔs aké ne ɛbwɔ́ nnó, Ɛnyú ntó delú defɔɔ́ pɔ́ ɛké atɛ?
16 “Ainda não entendem?”, perguntou Jesus.
17 Ɛnyú dekaá fɔ́ nnó, yɛ́ndégenó ɛyi gekpɛ́ne né meno gékoóge le né unɛ ne getané wɔ́? Geji gepyɛɛ́ fɔ́ nnó muú ábɛ́ debadeba né mbɛ ushu Ɛsɔwɔ.
17 “Tudo que comem passa pelo estômago e vai para o esgoto,
18 Yɛ́mbɔ unó bi útánege muú né meno utanege ji né mmu metɔɔ́, ubi ne upyɛ ji abɛɛ́ debadeba né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ.
18 mas as palavras vêm do coração, e é isso que os contamina.
19 Ɛlé né metɔɔ́ ne ufɛ́ré uboubo utanege, ubi ne upyɛ bɔɔ́ áwáne atɛ, ákwene malɔ, ánáne manáné tametame, ájo ɛjo, átɛnege ntɛ́sɛ́ gebyɔ, ne manchɔge mabɔ atɛ.
19 Pois do coração vêm maus pensamentos, homicídio, adultério, imoralidade sexual, roubo, mentiras e calúnias.
20 Gɛ́ unó bi upyɛ́ɛ muú ála bɛɛ́ fɔ cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ na. Mbɔgé muú anyɛgé menyɛɛ́ amu deba ɛpyɛ́ fɔ́ nnó ji ábɛgé cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ.
20 São essas coisas que os contaminam. Comer sem lavar as mãos não os contaminará.”
21 Bɔ Jisɔs ályaá ɛfɛɛ́, áfɛ́ né gebagé mewaá Tiya ne Sidɔn.
21 Então Jesus deixou a Galileia, rumo ao norte, para a região de Tiro e Sidom.
22 Ne mendée fɔ né geluage bɔɔ́ Kanaan ajwɔlege né gebagé mewaá ɛyimbɔ, achwɔ́ báne Jisɔs anɛne ji mmyɛ aké, “Mpyáne Dɛvid, Ata gɛ me meshwɛ. Melo nchyɛ akpɛ maá wa mmyɛ, achyɛge ji ɛfwyale dɔɔ́.”
22 Uma mulher cananeia que ali morava veio a ele, suplicando: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de mim! Minha filha está possuída por um demônio que a atormenta terrivelmente”.
23 Jisɔs ashuú yɛɛ́ ji meko wɔ́, ɛfɛɛ́ ne baá utɔɔ́ bií ajɔɔ́ ne ji áké, “Bú mendée yina ajyɛ néndé achyɛge ɛsé ɛfwyale ne mejɔɔ́.”
23 Jesus não disse uma só palavra em resposta. Então os discípulos insistiram com ele: “Mande-a embora; ela não para de gritar atrás de nós”.
24 Ne Jisɔs aké, “Ɛsɔwɔ atɔ me nnó nchwɔ́ le mbaá bɔɔ́ Isrɛli abi álu ɛké magɔmŋme ayi ánomé.”
24 Jesus disse à mulher: “Fui enviado para ajudar apenas as ovelhas perdidas do povo de Israel”.
25 Yɛ́mbɔ mendée yimbɔ achwɔ́ tó manó né mbɛ ushuú wuú anɛne ji mmyɛ aké, “Ata poó me.”
25 A mulher, porém, aproximou-se, ajoelhou-se diante dele e implorou mais uma vez: “Senhor, ajude-me!”.
26 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Ɛlɔ́mé fɔ́ nnó muú asɛ menyɛɛ́ ayi baá melɔ ányɛ́ achyɛɛ́ bɔ mammyɛ.”
26 Jesus respondeu: “Não é certo tirar comida das crianças e jogá-la aos cachorros”.
27 Mendée yimbɔ ntó ashuú ji meko aké, “Ata ɛlú wáwálé, yɛ́mbɔ bɔ mammyɛ ányɛɛ́ uchɔchɔgéré menyɛɛ́ ɛbi utanegé mfaá ɛkpókpógélé antɛ bwɔ́ ukwene mme.”
27 “Senhor, é verdade”, disse a mulher. “No entanto, até os cachorros comem as migalhas que caem da mesa de seus donos.”
28 Jisɔs awúge mbɔ, ashuú ji meko aké, “Ɛ, ɛ́, mma metɔɔ́ ɛwé ɔfyɛɛ́ ne me ɛja gɛ́. Ɛsɔwɔ apyɛ nyɛ genó ɛyigé wɔ ɔkɛ́lege.” Wyɛ né gébé ɛyigémbɔ, Ɛsɔwɔ apyɛ maá mendée yimbɔ atoó.
28 “Mulher, sua fé é grande”, disse-lhe Jesus. “Seu pedido será atendido.” E, no mesmo instante, a filha dela foi curada.
29 Bɔ Jisɔs ályaágé yɛɛ́ ɛfɛɛ́, ákoó né mapea géntoógé mewaá Galilií. Akwɔ́ mfaá mékwɛ́ ajwɔlé ka.
29 Deixando aquele lugar, Jesus voltou ao mar da Galileia e subiu a um monte, onde se sentou.
30 Gejamégé bɔɔ́ áchwɔ́ ɛta wuú ne ubwiré bɔ́, bɔɔ́ amɛ nónómé, bɔɔ́ uchánchi, abi álá jɔgé mejɔɔ́ álá wuú, ne gejamégé bɔɔ́ mameé abifɔ. Ábelé ɛbwɔ́ mbɛ ushuú Jisɔs ne apyɛ ɛbwɔ́ ako átoó.
30 Uma grande multidão veio e colocou diante dele aleijados, cegos, paralíticos, mudos e muitos outros, e ele curou a todos.
31 Bɔɔ́ bimbɔ álá mano mekpo fuú ndɛre ágɛné bɔɔ́ abi ábɔ́ álá jɔ́gé mejɔɔ́, ájɔɔ́ge abi ábɔɔ́ álá wuú, áwuú, bɔɔ́ uchánchi átoó, ubwiré úkɛ́ne ne abi amɛ nónómé ágɛne. Bɔɔ́ bimbɔ áfɛɛ́ Ɛsɔwɔ ayi bɔɔ́ Isrɛli ánóge.
31 As pessoas ficavam admiradas e louvavam o Deus de Israel, pois os que eram mudos agora falavam, os paralíticos estavam curados, os aleijados andavam e os cegos podiam ver.
32 Jisɔs akuú baá utɔɔ́ bií ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Meshwɛ apyɛɛ́ me ne bɔɔ́ bina gɛ́ néndé álɛ mbɔ fa ndɔ ɛlɛɛ́ ne me ne nana ápɔ́ yɛɛ́ ne genó ɛyigé ányɛɛ́. Nkɛ́légé fɔ́ manlyaá ɛbwɔ́ ájyɛɛ́ unɛ mesa ɛkage muú bwɔ́ fɔ átɔ́ɔ né meti.”
32 Então Jesus chamou seus discípulos e disse: “Tenho compaixão dessa gente. Estão aqui comigo há três dias e não têm mais nada para comer. Se eu os mandar embora com fome, podem desmaiar no caminho”.
33 Baá utɔɔ́ bií ágií ji áké, “Fa né mashwɔne ɛse degɛne mbɔ menyɛɛ́ fɔ́ ayi ákwanege njuné bɔɔ́ bina manyɛ́ né mbaá yina ayi melɔ ɛlá ɛ́pɔ́?”
33 Os discípulos disseram: “Onde conseguiríamos comida suficiente para tamanha multidão neste lugar deserto?”.
34 Ne Jisɔs agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dewyaá ntoó brɛd ɛnií ɛfɛɛ́?” Áshuú ji meko áké, “Dewyaá ntoó brɛd ɛ́kénéama ne ukɛ́kɛ́ baá meshuú.”
34 Jesus perguntou: “Quantos pães vocês têm?”. “Sete, e alguns peixinhos”, responderam eles.
35 Ɛfɛɛ́ mbɔ ne Jisɔs agaré bɔɔ́ bimbɔ aké, “Jwɔ́lege mme.”
35 Então Jesus mandou todo o povo sentar-se no chão.
36 Asɛ́gé yɛ ntoó brɛd ɛyimbɔ ɛ́kénéama ne ukɛ́kɛ́ baá meshuú bimbɔ, achyɛɛ́ matame ɛta Ɛsɔwɔ gétúgé menyɛɛ́ yimbɔ. Agya ji ubauba achyɛɛ́ baá utɔɔ́ bií nnó ákáré mbaá bɔɔ́ bimbɔ.
36 Tomou os sete pães e os peixes, agradeceu a Deus e os partiu em pedaços. Em seguida, entregou-os aos discípulos, que os distribuíram à multidão.
37 Ɛbwɔ́ ako ányɛɛ́ ágbeé ne gébégé baá utɔɔ́ bií ánywéré uba bi ulaá ugbeé usá ukeneama.
37 Todos comeram à vontade, e os discípulos recolheram, ainda, sete cestos grandes com as sobras.
38 Mpa ande abi anyɛ́ɛ menyɛ́ yimbɔ álu bɔ dɛlé anií. Ápaá fɔ́ andée ne baá melɔ wɔ́.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar mulheres e crianças.
39 Ɛpyɛ́gémbɔ, Jisɔs ate bɔɔ́ bimbɔ áwilé. Jimbɔ ajyɛ kpɛ mmu ɛ́kpée afɛ́ né gebagé mewaá Magadon.
39 Então Jesus os mandou para casa, entrou num barco e atravessou para a região de Magadã.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.