Marcos 4
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARIB
1 Gébé gefɔ́ Jisɔs afɛ né mbale géntoógé mewaá Galilií, alɔ mánlɛre mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ ɛwu. Gejamégé bɔɔ́ ákwɔlé ji áfɛ́ ɛwu. Ji ágɛ́gé nnó bɔɔ́ bimbɔ ájá dɔɔ́, ajyɛ kpɛ ajwɔlé mmu ɛ́kpée ɛwé ɛ́lú mbále mewaá. Bɔɔ́ bimbɔ álaá né mbale gentóo mewaá.
1 Outra vez começou a ensinar à beira do mar. E reuniu-se a ele tão grande multidão que ele entrou num barco e sentou-se nele, sobre o mar; e todo o povo estava em terra junto do mar.
2 Álɛrege ɛbwɔ́ gejamégé unó né makámejɔɔ́. Ndɛre ábɔ́ alɛ́rege aké,
2 Então lhes ensinava muitas coisas por parábolas, e lhes dizia no seu ensino:
3 “Wuúge! Bií uma mempyɛ makɔɔ́ fɔ afɛ́ manjyɛ tya mbwɛ́ né mekɔɔ́ wuú.
3 Ouvi: Eis que o semeador saiu a semear;
4 Ndɛre átyaá ájyɛɛ́, ámɛ́ mbwɛ́ áyifɔ́ ákwé né maá meti ayi bɔɔ́ akoge wyɛ, denywɔné dégɛ́gé déchwɔ chwɛ́ dényɛ́.
4 e aconteceu que, quando semeava, uma parte da semente caiu à beira do caminho, e vieram as aves e a comeram.
5 Ámɛ́ áyifɔ́ ákwé né mfaá mme ɛtárávɛ́ mbaá ayi mme álá jaá wyɛ wɔ́. Ɛbɛlé yɛɛ́ wɔ́ áchií. Ne ɛ́lé mme álá jaá wyɛ wɔ́.
5 Outra caiu no solo pedregoso, onde não havia muita terra: e logo nasceu, porque não tinha terra profunda;
6 Ŋmɛɛ́ ɛ́tyɛ́gé, ɛdo mbwɛ́ yimbɔ, ne ɛlé maka álá kpɛ mme chánchá wɔ́, adɛ́ agbó.
6 mas, saindo o sol, queimou-se; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Ámɛ́ ayífɔ́ ákwé né mme ayi genkpé ntó géchíge wyɛ, áchígé, genkpé ɛyigémbɔ géwɛ́ gekweré mbwɛ́ yimbɔ, meshií ɛjo agbó, mbwɛ́ yimbɔ áfyɛ́ ulɔ wɔ́.
7 E outra caiu entre espinhos; e cresceram os espinhos, e a sufocaram; e não deu fruto.
8 Yɛ́mbɔ ámɛ́ ayífɔ́ ákwé né mme melɔ́mélɔ́, awɛ́gé áfyɛ́ ulɔ, ayifɔ áfyɛ ulɔ ɛsaá mesó ɛfya, ayifɔ áfyɛ usaá ulɛ́ɛ ne ayifɔ usaá uta apwɔ nkane ábɔ́ átyá.”
8 Mas outras caíram em boa terra e, vingando e crescendo, davam fruto; e um grão produzia trinta, outro sessenta, e outro cem.
9 Jisɔs ánérégé manto nekanemejɔɔ́ ɛníne na aké, “Muú yi áwyaá matu mawú, áwú.”
9 E disse-lhes: Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
10 Ɛwyágé Jisɔs alyaá gejamégé bɔɔ́ bimbɔ ala mmyɛmmyɛ jií, áŋgba bií áfyáneápea ne bɔɔ́ bifɔ abi álu kwɔ́kwɔ́le ne ji ágií ji ula bi ji atome makamejɔɔ́.
10 Quando se achou só, os que estavam ao redor dele, com os doze, interrogaram-no acerca da parábola.
11 Aké ne ɛbwɔ́, “Ɛ́lé ɛnyú ne Ɛsɔwɔ apyɛ́ nnó dékaá gbɔgɔnɔ unó bi úlú nya bibí né gefwa jií, ne abi álá pɔ́ né gelua genyú, ntome lé ɛbwɔ́ makamejɔɔ́,
11 E ele lhes disse: A vós é confiado o mistério do reino de Deus, mas aos de fora tudo se lhes diz por parábolas;
12 nnó,
12 para que vendo, vejam, e não percebam; e ouvindo, ouçam, e não entendam; para que não se convertam e sejam perdoados.
13 Ne Jisɔs aké ne ɛbwɔ́, “Ɛnyú delá ká mbɔ ula nekanémejɔɔ́ ɛni na wɔ́, depyɛmbɔ nnó ne dekaá ayifɔ?”
13 Disse-lhes ainda: Não percebeis esta parábola? como pois entendereis todas as parábolas?
14 Mbwɛ ayi mempyɛ́ mekɔɔ́ atyá mbɔ, ɛ́lé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
14 O semeador semeia a palavra.
15 Gejamégé bɔɔ́ bifɔ álu ɛké mbwɛ́ ayi ákwené meti, ɛbwɔ́ áwúgé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ, tɛ́nétɛ́né danchɔmeló achwɔ́ aféré mekomejɔɔ́ yimbɔ né mmu matɔɔ́ bwɔ́.
15 E os que estão junto do caminho são aqueles em quem a palavra é semeada; mas, tendo-a eles ouvido, vem logo Satanás e tira a palavra que neles foi semeada.
16 Bɔɔ́ ábifɔ álu ɛké mbwɛ́ ayi ákwené né mfaá mme ɛtárávɛ́, áwúgé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ tɛ́nétɛ́né yimbɔ, ásɛ ji ne nechɔ́chɔ́.
16 Do mesmo modo, aqueles que foram semeados nos lugares pedregosos são os que, ouvindo a palavra, imediatamente com alegria a recebem;
17 Yɛ́mbɔ mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ ájwɔle ɛbwɔ́ né mmu metɔɔ́ wɔ́ néndé álú ɛke genɔɔ́ ɛyi gelá gepɔ́ ne maka né mme. Ne ábɔgé ɛfwyale mangɛ́ ndɛre bɔɔ́ ápaá ɛbwɔ́ gétúgé mekomejɔɔ́ yimbɔ, tɛ́nétɛ́né ájá mmyɛ meso.
17 mas não têm raiz em si mesmos, antes são de pouca duração; depois, sobrevindo tribulação ou perseguição por causa da palavra, logo se escandalizam.
18 “Bɔɔ́ abifɔ álu ɛké mbwɛ́ ayi ákwené né mme genkpé meshií ɛjomé. Ɛbwɔ́ bina álú ɛké bɔɔ́ abi áwugé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ,
18 Outros ainda são aqueles que foram semeados entre os espinhos; estes são os que ouvem a palavra;
19 yɛ́mbɔ ɛlé ɛbwɔ́ áwyá mmwɔlé né unó mme, ábɔɔ́ gejeé ne ŋka ne ufɔɔ́ unó uko bí ɛbwɔ́ ákɛ́lege, unó bina ujo mekomejɔɔ́ yimbɔ upyɛɛ́ ɛbwɔ́ áwɔ umpome ulɔ́úlɔ́ wɔ́.
19 mas os cuidados do mundo, a sedução das riquezas e a cobiça doutras coisas, entrando, sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
20 Yɛ́mbɔ bɔɔ́ abifɔ álú ɛké mme melɔ́mélɔ́, ɛbwɔ́ áwúgé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ ásɛ ji áfyɛ mmu geŋwáge bwɔ́, áwɔme umpome ulɔ́úlɔ́, abifɔ áfyɛ ulɔ ɛsaá meso áfya, abifɔ usaá ulɔ ulɛɛ́, ne abifɔ ntó usaá ulɔ uta ɛpwɔ́ nkane abɔ́ ápɛné.”
20 Aqueles outros que foram semeados em boa terra são os que ouvem a palavra e a recebem, e dão fruto, a trinta, a sessenta, e a cem, por um.
21 Jisɔs ama jɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Muú akágé lwɛ fɔ́ ɛ́túléŋká abɔ gesá ákweré yɛ́ mambelé ɛ́wú né nteé ukwɔ́. Aŋma ɛwú mfaá.
21 Disse-lhes mais: Vem porventura a candeia para se meter debaixo do alqueire, ou debaixo da cama? não é antes para se colocar no velador?
22 Yɛ́ genó ɛyi gebɛɛ́ biíbí bɔɔ́ álá kágé nyɛ gépɔ́. Ne genó fɔ́ gépɔ́ ɛyigé ákwérégé gejí bɔɔ́ álá kágé.
22 Porque nada está encoberto senão para ser manifesto; e nada foi escondido senão para vir à luz.
23 Mbɔgé muú awya matu, awú.”
23 Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.
24 Ajɔɔ́ ntó ne ɛbwɔ́ aké, “Sɛ́ge gébé nkane ɛnyú déwúu depɔ. Gefɔɔ́ ɛyígé démɛge genó déchyɛ́ge muú, mbɔntó ne ámɛge nyɛ áchyɛɛ́ ɛnyú. Ne achyɛ́ge nyɛ ntó ɛnyú ɛyi géjame gepwɔɔ́.
24 Também lhes disse: Atendei ao que ouvis. Com a medida com que medis vos medirão a vós, e ainda se vos acrescentará.
25 Muú ayi awya genó, ji ne ágbɛ́ge nyɛ́ ji ɛbwɔ, ne muú ayi álá pɔ́, yɛ́ ɛ́kɛ́kɛ́ ɛwé ji awya, ásɛ́le nyɛ ɛta wuú.”
25 Pois ao que tem, ser-lhe-á dado; e ao que não tem, até aquilo que tem ser-lhe-á tirado.
26 Jisɔs ama jɔɔ́ aké, “Gefwage Ɛsɔwɔ gélú nkane mbwɛ́ ayi mempyɛ́ makɔɔ́ ápɛne.
26 Disse também: O reino de Deus é assim como se um homem lançasse semente à terra,
27 Alyaá afɛ́ apyɛ unó bií ɛbicha agɛ́ne ndɛre mbwɛ́ wuú áwɛ́ne, ne yɛ́ genó ɛyi gepyɛ mbwɛ́ wuú áwɛ́ne akágé.
27 e dormisse e se levantasse de noite e de dia, e a semente brotasse e crescesse, sem ele saber como.
28 Ɛlé mme ne apyɛ nnó amɛ́ mbwɛ́ áchií, áwɛ́ ákwɔ́né áfyɛ́ ulɔ.
28 A terra por si mesma produz fruto, primeiro a erva, depois a espiga, e por último o grão cheio na espiga.
29 Ne gébé ɛyígé mbwɛ́ yimbɔ ágɛ́légé mɛ mempyɛ makɔɔ́ achwɔ́ alɔ mansɔré ne ɛsaá nende gébé gekwɔné.”
29 Mas assim que o fruto amadurecer, logo lhe mete a foice, porque é chegada a ceifa.
30 Ne Jisɔs ama agií ntó aké, “Ɛse dejɔge nnó gefwage Ɛsɔwɔ gélú nkane nde? Mmɛ́ge nyɛ́ geji ne ndé nekanémejɔɔ́?
30 Disse ainda: A que assemelharemos o reino de Deus? ou com que parábola o representaremos?
31 Gélú nkane mbeé mbwɛ́ ayí ákuú mɔsta, ápɛge alu ŋénéŋéné ɛke nyiné mbwɛ́ ngboŋ.
31 É como um grão de mostarda que, quando se semeia, é a menor de todas as sementes que há na terra;
32 Ɛ́bɛ́légé ndɛre ápɛ́ne néchií, néwɛ́, nébwɔlé gekpɛ́kpɛ́gé genɔɔ́ ɛyi gepwɔɔ́ unɔɔ́ uko, gefyɛ mata ayí denwyɔné débígé ŋmɛɛ́, détɛ́nege anyua bwɔ́ wyɛ́.”
32 mas, tendo sido semeado, cresce e faz-se a maior de todas as hortaliças e cria grandes ramos, de tal modo que as aves do céu podem aninhar-se à sua sombra.
33 Jisɔs agaré bɔɔ́ mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ né gejámégé makámejɔɔ́ alɛré ɛbwɔ́ né gefɔ ɛyige ɛbwɔ́ ákage káa ula.
33 E com muitas parábolas tais lhes dirigia a palavra, conforme podiam compreender.
34 Ajɔ́gé fɔ́ ne ɛbwɔ́ ayi álá tómé makámejɔɔ́, yɛ́mbɔ gébégé abɛgé ji mbi ne baá utɔɔ́ bií ágarege ɛbwɔ́ úla yɛ́ndé mechɔ́.
34 E sem parábola não lhes falava; mas em particular explicava tudo a seus discípulos.
35 Ne nkwale Jisɔs ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bií aké, “Déchyaá gentógé mewaá dejyɛ́ ɛgbɛ́ né.”
35 Naquele dia, quando já era tarde, disse-lhes: Passemos para o outro lado.
36 Ne ɛbwɔ́ álya gejamégé bɔɔ́ ɛfɛɛ́, ne Jisɔs ajyɛ jwɔle mɛ́ mmu ɛ́kpe, ne baá utɔɔ́ bií achwɔ́ kpɛ́. Ɛbwɔ́ álɔ mánchya ne mákpée ayifɔ ákwɔlege.
36 E eles, deixando a multidão, o levaram consigo, assim como estava, no barco; e havia com ele também outros barcos.
37 Ndɛre ájyɛ, mbyonnyi metometo áchwɔ́ bule nnyi ne ngba nnyi apyɛ nnyi nébúlege, apyɛ ɛ́kpe ɛnyige ne uto ne manaá malɔ mankpɛ́ne né ɛ́kpe, ɛla mankemanke.
37 E se levantou grande tempestade de vento, e as ondas batiam dentro do barco, de modo que já se enchia.
38 Jisɔs abɔ́ alú né meso ɛ́kpe, anɛré mekpo né genɔɔ́ge mekpo, abɛlege. Ne baá utɔɔ́ bií ájyɛ pe ji ájɔge áké, “Ménlɛré ɔbɔ gébé nnó ɛse dechwɔ́ gbó wɔ́?”
38 Ele, porém, estava na popa dormindo sobre a almofada; e despertaram-no, e lhe perguntaram: Mestre, não se te dá que pereçamos?
39 Ne Jisɔs akwilé ka, anyá mbyo nnyi yimbɔ ajɔɔ́ aké, “Mgbannyi tɛné nyámeé.” Mbyo nnyi yimbɔ átɛné, mbaá akwené tɔmeé.
39 E ele, levantando-se, repreendeu o vento, e disse ao mar: Cala-te, aquieta-te. E cessou o vento, e fez-se grande bonança.
40 Ɛwyage Jisɔs agií ɛbwɔ́ aké, “Défɔɔ́ ndé? Défyɛɛ́ fɔ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ wɔ́?”
40 Então lhes perguntou: Por que sois assim tímidos? Ainda não tendes fé?
41 Ála mano mekpo fuú áwére ne ɛfɔ metɔɔ́ ágíge atɛ áké, “Ndé gefɔgé muú na? Yɛ́ mbyo nnyi ne mgbannyi áwuú ji?”
41 Encheram-se de grande temor, e diziam uns aos outros: Quem, porventura, é este, que até o vento e o mar lhe obedecem?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.