Mateus 15

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Bɔɔ́ Farasi ne anlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ fɔ átané Jɛrosalɛ áfɛ́ mbaá Jisɔs ágií ji áké,
1 Então alguns fariseus e alguns mestres da Lei vieram de Jerusalém para falar com Jesus e lhe perguntaram:
2 “Ulannó ne baá utɔɔ́ byɛ ályaá mankwɔ́légé unó bi ukwene antɛ sé álɛré? Pɛ ɛbwɔ́ áshwɔ́négé fɔ́ amu gefɔɔ́ ɛyigé ukwene antɛ sé ájɔɔ́ nnó ɛsé dépyɛ́gé ne dényɛ́gé menyɛɛ́.”
2 — Por que é que os seus discípulos comem sem lavar as mãos, desobedecendo assim aos ensinamentos que recebemos dos antigos?
3 Jisɔs awúgé mbɔ ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛnyú ntó delyaá mabɛ ayi Ɛsɔwɔ aké débélégé, dela kwɔ́lé lé unó bi ukwene antɛ nyú álɛrége?
3 Jesus respondeu:
4 Desɛ ndɛre Ɛsɔwɔ ajɔɔ́ nnó, ‘Nógé mma wyɛ ne ntɛ wyɛ.’ Ne ájɔɔ́ ntó nnó, ‘Mbɔgé muú ajɔ́gé mejɔɔ́ mebo ne mma wuú yɛ́ ɛlé ne ntɛ wuú ábɔ́ manwá ji.’
4 Pois Deus disse: “Respeite o seu pai e a sua mãe!” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
5 Yɛ́mbɔ né ɛgbɛ́ ɛwé nyú, dela gáre lé nnó, mbɔgé muú abɛgé ne genó ɛyigé ji akage poó mma wuú yɛɛ́ ɛbɛ́lé ntɛ wuú ne geji, ‘Ágáré lé nnó anyɛ́ mɛ́ meno manchyɛ geji mbaá Ɛsɔwɔ.’
5 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, em sinal de respeito, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
6 Apyɛgembɔ abɔɔ́ sé manlɛré ɛnógé, apoó mmá wuú ne ntɛ wuú manchyɛɛ́ ɛbwɔ́ geji wɔ́. Wyɛmbɔ ne ɛnyú desɛle mabɛ Ɛsɔwɔ ne gembya gétúgé gepɔ ɛyigé ukwene antɛ nyú álɛré.
6 então não precisa ajudar os seus pais. Assim vocês desprezam a mensagem de Deus para seguir os seus próprios ensinamentos.
7 Ɛnyú bɔɔ́ dembwɔ́lé, Asaya muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ abɔ́ alu cho gébégé agaré nyá mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ atomé ne ɛnyú nnó,
7 Hipócritas! Isaías estava certo quando disse a respeito de vocês o seguinte:
8 “Bɔɔ́ bina ánógé me ne ubɔ́meno,
8 “Deus disse:
9 Ɛnógé ɛwé ɛbwɔ́ ánoge me ɛlú detú,
9 A adoração deste povo é inútil,
10 Jisɔs akuú njuné bɔɔ́ ɛniné mbɔ nechwɔ́ ɛta wuú, aké,
10 Jesus chamou a multidão e disse:
11 Unó bi upyɛ muú álá bɛɛ́ cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ, upɔ́ fɔ́ ɛbi ukpɛ́ne ji né meno, ɛlé ɛyi getanege ji né meno.”
11 Não é o que entra pela boca que faz com que alguém fique
12 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ baá utɔɔ́ bií ake mmyɛ afií ji agií áké, “Ɔkaá nnó genó ɛyigé wɔ ɔjɔɔ́ mbɔ gepyɛ bɔɔ́ Farasi ásɔ matɔɔ́ wɔ́?”
12 Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Sabe que os
13 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ntɛ wa muú alu né mfaánebuú agoóge nyɛ yɛ́ndé genɔɔ́ ɛyigé ji alá pɛɛ́ wɔ́.
13 Jesus respondeu:
14 Dechyɛgé gemɛge nyú ɛfwyale gétúgé bɔɔ́ Farasi bimbɔ. Ɛbwɔ́ álú bɔɔ́ amɛ nónómé abi ájame abifɔ meti. Ne mbɔgé muú ayi amɛ anómé ji, ajame ntɛ muú amɛ nónómé meti, ɛbwɔ́ ako ákwéne mmu gepyɛɛ́.”
14 Não se preocupem com os fariseus. São guias cegos. E, quando um cego guia outro, os dois acabam caindo num buraco.
15 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ, Pita agií ji aké, “Gáré ɛsé ula nekanémejɔɔ́ ɛniné wɔ ɔtome na nnó, ɛpɔ́fɔ́ unó bi ukpɛne muú né meno ne upyɛɛ́ ji ála bɛɛ́ fɔ́ cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ.”
15 Então Pedro pediu: — Explique para nós aquilo que o senhor disse antes.
16 Jisɔs aké ne ɛbwɔ́ nnó, Ɛnyú ntó delú defɔɔ́ pɔ́ ɛké atɛ?
16 Jesus disse:
17 Ɛnyú dekaá fɔ́ nnó, yɛ́ndégenó ɛyi gekpɛ́ne né meno gékoóge le né unɛ ne getané wɔ́? Geji gepyɛɛ́ fɔ́ nnó muú ábɛ́ debadeba né mbɛ ushu Ɛsɔwɔ.
17 O que entra pela boca vai para o estômago e depois sai do corpo.
18 Yɛ́mbɔ unó bi útánege muú né meno utanege ji né mmu metɔɔ́, ubi ne upyɛ ji abɛɛ́ debadeba né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ.
18 Mas o que sai da boca vem do coração. É isso que faz com que a pessoa fique impura.
19 Ɛlé né metɔɔ́ ne ufɛ́ré uboubo utanege, ubi ne upyɛ bɔɔ́ áwáne atɛ, ákwene malɔ, ánáne manáné tametame, ájo ɛjo, átɛnege ntɛ́sɛ́ gebyɔ, ne manchɔge mabɔ atɛ.
19 Porque é do coração que vêm os maus pensamentos, os crimes de morte, os adultérios, as imoralidades sexuais, os roubos, as mentiras e as calúnias.
20 Gɛ́ unó bi upyɛ́ɛ muú ála bɛɛ́ fɔ cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ na. Mbɔgé muú anyɛgé menyɛɛ́ amu deba ɛpyɛ́ fɔ́ nnó ji ábɛgé cho né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ.
20 São essas coisas que fazem com que alguém fique impuro. Mas comer sem lavar as mãos não torna ninguém impuro.
21 Bɔ Jisɔs ályaá ɛfɛɛ́, áfɛ́ né gebagé mewaá Tiya ne Sidɔn.
21 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto das cidades de Tiro e de Sidom .
22 Ne mendée fɔ né geluage bɔɔ́ Kanaan ajwɔlege né gebagé mewaá ɛyimbɔ, achwɔ́ báne Jisɔs anɛne ji mmyɛ aké, “Mpyáne Dɛvid, Ata gɛ me meshwɛ. Melo nchyɛ akpɛ maá wa mmyɛ, achyɛge ji ɛfwyale dɔɔ́.”
22 Certa mulher cananeia, que morava naquela terra, chegou perto dele e gritou: — Senhor,
23 Jisɔs ashuú yɛɛ́ ji meko wɔ́, ɛfɛɛ́ ne baá utɔɔ́ bií ajɔɔ́ ne ji áké, “Bú mendée yina ajyɛ néndé achyɛge ɛsé ɛfwyale ne mejɔɔ́.”
23 Mas Jesus não respondeu nada. Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Mande essa mulher embora, pois ela está vindo atrás de nós, fazendo muito barulho!
24 Ne Jisɔs aké, “Ɛsɔwɔ atɔ me nnó nchwɔ́ le mbaá bɔɔ́ Isrɛli abi álu ɛké magɔmŋme ayi ánomé.”
24 Jesus respondeu:
25 Yɛ́mbɔ mendée yimbɔ achwɔ́ tó manó né mbɛ ushuú wuú anɛne ji mmyɛ aké, “Ata poó me.”
25 Então ela veio, ajoelhou-se aos pés dele e disse: — Senhor, me ajude!
26 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Ɛlɔ́mé fɔ́ nnó muú asɛ menyɛɛ́ ayi baá melɔ ányɛ́ achyɛɛ́ bɔ mammyɛ.”
26 Jesus disse:
27 Mendée yimbɔ ntó ashuú ji meko aké, “Ata ɛlú wáwálé, yɛ́mbɔ bɔ mammyɛ ányɛɛ́ uchɔchɔgéré menyɛɛ́ ɛbi utanegé mfaá ɛkpókpógélé antɛ bwɔ́ ukwene mme.”
27 — Sim, senhor, — respondeu a mulher — mas até mesmo os cachorrinhos comem as migalhas que caem debaixo da mesa dos seus donos.
28 Jisɔs awúge mbɔ, ashuú ji meko aké, “Ɛ, ɛ́, mma metɔɔ́ ɛwé ɔfyɛɛ́ ne me ɛja gɛ́. Ɛsɔwɔ apyɛ nyɛ genó ɛyigé wɔ ɔkɛ́lege.” Wyɛ né gébé ɛyigémbɔ, Ɛsɔwɔ apyɛ maá mendée yimbɔ atoó.
28 — Mulher, você tem muita fé! — disse Jesus. — Que seja feito o que você quer! E naquele momento a filha dela ficou curada.
29 Bɔ Jisɔs ályaágé yɛɛ́ ɛfɛɛ́, ákoó né mapea géntoógé mewaá Galilií. Akwɔ́ mfaá mékwɛ́ ajwɔlé ka.
29 Jesus saiu dali e foi até o lago da Galileia. Depois subiu um monte e sentou-se ali.
30 Gejamégé bɔɔ́ áchwɔ́ ɛta wuú ne ubwiré bɔ́, bɔɔ́ amɛ nónómé, bɔɔ́ uchánchi, abi álá jɔgé mejɔɔ́ álá wuú, ne gejamégé bɔɔ́ mameé abifɔ. Ábelé ɛbwɔ́ mbɛ ushuú Jisɔs ne apyɛ ɛbwɔ́ ako átoó.
30 E foram até Jesus grandes multidões levando coxos, aleijados, cegos, mudos e muitos outros doentes, que eram colocados aos seus pés. E ele curou todos.
31 Bɔɔ́ bimbɔ álá mano mekpo fuú ndɛre ágɛné bɔɔ́ abi ábɔ́ álá jɔ́gé mejɔɔ́, ájɔɔ́ge abi ábɔɔ́ álá wuú, áwuú, bɔɔ́ uchánchi átoó, ubwiré úkɛ́ne ne abi amɛ nónómé ágɛne. Bɔɔ́ bimbɔ áfɛɛ́ Ɛsɔwɔ ayi bɔɔ́ Isrɛli ánóge.
31 O povo ficou admirado quando viu que os mudos falavam, os aleijados estavam curados, os coxos andavam e os cegos enxergavam. E todo o povo louvou ao Deus de Israel.
32 Jisɔs akuú baá utɔɔ́ bií ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Meshwɛ apyɛɛ́ me ne bɔɔ́ bina gɛ́ néndé álɛ mbɔ fa ndɔ ɛlɛɛ́ ne me ne nana ápɔ́ yɛɛ́ ne genó ɛyigé ányɛɛ́. Nkɛ́légé fɔ́ manlyaá ɛbwɔ́ ájyɛɛ́ unɛ mesa ɛkage muú bwɔ́ fɔ átɔ́ɔ né meti.”
32 Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 Baá utɔɔ́ bií ágií ji áké, “Fa né mashwɔne ɛse degɛne mbɔ menyɛɛ́ fɔ́ ayi ákwanege njuné bɔɔ́ bina manyɛ́ né mbaá yina ayi melɔ ɛlá ɛ́pɔ́?”
33 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
34 Ne Jisɔs agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dewyaá ntoó brɛd ɛnií ɛfɛɛ́?” Áshuú ji meko áké, “Dewyaá ntoó brɛd ɛ́kénéama ne ukɛ́kɛ́ baá meshuú.”
34 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete pães e alguns peixinhos! — responderam eles.
35 Ɛfɛɛ́ mbɔ ne Jisɔs agaré bɔɔ́ bimbɔ aké, “Jwɔ́lege mme.”
35 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão.
36 Asɛ́gé yɛ ntoó brɛd ɛyimbɔ ɛ́kénéama ne ukɛ́kɛ́ baá meshuú bimbɔ, achyɛɛ́ matame ɛta Ɛsɔwɔ gétúgé menyɛɛ́ yimbɔ. Agya ji ubauba achyɛɛ́ baá utɔɔ́ bií nnó ákáré mbaá bɔɔ́ bimbɔ.
36 Depois pegou os sete pães e os peixes e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
37 Ɛbwɔ́ ako ányɛɛ́ ágbeé ne gébégé baá utɔɔ́ bií ánywéré uba bi ulaá ugbeé usá ukeneama.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
38 Mpa ande abi anyɛ́ɛ menyɛ́ yimbɔ álu bɔ dɛlé anií. Ápaá fɔ́ andée ne baá melɔ wɔ́.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
39 Ɛpyɛ́gémbɔ, Jisɔs ate bɔɔ́ bimbɔ áwilé. Jimbɔ ajyɛ kpɛ mmu ɛ́kpée afɛ́ né gebagé mewaá Magadon.
39 Então Jesus mandou o povo embora, subiu no barco e foi para a região de Magadã .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.