Mateus 10
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs VC
1 Ne bií úma Jisɔs akuú áŋgbá bií áfyáneapeá, áchwɔ́ge achyɛɛ́ ɛbwɔ́ uto ɛbi ábuú aló nchyɛ né mmyɛ bɔ́ ne mampyɛ bɔɔ́ abi ámée mamée ufɔɔ́ ufɔɔ́ átóoge.
1 Jesus reuniu seus doze discípulos. Conferiu-lhes o poder de expulsar os espíritos imundos e de curar todo mal e toda enfermidade.
2 Gɛ́ mabɔ áŋgbá Jisɔs áfyáneápeá na. Ayi mbɛ akamege Simun (ákúu ji ntó nnó Pita) ne meŋmó wuú Andru, Jɛmsi ne Jɔn baá Sɛbɛdee.
2 Eis os nomes dos doze apóstolos: o primeiro, Simão, chamado Pedro; depois André, seu irmão. Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão.
3 Filip ne Batolomyo, Tɔmasi ne Matyo ayi álú ménsɛlé ŋkamakpo, Jɛmsi maá Alfɔs, Tadiyɔs ne
3 Filipe e Bartolomeu. Tomé e Mateus, o publicano. Tiago, filho de Alfeu, e Tadeu.
4 Simun muú ukógé ayi ammyɛɛ́ nnó bɔɔ́ bií ábɛ́ mmyɛmmyɛ bwɔ́ ne Judas Iscarot ayi achyɛɛ́ Jisɔs maŋkwaá.
4 Simão, o cananeu, e Judas Iscariotes, que foi o traidor.
5 Jisɔs agare ɛbwɔ́ bina aké, “Mentɔme ɛnyú dafyɛ. Déjyɛɛ́ mbɔ dékpɛgé fɔ́ malɔ́ bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus yɛ né gebagé mewaá Samariya.
5 Estes são os Doze que Jesus enviou em missão, após lhes ter dado as seguintes instruções: Não ireis ao meio dos gentios nem entrareis em Samaria;
6 Chóge lé né mbaá bɔɔ́ Isrɛli. Ɛbwɔ́ álú ɛké mágɔ́ŋme ayi ánome.
6 ide antes às ovelhas que se perderam da casa de Israel.
7 Dégárégé ɛbwɔ́ nnó gébé ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege gefwa ne bɔɔ́ bií géla kwɔ́kwɔ́lé.
7 Por onde andardes, anunciai que o Reino dos céus está próximo.
8 Pyɛɛ́ge bɔɔ́ mameé átóogé, peége bɔɔ́ abi ágboó ákérégé né geŋwá, pyɛɛ́ge ntó bɔɔ́ ubá átóogé, búge áló nchyɛ abi áchyɛɛ́gé bɔɔ́ ɛfwyale né mmyɛ. Nchyɛɛ́ ɛnyú utó mampyɛ unó bi, déchyɛ́ ŋka wɔ́, chóge dépyɛ́gé ntó mbaá bɔɔ́ dégigé ŋka.
8 Curai os doentes, ressuscitai os mortos, purificai os leprosos, expulsai os demônios. Recebestes de graça, de graça dai!
9 Ɛkagé déjyɛ́ ne yɛ́ndé gefɔ́ge ŋka né mmu uba nku nyú.
9 Não leveis nem ouro, nem prata, nem dinheiro em vossos cintos,
10 Muú nyú ákpagé fɔ́ gébagé nekɛ, yɛ́ ɛ́bɛ́lé nkú ayichá, yɛɛ́ unó uká ne metó nekɛ, néndé ábɔ́ manchyɛ́ muú utɔɔ́ genó ɛyigé ji abɔɔ́ mambɛ́ ne géjí.
10 nem mochila para a viagem, nem duas túnicas, nem calçados, nem bastão; pois o operário merece o seu sustento.
11 Yɛ́ndé melɔ ɛwé dékpɛné, kɛ́lege muú yi ábɔɔ́ gejeé mansɛ ɛnyú nnó déjwɔle ne ji, jwɔlégé wyɛ ɛfɛɛ́ kpaá tɛ délyáge melɔ ɛwémbɔ.
11 Nas cidades ou aldeias onde entrardes, informai-vos se há alguém ali digno de vos receber; ficai ali até a vossa partida.
12 Dekpɛgé mmu gepú ɛyimbɔ, támege bɔɔ́ abi álú mmu nnó, ‘Méjé Ɛsɔwɔ ɛ́bɛ́ ne ɛnyú.’
12 Entrando numa casa, saudai-a: Paz a esta casa.
13 Ne mbɔgé bɔɔ́ abi álú mmu ásɛgé ɛnyú cháŋéné, nɛ́ge mmyɛ nnó méjé Ɛsɔwɔ ɛ́lá ne ɛbwɔ́, mbɔgé álá sɛ ntó ɛnyú wɔ́, nɛ́ge mmyɛ nnó Ɛsɔwɔ ásɛ́ méjé wuú.
13 Se aquela casa for digna, descerá sobre ela vossa paz; se, porém, não o for, vosso voto de paz retornará a vós.
14 Mbɔgé muú álá sɛ ɛnyú yɛ́ ɛbɛ ɛlé manwú mekomejɔɔ́ nyú wɔ́, déké detanege melɔ ɛwémbɔ yɛ́ ɛbɛ lé gepú ɛyigémbɔ kwége mpúpú ɛyi ɛ́lú ɛnyú uká ne délyaá déjyɛ.
14 Se não vos receberem e não ouvirem vossas palavras, quando sairdes daquela casa ou daquela cidade, sacudi até mesmo o pó de vossos pés.
15 Ne me ngarege ɛnyú wáwálé nnó, bií unɔɔ́ mpa, Ɛsɔwɔ agɛné nyɛ́ bɔɔ́ Sodom ne Gomɔra meshwɛ apwɔ bɔɔ́ melɔ ɛwé ɛ́shyaá manwú mekomejɔɔ́ ɛnyú.”
15 Em verdade vos digo: no dia do juízo haverá mais indulgência com Sodoma e Gomorra que com aquela cidade.
16 Aké, “Wuúge, mentɔme ɛnyú mbaá bɔɔ́ mme nkane mágɔ́ŋme né mpú ukwaála, kaágé cháŋéné nkane dékɛne ne bɛ́ge nyaáme dékɛ́légé mpa.
16 Eu vos envio como ovelhas no meio de lobos. Sede, pois, prudentes como as serpentes, mas simples como as pombas.
17 Sɛ́ge gébé, néndé bɔɔ́ ápyɛ́ne nyɛ ɛnyú áfɛ́ ne ɛnyú né ɛso ákpakpa melɔ ne ádóo nyɛ́ ɛnyú baá unɔɔ́ né macha mmyɛmenɛne bwɔ́.
17 Cuidai-vos dos homens. Eles vos levarão aos seus tribunais e açoitar-vos-ão com varas nas suas sinagogas.
18 Ne ájame nyɛ ɛnyú áfɛ́ né mbɛ ushu bɔ gɔ́mena ne afwa melɔ gétúgé délu aŋkwɔle ba, ápyɛgé mbɔ ɛ́byɛnnó degɛ́ mbɔ lé meti mangaré ɛbwɔ́ ne bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus mekomejɔɔ́ wa.
18 Sereis por minha causa levados diante dos governadores e dos reis: servireis assim de testemunho para eles e para os pagãos.
19 Gébégé ásɛgé ɛnyú ájyɛgé né macha ɛso, déchyɛgé menyammyɛ nyú ɛfwyale, dégígé nnó dejɔge nyɛ nnó néndé gebe ɛyígé mbɔ gékwɔnégé Ɛsɔwɔ achyɛge nyɛ́ ɛnyú genó ɛyígé débɔɔ́ manjɔɔ́.
19 Quando fordes presos, não vos preocupeis nem pela maneira com que haveis de falar, nem pelo que haveis de dizer: naquele momento ser-vos-á inspirado o que haveis de dizer.
20 Njɔgé mbɔ néndé, uchu mejɔɔ́ ɛbí ɛnyú déjɔ́ge nyɛ́ úbɛɛ́ fɔ́ ɛbí nyú, ɛ́lé Mendoó Ukpea ɛwé Ntɛ nyú Ɛsɔwɔ atɔ́me nyɛ́ ne ɛ́gárege nyɛ ɛnyú genó ɛyigé débɔɔ́ manjɔɔ́.
20 Porque não sereis vós que falareis, mas é o Espírito de vosso Pai que falará em vós.
21 Ne gebé ɛyígé mbɔntó, aŋmó áchyɛ́ge nyɛ́ atɛɛ́ aŋmó nnó áwá. Antɛ áchyɛgé nyɛ́ baá bwɔ́ nnó áwá. Baá átɛ́nege nyɛ́ ukɔ́lɔ́ ne ammá bwɔ́ ne antɛ bwɔ́ mampyɛ nnó áwá ɛbwɔ́.
21 O irmão entregará seu irmão à morte. O pai, seu filho. Os filhos levantar-se-ão contra seus pais e os matarão.
22 Bɔɔ́ ako ápaá nyɛ ɛnyú gétúgé délú bɔɔ́ ba. Yɛ́mbɔ yɛ́ndémuú ayi akogé metɔɔ́ tɛ kwyakwya áférege nyɛ ji né ɛfwyale gabo.
22 Sereis odiados de todos por causa de meu nome, mas aquele que perseverar até o fim será salvo.
23 Yɛndé melɔ ɛwé bɔɔ́ áchyɛgé ɛnyú ɛfwyale kwilége wyɛ́ wáwá déjyɛ́ ɛwé chá. Kaáge wáwálé nnó, gemɛ́gé nnó dékɛ́ malɔ́ Isrɛli mako mampyɛ utɔɔ́ ba, me Maá Ntɛ Mekwaá nchwɔ́ nyɛ́.
23 Se vos perseguirem numa cidade, fugi para uma outra. Em verdade vos digo: não acabareis de percorrer as cidades de Israel antes que volte o Filho do Homem.
24 Kaáge nnó maá ŋwɛ akaágé fɔ́ ŋwɛ ápwɔ́ menlɛré wuú, yɛ maá defwɛ́ aŋeáge fɔ́ gemɛ apwɔ́ muú ayi abɔɔ́ ji.
24 O discípulo não é mais que o mestre, o servidor não é mais que o patrão.
25 Maá ŋwɛ afɛrégé fɔ́ nnó ápyɛ́ɛ nyɛ galɔ́gálɔ́ ne ji apwɔ menlɛré wuú ne maá defwɛ ntó áfɛrégé fɔ́ nnó ápyɛɛ́ nyɛ galɔ́gálɔ́ ne ji apwɔ muú ayi abɔɔ́ ji. Mbɔgé bɔɔ́ ákage ŋea matɔɔ́ akuú me ayi nlu ntɛ ula gepú Ɛsɔwɔ nnó nlú danchɔmeló (Bɛlsɛbɔb) ne ɛnyú bɔɔ́ ula gepú ba yɛ́, ákúu nyɛ́ ɛnyú ufɔɔ́ mabɔ ufɔɔ́ ufɔɔ́ ámi mabɔɔ́ mapwɔɔ́ amu.
25 Basta ao discípulo ser tratado como seu mestre, e ao servidor como seu patrão. Se chamaram de Beelzebul ao pai de família, quanto mais o farão às pessoas de sua casa!
26 “Défɔgé yɛ muú fɔ́, genó fɔ́ gépɔ́ ɛyigé ákwérégé géjí bɔɔ́ álá gɛ́né nyɛ, yɛ ɛyigé ábigé bɔɔ́ álá kágé nyɛ gépɔ́.
26 Não os temais, pois; porque nada há de escondido que não venha à luz, nada de secreto que não se venha a saber.
27 Unó bi ngárege mbɔ ɛnyú né metɔɔ́ utuú, gárege úbí gbɔŋɔnɔ ne ɛbi dewuú mbɔ ɛnyú ɛnyú garege ubi mbaá bɔɔ́ ako áwúu.
27 O que vos digo na escuridão, dizei-o às claras. O que vos é dito ao ouvido, publicai-o de cima dos telhados.
28 Défɔgé fɔ́ bɔɔ́. Ɛbwɔ́ ákage wá lé muú wáne, ákágé wá fɔ́ méndóo wuú. Fɔ́ge lé Ɛsɔwɔ muú awyaá utó manwá muú chóncho ne méndóo áfyɛ́ mmu ntoné mewɛ.
28 Não temais aqueles que matam o corpo, mas não podem matar a alma; temei antes aquele que pode precipitar a alma e o corpo na geena.
29 Gɛge baá denwyɔné abi aname ne ŋka ɛyi ɛ́lá fuú yɛ́ genó wɔ́. Yɛ́mbɔ yɛ́ ama ayi átánege né mfaá akwé ayi Ntɛ nyú Ɛsɔwɔ álá kaá wɔ́ apɔ́.
29 Não se vendem dois passarinhos por um asse? No entanto, nenhum cai por terra sem a vontade de vosso Pai.
30 Mbɔntó ne ɛ́lú ne ɛnyú, Ɛsɔwɔ akaá mpa déŋkaáré mejwɛ ɛti délú yɛ́ndémuú nyú mekpo.
30 Até os cabelos de vossa cabeça estão todos contados.
31 Défɔgé fɔ́ genó ɛyigé bɔɔ́ apyɛ́ nyɛ ɛta nyú, ɛnyú deŋeá gemɛ né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ dépwɔ ɛkwɔ́ denwyɔné.
31 Não temais, pois! Bem mais que os pássaros valeis vós.
32 “Ne yɛ́ndémuú ayi ágárege gbɔ́ŋɔ́nɔ́ né mbɛ ushu bɔɔ́ nnó alu muú wa, mentó ngarege nyɛ́ gbɔ́ŋɔ́nɔ́ mbaá Ntɛ wa muú álú né mfaánebuú nnó ji alu muú wa.
32 Portanto, quem der testemunho de mim diante dos homens, também eu darei testemunho dele diante de meu Pai que está nos céus.
33 Yɛ́mbɔ, yɛ́ndémuú ayi áshyágé né mbɛ ushu bɔɔ́ nnó ji apɔ́ fɔ́ muú wa, bií mpa Ɛsɔwɔ, mentó nshyaá nyɛ́ ji né mbɛ ushu Ntɛ wa muú alu né mfaánebuú nnó ji ápɔ́ fɔ́ muú wa.
33 Aquele, porém, que me negar diante dos homens, também eu o negarei diante de meu Pai que está nos céus.
34 “Ɛnyú défɛrégé fɔ́ nnó menchwɔ́ fá mme mampyɛ bɔɔ́ ábɛ́ nesɔ ne atɛ, nchwɔ́ lé mampyɛ bɔɔ́ ámmyɛ́gé ne atɛ.
34 Não julgueis que vim trazer a paz à terra. Vim trazer não a paz, mas a espada.
35 Nchwɔ́ pyɛ́ nnó maá ayi mende ámmyɛ́ ne ntɛ wuú, ayi mendée ámmyɛ ne mmá wuú. Mendée menɔ ammyɛ ne ŋmogétá wuú.
35 Eu vim trazer a divisão entre o filho e o pai, entre a filha e a mãe, entre a nora e a sogra,
36 Ne bɔɔ́ mawámé muú átanégé ɛlé né ula gepú bií.
36 e os inimigos do homem serão as pessoas de sua própria casa.
37 Muú abɔgé gejeé ne mma wuú yɛ́lé ne ntɛ wuú gépwɔgé gejeé ɛyi abɔɔ́ ne me, ɛbyɛnnó akwane fɔ́ mambɛ meŋkwɔle wa wɔ́. Ne muú abɔgé gejeé ne maá wuú ayi mende yɛ́lé ayi mendée gépwɔge gejeé ɛyi abɔɔ́ ne me ɔkwane mambɛ meŋkwɔle wa wɔ́.
37 Quem ama seu pai ou sua mãe mais que a mim, não é digno de mim. Quem ama seu filho mais que a mim, não é digno de mim.
38 Ne mbɔgé muú álá kame mamkpa gekwa jií akwɔlege me wɔ́, ɛbyɛnnó akwane fɔ́ mambɛ meŋkwɔle wa wɔ́.”
38 Quem não toma a sua cruz e não me segue, não é digno de mim.
39 Muú ayi akɛ́lege mampoó geŋwá jií, ji yimbɔ ne ágbóo nyɛ, ne ayi akɛlege manií geŋwá jii getú ya ɛbyɛnnó ɔbɔɔ́ nyɛ geŋwá ɛyi gélágé byɛ́.
39 Aquele que tentar salvar a sua vida, perdê-la-á. Aquele que a perder, por minha causa, reencontrá-la-á.
40 “Yɛ́ndémuú ayi asɛle ɛnyú ne metɔɔ́ megɔ́mégɔ́ ɛbyɛnnó asɛ mbɔ le me, ne muú ayi ásɛle me asɛ mbɔ lé Ɛsɔwɔ muú átɔme me.
40 Quem vos recebe, a mim recebe. E quem me recebe, recebe aquele que me enviou.
41 Yɛ́ndémuú ntó ayi asɛle muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ne metɔɔ́ megɔ́mégɔ́ ɛlé akaá nnó alu muú utɔɔ́ Ɛsɔwɔ, Ɛsɔwɔ achyɛge nyɛ ji nsa wyɛ ndɛre achyɛge muú ɛkpávé wuú. Muú ayi asɛle muú yi apyɛɛ́ genó ɛyigé Ɛsɔwɔ akɛlege, asɛle nsa wyɛ nkane ayi Ɛsɔwɔ achyɛge muú yimbɔ.
41 Aquele que recebe um profeta, na qualidade de profeta, receberá uma recompensa de profeta. Aquele que recebe um justo, na qualidade de justo, receberá uma recompensa de justo.
42 Ne muú ayi achyɛge ŋkɔ manaá makwɛ mbaá muú ama né geluagé abi alu aŋkwɔle ba, yɛ́ ayi alú byábyá né amɛ bɔɔ́, ngarege ɛnyú wáwálé abɔɔ́ nyɛ nsa.”
42 Todo aquele que der ainda que seja somente um copo de água fresca a um destes pequeninos, porque é meu discípulo, em verdade eu vos digo: não perderá sua recompensa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.